Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
18. 03. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©nikkytok / stock.adobe.com)

Bezpečné blesky Teslova transformátoru

Dobrý den, mám prosím jeden velmi urgentní dotaz ohledně malého Teslova transformátoru. Je bezpečné dotýkat se TT o napětí cca 80KW i pro těhotnou ženu ve druhém měsíci těhotenství? Běžně se přístroje dotýká v rámci vystoupení, rozsvěcuje zářivky při přiblížení k němu a při jejich doteku zapnutého přístroje. Za několik dní má vystupovat, mám ale obavu, zda nemůže výboj plodu ublížit... Děkuji moc za odpověď. S pozdravem Aleš
Ahoj Aleši, děkujeme za dotaz do naší poradny, předem avizuji, že nemám lékařské vzdělání a tudíž ber mou odpověď s rezervou. Obecně platí, že pro člověka je nebezpečná velikost el. proudu a ne hodnota napětí. Tyto veličiny spolu souvisejí – dle Ohmova zákona. Ten říká, že čím větší je napětí, tím větší je proud. Jednotkou úměrnosti je obrácená hodnota el. odporu. Elektrickým odporem myslíme nejen el. odpor těla, ale také vnitřní odpor zdroje – tedy v tomto případě Teslova transformátoru. A ten je velký (Teslův transformátor je tzv. měkkým zdrojem) ...
08. 02. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©freestyle_images / stock.adobe.com)

Sci-fi technologie versus fyzika

Dobrý den, co se týče fyziky mám nespočet otázek, ale prozatím by mě zajímalo něco z oblasti pokročilých technologií, kterými jako lidstvo zatím nedisponujeme, tedy takové technologie, které jsou prozatím "známy" jen ve sci-fi literatuře. Ze všeho nejvíce by mne zajímali levitující stroje, ale ne fungující na principu magnetismu, u kterých je třeba podložky nad kterou levitují např. vlaky MAGLEV, ale které by fungovaly na principu nějakého doposud neznámého fyzikálního jevu ...
Ahoj Danieli, děkuji za otázku do naší poradny a hlavně za její konec – ptáš se na můj názor. S ohledem na mé omezené znalosti středoškolského učitele se necítím na fyzikální rozbor technologií ve sci-fi filmech, takže se v odpovědi budu vyhýbat případným hlubším fyzikálním rozborům a budu spíše obecný. Spíše než o sci-fi technologie se zajímám o historii fyziky, příběhy jednotlivých osobností i historické souvislosti. A myslím, že právě historie (nejen fyziky) by nás měla vést k pokoře. Mnohokrát se ukázalo, že teorie, považované za pravdivé a nevyvratitelné se ukázaly jako přinejmenším nepřesné či dokonce jako úplně špatné. Od představ o placaté Zemi jako „pupku“ vesmíru, přes představy o tepelném fluidu k povaze světla či mikrosvěta ...
24. 01. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©vovik_mar / stock.adobe.com)

Je nejkratší den skutečně nejkratší?

Dobrý den. Nevím, jestli to je dotaz na Vás ... Mám kalendář z časy východy a západy slunce. Něco mě tam zarazilo, tak jsem si to ověřoval na internetu. Dole je výpis východů a západů za prosinec 2022. Měl jsem za to, že nejkratší den je kolem 21.12. a tím pádem tam bude nejpozdější východ a nejrannější západ. Ale přitom je to takto: Největší časy východu slunce jsou 30. a 31.  (7:56) Nejmenší časy západu slunce jsou  od 8. do 16 ...
Ahoj Martine, protože všechno je fyzika, tak jsi svou otázku nasměřoval k nám správně a děkujeme za ni. Po pravdě jsem nad kalendářem nikdy takto nehloubal, ale tvé pozorování je správné, jen opravím, že graficky toto pozorování vypadá jako sinusoida - je to podobná křivka, ale ne stejná, navíc při celoročním pozorování musíme započíst změnu času a graf by vypadal takto: https://www.suntoday.org/sunrise-sunset/2022.html Tvé pozorování a rozpory oproti očekávanému posunu východů a západů slunce jsou způsobeny pohybem Země kolem Slunce. Nejdříve uvedu pár pojmů pro ujasnění situace - den je doba, za kterou se Země otočí o 360 ° a 1 rok je doba, kdy Země opíše kolem Slunce úhel také 360 ° ...
20. 12. 2021
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©photosvac / stock.adobe.com)

Tepelná elektrárna jako zdroj energie ve vesmíru

Hezký den, rád bych věděl, zda by ve stavu beztíže, nebo třeba na Měsíci fungoval stejný koncept elektrárny, jako na Zemi - zdroj tepla, dejme tomu reaktor, či koncentrovaný Sluneční svit ( asi spíš zrcadly) by ohříval vodu v nějakým kotli a vzniklá pára by poháněla turbínu. Kondenzaci by zabezpečil sálavý chladič, stejně jak se chladí Termoelektrický radioizotopový zdroj. Vím, že se zatím ve vesmíru používají ty radioizotopový zdroje přes Peltierovy články, nebo je ohřívají reaktory ( Rorsaty) ...
Ahoj Vláďo, děkujeme za dotaz, který je možná motivován představou obývání Vesmíru. Sice se nás to aktuálně netýká, ale protože plány na vybudování „kolonií“ mimo Zemi jsou, je potřeba přemýšlet i nad tím, jak taková místa zásobovat energií. Zařízení, přeměňující tepelnou energii na energii mechanickou nazýváme tepelné motory a ty jsou obecně popsány tzv. Carnotovým cyklem. Fungování takového stroje v principu nevyžaduje ani atmosféru, ani gravitaci. I když v praktických realizacích (zejména prvních parních strojů) byl využíván k návratu pístu do počáteční polohy i atmosférický tlak ...
15. 11. 2021
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © llhedgehogll / stock.adobe.com)

Žijeme v simulovaném světě?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký má fyzika pohled na "Simulační argument"? Je možné, že je náš svět simulován? Je to docela děsivé Děkuji za odpověď Lukáš
Ahoj Lukáši, budu spíše mluvit za sebe, tvůj dotaz je na hranici fyziky a filozofie. Naše poznání nás posouvá stále dále a tak máme nové otázky, které čekají na své rozřešení. Už od dob Newtona se rozlišoval popis nějakého jevu a jeho vysvětlení. Je známo, že Newton sám říkal, že popsal jak se chová gravitace (jeho gravitační zákon), ale neví, proč to tak je. A právě ta otázka proč nás posouvá dál, protože po jejím zodpovězení nás nejspíš bude čekat další proč. Ale na některé otázky (jsme v Matrixu, problematika Schrödingerovy kočky) nejsme schopni odpovědět experimentem, ale spíše filozofickými úvahami ...
15. 10. 2021
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © nikonomad / stock.adobe.com)

Žádným balónem se do vesmíru nedostaneme

Dobrý den, chtěl bych se zeptat ohledně konverzace na balónek do vesmíru. Když bych vyrobil balónek z polyethylenu a naplnil ho vodíkem místo helia, měnilo to něco? Nebo nakou směsí ? Děkuji ...
Ahoj Radovane, jsme rádi, že naši čtenáři přemýšlí nad zveřejněnými odpověďmi a děkujeme za dotaz. Pokud nejsou čtenáři v obraze, požádám je o přečtení zmíněného dotazu – ZDE (Mohl by nafukovací balónek naplněný héliem odletět do vesmíru?). Jedinou změnou bude výška, do které balónek vystoupí. Jak je uvedeno v odpovědi na kterou se odkazuješ – balónek se zastaví v takové výšce, ve které bude celková hustota balónku stejně velká, jako je hustota okolního vzduchu. V celkové hustotě balónku je, jak správně uvažuješ, zahrnuta hustota materiálu balónku a hustota náplně. Čím „řidší“ bude materiál balónku a jeho náplň, tím výše balónek vystoupí ...
17. 09. 2021
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © New Africal / stock.adobe.com)

Mohl by nafukovací balónek naplněný héliem odletět do vesmíru?

Dobrý den, naše devítiletá dcera za mnou přišla s dotazem, zda by nafukovací balónek naplněný héliem mohl odletět do vesmíru. Samozřejmě za předpokladu, že si odmyslíme, že by praskl tlakem. Probírali jsme to v širší rodině a manžel tvrdí, že to není možné, protože by balónek musel překonat kosmickou rychlost, na což nemá dostatečnou rychlost. Můžete nám, prosím, pomoci, řešíme to již delší dobu :-) Moc děkuji, Helena
Dobrý den Heleno, děkujeme za zvídavý dotaz, jsem rád že mohu pomoci při řešení celorodinného problému. Jednoduše lze říci, že balónek neodletí, ale v tomto případě odpověď nesouvisí s dosažením 2. kosmické rychlosti. Balónek stoupá vzhůru, protože je jeho hustota menší, než hustota atmosféry. Je to stejné, jak když dáme dřevo do vody. Také bude stoupat vzhůru, protože má menší hustotu, než voda. Ale dřevo vystoupá jen do určité polohy a bude plavat na hladině. To je způsobeno tím, že síla (vztlaková), která dřevo nadnáší bude v tuto chvíli stejně velká, jako tíha dřeva. A pokud bude dřevo mimo vodu, tak jednoduše spadne dolů, protože není nadnášeno (neberu v potaz velmi malou vztlakovou sílu vzduchu) ...
03. 09. 2021
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © IgorZh / stock.adobe.com)

Gravitační pohon ve vesmíru

Zdravím, už nějakou dobu uvažuju nad tím jak by mohl fungovat pohon "UFO" lodí a dostal jsem se zkrze to do zajímavých sfér gravitace a gyroskopu. Začal jsem uvažovat nad gravitací a jak vlastně funguje a všiml jsem si že newtonovy zákony ač platící v klasické mechanice nefungují ve vesmíru. Uvažuji na vesmírem tak že všude platí stejné fyz. zákony což Newton nevysvětluje. Představte si setrvačník velikosti země ve vakuu, kolem kterého obíhají 2 sondy ...
Ahoj Jirko, děkujeme za dotaz do naší poradny, i když se obávám, že má odpověď ti nijak nepomůže. Pokud bych o nějakém super pohonu věděl (nedělám si však iluze, že by jej už dávno vymyslel někdo schopnější než já :), tak bych jej asi tajil, nebo bych se stal obětí spiklenců, kteří chtějí zachovat svět závislý na fosilních palivech:) Dnešní raketové pohony fungují vesměs na principech zákona zachování hybnosti – vysokou rychlostí z trysek vyhazují palivo a díky tomu získají rychlost v obráceném směru. Hybnost paliva, které vyletí (hmotnost*rychlost) se rovná hybnosti, kterou získá raketa ...
1 2 3 4 .. 13
Vrátit se nahoru