Středotlaká vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po 2. světové válce. Celé vodní dílo bylo vybudováno v letech 1949–1955, do provozu byla elektrárna uvedena v letech 1955–1956. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Ještě nebyla plně dostavěná a již v roku 1954 zadržela povodeň a zachránila tak Prahu před zatopením.

Instalovaný výkon elektrárny je 144 MW. Je vybavena třemi Kaplanovými turbínami pro spád 56 m. Vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance energetické soustavy. Na plný výkon dokáže najet za 136 vteřin.

Přehrada a elektrárna

Betonová gravitační hráz o výšce 65 metrů vytváří jezero o délce 44 km, ploše 14 km² a objemu 270 mil. m³. Přehradní jezero dosahuje k vývaru elektrárny Kamýk. Velká akumulační nádrž má nejen energetický význam, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě. Je též oblíbeným letním rekreačním územím. Kolísání odtoku z elektrárny Slapy vyrovnává nádrž ve Štěchovicích spolu s nádrží ve Vraném.

Pod čtyřmi přelivy 15 × 8 m s kapacitou 3 000 m³/s je přímo v tělese hráze umístěna strojovna elektrárny, veškeré pomocné provozy, administrativní místnosti, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě. Takové uspořádání je stavitelským unikátem. Vodu na turbíny přivádějí 3 ocelová potrubí zabetonovaná v hrázi. Vtok je vybaven ocelovými rychlouzávěry a provizorním hrazením. Elektrická energie z generátorů o napětí 10,5 kV je vyvedena přes transformátory do rozvodny 110 kV umístěné v hrázi. Odtud je energie vedena kabely v šikmé šachtě hráze až nad hladinu horní vody na portály. Obdobně je umístěna a napojena rozvodna 22 kV.

Plně automatizovaná elektrárna vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy. Z centrálního dispečinku ve Štěchovicích se dle potřeby celostátní energetické soustavy dálkově reguluje výkon slapské elektrárny.