Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
05. 11. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©teptong / stock.adobe.com)

Proč jádro v cívce transformátoru musí být tvořené z oddělených plechů?

Dobrý den chtěl jsem se zeptat, proč jádro v v cívce transformátoru musí být tvořené z oddělených plechů? Proč to nemůže být jeden kus kovu jako třeba u jednoduchého elektromagnetu, kde používá hřebík? Děkuju, Honza 6.A
Ahoj Honzo, použít plné jádro by šlo také, ale bylo to méně účinné. Jde o to, že v samotném jádře transformátoru se indukují elektrické proudy (stejně jako na sekundární cívce, kvůli čemuž transformátor používáme). Tím se energie, která jde transformátoru na výstupu sníží o energii, která souvisí právě s proudy v jádře. Pokud použijeme plechy, tak elektrický proud, který se bude v jádře indukovat bude menší, než v plném jádře. Plechy totiž vlivem menší plochy mají větší elektrický odpor a čím větší je odpor, tím menší je proud, který kovem protéká. Navenek to poznáme jednoduše tak, že se transformátor zahřívá.
20. 10. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©Tropical studio / stock.adobe.com)

Proč, když se Země otáčí, při výskoku dopadnu na stejné místo?

Jak je možné, že když se Země otáčí, tak po výskoku dopadnu na stejné místo? Takto bychom se přece mohli snadno pohybovat.
Asi tě zklamu, ale jako dopravní prostředek nelze otáčení Země využít a to je dobře… Rychlost otáčení Země je totiž dost vysoká (400 m/s) a pokud by tedy tvůj nápad fungoval, tak bys za sekundový výskok byl 400 m daleko. Zní to hezky, ale co kdyby byl ve směru tvého pohybu ve vzdálenosti 300 m např. dům? Navíc je potřeba si uvědomit, že takto by ses musel pohybovat jen směrem z východu na západ. Proč tomu tak je? Může za to Newtonův Zákon setrvačnosti. Ten říká, že dokud na nás nebude působit žádná síla (nebo výsledná síla bude nulová), tak zůstaneme v klidu (nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu) ...
30. 09. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©saquizeta / stock.adobe.com)

Působení odstředivé a dostředivé síly

Je možné něčím u země změřit, jestli tam působí odstředivá nebo i dostředivá síla? Děkuji. Draha
Ahoj Draho, děkujeme za dotaz do naší poradny, myslím, že rozdíl mezi odstředivou a dostředivou silou může být nejasný více lidem a pokusím se tyto pojmy osvětlit. Velmi jednoduše by šlo odpovědět, že záleží na tom, odkud síly pozorujeme. Jedním ze základů fyziky je princip relativity (formulovaný Galileem a dále zpřesněný Einsteinem). Tento princip říká, že ve všech soustavách, které jsou buď v klidu, nebo se pohybují rovnoměrně přímočaře (nezrychlují), platí stejné fyzikální zákony. Toto tvrzení můžeme jednoduše potvrdit tím, že budeme pozorovat jakýkoliv jev v různých místech, tak tento jev dopadne vždy stejně. Jedinou výjimkou jsou místa, která zrychlují. Například míček na podlaze se sám od sebe nerozhýbe, pokud do něj nestrčíme ...
31. 08. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©PRASERT / stock.adobe.com)

Náklady na uchlazení serverů

Dobrý den, pracují v IT sektoru, kde často řešíme disperze tepla serverů vzhledem k potřebnému výkonu klimatizace a její spotřebě respektive nákladům spojených s uchlazením daného serveru. Zaujal mě fakt, že některé servery vyzařují tepla natolik, že celkové náklady na chlazení jsou v konečném důsledku vyšší, než jsou náklady potřebné na samotný provoz serveru – tedy co se odběru energie týče ...
Ahoj Petře, děkujeme za dotaz do naší poradny, osobně mě velmi těší, když někdo přemýšlí nad svou prací a hledá v ní fyziku. Což je nakonec jednoduché – fyzika je všude. Sice neznám konstrukční ani výkonové detaily serveroven, ale snad se mi podaří vše vysvětlit obecně. Jedno ze základních pravidel fyziky je to, že nic není dokonalé a každá činnost je doprovázena ztrátami. Což možná působí vtipně, když si ve fyzice vše idealizujeme. Tepelné výkony mikroprocesorů se pohybují v rozmezí desítek až stovek wattů (dle typu procesoru a jeho vytížení). V serverech bych očekával vyšší tepelné výkony, tudíž řádově stovky wattů. Pokud máme takovýchto procesorů 10, máme přímotop, 20 procesorů odpovídá rychlovarné konvici ...
30. 06. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©Mulin / stock.adobe.com)

Krystalizační jádra v podchlazené kapalině

Dobrý den, pracuji ve zdravotnictví. Máme mnoho léků/roztoků v lednici. Často se mě stane, že když vyndám skleněnou nádobu s roztokem v kapalném stavu, do pár vteřin po vyjmutí kapalina zamrzne. Marně na internetu hledám, jak se tento jev nazývá. Byla bych moc vděčná za Vaši odpověď. Předem děkuji, Lucie
Ahoj Lucko, děkujeme za pracovní dotaz do naší poradny, vždy mě potěší, že je vidět, že fyzika je všude. To, co popisuješ, se stává s podchlazenou kapalinou, já budu k vysvětlení používat vodu (na např. Youtube lze najít pod heslem supercooled water). Asi všichni bereme jako samozřejmost, že voda tuhne (a taje) při teplotě 0 °C. Takže automaticky počítáme s tím, že když má voda např. −0,1 °C, musí být v pevném skupenství. Ale to nemusí platit vždy. Při tuhnutí dochází k tomu, že molekuly vody, které se mohly v tekutém skupenství relativně volně pohybovat zaujmou přesně daná místa v krystalické mřížce. Aby k připojování molekul vody do krystalické mřížky docházelo, musí být ve vodě nějaké místo, na kterém tuhnutí započne. To často bývá drobná nečistota ...
22. 05. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©Maximusdn / stock.adobe.com)

Teplota mezihvězdného prostoru

Prosím jak je možné, že Mezihvězdný Prostor má dle údajů na internetu teplotu 1 000 000 °C uvád,í že je přehřátá plazma. Také jsem se dočetl, že Mezihvězdný prostor za sluneční soustavou takzvaně houstne. Vždy se uvádělo že ve vesmíru je téměř Vakuum.
Ahoj Petře, děkujeme za dotaz do naší poradny, hned na začátek si dovolím poznámku – tak to se asi divíme oba. Dle mého názoru je mezihvězdný prostor (tedy vesmír bez planet, hvězd a drobných těles) téměř prázdný. Tím myslím bez částic, což je jiný popis pro vakuum. Prázdný úplně není, protože je vyplněn elektromagnetickým zářením (tzv. reliktním zářením), které má určitou energii a tudíž i teplotu. Ta se udává na cca 3 Kelviny, tedy cca −270 °C. Ale v tomto případě jde o energii a ne o hmotu. Prázdnotu redukují i nabité částice, které pocházejí z jaderných reakcí ve hvězdách (v naší soustavě je nazýváme sluneční vítr) – což je tebou zmiňované plazma. Ale těchto částic je v porovnání s rozměrem vesmíru velmi málo a jejich hustota se vzdáleností od produkující hvězdy výrazně klesá ...
18. 04. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©nikkytok / stock.adobe.com)

Bezpečné blesky Teslova transformátoru

Dobrý den, mám prosím jeden velmi urgentní dotaz ohledně malého Teslova transformátoru. Je bezpečné dotýkat se TT o napětí cca 80 KW i pro těhotnou ženu ve druhém měsíci těhotenství? Běžně se přístroje dotýká v rámci vystoupení, rozsvěcuje zářivky při přiblížení k němu a při jejich doteku zapnutého přístroje. Za několik dní má vystupovat, mám ale obavu, zda nemůže výboj plodu ublížit… Děkuji moc za odpověď. S pozdravem Aleš
Ahoj Aleši, děkujeme za dotaz do naší poradny, předem avizuji, že nemám lékařské vzdělání a tudíž ber mou odpověď s rezervou. Obecně platí, že pro člověka je nebezpečná velikost el. proudu a ne hodnota napětí. Tyto veličiny spolu souvisejí – dle Ohmova zákona. Ten říká, že čím větší je napětí, tím větší je proud. Jednotkou úměrnosti je obrácená hodnota el. odporu. Elektrickým odporem myslíme nejen el. odpor těla, ale také vnitřní odpor zdroje – tedy v tomto případě Teslova transformátoru. A ten je velký (Teslův transformátor je tzv. měkkým zdrojem). Navíc při transformaci „nahoru“ (z nízkého napětí transformujeme na vysoké) se proud transformuje „dolů“ – tedy je menší (tolikrát, kolikrát se zvýší napětí) ...
08. 03. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©freestyle_images / stock.adobe.com)

Sci-fi technologie versus fyzika

Dobrý den, co se týče fyziky mám nespočet otázek, ale prozatím by mě zajímalo něco z oblasti pokročilých technologií, kterými jako lidstvo zatím nedisponujeme, tedy takové technologie, které jsou prozatím „známy“ jen ve sci-fi literatuře. Ze všeho nejvíce by mne zajímali levitující stroje, ale ne fungující na principu magnetismu, u kterých je třeba podložky nad kterou levitují např. vlaky MAGLEV, ale které by fungovaly na principu nějakého doposud neznámého fyzikálního jevu ...
Ahoj Danieli, děkuji za otázku do naší poradny a hlavně za její konec – ptáš se na můj názor. S ohledem na mé omezené znalosti středoškolského učitele se necítím na fyzikální rozbor technologií ve sci-fi filmech, takže se v odpovědi budu vyhýbat případným hlubším fyzikálním rozborům a budu spíše obecný. Spíše než o sci-fi technologie se zajímám o historii fyziky, příběhy jednotlivých osobností i historické souvislosti. A myslím, že právě historie (nejen fyziky) by nás měla vést k pokoře. Mnohokrát se ukázalo, že teorie, považované za pravdivé a nevyvratitelné se ukázaly jako přinejmenším nepřesné či dokonce jako úplně špatné. Od představ o placaté Zemi jako „pupku“ vesmíru, přes představy o tepelném fluidu k povaze světla či mikrosvěta ...
1 2 3 4 .. 14
Vrátit se nahoru