Jít na vyhledávání

Fyzika vesmíru

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
20. 01. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©photosvac / stock.adobe.com)

Tepelná elektrárna jako zdroj energie ve vesmíru

Hezký den, rád bych věděl, zda by ve stavu beztíže, nebo třeba na Měsíci fungoval stejný koncept elektrárny, jako na Zemi - zdroj tepla, dejme tomu reaktor, či koncentrovaný Sluneční svit ( asi spíš zrcadly) by ohříval vodu v nějakým kotli a vzniklá pára by poháněla turbínu. Kondenzaci by zabezpečil sálavý chladič, stejně jak se chladí Termoelektrický radioizotopový zdroj. Vím, že se zatím ve vesmíru používají ty radioizotopový zdroje přes Peltierovy články, nebo je ohřívají reaktory ( Rorsaty) ...
Ahoj Vláďo, děkujeme za dotaz, který je možná motivován představou obývání Vesmíru. Sice se nás to aktuálně netýká, ale protože plány na vybudování „kolonií“ mimo Zemi jsou, je potřeba přemýšlet i nad tím, jak taková místa zásobovat energií. Zařízení, přeměňující tepelnou energii na energii mechanickou nazýváme tepelné motory a ty jsou obecně popsány tzv. Carnotovým cyklem. Fungování takového stroje v principu nevyžaduje ani atmosféru, ani gravitaci. I když v praktických realizacích (zejména prvních parních strojů) byl využíván k návratu pístu do počáteční polohy i atmosférický tlak. Tepelný stroj si můžeme představit jako např. injekční stříkačku. Pokud budeme mít stříkačku v užší části ucpanou a zahřejeme ji, bude se vzduch uvnitř rozpínat ...
24. 02. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©vovik_mar / stock.adobe.com)

Je nejkratší den skutečně nejkratší?

Dobrý den. Nevím, jestli to je dotaz na Vás ... Mám kalendář z časy východy a západy slunce. Něco mě tam zarazilo, tak jsem si to ověřoval na internetu. Dole je výpis východů a západů za prosinec 2022. Měl jsem za to, že nejkratší den je kolem 21.12. a tím pádem tam bude nejpozdější východ a nejrannější západ. Ale přitom je to takto: Největší časy východu slunce jsou 30. a 31.  (7:56) Nejmenší časy západu slunce jsou  od 8. do 16 ...
Ahoj Martine, protože všechno je fyzika, tak jsi svou otázku nasměřoval k nám správně a děkujeme za ni. Po pravdě jsem nad kalendářem nikdy takto nehloubal, ale tvé pozorování je správné, jen opravím, že graficky toto pozorování vypadá jako sinusoida - je to podobná křivka, ale ne stejná, navíc při celoročním pozorování musíme započíst změnu času a graf by vypadal takto: https://www.suntoday.org/sunrise-sunset/2022.html Tvé pozorování a rozpory oproti očekávanému posunu východů a západů slunce jsou způsobeny pohybem Země kolem Slunce. Nejdříve uvedu pár pojmů pro ujasnění situace - den je doba, za kterou se Země otočí o 360 ° a 1 rok je doba, kdy Země opíše kolem Slunce úhel také 360 °. Pohyb Země (ale i všech planet) kolem Slunce (jiné hvězdy) je popsán 3 Keplerovy zákony ...
08. 03. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©freestyle_images / stock.adobe.com)

Sci-fi technologie versus fyzika

Dobrý den, co se týče fyziky mám nespočet otázek, ale prozatím by mě zajímalo něco z oblasti pokročilých technologií, kterými jako lidstvo zatím nedisponujeme, tedy takové technologie, které jsou prozatím "známy" jen ve sci-fi literatuře. Ze všeho nejvíce by mne zajímali levitující stroje, ale ne fungující na principu magnetismu, u kterých je třeba podložky nad kterou levitují např. vlaky MAGLEV, ale které by fungovaly na principu nějakého doposud neznámého fyzikálního jevu ...
Ahoj Danieli, děkuji za otázku do naší poradny a hlavně za její konec – ptáš se na můj názor. S ohledem na mé omezené znalosti středoškolského učitele se necítím na fyzikální rozbor technologií ve sci-fi filmech, takže se v odpovědi budu vyhýbat případným hlubším fyzikálním rozborům a budu spíše obecný. Spíše než o sci-fi technologie se zajímám o historii fyziky, příběhy jednotlivých osobností i historické souvislosti. A myslím, že právě historie (nejen fyziky) by nás měla vést k pokoře. Mnohokrát se ukázalo, že teorie, považované za pravdivé a nevyvratitelné se ukázaly jako přinejmenším nepřesné či dokonce jako úplně špatné. Od představ o placaté Zemi jako „pupku“ vesmíru, přes představy o tepelném fluidu k povaze světla či mikrosvěta ...
22. 05. 2022
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©Maximusdn / stock.adobe.com)

Teplota mezihvězdného prostoru

Prosím jak je možné, že Mezihvězdný Prostor má dle údajů na internetu teplotu 1 000 000°C uvád,í že je přehřátá plazma. Také jsem se dočetl, že Mezihvězdný prostor za sluneční soustavou takzvaně houstne. Vždy se uvádělo že ve vesmíru je téměř Vakuum.
Ahoj Petře, děkujeme za dotaz do naší poradny, hned na začátek si dovolím poznámku – tak to se asi divíme oba. Dle mého názoru je mezihvězdný prostor (tedy vesmír bez planet, hvězd a drobných těles) téměř prázdný. Tím myslím bez částic, což je jiný popis pro vakuum. Prázdný úplně není, protože je vyplněn elektromagnetickým zářením (tzv. reliktním zářením), které má určitou energii a tudíž i teplotu. Ta se udává na cca 3 Kelviny, tedy cca -270 °C. Ale v tomto případě jde o energii a ne o hmotu ...
1 2
Vrátit se nahoru