Jít na vyhledávání

Vítr

Jak je rychlý a mocný

Meteorologové měří nejen směr, ale tzv. anemometrem i rychlost větru (Zdroj: © weerapat1003 / stock.adobe.com)

Meteorologové měří nejen směr, ale tzv. anemometrem i rychlost větru

Odhaduje se, že na celém povrchu Země může vítr teoreticky dodat asi 1 terrawatt výkonu, což odpovídá jednomu tisíci gigawattových velkých bloků – např. temelínských.

Pro větrnou energetiku je přímo klíčové měření rychlosti větru na místě, kde se plánují větrné elektrárny.

Rychlost větru se měří v m/s nebo km/h (1 m/s = 3,6 km/h) nebo podle tzv. Beaufortovy stupnice, kterou sestavil v roku 1805 anglický admirál Francis Beaufort.

Beaufortova stupnice větru s popisem typických projevů na souši a na moři

StupeňRychlost větru v m/sRychlost větru v km/hSlovní označeníZnaky na soušiZnaky na moři
00–0,20–1bezvětříKouř stoupá svisle vzhůru.Moře je zrcadlově hladké.
10,3–1,51–5vánekKouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje.Malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholků.
21,6–3,36–11slabý vítrVítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje.Malé vlny, ještě krátké, ale výraznější, se sklovitými hřebeny, které se nelámou.
33,4–5,412–19mírný vítrListy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory.Hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků.
45,5–7,920–28dosti čerstvý vítrVítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi.Vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků.
58,0–10,729–38čerstvý vítrHýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají.Dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště.
610,8–13,839–49silný vítrPohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává obtížným.Velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště.
713,9–17,150–61prudký vítrPohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná.Moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru.
817,2–20,762–74bouřlivý vítrLáme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná.Dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru.
920,8–24,475–88vichřiceVítr působí menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky ze střechy).Vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje dohlednost.
1024,5–28,489–102silná vichřiceNa pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a poškozuje domy.Velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští.
1128,5–32,6103–117mohutná vichřiceRozsáhlé zpustošení plochy.Mimořádně vysoké pěnové hory. Dohlednost znehodnocena vodní tříští.
1232,7 a více118 a víceorkánNičivé účinky odnáší domy, pohybuje těžkými hmotami.Vzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Dohlednost velmi snížena. Není výhled.
Následky hurikánu Sandy v roce 2012 v USA (Zdroj: © MISHELLA/ stock.adobe.com)

Následky hurikánu Sandy v roce 2012 v USA

Satelitní obrázek hurikánu nad Atlantikem (Zdroj: © elroce/ stock.adobe.com)

Satelitní obrázek hurikánu nad Atlantikem

Vítr není jen pomocník. Umí také škodit. Ničivé formy větru se v různých zemích nazývají různými jmény: hurikán, uragán, tajfun, cyklón. Odborně se jim říká tropická cyklóna a je to bouřkový systém, tlaková níže ve tvaru víru s okem uprostřed. Vznikají v tropických oblastech nad prohřátým mořem. Nad pevninou zanikají.

Jiným druhem silného vzdušného jevu je tornádo. Je to rychle rotující vír v podobě nálevky a chobotu, který se dotýká zemského povrchu. Většina tornád má rychlost větru pod 180 km/h a šířku pod 100 m, a délka jeho trasy je maximálně několik kilometrů. Ovšem nejsilnější tornáda mohou dosahovat rychlostí větru kolem 480 km/h, šířky přes 3 km a putovat déle než 100 km. Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe, občas jsou k spatření i u nás.

Typický chobot vzdušného tornáda nad zemí (Zdroj: © Matthew/ stock.adobe.com)

Typický chobot vzdušného tornáda nad zemí

Jako „ležaté tornádo“ bývá někdy ne zcela správně označována húlava. Je to náhlé zvýšení rychlosti větru, značně nárazovitého a výrazně měnícího směr. Provází bouřku nebo celý pás oblačnosti dlouhý desítky kilometrů. V horském terénu může vlivem turbulence připomínat unavené tornádo, co si lehá na zem.

Vrátit se nahoru