Chladicí věž / Jak je to velké

Chladicí věž je největší a nejviditelnější stavbou v areálu jaderné elektrárny. V případě Temelína jde o vůbec největší věže v Čechách. Tyčí se hrdě k nebi a jsou viditelné až ze vzdálenosti 40 km. Pro někoho může být překvapující, že tento technický skvost je vlastně jenom prázdná skořápka z betonu.

Výška, váha, průměr

Výška věže je úctyhodných 155 metrů, je tedy asi 2,5krát vyšší než pražská Eiffelovka – Petřínská rozhledna. Výhled z koruny temelínské chladicí věže (z trojnásobné výšky vyhlídkové plošiny rozhledny) musí být nádherný, i když pod nohama není vidět Praha, ale krásné jižní Čechy. Škoda jen, že veřejnosti není přístupná a na řebříčku návštěvnosti je úplně na opačném konci než například Karlštejn. Mimochodem, proslulá Velká věž na Karlštejně jí svou výškou sahá jen do dvou pětin. Kdybychom temelínskou věž postavili na dno propasti Macocha, koukal by z ní jen 15metrový vršek.

Porovnání výšky známých staveb – Petřínské rozhledny a Velké věže na Karlštejně s výškou temelínského monumentu

Betonový plášť věže, armovaný spoustou železa, má hmotnost téměř 30 000 tun. Stejná hmotnost ocele by stačila na konstrukce šesti Žďákovských obloukových mostů, překonávajících řeku Vltavu v místech Orlické přehrady. A to je jen hmotnost pláště. Na výstavbu celé věže bylo železobetonu použito dvakrát tolik.

Průměr věže u země je prakticky stejný jako průměr moderní O2 areny v Praze. Směrem nahoru je věž stále štíhlejší, až dosáhne nejužšího místa (v pase má kráska přibližně poloviční průměr) a pak se její průměr opět zvětšuje až na konečných 82 metrů v koruně. Podobný průměr má vrtule moderní větrné elektrárny o výkonu 2 MW. Na kruhovou plochu pod věží by se bez problémů vešlo celé fotbalové hřiště. O mohutnosti chladicích věží vás přesvědčí ještě jedno přirovnání. Na obdélníkový půdorys areálu Pražského hradu by se vešly jen čtyři temelínské chladicí věže (i když je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší hradní komplex na světě).

Plocha pod věží je dost velká na umístění fotbalového hřiště, a větrání by zajistila vrtule větrné elektrárny. Do areálu Pražského hradu by se vešly jen čtyři tyto energetické stadiony.

Plocha náměstí plná vody

Při pohledu na chladicí věž vidíme jen vnější plochu jejího pláště. Kdybychom tuto betonovou tapetu opatrně z věže sundali (z vnitřku i vnějšku) a rozprostřeli po zemi, vznikla by stejná plocha, jakou má Karlovo náměstí v Praze (mimochodem, je to největší náměstí v ČR). Když má plášť věže takovou plochu, jak obrovský musí být její objem? To se dá dost těžko představit, je to totiž přes milion krychlových metrů. Objem jedné temelínské věže je 10krát větší, než je vnitřní objem světoznámé pařížské katedrály Notre-Dame. Kdyby to pevnostní poměry dovolily, mohla by se v 11 temelínských věžích uskladnit voda z celé vodní nádrže elektrárny Štěchovice.