Fotovoltaická elektrárna
Na velikosti záleží
Fotovoltaické panely se mohou instalovat jednotlivě třeba na střechy – pak mají plochu několik metrů čtverečních. Obvykle má jeden panel rozměry 1,5 × 1 m a váží kolem 20 kg.
Největší FV elektrárna v České republice je Ralsko Ra 1 v okrese Česká Lípa. Elektrárna má instalovaný výkon celkem 38,3 MW a rozlohu 29 hektarů – to je 40 fotbalových hřišť nebo sedm pražských Václavských náměstí.
Největší FV elektrárna na světě (jaro 2021) je Bhadla Solar Park v indickém Rádžastánu. Zabírá plochu více než 5 700 hektarů a má výkon 2 245 MW.
Na severu Austrálie se má stavět ještě větší – obří pole fotovoltaických panelů s instalovanou kapacitou 10 GW (10 temelínských jaderných bloků). Fotovoltaické panely budou mít plochu zhruba stokrát tak velkou, jakou má největší české náměstí v Českých Budějovicích, a budou snadno viditelné z vesmíru. Získaná energie se povede 4 500 km dlouhým podmořským kabelem do Singapuru. Součástí projektu je i vytvoření největší baterie pro akumulaci energie na světě. Zprávy o větších a větších solárních elektrárnách se množí jako houby po dešti.
Někteří tvůrci fotovoltaických elektráren mají smysl pro humor. například v Číně sestavili panely do obřího obrazu medvídků panda.
Projekt obřího pole fotovoltaických panelů v Austrálii bude mít rozlohu 100krát větší, než je plocha budějovického náměstí
V České republice je (ke 31. 12. 2020) 41 634 fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 2 227 MW. Za rok vyrobí kolem 2,27 TWh elektřiny.
Základem úspěšného využívání fotovoltaických elektráren je jednoznačně počasí. Na délce a intenzitě slunečního svitu závisí celková výroba elektrické energie v elektrárně, od plochy pokryté fotovoltaickými panely se odvíjí její maximální instalovaný výkon. Fotovoltaika se rozvíjí mílovými kroky a na trh se dostávají stále levnější a účinnější panely. Nepravidelná výroba ve fotovoltaických elektrárnách je již dnes účinně kompenzována výstavbou a připojováním do sítě velkokapacitních bateriových úložišť a využíváním záložních zdrojů.
I nevýhoda v podobě nižší účinnosti přeměny a z toho plynoucí nároky na velkou plochu fotovoltaických elektráren má řešení. Stále častěji se pro tyto elektrárny využívají plochy jinak nevyužitelných střech a pozemků průmyslových areálů a velkou perspektivu má i budoucí využití vodních ploch, třeba na uměle vytvořených nádržích po ukončení důlní činnosti.
Jednoduché, spolehlivé, bezhlučné a bezemisní fotovoltaické elektrárny se pomalu stávají nedílnou součástí energetického portfolia všech energetických společností, ale i běžných domácností. Je to správný trend, neboť využíváním tohoto nevyčerpatelného zdroje energie se omezuje spalování fosilních paliv a znečišťování přírody nadměrnými emisemi.