Internet věcí umožňuje propojení mnoha oblastí – od energetiky, průmyslu a dopravy až po zdraví a domácnost

Chytrá města rostou po celém světě a zlepšují každodenní život svých obyvatel i návštěvníků. Přinášejí jim informace v reálném čase, které usnadňují jejich rozhodování a navíc nabízejí přijatelná řešení typických městských problémů. Základem těchto informací jsou vyhodnocená primární data proudící do datových center z tisíců inteligentních senzorů a zařízení jednotlivých městských systémů. Po analýze a zpracování dat často vstupují tyto důležité informace do rozhodovacích algoritmů řízení městských systémů nebo slouží jako podklad pro rozhodování odpovědných pracovníků vedení města. Vybraná data mohou také využívat i podnikatelské subjekty k rozvoji a zlepšování služeb pro samotné občany.

Data o počasí, toku a hustotě dopravy, čistotě ovzduší, stavu cest a parkovišť a dalších událostech městské infrastruktury mají obrovský potenciál. Přispívají k tomu, že města jsou čistší, zdravější, bezpečnější a přístupnější. Na druhou stranu stále více ovlivňují životy lidí a zúčastňují se řízení světa kolem nás.

I když je nevidíme, je v ulicích chytrých měst připojeno k internetu velké množství zařízení a jednoúčelových senzorů

Komunikačním kanálem sběru a distribuce dat je ve většině případů celosvětová internetová síť s perspektivní platformou Internetu věcí (IoT – Internet of things). Internet věcí umožňuje vzájemnou propojitelnost obrovského počtu zařízení a senzorů, vybavených jednoduchou komunikační technologii, prostřednictvím sítě internetu. Od objektů městské dopravy, přes prvky městské infrastruktury, domácí zařízení až po veřejné služby, kulturní, komerční a zdravotnická zařízení – všechno může být propojeno a na určité úrovni spolu komunikovat. Internetový prostor je schopen díky adresování IPv6 připojit miliardy zařízení a díky vysokorychlostnímu přenosu v reálném čase sdílet obrovské objemy dat. Zavedení Internetu věcí do života někteří vizionáři označují za další stádium informační revoluce.

Zařízení a senzory se do sítě připojují pomocí několika bezdrátových technologií. Nejznámější jsou asi síť WiFi, technologie Bluetooth a mobilní síť GSM. Ze specializovaných technologií lze vzpomenout například ZigBee, Z-Wave nebo SigFox. Jednotlivé technologie se od sebe liší především dosahem a spotřebou energie. Některá zařízení potřebují k práci ještě určitý koncentrátor nebo lokální centrálu, sloužící jako propojovací prvek do sítě internetu.

Datová centra pro signály senzorů chytrých měst jsou uzpůsobena ke zpracování obrovského objemu proudících dat

Zařízení připojená do sítě většinou nekomunikují přímo mezi sebou, ale data proudí nejdřív do datových center, kde se v reálném čase zpracovávají. Díky vysokému výpočetnímu výkonu a dostatečné kapacitě úložišť dat lze současně zpracovávat velké objemy dat z různých oblastí a projektů chytrých měst včetně nestrukturovaných údajů a videosignálů městských kamer. Datové toky se v datových centrech ihned analyzují, agregují a pomocí pokročilých technologií vyhodnocují. Výsledky pak mohou být použity k řízení chytrých systémů nebo k informovanosti příslušných orgánů.

Pro využití a další zpracování dat co nejvíce uživateli je většina dat poskytována na platformě Otevřené datové architektury. Volně dostupná data umožňují vývoj různých aplikací třetích stran, které zvyšují zhodnocení pořizovaných dat. Sdílená data jsou cennější než data uzavřená a jen prostě hromaděná. Díky mobilním aplikacím mají obyvatelé města větší přísun informací, na jejichž základě se dál mohou lépe rozhodovat.

Mobilní aplikace chytrých měst poskytují obyvatelům cenné informace a usnadňují jim život

Strašákem velkých objemů dat je jejich zneužití hackerským útokem. Neautorizované zásahy, například do veřejného osvětlení nebo do prvků dopravní infrastruktury, mohou způsobit značné škody. Proto je kladen velký důraz na bezpečnost přenášených i ukládaných dat, přičemž úroveň zabezpečení komunikační sítě je u městských dat podobná zabezpečení finančních operací nebo dat krizového řízení.