Ahoj Petře,

děkujeme za dotaz do naší poradny, hned na začátek si dovolím poznámku – tak to se asi divíme oba. Dle mého názoru je mezihvězdný prostor (tedy vesmír bez planet, hvězd a drobných těles) téměř prázdný. Tím myslím bez částic, což je jiný popis pro vakuum. Prázdný úplně není, protože je vyplněn elektromagnetickým zářením (tzv. reliktním zářením), které má určitou energii a tudíž i teplotu. Ta se udává na cca 3 Kelviny, tedy cca −270 °C. Ale v tomto případě jde o energii a ne o hmotu. Prázdnotu redukují i nabité částice, které pocházejí z jaderných reakcí ve hvězdách (v naší soustavě je nazýváme sluneční vítr) – což je tebou zmiňované plazma. Ale těchto částic je v porovnání s rozměrem vesmíru velmi málo a jejich hustota se vzdáleností od produkující hvězdy výrazně klesá. Protože mají nabité částice relativně velkou kinetickou energii, můžeme jim na základě této energie přisoudit teplotu – u částic slunečního větru jde o desítky tisíc Kelvinů. Takže ani tak nedojdeme k milionům Kelvinů.

Co se týče hustoty vesmíru – lokálně může být hustota odlišná (např. Sluneční soustava má největší hustotu u Slunce), ale ve velkém měřítku (galaxie) je hustota vesmíru stejná.

Doufám, že se mi podařilo spíše osvětlit pojmy z tvého dotazu, protože uvedené předpoklady o vesmíru nejsou dle mého názoru pravdivé.