Elektrárny Prunéřov jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice. Leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova.

Prunéřov I a Prunéřov II

Starší část, Elektrárna Prunéřov I, byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. Bylo zde instalováno šest 110 MW bloků. Mezi lety 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva bloky byly v rámci útlumového programu začátkem devadesátých let odstaveny z provozu. Elektrárna Prunéřov II je nejmladší uhelnou elektrárnou ČEZ, a. s. Má pět 210 MW bloků.

Elektrárny Prunéřov byly v minulosti organizačně spojeny s elektrárnami Tušimice jako tzv. Podkrušnohorské elektrárny. Samostatnou organizační jednotkou ČEZ, a. s., jsou od roku 1993.

Technologie elektráren

Kotle Prunéřova I o výkonu 350 t/h, s parametry páry 13,63 MPa / 540 / 535 °C, jsou dvoutahové, s granulačním topeništěm, průtlačné, s přihříváním páry. Jejich dodavatelem byly Vítkovické železárny. Turbíny 110 MW jsou kondenzační, rovnotlaké, třítělesové, s přihříváním páry v kotli. Každá turbína má sedm neregulovaných odběrů páry pro regeneraci a dva neregulované odběry pro dodávku tepla. K rekonstrukci na teplárenský provoz došlo začátkem devadesátých let. Elektrický výkon je vyveden blokovými třífázovými transformátory 125 MVA, linek 110 kV a 400 kV.

Kotle Prunéřova II mají výkon 660 t/h páry, jejíž parametry jsou 13,53 MPa / 540 / 540 °C. Jsou bubnové, s přirozenou cirkulací, granulační, s přímým foukáním prášku do spalovací komory, s membránovými stěnami, přihříváním páry a s předehřevem spalovacího vzduchu v rotačních ohřívácích typu Ljungström. Parní turbíny 210 MW jsou akční, kondenzační, jednohřídelové, třítělesové, se sedmi neregulovanými odběry pro regenerační ohřev kondenzátu, ohřívání vzduchu pro kotel a vody pro vytápění objektů elektrárny a dodávku do okolí. Přes blokové transformátory 240 MVA se výkon elektrárny vyvádí dvěma linkami 400 kV.

Zdrojem technologické vody je řeka Ohře. Palivo, energetické hnědé uhlí, se těží v lomech Dolů Nástup Tušimice, Severočeských dolů, a. s., odkud se dopravuje po železniční vlečce.

Odsíření a vedlejší energetické produkty

Oba energetické celky byly odsířeny metodou mokré vápencové vypírky. Dodavatelem zařízení pro Elektrárnu Prunéřov I byla německá firma Bischoff, GmbH a zařízení bylo uvedeno do provozu koncem roku 1995. V druhém případě připravilo dodávku „na klíč“ konsorcium japonských firem Mitsubishi Heavy Industries, Mitsubishi Corporation ve spolupráci se ZVU Hradec Králové, a. s., a zařízení zahájilo provoz v létě roku 1996.

Změnil se i způsob nakládání s odpady. Hydraulické odpopelňování nahradilo ukládání tzv. deponátu (směsi popela, produktu odsíření a odpadní vody) do upravené výsypky lomu Merkur Dolů Nástup Tušimice. Energosádrovec, produkt odsíření, kterého Elektrárna Prunéřov I vyprodukuje ročně asi 200 tisíc tun a Elektrárna Prunéřov II více než 550 tisíc tun, se ukládá pouze zčásti, protože v podstatě celá produkce Elektrárny Prunéřov I nachází uplatnění při výrobě stavebního materiálu, tzv. alfa pojiv.

Elektrárny Prunéřov patří k největším dodavatelům elektřiny v ČR. Zároveň dodávají teplo do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří a průmyslové zóny Industrial Park Verne. Instalovaný výkon pro dodávku tepla dosahuje 500 MW.

Modernizace elektrárny

V současnosti probíhá modernizace Elektrárny Prunéřov II. Navazuje na první vlnu ekologizace provedenou v 90. letech. Pro obyvatele Ústeckého kraje znamená další zlepšení čistoty ovzduší.

Do provozu se postupně uvádějí tři zmodernizované bloky Prunéřova II. Po jejich stabilizaci dojde k odstavení dalších bloků. Blok 1 bude z provozu vyřazen trvale a blok 2 bude v režimu studené zálohy. Výkon těchto bloků bude nahrazen prodloužením provozu elektrárny Prunéřov I do roku 2020. Emisní parametry Prunéřova I jsou výrazně lepší než u nemodernizovaných bloků Prunéřova II.