Jít na vyhledávání

Zásady praktické bezpečnosti

Výklad

Úraz elektrickým proudem při obsluze energetických zařízení může mít vážné následky (Zdroj: © Artur Golbert / stock.adobe.com)

Úraz elektrickým proudem při obsluze energetických zařízení může mít vážné následky

Při práci s elektrickým proudem si musí pracující osoby, ale i veřejnost neustále uvědomovat riziko nebezpečí úrazu elektrickým proudem a musí dodržovat všeobecně platné bezpečnostní předpisy a zásady. Elektrická energie je totiž velmi dobrý sluha, ale občas se může stát příčinou vážných poranění nebo smrtelných úrazů. Nejčastějším důvodem je v případě obsluhujícího personálu přiblížení nebo přímý dotyk s elektrickým vedením, případně s jiným druhem distribučního zařízení. U veřejnosti je nejčastější příčinou úrazu libovolný dotyk objektu pod napětím.

Působení proudu na lidský organizmus

Průchod střídavého elektrického proudu lidským organizmem způsobuje křeče svalstva a nemožnost odpoutat se od živého vodiče (Zdroj: © mat / stock.adobe.com)

Průchod střídavého elektrického proudu lidským organizmem způsobuje křeče svalstva a nemožnost odpoutat se od živého vodiče

Podle Ohmova zákona závisí velikost proudu procházejícího lidským tělem od napětí a odporu těla mezi body dotyku. Velikost odporu je značně kolísavá a závisí na vlhkosti a citlivosti pokožky a na dráze, po které proud tělem prochází. Při úrazu elektrickým proudem také záleží na druhu proudu – střídavý elektrický proud je nebezpečnější než proud stejnosměrný. Za teoreticky bezpečnou hranici se u střídavého napětí považuje působení proudu 10 až 15 mA. Již při tak malém proudu dochází ke stahování svalů, ale stažené svaly lze ještě vůlí uvolnit a vodič pustit. Vyšší hodnoty proudu postupně způsobují zpravidla silné křeče svalstva, zástavu dýchání a nakonec srdce. Kromě velikosti proudu má na mechanizmus úrazu elektrickým proudem také vliv doba působení elektrického proudu na zasaženého člověka.

Mnoho úrazů elektrickým proudem má na svědomí poškozená izolace přívodních kabelů elektrických spotřebičů (Zdroj: © Antonioguillem / stock.adobe.com)

Mnoho úrazů elektrickým proudem má na svědomí poškozená izolace přívodních kabelů elektrických spotřebičů

Prvořadou činností v rámci první pomoci při zasažení elektrickým proudem je přerušení spojení těla postiženého se zdrojem proudu (vypnutí, odsunutí vodiče). Pokud došlo k zástavě dechu i oběhu, je nutné neprodleně zahájit oživování a pokračovat až do příjezdu přivolané záchranné služby. Oživování spočívá v dýchání z plic do plic a především v provádění zevní masáže srdce. Při poskytování první pomoci by měl zachránce postupovat obezřetně, aby neopatrností nedošlo k dalším úrazům a měl by zhodnotit i další aspekty poškozeného, jako jsou zlomeniny nebo krvácení.

Nebezpečný dotyk a přeskok napětí

Parametry elektrické energie v obyčejné domácí zásuvce jsou dostatečné na to, aby při dotyku způsobila elektřina vážná poranění (Zdroj: © Lumppini / stock.adobe.com)

Parametry elektrické energie v obyčejné domácí zásuvce jsou dostatečné na to, aby při dotyku způsobila elektřina vážná poranění

Při používání elektrických spotřebičů a při práci s elektrickým zařízením je nutné dodržovat obecné zásady bezpečnosti. U zařízení a rozvodů nízkého napětí je třeba dávat pozor na dotyk živých částí při sundané nebo poškozené izolaci. Elektrický proud totiž není vidět, slyšet ani cítit a na své nebezpečí tak sám neupozorňuje. Náhodné zasažení proudem může být bolestivé a může způsobit trvalé následky, případně i smrt. Rozsah poškození organizmu závisí na mnoha faktorech.

Pro vyšší napěťové úrovně platí, že člověk musí být ještě obezřetnější. Nebezpečný totiž není jen dotyk, ale i pouhé přiblížení k vedení vysokého nebo velmi vysokého napětí. Při určité přeskokové vzdálenosti se vzduch natolik ionizuje, že dochází k přeskoku napětí a zasažení organizmu elektrickým proudem i když se osoba před tím vedení nedotýkala. Teoreticky se u suchého vzduchu uvažuje s přeskokovou vzdáleností přibližně 1 mm na 1 kV, z čeho vyplývá, že u vysokého napětí může nastat přeskok již při přiblížení na asi 2–3 cm. U vyšších napěťových úrovní se tato nebezpečná vzdálenost zvětšuje.

Oplocení zařízení vysokého napětí a výstražné tabulky jsou základním bezpečnostním přístupem před úrazem elektrickým proudem v exteriéru (Zdroj: © SGr / stock.adobe.com)

Oplocení zařízení vysokého napětí a výstražné tabulky jsou základním bezpečnostním přístupem před úrazem elektrickým proudem v exteriéru

Proto jsou všechna zařízení pracující s vyšším napětím zabezpečena a chráněna před přístupem nepovolaných osob. Velkým hazardem je lezení na sloupy, příhradové stožáry a jiné podpěrné konstrukce nebo stromy v blízkosti vedení, vstup do prostor rozvoden a transformoven i manipulace s dlouhými vodivými předměty poblíž vysokonapěťových vedení. Dokonce i pouštění draka v blízkosti vedení může být velice nebezpečné.

Dotyk živých částí pod napětím nebo zasažení proudem při přeskoku napětí má každoročně na svědomí desítky až stovky úrazů elektrickým proudem, z nichž některé bohužel končí zbytečnou smrtí.

Krokové napětí

Princip vzniku elektrického potenciálu a krokového napětí na povrchu země při spadlém drátu elektrického vedení

Princip vzniku elektrického potenciálu a krokového napětí na povrchu země při spadlém drátu elektrického vedení

Pokud se fázový vodič vedení velmi vysokého napětí při roztržení dotkne země, hrozí kolem místa dotyku nebezpečné krokové napětí (Zdroj: © Andrii A / stock.adobe.com)

Pokud se fázový vodič vedení velmi vysokého napětí při roztržení dotkne země, hrozí kolem místa dotyku nebezpečné krokové napětí

Nebezpečné krokové napětí vzniká v případech, kdy se do země vybije určitý potenciál. To se může stát při úderu blesku, na místě spadlého lana vedení vysokého nebo velmi vysokého napětí, ale může se vyskytnout i v místech pracovních uzemnění různých zařízení, když se na ně dostane při poruše pracovní napětí. Od místa zemního dotyku se elektrický proud šíří všemi směry a elektrický potenciál se s rostoucí vzdáleností rychle snižuje (kvadraticky).

Pokud člověk nebo zvíře stojí blízko místa vzniku zemního potenciálu a jeho nohy se dotýkají země v různých poloměrech (potenciálech) od centra, stává se vodičem, přes který se vzniklý rozdíl napětí vyzkratuje. Přitom může tělem procházet klidně proud smrtelné intenzity. Protože se napětí od centra rapidně snižuje, problém krokového napětí zaniká přibližně ve vzdálenosti 20 metrů, v případě úderu silnějšího blesku je to až 40 metrů od místa úderu. Pro člověka se považuje za nebezpečné, když je rozdíl potenciálů při kroku dlouhém 1 metr asi 90 V. Pro zvířata je tento rozdíl podstatně menší a pohybuje se kolem 16 V.

Ochrana před bleskem

Zdržování se v blízkosti stromů nebo na vyvýšených místech v přírodě za bouřky rapidně zvyšuje pravděpodobnost zasažení bleskem (Zdroj: © cstirit / stock.adobe.com)

Zdržování se v blízkosti stromů nebo na vyvýšených místech v přírodě za bouřky rapidně zvyšuje pravděpodobnost zasažení bleskem

Blesk jako elektrický výboj je pro člověka, který se zdržuje poblíž místa úderu, extrémně nebezpečný. Možnost zásahu bleskem nebo úrazu elektrickým proudem se ještě zvětšuje, pokud osoby, nebo i zvířata stojí při bouřce u kovové konstrukce (například stožáru elektrického vedení), nebo používají různé vodivé předměty (grafitové rybářské pruty, kovové golfové hole nebo kovová kola). Nejúčinnější ochranou je ukrytí do uzavřené budovy chráněné hromosvodem nebo do auta, které působí jako Faradayova klec. Pokud taková možnost není, je rozumné dřepnout si na bobek s chodidly co nejvíc u sebe. V přírodě je dobré vyhýbat se osamělým stromům, okrajům lesa, vodním plochám, vyvýšeným místům a skalním převisům.

Ochranná pásma vedení

Šířky ochranného pásma elektrického nadzemního vedení pro různá přenášená napětí

Šířky ochranného pásma elektrického nadzemního vedení pro různá přenášená napětí

Pro zajištění bezpečné a spolehlivé distribuce elektrické energie a ochranu zdraví, života a majetku osob je potřebné udržovat prostor v bezprostřední blízkosti nadzemních i podzemních vedení bez potenciálně nebezpečných vlivů. Tento prostor se nazývá ochranným pásmem a jeho rozměry jsou definovány v příslušném energetickém zákoně.

Ochranné pásmo nadzemního vedení tvoří průsek v lesním porostu s omezenou možností použití (Zdroj: © Meng He / stock.adobe.com)

Ochranné pásmo nadzemního vedení tvoří průsek v lesním porostu s omezenou možností použití

U venkovního vedení s vodiči bez izolace představuje ochranné pásmo volný prostor po obou stranách vedení (od krajních vodičů), jehož šířka závisí od velikosti napětí. Pro vedení do 35 kV je to 7 metrů a od 35 kV do nejvyššího distribučního napětí 110 kV je šířka pásma 12 metrů. U vedení přenosové soustavy jsou ochranná pásma určena na 15 m pro vedení 220 kV a 20 m pro vedení zvlášť vysokého napětí 400 kV. Pokud jsou pro nadzemní distribuční vedení použity izolované vodiče, zmenšuje se šířka ochranného pásma na 2 m (do 35 kV) a na 5 m (do 110 kV), pokud je použit závěsný kabel, redukuje se šířka na 1 respektive 2 metry.

U podzemního vedení je situace podstatně jednodušší. Ochranné pásmo je po obou stranách od krajního kabelu široké 1 metr. Své ochranné pásmo mají i elektrické stanice ve vzdálenosti 20 m od oplocení.

V ochranných pásmech vedení a elektrických stanic není povoleno umisťovat konstrukce a stavět budovy a provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení a zařízení. Výška porostů je v pásmech omezena na 3 metry.

Vrátit se nahoru
detail