Elektrárna Hodonín patří mezi nejstarší provozované elektrárny v České republice. Byla postavena ve dvou etapách v letech 1951–1957. Přirozená dominanta celého Hodonína měla dříve čtveřici komínů, po zredukování instalovaného výkonu byly dva odstraněny. Výběr lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek, blízkosti lignitového dolu a řeky Moravy. Dnes leží v podstatě přímo ve městě Hodonín.

Výstavba elektrárny

V roce 1954 začal pracovat blok čtyř kotlů se dvěma 50MW turbínami, o tři roky později byly spuštěny do provozu další dva kotle s 50MW turbínou a v roce 1958 poslední dva kotle s turbínou 55 MW. S celkovým výkonem 205 MW byla v té době Elektrárna Hodonín největším zdrojem elektřiny v Československu. Původně bylo v elektrárně instalováno osm práškových kotlů, každý o výkonu 125 tun páry/hod. Kotle byly vyrobeny v ZVU Hradec Králové, turbíny ze Škody Plzeň byly první 50 MW turbíny instalované v Československu. V roce 1966 se celkový výkon elektrárny zvýšil na 210 MW rekonstrukcí turbogenerátoru TG3, při kterém se zvýšil jeho výkon z 50 MW na 55 MW.

Dodávky tepla a ekologizace

Výstavbou nových 100 a 200MW bloků v jiných lokalitách ztrácela Elektrárna Hodonín význam jako dodavatel elektřiny a začala být přestavována na teplárenský provoz. Již v roce 1963 dodávala teplo v páře průmyslovým závodům a ostatním spotřebitelům v Hodoníně. V roce 1980 bylo turbosoustrojí TG4 vyměněno za stroj s regulovaným odběrem páry 180 t/h s potlačenou kondenzací. Obdobným způsobem byla v roce 1996 rekonstruována turbína TG3. V letech 1993–1997 proběhla výstavba dvou fluidních kotlů, každého o výkonu 170 t/h páry a nového turbogenerátoru se dvěma regulovanými odběry pro dodávky tepla.

Rekonstrukce znamenala rovněž podstatnou redukci emisí oxidu síry, dusíku a tuhých znečisťujících látek. Elektroodlučovače dosahují až 99,5% účinnosti záchytu popílku. Protože je elektrárna součástí města, je kladen důraz na odhlučnění provozu, byla vystavěná dokonce protihluková bariéra. Elektrárna nevypouští do řeky Moravy žádné odpadní vody. O citlivém vztahu k okolí nejlépe svědčí i více než třicetileté smrky a borovice na nádvoří elektrárny.

Elektrárna Hodonín je evropským unikátem, neboť jako jediná zásobuje teplem cizí stát – dodává do slovenského města Holíč ročně zhruba 90 000 GJ horkou vodou 150/70 °C. Město Hodonín je zásobováno párou o teplotě 270 °C a tlaku 1,8 MPa. Výroba elektřiny je určena zejména pro potřeby lokality. Elektrárna provozuje páteřní parovody, horkovodní napáječ i primární tepelné sítě. Kromě podniků dodává teplo 9 000 domácnostem. K rozšíření dodávek tepla slouží tepelný napáječ Hodonín-východ, jehož první etapa byla dokončena v roce 1992, druhá v roce 1996. Celková roční dodávka tepla v současnosti činí cca 750 TJ.

Spalování biomasy

Od 31. prosince 2009 je jeden z bloků hodonínské elektrárny určen výhradně ke spalování čisté biomasy. Zařízení disponuje elektrickým výkonem až 30 MW a denně si vyžádá 1 200 tun biomasy. Vytvoření postačující rezervy nutné k pokrytí víkendového provozu vyžaduje dodávku cca 1 600 tun biomasy každý všední den. Hodonínská elektrárna je jedničkou ve Skupině ČEZ ve spalování biomasy. Již v roce 2000 se zde spálilo celých 2 395 tun dřevní štěpky. Spaluje se také sláma, kořeny, slunečnicové slupky, tradicí se stalo spalování vánočních stromků z hodonínského městského svozu. V roce 2015 se z biomasy vyprodukovalo více než 208 GWh. Kvůli efektivnímu spalování biomasy zde byla zprovozněná laboratoř pro analýzu biomasy, třídič biomasy a dopravní linky na peletky z biomasy s dopravním výkonem 20 tun za hodinu. S nárůstem spalovaného množství a druhů biomasy bylo potřeba systém dříve ručního vzorkování a analýz biomasy zrychlit a zefektivnit. Přesná znalost vlastností biomasy umožní nejen přesně seřídit režim spalování a zvýšit účinnost kotle, ale i dokladovat s maximální přesností kvalitu a množství spálených biopaliv a objem takto vyrobené elektřiny. Ve spolupráci s ORGREZ Brno je zde od 1. 1. 2012 moderní automatický vzorkovač biomasy. Za jeden měsíc vzorkovač zvládne zpracovat více než 1 200 vzorků. Odebere vzorky z dopravníku, namele biomasu na zrnitost 0,5 mm, laboratoř stanoví obsah vlhkosti, obsah popela, obsah důležitých prvků – C, H, N, S, následně vypočítá spalné teplo a výhřevnost. Odběr a zpracování vzorků se tak už nedělají ručně, ale za přesně stanovených a stále stejných podmínek.