Jít na vyhledávání

Fyzikální paradoxy

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu: poradna@svetenergie.cz

Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © llhedgehogll / stock.adobe.com)

Žijeme v simulovaném světě?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký má fyzika pohled na „Simulační argument“? Je možné, že je náš svět simulován? Je to docela děsivé. Děkuji za odpověď. Lukáš
Ahoj Lukáši, budu spíše mluvit za sebe, tvůj dotaz je na hranici fyziky a filozofie. Naše poznání nás posouvá stále dále a tak máme nové otázky, které čekají na své rozřešení. Už od dob Newtona se rozlišoval popis nějakého jevu a jeho vysvětlení. Je známo, že Newton sám říkal, že popsal jak se chová gravitace (jeho gravitační zákon), ale neví, proč to tak je ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © shacil / stock.adobe.com)

Tachyon

Existuje Tachyon?
Ahoj Andreo, děkuji za dotaz do naší poradny, docela by mě zajímalo, jak jsi na něj přišla ;), přeci jen tachyon není obvykle zmiňovaná částice. Dost možná to bylo ve Star treku, kde (pokud se nemýlím) používají tachyony k fungování warpového pohonu ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ipopba / stock.adobe.com)

Čas – Prostor – Entropie – Kodaňská interpretace

Dobrý den, pokusím se to shrnout co možná nejstručněji – předem upozorňuji, že nejsem žádný odborník / expert na fyziku a se středoškolskou látkou jsem docela zápasil, nicméně některá témata, např ...
Ahoj Jakube, děkujeme za otázky do naší odpovědny a já osobně děkuji za důvěru, kterou ve mě vkládáš. Pokusím se odpovědět v rámci svých znalostí, ale jako obvykle půjde o zjednodušení a také musím upozornit, že jsem jen středoškolský učitel, takže se nepovažuji za odborníka na kvantovou fyziku a fyziku mikrosvěta ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © grejak / stock.adobe.com)

Vnímání času

Dobrý den, měl bych prosbu o vysvětlení mé myšlenky. Lidské oko má nějaké FPS které dokáže postřehnout, podle internetu je to od 24  fps pro lidské oko plynulý obraz ...
Ahoj Ondro, děkujeme za dotaz z pomezí biologie a fyziky. Vždy mě potěší, když lidé přemýšlejí nad světem kolem sebe a nad různými souvislostmi. A pak mě potěší, že vše jde vysvětlit jednoduše a i s využitím pojmů, které nám mohou přijít nezajímavé. Při vysvětlení si vystačíme se základními jednotkami a jejich definicemi. Určitě jsi se je učil, stejně jako další naši čtenáři ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Sved Oliver / stock.adobe.com)

Prázdnou láhev plnou nenaplníš …

Dobrý den, rád bych se zeptal na následující věc. Mám dvě 8litrové tlakové lahve na CO2. Jedna je plná a druhá je úplně prázdná ...
Ahoj Pavle, děkujeme za dotaz do naší poradny, nejsi jediný, kdo podobný problém řeší – před půl rokem jsem stejnou otázku řešil s kamarádem. Ten na problém šel od konce – nejdřív to zkusil a pak zjišťoval, proč to nejde. Takže jsem vlastně odpověděl na tvůj dotaz – nic (výrazného) se dít nebude. Další otázkou je proč tomu tak bude ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Torben / stock.adobe.com)

Ohřej si vodu, ať ti zmrzne rychleji …

Vážený pane doktore, v návaznosti na předchozí dotaz prosím o vysvětlení následujícího jevu: Když necháte na mrazu dvě identické nádoby jednu se studenou a druhou s horkou vodou, zamrzne dříve ta hork ...
Dobrý den, děkuji za pozornost, kterou věnujete naší poradně a za navazující dotaz. To, co popisujete, se nazývá Mpembův jev. Erasto Mpemba si všiml toho, že v mrazáku zamrzne teplá voda rychleji, než studená. Ale je důležité si uvědomit, že to není pravidlo – tato situace nastává jen někdy, obecně lze říci, že čím větší mrazák, tím spíše k rychlejšímu zrznutí horké vody dojde ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Bertold Werkmann / stock.adobe.com)

Teslovo vejce

Dobrý den, včera když sem byl v technickém muzeu v Brně kde je zrovna výstava Nikola Tesly(v tu dobu zde byla i nějaká škola) ...
Dobrý den, pokusím se odpovědět na Váš dotaz, avšak budu mluvit spíše obecně, protože jsem exponát a jeho sestavení bohužel neviděl. Teslovo vejce je originální řešení problému s Kolumbovým vejcem – v tomto případě postavil Nikola Tesla vejce na špičku díky magnetismu a momentu setrvačnosti ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © photolia67 / stock.adobe.com)

Rozdílná rychlost při čelní srážce dvou aut

Dobrý den, měl bych dotaz spíše z oblasti fyzikální. Můj dotaz spočívá v čelní srážce dvou aut. Teď uvedu příklad na můj dotaz, aby byl srozumitelnější ...
Ahoj Petře, děkujeme za nový dotaz do naší odpovědny. Pokusím se jej vysvětlit dvěma rovnocennými způsoby, uvidíme, který ti bude nakonec bližší. Nejdřív bez vzorečků: musíme si uvědomit, že rychlost je relativní, což znamená, že k určení rychlosti je potřeba říci, vzhledem k čemu ji měříme. Např ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Konstiantyn Zapylaiel / stock.adobe.com)

Hmotnost kamene

Myslíte, když mě trefil kámen a jen mě škrtnul, tak ve vzorci F=m*a počítám s jeho plnou hmotností?
Ahoj, ano, do 2. Newtonova zákona dosadíš celou hmotnost, nezávisle na tom, jak moc tě kámen trefí. To, jak hodně tě kámen trefí popisuje zrychlení a - pokud by tě kámen jen škrtl, byl by o tebe zpomalen málo a tak by a bylo malé. Pokud tě kámen trefí hodně, tak se o tebe zastaví - a bude velké ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotorutkowscy / stock.adobe.com)

Kompas

Dobrý den, „kompas se otáčí jedním pólem k severnímu zeměpisnému pólu.“ Ale kterým? Logicky jižním. Jenže u severního zeměpisného pólu je doufám jižní magnetický. Takže severním ...
Ahoj Milane, máš pravdu v tom, že v blízkosti severního geografického pólu je magnetický jižní pól. Myslím si, že je to způsobeno tím, že geografické určení severu bylo učiněno dříve, než se porozumělo magnetické síle. A než aby se překreslovaly kompasy, řeklo se, že na severu je jižní magnetický pól ...
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © HappyAlex / stock.adobe.com)

Ztěžkne sníh, když taje?

Dobrý večer, mám dotaz na aktuální téma. Ztěžkne sníh, když taje? Na té střeše je ho přece pořád stejné množství, jako když to byl prašan.Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, samozřejmě, že platí zákon zachování hmotnosti, takže hmotnost sněhu na střeše (pokud by šlo o izolovanou soustavu) bude stejná. Problémem však může být déšť – mezery mezi vločkami pak může zaplnit voda a tak se zvýší jak hustota, tak i hmotnost mokrého sněhu. To je právě důvodem, proč dochází v zimě ke zřícení střech – ty na sobě drží jak sníh, tak i v něm „navázanou“ vodu ...
Vrátit se nahoru