Je nejkratší den skutečně nejkratší?
Dobrý den. Nevím, jestli to je dotaz na Vás… Mám kalendář z časy východy a západy slunce. Něco mě tam zarazilo, tak jsem si to ověřoval na internetu. Dole je výpis východů a západů za prosinec 2022. Měl jsem za to, že nejkratší den je kolem 21. 12. a tím pádem tam bude nejpozdější východ a nejrannější západ.
Ale přitom je to takto:
Největší časy východu slunce jsou 30. a 31. (7:56)
Nejmenší časy západu slunce jsou od 8. do 16. (15:53)
Když si namaluji do grafu časy za celý rok, jsou to 2 sinusovky. Proč vrchol sinusovky západů a "spodek" sinusovky východu je posunutý Čím je to způsobené? Martin
02 7:35 15:56
03 7:36 15:55
04 7:38 15:55
05 7:39 15:54
06 7:40 15:54
07 7:41 15:54
08 7:42 15:53
09 7:43 15:53
10 7:44 15:53
11 7:45 15:53
12 7:46 15:53
13 7:47 15:53
14 7:48 15:53
15 7:49 15:53
16 7:50 15:53
17 7:50 15:54
18 7:51 15:54
19 7:52 15:54
20 7:52 15:55
21 7:53 15:55
22 7:53 15:56
23 7:54 15:56
24 7:54 15:57
25 7:55 15:57
26 7:55 15:58
27 7:55 15:59
28 7:55 16:00
29 7:55 16:00
30 7:56 16:01
31 7:56 16:02
Ale přitom je to takto:
Největší časy východu slunce jsou 30. a 31. (7:56)
Nejmenší časy západu slunce jsou od 8. do 16. (15:53)
Když si namaluji do grafu časy za celý rok, jsou to 2 sinusovky. Proč vrchol sinusovky západů a "spodek" sinusovky východu je posunutý Čím je to způsobené? Martin
02 7:35 15:56
03 7:36 15:55
04 7:38 15:55
05 7:39 15:54
06 7:40 15:54
07 7:41 15:54
08 7:42 15:53
09 7:43 15:53
10 7:44 15:53
11 7:45 15:53
12 7:46 15:53
13 7:47 15:53
14 7:48 15:53
15 7:49 15:53
16 7:50 15:53
17 7:50 15:54
18 7:51 15:54
19 7:52 15:54
20 7:52 15:55
21 7:53 15:55
22 7:53 15:56
23 7:54 15:56
24 7:54 15:57
25 7:55 15:57
26 7:55 15:58
27 7:55 15:59
28 7:55 16:00
29 7:55 16:00
30 7:56 16:01
31 7:56 16:02
Ahoj Martine,
protože všechno je fyzika, tak jsi svou otázku nasměřoval k nám správně a děkujeme za ni. Po pravdě jsem nad kalendářem nikdy takto nehloubal, ale tvé pozorování je správné, jen opravím, že graficky toto pozorování vypadá jako sinusoida – je to podobná křivka, ale ne stejná, navíc při celoročním pozorování musíme započíst změnu času a graf by vypadal takto: https://www.suntoday.org/sunrise-sunset/2022.html
Tvé pozorování a rozpory oproti očekávanému posunu východů a západů slunce jsou způsobeny pohybem Země kolem Slunce. Nejdříve uvedu pár pojmů pro ujasnění situace – den je doba, za kterou se Země otočí o 360° a 1 rok je doba, kdy Země opíše kolem Slunce úhel také 360°. Pohyb Země (ale i všech planet) kolem Slunce (jiné hvězdy) je popsán 3 Keplerovy zákony. První Keplerův zákon popisuje trajektorii pohybu planet – planety se kolem centra (v našem případě Slunce) pohybují po elipsách (proto mimochodem nejsou grafy, o kterých píšeš sinusoidami). Druhý Keplerův zákon popisuje rychlost pohybu planet kolem Slunce – ta není stále stejná, ale když je např. Země nejblíže Slunci, tak se pohybuje nejrychleji (to je u nás zima) a když je nejdál, tak se pohybuje nejpomaleji (to je u nás léto). Kdyby se Země kolem Slunce pohybovala stále stejnou rychlostí, tak by při zimním slunovratu opravdu došlo k tomu, že Slunce bude vycházet dříve a zároveň bude později zapadat. Jenže tomu tak není a proto při zimním slunovratu povrch Země před Sluncem „utíká“. Pokusím se to popsat tak, že Země je už natočená tak, aby na dané místo dopadaly sluneční paprsky, ale tím, že se pohybuje kolem Slunce, tak se dané místo dostalo ještě do stínu (za obzor). Protože rychlost rotace Země kolem své osy má na střídání dne a noci mnohem větší vliv, než rychlost pohybu Země kolem Slunce, je tento jev reálně těžko pozorovatelný a zaregistrujeme jej jen v mezních případech – tedy během slunovratu. I proto je zaveden tzv. slunečný den – to je doba, za kterou dopadne sluneční svit opět na to samé místo. A sluneční den není stále stejně dlouhý, ale během rovnodennosti je kratší, než 24 hodin, kdežto o slunovratu je delší, než 24 hodin (v obou případech ale jen o sekundy).
Doufám, že se mi podařilo uvést tuto situaci na pravou míru.
protože všechno je fyzika, tak jsi svou otázku nasměřoval k nám správně a děkujeme za ni. Po pravdě jsem nad kalendářem nikdy takto nehloubal, ale tvé pozorování je správné, jen opravím, že graficky toto pozorování vypadá jako sinusoida – je to podobná křivka, ale ne stejná, navíc při celoročním pozorování musíme započíst změnu času a graf by vypadal takto: https://www.suntoday.org/sunrise-sunset/2022.html
Tvé pozorování a rozpory oproti očekávanému posunu východů a západů slunce jsou způsobeny pohybem Země kolem Slunce. Nejdříve uvedu pár pojmů pro ujasnění situace – den je doba, za kterou se Země otočí o 360° a 1 rok je doba, kdy Země opíše kolem Slunce úhel také 360°. Pohyb Země (ale i všech planet) kolem Slunce (jiné hvězdy) je popsán 3 Keplerovy zákony. První Keplerův zákon popisuje trajektorii pohybu planet – planety se kolem centra (v našem případě Slunce) pohybují po elipsách (proto mimochodem nejsou grafy, o kterých píšeš sinusoidami). Druhý Keplerův zákon popisuje rychlost pohybu planet kolem Slunce – ta není stále stejná, ale když je např. Země nejblíže Slunci, tak se pohybuje nejrychleji (to je u nás zima) a když je nejdál, tak se pohybuje nejpomaleji (to je u nás léto). Kdyby se Země kolem Slunce pohybovala stále stejnou rychlostí, tak by při zimním slunovratu opravdu došlo k tomu, že Slunce bude vycházet dříve a zároveň bude později zapadat. Jenže tomu tak není a proto při zimním slunovratu povrch Země před Sluncem „utíká“. Pokusím se to popsat tak, že Země je už natočená tak, aby na dané místo dopadaly sluneční paprsky, ale tím, že se pohybuje kolem Slunce, tak se dané místo dostalo ještě do stínu (za obzor). Protože rychlost rotace Země kolem své osy má na střídání dne a noci mnohem větší vliv, než rychlost pohybu Země kolem Slunce, je tento jev reálně těžko pozorovatelný a zaregistrujeme jej jen v mezních případech – tedy během slunovratu. I proto je zaveden tzv. slunečný den – to je doba, za kterou dopadne sluneční svit opět na to samé místo. A sluneční den není stále stejně dlouhý, ale během rovnodennosti je kratší, než 24 hodin, kdežto o slunovratu je delší, než 24 hodin (v obou případech ale jen o sekundy).
Doufám, že se mi podařilo uvést tuto situaci na pravou míru.
Máš nějaký dotaz?
Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu: poradna@svetenergie.cz