Vítr
Jak je rychlý a mocný
Odhaduje se, že na celém povrchu Země může vítr teoreticky dodat asi 1 terrawatt výkonu, což odpovídá jednomu tisíci gigawattových velkých bloků – např. temelínských.
Pro větrnou energetiku je přímo klíčové měření rychlosti větru na místě, kde se plánují větrné elektrárny.
Rychlost větru se měří v m/s nebo km/h (1 m/s = 3,6 km/h) nebo podle tzv. Beaufortovy stupnice, kterou sestavil v roku 1805 anglický admirál Francis Beaufort.
Beaufortova stupnice větru s popisem typických projevů na souši a na moři
Stupeň | Rychlost větru v m/s | Rychlost větru v km/h | Slovní označení | Znaky na souši | Znaky na moři |
0 | 0–0,2 | 0–1 | bezvětří | Kouř stoupá svisle vzhůru. | Moře je zrcadlově hladké. |
1 | 0,3–1,5 | 1–5 | vánek | Kouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje. | Malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholků. |
2 | 1,6–3,3 | 6–11 | slabý vítr | Vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje. | Malé vlny, ještě krátké, ale výraznější, se sklovitými hřebeny, které se nelámou. |
3 | 3,4–5,4 | 12–19 | mírný vítr | Listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory. | Hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků. |
4 | 5,5–7,9 | 20–28 | dosti čerstvý vítr | Vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi. | Vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků. |
5 | 8,0–10,7 | 29–38 | čerstvý vítr | Hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají. | Dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště. |
6 | 10,8–13,8 | 39–49 | silný vítr | Pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává obtížným. | Velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště. |
7 | 13,9–17,1 | 50–61 | prudký vítr | Pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná. | Moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru. |
8 | 17,2–20,7 | 62–74 | bouřlivý vítr | Láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná. | Dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru. |
9 | 20,8–24,4 | 75–88 | vichřice | Vítr působí menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky ze střechy). | Vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje dohlednost. |
10 | 24,5–28,4 | 89–102 | silná vichřice | Na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a poškozuje domy. | Velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští. |
11 | 28,5–32,6 | 103–117 | mohutná vichřice | Rozsáhlé zpustošení plochy. | Mimořádně vysoké pěnové hory. Dohlednost znehodnocena vodní tříští. |
12 | 32,7 a více | 118 a více | orkán | Ničivé účinky odnáší domy, pohybuje těžkými hmotami. | Vzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Dohlednost velmi snížena. Není výhled. |
Vítr není jen pomocník. Umí také škodit. Ničivé formy větru se v různých zemích nazývají různými jmény: hurikán, uragán, tajfun, cyklón. Odborně se jim říká tropická cyklóna a je to bouřkový systém, tlaková níže ve tvaru víru s okem uprostřed. Vznikají v tropických oblastech nad prohřátým mořem. Nad pevninou zanikají.
Jiným druhem silného vzdušného jevu je tornádo. Je to rychle rotující vír v podobě nálevky a chobotu, který se dotýká zemského povrchu. Většina tornád má rychlost větru pod 180 km/h a šířku pod 100 m, a délka jeho trasy je maximálně několik kilometrů. Ovšem nejsilnější tornáda mohou dosahovat rychlostí větru kolem 480 km/h, šířky přes 3 km a putovat déle než 100 km. Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe, občas jsou k spatření i u nás.
Jako „ležaté tornádo“ bývá někdy ne zcela správně označována húlava. Je to náhlé zvýšení rychlosti větru, značně nárazovitého a výrazně měnícího směr. Provází bouřku nebo celý pás oblačnosti dlouhý desítky kilometrů. V horském terénu může vlivem turbulence připomínat unavené tornádo, co si lehá na zem.