Jít na vyhledávání

Fyzikální paradoxy

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
21. 09. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  ipopba / stock.adobe.com)

Čas – Prostor – Entropie – Kodaňská interpretace

Dobrý den, pokusím se to shrnout co možná nejstručněji – předem upozorňuji, že nejsem žádný odborník / expert na fyziku a se středoškolskou látkou jsem docela zápasil, nicméně některá témata, např. čas a prostor jsou pro mě nesmírně zajímavá a fyzika – konkrétně kvantová nabízí velice pozoruhodné odpovědi. Přečetl jsem tedy na danou tematiku několik knih a potřebuji to nějak dovysvětlit, páč si některé věci nedokážu představit nebo je špatně chápu ...
Ahoj Jakube, děkujeme za otázky do naší odpovědny a já osobně děkuji za důvěru, kterou ve mě vkládáš. Pokusím se odpovědět v rámci svých znalostí, ale jako obvykle půjde o zjednodušení a také musím upozornit, že jsem jen středoškolský učitel, takže se nepovažuji za odborníka na kvantovou fyziku a fyziku mikrosvěta. Jako obvykle lze na tvoje dotazy odpovědět krátce a jednoduše – co píšeš je pravda, ale tato divná pravidla platí jen v malých rozměrech (typicky rozměry elektronů). Zkusím to trochu lépe popsat a vysvětlit. Asi největším problémem nových fyzikálních teorií začátku 20. století (relativita a kvantová fyzika) byla lidská zkušenost. Všichni máme tu zkušenost, že čas běží stejně všem lidem, nezávisle na tom, kde jsou, nebo že můžeme přesně určit polohu a rychlost jakékoliv věci ...
10. 08. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © grejak / stock.adobe.com)

Vnímání času

Dobrý den, měl bych prosbu o vysvětlení mé myšlenky. Lidské oko má nějaké FPS které dokáže postřehnout, podle internetu je to od 24  fps pro lidské oko plynulý obraz. Včela má mezi 60–120 fps, takže ji čas plyne pomaleji, jelikož daný okamžik postřehne více vjemů ...
Ahoj Ondro, děkujeme za dotaz z pomezí biologie a fyziky. Vždy mě potěší, když lidé přemýšlejí nad světem kolem sebe a nad různými souvislostmi. A pak mě potěší, že vše jde vysvětlit jednoduše a i s využitím pojmů, které nám mohou přijít nezajímavé. Při vysvětlení si vystačíme se základními jednotkami a jejich definicemi. Určitě jsi se je učil, stejně jako další naši čtenáři. Asi to není úplně to nejzajímavější na fyzice, ale při hlubším zamyšlení musíme pochválit vědce, kteří se definicí základních jednotek zabývali. Jen v rychlosti uvedu, že máme celkem 7 základních jednotek, díky nimž jsme schopni odvodit všechny ostatní jednotky ...
26. 02. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Sved Oliver / stock.adobe.com)

Prázdnou láhev plnou nenaplníš …

Dobrý den, rád bych se zeptal na následující věc. Mám dvě 8litrové tlakové lahve na CO2. Jedna je plná a druhá je úplně prázdná. Pokud plnou lahev otočím dnem vzhůru a zvednu ji nad úroveň první lahve, propojím a otevřu ventily, zajímá mě zda obsah první lahve (kapalné CO2) přeteče vlastní vahou do prázdné lahve nebo se pouze vyrovnají tlaky a nic se dít nebude ...
Ahoj Pavle, děkujeme za dotaz do naší poradny, nejsi jediný, kdo podobný problém řeší – před půl rokem jsem stejnou otázku řešil s kamarádem. Ten na problém šel od konce – nejdřív to zkusil a pak zjišťoval, proč to nejde. Takže jsem vlastně odpověděl na tvůj dotaz – nic (výrazného) se dít nebude. Další otázkou je proč tomu tak bude. Kvůli velkému tlaku v obou nádobách dojde k jeho rychlému vyrovnání v obou lahvích. Z plné nádoby kapalný CO2 ubyde, ale ne tak, že by přetekl - vypaří se. Kapalný CO2 přetékat nebude – jeho průchodu ventilem v lahvi bude bránit tlak, který je v prázdnější lahvi. Když bychom slepili 2 víčka od PET lahví a udělali do nich tenkou díru, tak si to můžeme i snadno ověřit ...
17. 02. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Torben / stock.adobe.com)

Ohřej si vodu, ať ti zmrzne rychleji …

Vážený pane doktore, v návaznosti na předchozí dotaz prosím o vysvětlení následujícího jevu: Když necháte na mrazu dvě identické nádoby jednu se studenou a druhou s horkou vodou, zamrzne dříve ta horká. Předpokládám, že v tom hraje roli skupenské teplo a rychlejší změna teploty díky odpařování. Údajně se ale podobně chová i voda uzavřená v potrubí (např. topení po vypnutí kotle), která se nemá kam odpařit (pominu-li expanzní nádobu). S přáním hezkého dne Ing. arch. Luboš K.
Dobrý den, děkuji za pozornost, kterou věnujete naší poradně a za navazující dotaz. To, co popisujete, se nazývá Mpembův jev. Erasto Mpemba si všiml toho, že v mrazáku zamrzne teplá voda rychleji, než studená. Ale je důležité si uvědomit, že to není pravidlo – tato situace nastává jen někdy, obecně lze říci, že čím větší mrazák, tím spíše k rychlejšímu zrznutí horké vody dojde. Myslím, že důvod, proč se tak voda chová nebyl zatím uspokojivě vysvětlen, stejně tak jako nebyly popsány podmínky, za kterých k tomuto podivnému chování dojde. Z pohledu fyziky je to podivné – k ochlazení horké vody je zapotřebí odebrat více tepla, než od vody studené. Pokud je „mrazivý“ výkon okolí v obou případech stejný, tak ze vzorce W=P ...
17. 03. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Bertold Werkmann / stock.adobe.com)

Teslovo vejce

Dobrý den, včera když sem byl v technickém muzeu v Brně kde je zrovna výstava Nikola Tesly(v tu dobu zde byla i nějaká škola). Zrovna v moment kdy se vejce točilo tak se jeden hoch jen nepatrné opřel loktem o plexisklo chránící toto vejce a to plexisklo mělo skoro až přehnanou reakci s tím že vyletělo skoro až metr nahoru a zničilo se o zeď. Chtěl sem se zeptat co mohlo tuto přehnanou reakci způsobit? Děkuji.
Dobrý den, pokusím se odpovědět na Váš dotaz, avšak budu mluvit spíše obecně, protože jsem exponát a jeho sestavení bohužel neviděl. Teslovo vejce je originální řešení problému s Kolumbovým vejcem – v tomto případě postavil Nikola Tesla vejce na špičku díky magnetismu a momentu setrvačnosti. Samotné vejce je kovové, pod deskou, na které rotuje, je soustava cívek, které jsou napájeny střídavým napětím. Ve vodivém vejci se vlivem proměnného elektrického napětí indukuje elektrický proud a tudíž kolem něj vzniká magnetické pole. To je ovlivňováno magnetickým polem cívek a dojde k rotaci kovového vajíčka. Na stejném principu funguje klasický elektrický motor jaký známe např. ze sekaček (tzv. asynchronní motor) ...
19. 09. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © photolia67 / stock.adobe.com)

Rozdílná rychlost při čelní srážce dvou aut

Dobrý den, měl bych dotaz spíše z oblasti fyzikální. Můj dotaz spočívá v čelní srážce dvou aut. Teď uvedu příklad na můj dotaz, aby byl srozumitelnější. Jedou proti sobě dvě auta (obě jsou stejně těžká). První auto (A) jede rychlosti 60kmh a druhé auto (B) jede rychlosti 40kmh. Zajímá mě, jestli škody v autě B budou naprosto totožné jako v autě A, když jede o 20kmh méně. Protože pokud se rychlosti sčítají, tak by se to mělo „zprůměrovat“ a tudíž si rozdělit energie ...
Ahoj Petře, děkujeme za nový dotaz do naší odpovědny. Pokusím se jej vysvětlit dvěma rovnocennými způsoby, uvidíme, který ti bude nakonec bližší. Nejdřív bez vzorečků: musíme si uvědomit, že rychlost je relativní, což znamená, že k určení rychlosti je potřeba říci, vzhledem k čemu ji měříme. Např. já jsem teď vzhledem k mému notebooku (nezmíním značku, abych nedělal reklamu) v klidu, ale např. vzhledem ke Slunci se pohybuji nezanedbatelnou rychlostí 30 kilometrů za sekundu. Obě rychlosti popisují tu samou situaci, ale z různých pozorovatelen (ty nazýváme vztažné soustavy). Je důležité si uvědomit, že obě tvrzení jsou rovnocenné, žádná z popsaných soustav není lepší než druhá. To samé můžeme říci o autech – pokud popisuji rychlost vzhledem k Zemi, tak je tak, jak píšeš v zadání ...
25. 07. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Konstiantyn Zapylaiel / stock.adobe.com)

Hmotnost kamene

Myslíte, když mě trefil kámen a jen mě škrtnul, tak ve vzorci F=m*a počítám s jeho plnou hmotností?
Ahoj, ano, do 2. Newtonova zákona dosadíš celou hmotnost, nezávisle na tom, jak moc tě kámen trefí. To, jak hodně tě kámen trefí popisuje zrychlení a - pokud by tě kámen jen škrtl, byl by o tebe zpomalen málo a tak by a bylo malé. Pokud tě kámen trefí hodně, tak se o tebe zastaví - a bude velké. Velikost a závisí na rychlosti kamenu a na tom, jak rychle na tobě zpomalí - čím déle bude trvat, než zpomalí, tím menší bude a. Menší tak bude i síla, která na tebe působí.
10. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotorutkowscy / stock.adobe.com)

Kompas

Dobrý den, „kompas se otáčí jedním pólem k severnímu zeměpisnému pólu.“ Ale kterým? Logicky jižním. Jenže u severního zeměpisného pólu je doufám jižní magnetický. Takže severním. Proč tedy na některých mapách je v blízkosti severního zeměpisného pólu je zakreslen severní magnetický? Nemá tam být jižní? Nebo se do kompasů označí póly obráceně? Nebo raději vůbec… (Pomineme asi také výměnu magnetických pólů za nějaké to tisíciletí…) Děkuji. Milan
Ahoj Milane, máš pravdu v tom, že v blízkosti severního geografického pólu je magnetický jižní pól. Myslím si, že je to způsobeno tím, že geografické určení severu bylo učiněno dříve, než se porozumělo magnetické síle. A než aby se překreslovaly kompasy, řeklo se, že na severu je jižní magnetický pól. To je daný fakt, takže pokud někdo o severního geografického pólu zakresluje i severní magnetický pól, tak to dělá špatně. Jiné vysvětlení pro to nemám. ;) Zmiňované „přepólování“ magnetického pole Země se děje s mnohem větší periodou, než je naše znalost geografie.
1 2
Vrátit se nahoru
detail