Jít na vyhledávání

Odběrná místa

Výklad

 

Betonový sloup s vedením nízkého napětí a trubkovým svodem ukrývajícím kabel pro napájení odběrného místa v domě v popředí (Zdroj: © IKvyatkovskaya / stock.adobe.com)

Betonový sloup s vedením nízkého napětí a trubkovým svodem ukrývajícím kabel pro napájení odběrného místa v domě v popředí

Odběrné (nebo předávací) místo je fyzické místo napojení objektu, kterým může být rodinný dům, byt, garáž, chalupa nebo jiná nemovitost, na distribuční síť elektrické energie. Každé odběrné místo má svůj jedinečný kód a je osazeno elektroměrem a hlavním jističem. Zásobuje elektrickou energií samostatný, uzavřený a elektricky propojený celek. Jeden odběratel elektrické energie může mít několik odběrných míst a pro každé místo má sjednanou smlouvu o dodávce elektřiny za přesně stanovených odběrových a platebních podmínek.

Napěťové úrovně připojení

Větší a moderní průmyslové závody odebírají od distribuční společnosti elektrickou energii na úrovni vysokého nebo podle potřeby velmi vysokého napětí (Zdroj: © navintar / stock.adobe.com)

Větší a moderní průmyslové závody odebírají od distribuční společnosti elektrickou energii na úrovni vysokého nebo podle potřeby velmi vysokého napětí

Většina odběratelů elektrické energie je připojena na úrovni nízkého napětí. Patří sem prakticky všechny domácnosti, menší převážně nevýrobní firmy nebo společnosti z oblasti kultury a služeb. Větší objekty, jako jsou například kancelářské budovy, sportovní haly a stadiony nebo firmy s průmyslovou výrobou lze samozřejmě připojit i na úrovni vysokého nebo velmi vysokého napětí. Je to nezbytné, pokud odběratelé používají velká, energeticky náročnější zařízení, u kterých by napojení na nízké napětí způsobovalo neúměrně vysoké proudové toky a tím i zvýšené ztráty. V rozsáhlejších areálech firem, obchodních centrech nebo bytových komplexech je často provozována lokální distribuční soustava, která jako celek tvoří jedno odběrné místo z nadřazené distribuční soustavy na vyšší napěťové úrovni.

U nízkého napětí je odběr, jenž nelze překračovat, dán výší jmenovité hodnoty hlavního jističe před elektroměrem. Rezervovaným elektrickým příkonem v případě odběrného místa na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí je smluvně dohodnutá hodnota příkonu v kW. Překročení rezervovaného příkonu je nežádoucí z důvodu možného ohrožení spolehlivosti celé distribuční sítě.

Způsoby připojení nízkého napětí

Podstřešní domovní konzole s izolátory a nadzemní kabelovou elektrickou přípojkou (Zdroj: © gukainakab / stock.adobe.com)

Podstřešní domovní konzole s izolátory a nadzemní kabelovou elektrickou přípojkou

Základními parametry elektrické přípojky nízkého napětí jsou maximální přenášený výkon a počet fází. Výkon se určuje z hodnoty hlavního jističe. I když je rozvod elektrické energie pro maloodběratele převážně veden třífázově, jsou objekty, které jsou pro svůj malý a často příležitostní odběr připojeny jen jedinou fází. Tomu samozřejmě odpovídá elektrické vybavení těchto odběrných míst. Ve smlouvě jsou hodnoty hlavního jističe odběrného místa vždy označovány počtem fází a maximálním proudovým zatížením každé z fází (například 1 × 16 A nebo 3 × 25 A).

Podle charakteru odběru a příkonu zapojených spotřebičů jsou odběrná místa rozdělena na 5 typů. Do prvního typu spadají místa se standardními spotřebiči s maximálním příkonem 3,5 kVA, což odpovídá proudovému omezení 16 A. Druhý typ zahrnuje kromě těchto spotřebičů ještě elektrický akumulační ohřev teplé užitkové vody. Do třetího typu patří odběrná místa, kde se elektrická energie používá nejen k ohřevu vody, ale i k vaření a pečení. Příkon větších spotřebičů může přesáhnout 3,5 kVA. Pro čtvrtý typ odběrného místa je charakteristické použití elektřiny k vytápění a klimatizaci objektů. Poslední typ zahrnuje odběrná místa s elektrickým vybavením spadajícím do předchozích dvou typů, ale s napájením speciálních elektrických spotřebičů, které mohou mít nezanedbatelný vliv na parametry a fungování distribuční sítě.

Z přípojkových skříní odběrných míst nové obytné zóny jsou vedena hlavní domovní vedení do jednotlivých objektů (Zdroj: © Degimages / stock.adobe.com)

Z přípojkových skříní odběrných míst nové obytné zóny jsou vedena hlavní domovní vedení do jednotlivých objektů

Z distribuční sítě je do odběrného místa vedena elektřina dvěma základními způsoby. U starších odběrných míst je to často nadzemními vodiči nebo visutým kabelem, dnes častější je ale elektrická přípojka vedená podzemním kabelem od nejbližšího uzlu sítě až do rozvaděče s elektroměrem.

Tarifikace odběru a HDO

Náklady na výrobu a distribuci elektřiny nejsou v každém okamžiku stejné. V čase energetických špiček roste zatížení rozvodné sítě, náklady provozovatelů jsou vyšší a elektřina je dražší. Proto je i dodávka elektřiny do odběrných míst rozdělena na časová pásma, ve kterých platí odlišné ceny silové elektřiny. Je pochopitelné, že v čase špičky bude zákazník za odebranou energii platit vyšší cenu (vysoký tarif), než za energii mimo špičku (nízký tarif). Šetření větším využíváním nízkého odběrového tarifu tak přispívá k udržování energetické rovnováhy v síti.

Délka a okamžik přepínání nízkého a vysokého tarifu se mění v průběhu roku. Distribuční společnosti mají k takovému aktivnímu řízení zatížení sítě specifický soubor zařízení, která na dálku přepínají tarify ve všech příslušných elektroměrech a tím například blokují napájení méně důležitých spotřebičů v časech energetických špiček. Nejznámějším příkladem je spínání elektrických akumulačních ohřívačů vody a elektrického topení signálem hromadného dálkového ovládání (HDO). Topit a ohřívat vodu tak lze jen v čase platnosti nízkého tarifu.

Přístroje a rozvaděče odběrného místa

Jednoduchý elektrický rozváděč s hlavním jističem, elektroměrem a několika jističi pro připojení různých domovních okruhů (Zdroj: © producer / stock.adobe.com)

Jednoduchý elektrický rozváděč s hlavním jističem, elektroměrem a několika jističi pro připojení různých domovních okruhů

Základním zařízením zaznamenávajícím množství odebrané elektrické energie je elektroměr. Je to měřicí přístroj, instalovaný distributorem elektřiny, který je jeho výhradním vlastníkem a na jehož základě dochází k vyúčtování spotřebované elektrické energie. Elektroměr se instaluje na elektroměrový rozváděč, zpravidla umístěný na hranici pozemku na veřejně přístupném místě. Spolu s hlavním jističem a přijímačem HDO se samostatným jištěním je elektroměr umístěn tak, aby bylo možné jeho zajištění (zaplombování) proti neoprávněné manipulaci. U starších objektů může být elektroměrový rozváděč umístěn společně s podružným rozváděčem s přístroji pro rozvod za elektroměrem, ale oba rozváděče musí být konstrukčně i opticky odděleny. Do elektroměrového rozváděče je elektřina přivedena pomocí hlavního domovního vedení z hlavní domovní přípojkové skříně – předávacího místa mezi distribuční soustavou a odběrným zařízením. Rozváděče s jističi a hlavní domovní vedení jsou v majetku zákazníka (odběratele), ale hlavní domovní skříň a měřicí souprava (elektroměr, spínač HDO) je majetkem distribuční společnosti.

Konstrukce jednopólového jističe, chránícího elektrický obvod před přetížením nebo zkratem (Zdroj: © tarczas / stock.adobe.com)

Konstrukce jednopólového jističe, chránícího elektrický obvod před přetížením nebo zkratem

Druhým, z hlediska bezpečnosti důležitějším zařízením je elektrický jistič. Jeho úlohou je rychlé a bezpečné rozpojení elektrického obvodu při průtoku nadměrného elektrického proudu. Ten může vzniknout prostým přetížením zapojeného obvodu nebo zkratem. Vysoké hodnoty proudu mohou poškodit elektrické přístroje, mohou být zdrojem požáru a v neposlední řadě jsou nebezpečné pro živé organizmy.

Specifickým jističem v rámci odběrného místa je hlavní jistič (před elektroměrem), který omezuje výši rezervovaného příkonu v daném odběrném místě. Protože se nachází v neměřené části rozváděče, musí být konstruován pro zajištění plombou i když je majetkem odběratele. Pro hlavní jističe přímého měření elektrické energie se používá následující řada jmenovitých proudů: 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63 a 80 A.

Pro výkonové spínání dálkově ovládaných zařízení signálem HDO se v rozváděčích používají různé typy stykačů (Zdroj: © xmentoys / stock.adobe.com)

Pro výkonové spínání dálkově ovládaných zařízení signálem HDO se v rozváděčích používají různé typy stykačů

Každý dvoutarifní elektroměr vyžaduje ke své činnosti samostatný sazbový spínač, skládající se z přijímače HDO a převodníku. Sazbový spínač se taky umisťuje na elektroměrový rozváděč a bývá zaplombován. Jeho kontakty při sepnutí ovládají cívku výkonového stykače, který je silovými obvody připojen přímo na elektrický bojler nebo jiný spínaný elektrický spotřebič. Stykače a podružné jističe jsou společně umístěny na samostatném domovním rozváděči, a proto, že se jedná již o měřené rozvody, nemusí být chráněny plombou.

Z čeho se skládá cena elektřiny

Od roku 2006 se v České republice počítá cena elektřiny podle nového tarifního systému, zohledňujícího náklady na výrobu elektřiny, náklady na její distribuci a náklady na ostatní služby spojené s dodávkou elektrické energie.

Přibližné zastoupení jednotlivých položek ceny elektrické energie

Přibližné zastoupení jednotlivých položek ceny elektrické energie

Cena za distribuci zahrnuje náklady na dopravu elektrické energie přenosovou a distribuční sítí k jednotlivým zákazníkům. Skládá se z měsíčního paušálu za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem a z násobku spotřeby a jednotkové ceny za dopravenou MWh zvlášť ve vysokém a nízkém tarifu. Cena za distribuci je státem regulovaná a její výši určuje Energetický regulační úřad.

Řízením spotřeby převážně v čase nízkého tarifu lze ušetřit nemalé finanční prostředky (Zdroj: © moquai86 / stock.adobe.com)

Řízením spotřeby převážně v čase nízkého tarifu lze ušetřit nemalé finanční prostředky

Cena za silovou elektřinu se taky skládá z pevného měsíčního paušálu a násobku spotřeby a jednotkové ceny za odebranou MWh. Zohledňuje se rozdílná cena silové elektřiny ve vysokém a v nízkém tarifu a kolísající cena elektřiny v čase. Cena silové elektřiny je primárně ovlivňována situací na trhu s elektřinou. Pevná částka za měsíc se může lišit v závislosti od distributora a konkrétního sjednaného produktu.

Mezi ostatní služby vstupující do ceny elektřiny patří hlavně cena systémových služeb, cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla a cena za činnost zúčtování Operátora trhu s elektřinou. První zahrnuje náklady provozovatele přenosové soustavy na podpůrné služby – nutné výkonové rezervy energetických zdrojů. Podpora výkupu elektřiny z OZE kompenzuje vyšší výkupní cenu z těchto ekologických zdrojů a poslední složka ceny pokrývá náklady na zpracování bilance nabídek a poptávek nebo zúčtování odchylek mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou.

Vrátit se nahoru
detail