Jít na vyhledávání

Vítr

Jak vzniká vítr

Červeno bílý větrný rukáv, viditelný na poměrně velkou vzdálenost, poskytuje základní informace o větrných podmínkách (Zdroj: © ZIHE / stock.adobe.com)

Červeno bílý větrný rukáv, viditelný na poměrně velkou vzdálenost, poskytuje základní informace o větrných podmínkách

Trocha fyziky

Vítr je vlastně pohyb vzduchu. Vzduch totiž proudí podobně jako voda. Proudění vzduchu způsobuje Slunce. To ohřívá povrch Země a vzduch nad ním. Nejde to ale rovnoměrně – třeba pouště se ohřejí mnohem rychleji než krajina s lesy nebo vodní plocha. Teplý vzduch stoupá vzhůru a tím snižuje atmosférický tlak (tedy to, jak moc vzduch tlačí na povrch Země). Na uvolněné místo po teplém vzduchu proudí těžší studený vzduch, který má tlak zase vyšší. A tím vzniká vítr. Čím je rozdíl tlaků větší, tím silnější vítr vzniká.

Na proudění vzduchu má vliv i otáčení Země kolem své osy nebo krajina – na horách nebo na moři třeba fouká mnohem silněji než v zalesněném údolí.

Mapa ukazuje situaci v naší republice.

Větrná mapa Ústavu fyziky atmosféry ukazuje průměrné rychlosti větru ve výšce 100 m nad povrchem (Zdroj: © www.ufa.cas.cz)

Větrná mapa Ústavu fyziky atmosféry ukazuje průměrné rychlosti větru ve výšce 100 m nad povrchem

 

U nás je často k vidění větrná korouhvička s plechovým kohoutem. V zemích, kde mají moře, se asi víc hodí plachetnice (Zdroj: © Clarini / stock.adobe.com)

U nás je často k vidění větrná korouhvička s plechovým kohoutem. V zemích, kde mají moře, se asi víc hodí plachetnice

Směr větru se určuje podle toho, odkud vítr vane. V písničce „Severní vítr“ se tedy zpívá o větru, který vane ze severu směr na jih. Směr větru se určuje se pomocí větrného rukávu (ten můžete nejčastěji vidět na letištích) nebo pomocí směrovky.

V různých výškách nad terénem může vítr foukat různými směry i různými rychlostmi. Někdy je proto vidět mraky ve výšce letět z jiného směru, než odkud fouká při zemi, kde stojíme. Na severní polokouli má vítr tendenci stáčet se s nadmořskou výškou směrem vpravo, což znamená, že například fouká-li při zemi západní, je pravděpodobné, že ve výšce se bude točit směrem od severozápadu.

Trocha historie

Starořecký bůh větru Boreas (Zdroj: © Николай Шитов / stock.adobe.com)

Větrnou energii používá lidstvo od dávnověku. Poháněla plachetnice, větrné mlýny, vodní čerpadla. Větrné motory znala už starověká Čína.

V Evropě se ve středověku hojně využívaly větrné mlýny. První zmínka o větrném mlýnu je už z roku 833. Postavení prvního větrného mlýna na území dnešní České republiky je doloženo již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze. V 19. století zažívalo mletí obilí pomocí větrné energie přímo rozkvět – celkem u nás bylo (a je historicky doloženo) 879 větných mlýnů. Jen pramálo se jich dochovalo – příkladem může být větrný mlýn u Kuželova postavený 1842.

Na počátku dvacátého století u nás nastal rozkvět používání větrných turbín pro pohon vodních čerpadel.

Dnes se energie větru využívá pomocí větrných turbín téměř výhradně pro energetické účely.

Sílu větru pro pohon lodí na vodě využívá člověk už pár tisíc let (Zdroj: © Algol / stock.adobe.com)

Sílu větru pro pohon lodí na vodě využívá člověk už pár tisíc let

Větrná, tzv. farmářská, kola sloužila nejvíce v severní Americe pro čerpání vody ze studní. Na vrcholu slávy v roce 1930 jich bylo v USA zhruba šest set tisíc, dodnes se jich zachovala asi desetina (Zdroj: © Matthew Antonino / stock.adobe.com)

Větrná, tzv. farmářská, kola sloužila nejvíce v severní Americe pro čerpání vody ze studní. Na vrcholu slávy v roce 1930 jich bylo v USA zhruba šest set tisíc, dodnes se jich zachovala asi desetina

Rekonstruovaný větrný mlýn v Kuželově je Národní kulturní památkou v okrese Hodonín (Zdroj: © gallas / stock.adobe.com)

Rekonstruovaný větrný mlýn v Kuželově je Národní kulturní památkou v okrese Hodonín

Podle dochovaných dokumentů sestrojili první větrné elektrárny nezávisle dva konstruktéři. V Americe v letech 1887–1888 Charles F. Brush v Clevelandu (Ohio), v Evropě v roce 1891, Poul la Cour v městečku Askov (Dánsko). Brushova elektrárna měla rotor s průměrem asi 17 metrů složený ze 144 paprskovitě uspořádaných lopatek z cedrového dřeva a dosahovala výkonu 12 kW. Poul la Courova elektrárna byla inspirovaná čtyřkřídlým větrným mlýnem. Vědec dokonce testoval prototypy ve vlastním větrném tunelu a objevil vzorec pro závislost výkonu elektrárny na průměru rotoru, hustotě vzduchu a rychlosti větru.

Novodobé větrné elektrárny se začaly objevovat po roce 1970 (stoupala cena ropy, tak se hledala náhrada pro energetiku) a další rozkvět následoval po roce 1990 z ekologických důvodů – omezování skleníkových plynů.

Větrnými mlýny je proslavené zejména Holandsko – ovšem pozor, nemlely obilí, nýbrž čerpaly vodu na zavlažování z vodních kanálů (Zdroj: © ramanauz / stock.adobe.com)

Větrnými mlýny je proslavené zejména Holandsko – ovšem pozor, nemlely obilí, nýbrž čerpaly vodu na zavlažování z vodních kanálů

Vrátit se nahoru
detail