Novinky
Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně
Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém. Nová izraelská technologie chladicí věže sníží potřebu chladicí vody o 97 %, z 59 milionů na necelé 2 miliony metrů krychlových ročně. Ventilátorová chladicí věž je rozložena do 4 buněk, každá má výšku do 12,5 metrů a zařízení tak neruší ani pohledový horizont. Elektrárna Hodonín patří k nízkoemisním zdrojům ČEZ, v roce 2009 začala se spalováním biomasy, která je nyní hlavním palivem.
Baterie vydrží 50 let bez dobíjení
Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který se rozpadá na měď a dodává energii. Technologie, která obsahuje jako zdroj energie radioaktivní izotop, není nová, ale bude první svého druhu, která bude k dispozici pro běžný nákup, uvedli zástupci společnosti Betavolt.
Fyziklání 2024 - výsledky
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18. ročníku soutěže je studentská skupina FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář), který je zastřešen Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Na akci letos dorazilo přes 1 200 středoškoláků z 22 zemí světa, aby se v maximálně pětičlenných týmech pokusili o vyřešení mnoha zajímavých fyzikálních problémů a vzájemně si poměřili své znalosti.
Údolí deseti tisíc kouřů, Národní park Katmai, Aljaška. Údolí je pokryto 200m vrstvou sopečného popela (zdroj USGS.gov)
12 největších sopečných erupcí
V historii jsme byli svědky několika monstrózních sopečných erupcí. Zde je stručný popis 12 z nich. Síla takových erupcí se měří pomocí indexu vulkanické explozivity (VEI), což je klasifikační systém vyvinutý v roce 1980 a podobný stupnici magnituda pro zemětřesení. Stupnice se pohybuje od 1 do 8 a každý následující VEI je 10krát větší než předchozí. Za posledních 10 000 let se neobjevily žádné sopečné výbuchy VEI-8, ale lidská historie zažila několik velmi silných a ničivých erupcí. Vzhledem k tomu, že pro vědce je extrémně obtížné zařadit sílu erupcí do stejné kategorie VEI, uvádíme zde 11 nejsilnějších sopečných erupcí v zaznamenané historii, tedy za posledních 4 000 let, plus jednu erupci VEI-8, která se odehrála v dávné minulosti.
Erupce sopky Santorini před 520 000 lety
Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla. 150 metrů silná vrstva pemzy na mořském dně Středozemního moře naznačuje, že sopka Santorini vyvrhla 15krát více materiálu než Hunga-Tonga v lednu 2022.
Co uvádí vodní houby do pohybu
Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují. Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu.
Předchůdci synapsí. Všechny obr. Credit EMBL: Jacob Musser, Giulia Mizzon, Constantin Pape, Nicole Schieber
Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění po pohyb, ale také poskytuje vědomí a porozumění. Přes jeho ústřední význam nebyl původ mozku dosud plně odhalen. První zvířecí mozky se objevily před stovkami milionů let. Mozek dnes chybí jen těm nejprimitivnějším živočišným druhům, jako jsou vodní houby. Paradoxně právě tyto druhy mohou být klíčem k odhalení záhady, jak se neurony a mozek poprvé vyvinuly.
Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení emisí uhlíku a zmírnění klimatické změny. Tak praví teorie. Tato odvětví však již brzy začnou generovat obrovská množství odpadu, protože miliony fotovoltaických (FV) solárních panelů, větrných turbín a lithium-iontových EV baterií dosáhnou konce své životnosti. Jak si s tím odpadem poradí životní prostředí? A jak my?
Přehled současného stavu SMR ve světě
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r. 2023). NEA zpracovala přehled ve dvou dílech.
Uzávěrka 10. ročníku soutěže „Vím proč“ se blíží. Pro nejšikovnější autory fyzikálních videí jsou připraveny skvělé odměny
Už jen necelý měsíc mohou žáci základních a středních škol posílat videa do soutěže „Vím proč“ o nejzdařilejší fyzikální pokusy. Autoři nejlepších videí obdrží 200 tisíc korun na nové vybavení učebny, které výhercům poskytne Nadace ČEZ. Získají také poukazy na online nákupy v e-shopu Mall. Videa lze na web vimproc.cz vkládat do 15. května, ta nejlepší odborná porota vyhlásí v červnu. Celkem jsou pro vítěze připraveny ceny v hodnotě půl milionu korun.
Solární rok 2023
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000. Objevují se především na střechách rodinných domů, připojovat se však začínají i velké firemní elektrárny a solární parky. Zásadně se obrací situace na trhu realizačních firem: podle průzkumu STEM/MARK provedeném ve spolupráci se Solární asociací je většina instalačních firem připravena na další růst v roce 2024. Kvůli konkurenčnímu boji a preferencím spotřebitelů však dnes kvalitnější dodavatelé paradoxně mohou mít problémy sehnat zákazníky. Významné rezervy máme nadále v akumulaci energie u velkých FVE.
Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky. Je to logický krok, neboť Evropa je již vyléčena z počáteční euforie z obnovitelných zdrojů a uvědomuje si, že energetickou soběstačnost a spolehlivé dodávky mohou zajistit jen jaderné zdroje, které jsou navíc šetrné ke klimatu. Přinášíme stručný výběr z mediálních zpráv z počátku roku.
Modernizace vodních elektráren
Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu. To všechno splňují soustrojí vodních elektráren ČEZ, které v uplynulých 15 letech prošly programem modernizace a ekologizace. Výsledkem velké obnovy za téměř 4,5 miliardy korun je 39 soustrojí na 22 vodních elektrárnách, která dnes fungují lépe a hospodárněji, než když před desítkami let zahajovaly provoz. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě více než 2,3 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než 650 tisíc domácností.
Co bylo před energetickou krizí
Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly. O energetické krizi tak můžeme říct, že začala mnohem dříve, než vpadlo Rusko na území Ukrajiny. Byla umocněna událostmi z let minulých. Jedním z umocňujících faktorů bylo, mimo jiné, chování evropských účastníků energetických trhů. Z dnešního pohledu se rovněž zdá, že se ruské společnosti zřejmě připravovaly na válku několik let dopředu a energetický sektor byl jednou z jeho důležitých zbraní. Evropská unie naopak podcenila geopolitický rozměr událostí a mocenské ambice Ruska na Ukrajině a vyšší závislostí na potrubních dodávkách ruského plynu šla sama vstříc. Plyn do Evropy proudil z několika směrů a měl hrát stěžejní roli jakožto tranzitní palivo v transformaci energetiky EU a v dosažení proklamované klimatické neutrality do roku 2050.
Jedna z největších FV elektráren v ČR, Ralsko a Mimoň (zdroj: vzdělávací portál Svět energie, www.svetenergie.cz)
Energetická krize a renesance OZE v ČR
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž dodávalo do Evropy nejen plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině, nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska, a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.
Datová centra v roce 2024
Svět se přizpůsobuje digitální transformaci téměř ve všech aspektech každodenního života. S tím se neustále vyvíjí odvětví datových center, která hrají v digitalizaci klíčovou roli. Rychlý vývoj trhů s datovými centry a změny v architektuře a designu datových center znamenají, že na začátku každého nového roku lze očekávat změny.
Budoucnost informačních technologií na rok 2024 a dále
Po třech letech nepříznivých okolností vykazuje světový trh s IT známky oživení. Předpokládá se, že v roce 2024 vzroste celosvětový prodej osobních počítačů o osm procent a o stejné procento se zvýší i výdaje na IT oproti předchozímu roku. Co bude oživení trhu znamenat pro IT v nadcházejících měsících?
Z čeho budeme vyrábět pneumatiky?
Pneumatiky jsou kulaté, černé a vyrobeny z gumy. Tak by je zřejmě popsala většina lidí. Při bližším pohledu však zjistíme, že design pneumatik a vzájemné působení různých materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, jsou mnohem složitější. Materiáloví inženýři a vývojáři pneumatik ve společnosti Continental již nějakou dobu pracují na tiché revoluci. Nejpozději do roku 2050 mají být všechny pneumatiky vyrobeny z udržitelných materiálů. Přestože to znamená ještě dlouhou cestu, krok za krokem se ukazuje, jaké suroviny si v budoucnu najdou v konstrukci pneumatik své místo. Příkladem jsou odpadní produkty ze zemědělství – popel z rýžových slupek, pampelišková guma, recyklovaná pryž nebo PET lahve.