Jít na vyhledávání

Energie a její formy

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
29. 08. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © AK-DigiArt / stock.adobe.com)

Vyrábí elektrárna elektrony?

Elektrický proud je způsoben elektrony, a elektrárna vyrábí elektřinu. Vyrábí tedy elektrárna elektrony?
Ne, elektrárna elektrony nevyrábí. Elektrony totiž (jako např. energii) vyrobit nelze. Elektrony mají záporný náboj a způsobují elektrický proud. Jak asi víte, tak elektrický proud je pohyb (uspořádaný) nabitých částic (např. právě elektronů). Elektrárna zjednodušeně jen „vyrábí“ podmínky pro pohyb elektronů. Můžeme si to představit tak, že elektrárna vytváří kladné a záporné místo a tato místa k sobě přitahují (odpuzují) elektrony ve vodičích a spotřebičích, které jsou k ní připojeny. Elektrárna tak vlastně elektrony přesouvá.
14. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © vchalup / stock.adobe.com)

Otázka vesmíru, života a vůbec.

Dobrý den, tato otázka mi nedá spát a myslím ji docela vážně. Poslední poznatky v biologii, která konečně bere v potaz principy kvantové fyziky se dozvídáme, že vědomí není produktem mozku člověka (nebo nervové soustavy u nižších živočichů), ale že mozek je spíše "anténou" která přijímá vědomí z jakéhosi energetického pole, kterému ještě pořádně nerozumíme. (zdroj Bruce H. Lipton, PhD ...
Ahoj Karle, Nejdřív děkuji za „vypečený“ dotaz. Abych pravdu řekl, tak o téma „universální vědomí“ se moc nezajímám, takže tuto odpověď ber spíše jako můj názor. Nedokáži si dost dobře představit experiment, který by prokázal, že vědomí není produktem mozku a operoval pouze s fyzikou. Očekával bych, že vědomí je potřeba prokázat spíše „psychologickou“ metodou. Pak se setkávají dvě různé vědy, z nichž každá používá jinou metodologii měření. Takže osobně nejsem přesvědčen, že je možné něco jako původ vědomí je možné věrohodně určit. K druhé části otázky – čistě fyzikálně jsme schopni pozorovat různá energetická pole a jejich projevy. Nevěřím tedy, že by existovala „vědomostní“ forma energie, kterou bychom ještě neznali a nepozorovali ...
23. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © 123dartist / stock.adobe.com)

Může se měnit teplota látky v různě silných gravitačních polích kvůli zpomalenému pohybu molekul?

Pokud jsme v gravitačním poli, běží nám pomaleji čas. Zpomalují se veškeré procesy a děje, tím pádem toto zpomalení sami na sobě nevnímáme. Jestli tomu správně rozumím, zpomaluje se všechno včetně pohybu a kmitání molekul v látkách. Tento pohyb částic však souvisí s teplotou látky, a čím je pohyb pomalejší, tím je i teplota menší ...
Ahoj Ondro, Jedním ze základů fyziky je princip relativity, tedy zjednodušeně to, že nemůžeme poznat, zda se naše soustava pohybuje rovnoměrně přímočaře a také jak rychle. I když v tomto případě nejde o rychlost pohybu soustavy, ale o gravitaci, nebudu jako pozorovatel v silném gravitačním poli pozorovat jinou teplotu, analogicky nepozorujeme změnu délky trvání časového intervalu v rychle se pohybující soustavě. Rozdíl by byl, pokud bychom se na toto silné gravitační pole dívali z dálky (jako když se díváme na rychle se pohybující raketu). Tam k rozdílu pozorování bude docházet. Nemyslím si však, že budeme pozorovat jinou teplotu. Teplota nám (zjednodušeně) ukazuje, jak rychle se částice pohybují ...
27. 03. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © alex_aldo / stock.adobe.com)

Vliv teploty na gravitaci tělesa

Dobrý den, rád bych se dozvěděl, jaký vliv (pokud vůbec nějaký) má teplota tělesa na jeho gravitaci? Může být gravitace tělesa nějak ovlivněna jeho extrémně vysokou, popř. extrémně nízkou teplotou?Děkuji a přeji hezký den, Pavel
Ahoj Pavle, v klasické fyzice, která popisuje gravitaci pomocí Newtonova zákona závisí gravitační síla mezi tělesy jen na jejich hmotnosti a vzájemné vzdálenosti. Jenže s příchodem teorie relativity se situace změnila – energie je vlastně jinou formou hmoty, takže čím vyšší energii těleso má, tím větší gravitační silou působí. No a teplota je je vlastně ukazatel kinetické energie molekul, takže čím vyšší teplota, tím větší energie a tím větší hmotnost a tím větší gravitační síla. Upozorňuji, že přepočty mezi teplotou, energií, hmotností a gravitací jsou vždy mnohořádově nižší, takže je potřeba opravdu (velmi) velmi vysoká teplota (odhadem 10^-50).
23. 06. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Menyhert / stock.adobe.com)

Statická elektřina

Dobrý den, zaujala mne statická elektřina, ale nemohu najit patřičné zdroje informaci, poraďte mi prosím, kam se mohu obrátit. Na internetu jsem nasel spousty pofiderních článku od autora: Miroslav Provod. Ale takové teorie, domněnky a v podstatě archeoastronautické sci-fi nechci. Zajímá mne její využití, kupříkladu jako prachový filtr u cementáren nebo vlastně za jakékoli informace.Předem děkuji za odpověď.
Ahoj, jsme rádi, že se zajímáš o praktické využití fyzikálních jevů. Stejně jako jiná odvětví fyziky má elektrostatika široké využití. Zkusím jich pár nastínit. Asi jako nejznámější uvedu bleskosvod – vlivem elektrostatického pole mezi nabitým mrakem a zemí dojde přesunu elektronů v bleskosvodu (nazýváme to elektrostatickou indukcí). Na horní části bleskosvodu je tedy vyšší hustota nábojů (to je ještě více umocněno tím, že náboje se nejvíce hromadí na ostrých hranách). Dejme tomu, že mrak je nabitý kladně, vršek bleskosvodu je tedy nabit záporně, více než zbytek domu. Vývoj přeskočí nejpravděpodobněji mezi nejvyšším rozdílem nábojů – a blesk tedy uhodí do bleskosvodu. Komplikuje to složení vzduchu, které není všude stejné, proto píši nejpravděpodobněji ...
25. 07. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © francescodemarc – stock.adobe.com)

Kladná energetická bilance z brzdění osy roztočeného setrvačníku

Moje otázka zní: Lze získat alespoň teoreticky kladnou en. bilanci z brzdění osy roztočeného setrvačníku? Myšleno je to tak že rotující hmota zaujme svou osou rotace stabilní polohu vůči vesmíru tudíž se vzhledem k zemi začne otáčet. Lze z tohoto otáčení čerpat energii? A je šance byť teoretická že by celková energ. bilance byla kladná?Děkuji za reakci s pozdravem Pavel
Ahoj Pavle, nejsem si jistý jestli ti přesně rozumím, pokud nebudeš s touto odpovědí spokojen, tak se klidně zeptej znovu. Uvažuji dokonalou situaci beze ztrát a bez tření. Pokud bychom měli již točící se setrvačník, tak nakláněním jeho osy by jsme vykonali určitou práci, která by tak zvýšila celkovou energii setrvačníku. Kdybychom setrvačník začali brzdit, tak bychom z něj přenášeli energii do tělesa, které by zapříčiňovalo brzdění. Ale samozřejmě by energie bylo stále stejně, nezávisle na změně směru/rychlosti rotace setrvačníku. Ve vesmíru si můžeme takový setrvačník nahradit planetami/hvězdami, které také rotují a pokud bychom jejich rotaci využili k přeměně jejich kinetické energie na např ...
27. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © christianchan / stock.adobe.com)

Jak vznikají čárová spektra a jaké je jejich využití?

Potřebovala bych pomoc,dostali jsme domácí úkol a s touto otázkou si nevím rady. Jak vznikají čárová spektra a jaké je jejich využití? Předem děkuji za odpověď. Tereza
Ahoj Terezo, smyslem této poradny je pomoci čtenářům s pochopením fyzikálních jevů kolem sebe a ne pomáhat řešit domácí úkoly, proto tě svou odpovědí spíše nasměruji. Možná jsi někdy viděla snímky člověka (ale třeba i domu) v termokameře. Ta funguje tak, že zachytí infračervené záření, které my očima neregistrujeme. Stejně tak určitě víš, že plamen září, stejně tak i Slunce. To vyzařuje také záření, ale už takové, které očima vidíme. To, jaké záření očima zaregistrujeme závisí na frekvenci tohoto záření. A frekvence záření závisí na teplotě tělesa – naše tělo je mnohem chladnější, než např. plamen či Slunce, proto žádné záření, vycházející z člověka, očima nepozorujeme. Takže když budeš zahřívat např ...
10. 08. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © atmospheric / stock.adobe.com)

Působení elektromagnetického záření

Dobrý den, prosím o radu ohledně působení elektromagnetického záření. Zajímá mě v jakém tvaru vlny postupují, jestli přímými čárami, nebo kruhovými – v praxi: kupujeme dům, přes jehož pozemek vede vysoké napětí (100m od domu) a zjišťujeme jak nejúčinněji se bránit před negativními vlivy elektromagnetického záření, jestli je účinnější zabezpečit střechu, nebo zdi (omítky k tomu určené). A ještě dotaz zda hliník elektromagnetické záření odráží, nebo pohlcuje?
Dobrý den, elektromagnetické vlny se šíří prostorem po tzv. vlnoplochách. Ty jsou kruhové, ve vetší vzdálenosti je můžeme považovat za rovinné, ve vašem případě budou mít tvar soustředných kružnic (podobné, jako když hodíte kámen do vody, kde středem bude vodič vysokého napětí). Osobně bych se neobával, že vodiče budou nějakým způsobem působit na živý organismus a to hned z několika důvodů: Za prvé: cílem energetiků je převádět elektřinu s co nejmenšími ztrátami (proto se právě využívá vysoké napětí). Ztráty způsobené vyzařováním jsou mnohem menší, než klasické tepelné ztráty. I když nejsem odborník na přenosovou soustavu, z dostupných zdrojů odhaduji (a přeháním) ztráty na 1 metr vedení na max. 1 W ...
1 2 3
Vrátit se nahoru
detail