Jít na vyhledávání

Elektromobilita

Výklad

 

Dobíjení elektricky poháněného autobusu na konečné zastávce mezi jízdami (Zdroj: © Shèng zhāng / stock.adobe.com)

Dobíjení elektricky poháněného autobusu na konečné zastávce mezi jízdami

Elektromobilita představuje v současné době spojovací článek mezi třemi klíčovými trendy. Prvním je moderní energetika, založená na decentralizované výrobě, chytrých sítích, využívání obnovitelných zdrojů a akumulace energie, druhým je ekologizace a zefektivnění dopravy a třetím jsou aktivity chytrých měst v oblasti zlepšování životního prostředí a kvality ovzduší a s tím spojeného managementu dopravy.

Pod pojem elektromobilita spadá veškerý pohyb vozidel poháněných elektrickou energií. Ať už se jedná o prostředky hromadné dopravy (metro, tramvaje, trolejbusy, elektrické vlaky a autobusy) nebo individuální elektrická vozidla (auta, kola, skútry), jejich zavádění a podpora má především pro města nesporný význam ve snižování ekologického dopadu dopravy. Elektrický pohon totiž neprodukuje žádné lokální emise a je podstatně méně hlučný.

Průvodním jevem většího množství elektromobilů v provozu je jejich dobíjení pomocí veřejných dobíjecích stanic (Zdroj: © moonrise / stock.adobe.com)

Průvodním jevem většího množství elektromobilů v provozu je jejich dobíjení pomocí veřejných dobíjecích stanic

Společnost elektromobilitu již dávno využívá. Bez elektrických vlaků, tramvají, trolejbusů nebo metra si dnes moderní dopravu nedokážeme představit. V poslední době se na silnicích objevuje i větší počet elektromobilů. Městský provoz je zatím z důvodu omezeného dojezdu pro elektrická auta ideální. Mohou zde vyniknout jejich dobré jízdní vlastnosti, jako je plynulé rozjíždění a jízda (neexistují žádné vibrace od motoru), výrazná akcelerace (elektromotor využívá svůj maximální výkon od nulových otáček) i další nesporné výhody v podobě přibližně polovičních nákladů na provoz a minimálních servisních nákladů.

Dobíjecí stanice elektromobilů mnohdy tvoří zajímavé urbanistické prvky (Zdroj: © Petair / stock.adobe.com)

Dobíjecí stanice elektromobilů mnohdy tvoří zajímavé urbanistické prvky

Většímu rozšíření elektrických aut ale stále brání jejich relativně vyšší pořizovací cena, která je dána především cenou sady dobíjecích baterií a jejich kapacitou, přímo ovlivňující maximální dojezd auta. U menších elektromobilů se dnes dojezdová vzdálenost pohybuje kolem 150 km, dražší a luxusnější auta dokáží na jedno nabití dojet až 500 km. Delšímu dojezdu elektromobilů napomáhá ještě rekuperace kinetické energie při jízdě z kopce nebo při brzdění. Namísto neužitečného tepla brzd se při ní energie prostřednictvím elektromotoru zpětně ukládá k dalšímu využití. Omezujícím faktorem rychlejšího rozšiřování elektromobilů může být zatím i doba dobíjení baterií. V domácích podmínkách jsou to dlouhé hodiny. Řešením mohou být různé druhy rychlonabíječek, kdy potřebná doba nabití na cca 80 % kapacity baterií klesá na desítky minut. I když vývoj v poslední době ukazuje, že elektromobilita je na vzestupu, který se v následujících letech výrazně zintenzivní, infrastruktura veřejných dobíjecích stanic s rychlonabíjením ještě zdaleka nedosahuje hustoty sítě čerpacích stanic s kapalnými palivy.

První elektrobusy v Praze slavnostně pokřtili a uvedli do provozu zástupci společnosti PASSERINVEST GROUP, Skupiny ČEZ a dopravní společnosti ARRIVA (Zdroj: ČEZ, a. s.)

První elektrobusy v Praze slavnostně pokřtili a uvedli do provozu zástupci společnosti PASSERINVEST GROUP, Skupiny ČEZ a dopravní společnosti ARRIVA

Neustálým tlakem na ekologizaci vozidel a zvyšováním nákladů na dosažení emisních limitů u klasických spalovacích motorů bude růst podíl elektrických vozidel v dopravě. Jejich opravdu masivní rozšíření v blízké budoucnosti je podmíněno vývojem a výrobou lehčích, levnějších a výkonnějších baterií a dostatečným a plošným rozšířením dobíjecích míst. Nezanedbatelným samozřejmě bude i vyřešení likvidace dosluhujících baterií a přizpůsobení elektrické rozvodné sítě k většímu výkonu a značnému kolísání odběru v závislosti na množství nabíjených elektromobilů.

Provoz linkového městského autobusu na alternativní elektrický pohon musí v harmonogramu jízd počítat s delší dobou nabíjení (Zdroj: © scharfsinn86 / stock.adobe.com)

Provoz linkového městského autobusu na alternativní elektrický pohon musí v harmonogramu jízd počítat s delší dobou nabíjení

I přes některé výhrady k elektromobilům lze jednoznačně konstatovat, že vývoj v dopravě se v nejbližších letech bude ubírat touto cestou. Zákonodárci a městští zastupitelé si proto uvědomují potřebu posilování elektromobility v zájmu čistšího ovzduší jak v rovině legislativní (dotace, dopravní nebo daňové zvýhodnění), tak i v rovině servisní (dobíjecí stanice). Začínají se například prosazovat ekologické pohony v městské hromadné dopravě. Týká se to především výměny dieselových autobusů za elektrická vozidla s tichým a bezemisním provozem. Vzrůstá zájem dopravců o komplexní řešení dobíjení, dodávek elektřiny i optimalizace energetického hospodářství. V individuální dopravě může být podpora a zvýhodňování elektrických aut a kol při jízdě městem určitým chytrým řešením, které se projeví na zvýšení kvality bydlení až v průběhu několika let.

Nespornou výhodou veřejných dobíjecích stanic Elektromobility ČEZ je přítomnost všech tří standardů nabíjecích konektorů (Zdroj: ČEZ, a. s.)

Nespornou výhodou veřejných dobíjecích stanic Elektromobility ČEZ je přítomnost všech tří standardů nabíjecích konektorů

Elektromobilita je zajímavým objektem zájmu i pro energetické společnosti, protože jsou přímo zainteresované na výrobě, přenosu nebo distribuci čisté elektrické energie potřebné pro fungování elektrických pohonů. Stejně jako podporují a budují infrastrukturu transformoven a měníren pro závislá trakční vedení městské hromadné dopravy, angažují se i v službách spojených s rozšiřováním elektromobilů. Především jsou to speciální odběrové tarify a domácí dobíjecí stanice pro uživatele vlastnící elektromobil a budování vlastní uživatelsky přívětivé veřejné sítě dobíjecích stanic. V České republice většinu stanic vlastní největší poskytovatelé elektrické energie, kterými jsou ČEZ, E.ON, PRE a Innogy. Nejčastěji se budují na oblíbených veřejných místech, kde mohou řidiči efektivně využít volný čas během doby nabíjení vozidla. Jsou proto umisťovány do objektů nákupních center nebo do blízkosti restaurací.

Jedním z měst zapojených do veřejné sítě dobíjecích stanic Skupiny ČEZ je i Smart Region Vrchlabí (Zdroj: ČEZ, a. s.)

Jedním z měst zapojených do veřejné sítě dobíjecích stanic Skupiny ČEZ je i Smart Region Vrchlabí

Fenomén elektromobility se bude rozvíjet postupně a proto její dopad na distribuční soustavu nemusí být nijak markantní. V ČR je distribuční síť poměrně robustní a postupně se obnovuje, takže na pozvolný nárůst nabíjecích výkonů se dokáže přizpůsobit. Navíc v době chytrých sítí s řízením na straně spotřeby lze dobíjecí výkony rozložit v čase s využitím smart chargingu.

Pro poskytovatele energie nejde jen o prostý prodej elektřiny, ale spíše o komplexní službu. Využívání elektromobilů je teprve v začátcích a i forma služeb s ním spojená se stále ověřuje a upravuje prostřednictvím pilotních projektů. Po jejich vyhodnocení a větším zpřístupnění elektrických vozidel pro široké spektrum obyvatel může postupně začít doba elektrická i v dopravě.

Elektricky poháněná vozidla mají ve srovnání s automobily se spalovacím motorem řadu výhod a jejich používání je výhodné jak pro vlastníka nebo provozovatele, tak i pro lokalitu ve které se elektromobily pohybují.

Nízká hlučnost a absence jakýchkoliv přímých emisí patří v městském provozu k nesporným výhodám elektromobilů (Zdroj: © Petair / stock.adobe.com)

Nízká hlučnost a absence jakýchkoliv přímých emisí patří v městském provozu k nesporným výhodám elektromobilů

Nulové přímé emise

Hlavní výhodou elektromobilů je absence jakýchkoliv emisí látek, které jsou zdraví škodlivé. Nedochází v nich ke spalování ropných uhlovodíků jako v klasických motorech, které vypouštějí do ovzduší značné množství CO2, NOx nebo pevných mikročástic. Co se týče uhlíkové stopy, může být u obou typů vozidel srovnatelná nebo výrazně odlišná. To závisí na ekologické čistotě zdroje elektrické energie, kterou je nabíjecí stanice napájena.

Nízká hlučnost a vibrace

Spalovací motor se skládá z mnoha mechanických pohyblivých částí, které při práci produkují hluk a způsobují vibrace celého auta. Naproti tomu elektromotor je prakticky nehlučný a nejvýznamnějším zdrojem zvuku pohybujícího se elektromobilu jsou pneumatiky.

K dalším výhodám elektromobilů patří asi třetinové provozní náklady oproti autům se spalovacím motorem (Zdroj: © ksch / stock.adobe.com)

K dalším výhodám elektromobilů patří asi třetinové provozní náklady oproti autům se spalovacím motorem

Minimální náklady na údržbu

Vzhledem k jednoduchosti elektromotoru je elektromobil takřka bezúdržbový. Neobsahuje olejové náplně, zapalování, spojku nebo převodovku, mechanické brzdy se používají jen minimálně, takže náklady na servis a údržbu elektromobilů jsou výrazně nižší než u klasického automobilu. Nejčastěji se údržba týká výměny opotřebovaných pneumatik.

Nízké provozní náklady

Elektromobil ujede stejnou vzdálenost jako auto se spalovacím motorem přibližně za třetinu ceny. To je dáno jednak nastavením cen elektřiny a pohonných hmot a též podstatně větší účinností elektromotoru v porovnání s účinností klasického spalovacího motoru. Vzhledem k vyšší pořizovací ceně elektromobilu se nesporná výhoda nízkých provozních nákladů ekonomicky projeví až po najetí několika desítek tisíc kilometrů.

Vrátit se nahoru