Jít na vyhledávání

Fyzikální spory a vysvětlení

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
21. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © PixieMe / stock.adobe.com)

Ohřívání kostky másla v mikrovlnce

Proč se máslo (kostka Hery) ohřívané v mikrovlnce rozpustí nejdřív uprostřed? Děkuji za odpověď. Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkujeme ti za otázku a také za připomenutí blížících se Vánoc. Mikrovlnná trouba ohřívá tělesa díky elektromagnetickému vlnění. To vzniká na kraji trouby a šíří se do „ohřívacího“ prostoru. Díky tomu, že kovový obal takovéto vlnění odráží, dojde ke vzniku stojatého vlnění – jako např. u struny na kytaře. Odražené vlnění se bude skládat s vlněním, které je do mikrovlnky pouštěno. Na rozdíl od struny, která má veprostřed výchylku nejvyšší (tam vzniká kmitna) a na krajích výchylku nejnižší (to jsou uzly) bude v mikrovlnce místo jedné kmitny kmiten víc (mikrovlnné záření má jinou frekvenci, než kmitání struny u kytary) ...
23. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ser68orion / stock.adobe.com)

jak je to s rychlostmi při srážce dvou protijedoucích aut?

Dobrý den pane Koreš. Chtěl bych se zeptat jak je to s rychlostmi při srážce dvou protijedoucích aut. Sčítají se nebo nesčítají a jaké zákony zde platí. Děkuji za Vaši odpověď.
Dobrý den, V případě srážky dvou těles výsledek záleží nejen na rychlosti obou těles, ale také jejich hmotnosti. Proto se „sčítá“ ne rychlost, ale hybnost, což je fyzikální veličina, která závisí jak na rychlosti, tak i na hmotnosti tělesa. Pak platí, že hybnost se zachovává, takže jí před srážkou i po ní bude stále stejné množství. To by však platilo v ideálních případech, kde nedochází k deformaci těles, tření a ostatním jevům, které známe z reálného světa. Abychom je započítali také, tak musíme uvažovat nejen zachování hybnosti, ale také energie. Takže jednoduše: při srážkách (ale i kdykoliv jindy) platí zákon zachování energie a zákon zachování hybnosti. Samozřejmě platí i zákon akce a reakce (ten je schován z zákonu zachování hybnosti) ...
30. 01. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Alen-D / stock.adobe.com)

Může mi mráz polámat vlasy?

Dobrý večer, přicházím s dalším fyzikálním dotazem ze života. Může mi mráz polámat vlasy? Všimla jsem si, že mám v poslední době velmi zlámané vlasy, napadlo mě, že by to mohlo být tím, že si je myji ráno než jdu někam ven. Je možné, že na nich zůstává nějaká vlhkost, která pak venku zmrzne a to způsobuje poškození nebo mám hledat příčinu jinde?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za dotaz. Asi sama víš, že v oblasti péče o vlasy nejsem odborník ;) Ale v souvislosti se současnými mrazy by mohly mít vliv hned dvě věci - samotné mrznutí o kterém píšeš a také změna pružnosti. Myslím, že vlhkost ve vlasech po umytí může zůstat tak dlouho, že ti vlasy "zmrznou" pokud půjdeš ven. To se samozřejmě stane tím rychleji, čím nižší je teplota. Pokud vyzařujeme teplo a okolí má nižší teplotu, může se stát, že naše vyzařování bude menší, než chladnutí od okolí a vlasy zmrznou (což by při vyšších teplotách nemuselo nastat). Druhou věcí je to, že čím je nižší teplota, tím méně jsou materiály pružné, vlasy nevyjímaje. Navíc odhaduji, že vlasy obsahují kapalinu nezávisle na jejich mytí, takže se mohou ničit i tím, že kapalina uvnitř nich zmrzne.
02. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Rostislav Sedlacek / stock.adobe.com)

Namrzání oken u auta

Dobrý den, když jedeme ráno do školy s tátou, namrznou okna auta. Někdy ale namrzne jen přední. Hodně často namrzá jen přední okno a ostatní vůbec. Má na to vliv úhel skla nebo něco jiného?Děkuji jste super, Honza
Ahoj Honzo, díky za otázku a také pozitivní hodnocení naší práce. Osobně si myslím, že jde o několik věcí najednou. První z nich je to, že rychlost vypařování závisí na teplotě, materiálu, ploše a také na rychlosti odstraňování par. Právě ten poslední vliv je v tomto případě důležitý – čím rychleji odfoukáváme vypařené molekuly, tím rychleji probíhá vypařování a tím více klesá teplota. Znáš to z léta – pokud vylezeš z vody a fouká vítr, je ti větší zima. A přední okno je ze všech částí auta obtékáno nejrychleji (zužuje se proud vzduchu vlivem změny tvaru auta) a proto rychleji chladne. Trochu to souvisí i tzv. pocitovou teplotou, o ní více např. zde ...
21. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © govindji / stock.adobe.com)

Jiskření v mikrovlnné troubě

Dobrý den, Proč se obal od chipsů v mikrovlnné troubě smrskne? A proč se při tom blýská? Ne, že bych to osobně zkoušela, ale lidé jsou blázni a natáčí se u toho… video: youtu.be/zaq6Uq-3AbQ?t=4m49s Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Díky za další dotaz do poradny ;) Jiskření je způsobeno tím, že ohřev jídla v mikrovlnné troubě je způsoben mikrovlnami.To je část elektromagnetického spektra. Pokud tedy máme elektromagnetickou vlnu, mění se v jejím okolí elektrické a magnetické pole. Víme, že změna magnetického pole vyvolává ve vodičích elektrický proud (tzv. elektromagnetická indukce).Tím, že hliníkovým obalem chipsů protéká elektrický proud dojde k jeho zahřívání. Plast, který je na hliník nanesen se speče a pytlík se tak srazí. K jiskření dochází proto, že elektromagnetická vlna má někde maximální a jinde minimální výchylku. V místě maximální výchylky dojde k největšímu nárůstu počtu elektronů vlivem elektromagnetické indukce, v místech s minimální výchylkou bude elektronů nejméně ...
24. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © crescendo / stock.adobe.com)

Potápění v mléce

Dobrý den, budu-li se potápět v mléce, uvidím bílo, nebo tmu?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, i když nejsem velkým příznivcem mléka, pokusím se na tvoji otázku odpovědět. Mléko má bílou barvu, protože na shlucích jeho „molekul“ (mléko je vlastně suspenze několika složek) se rozptyluje světlo. Vzhledem k tomu, že se jedná o různě velké shluky, tak se barvy různě rozptylují. Nám při pohledu na mléko dopadnou rozptýlené barvy do oka a protože se všechny rozptylují zhruba stejně (do všech směrů), je mléko bílé. Kdyby jsi se ponořila do mléka, tak kvůli tomu, že se světlo rozptyluje a odráží ven z mléka, by uvnitř byla tma. Ale protože rozptyl není jen směrem ven, nebyla by to úplná tma, spíše šero. A čím hlouběji by jsi byla, tím méně světla by k tobě dorazilo a tím větší tma by okolo tebe byla.
21. 08. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yuriy Mazur / stock.adobe.com)

Jakou teplotu má vakuum

Dobrý den, k této úvaze mě přivedla jedna reklama a přítel, který se mnou u ní seděl. Jakou teplotu má vakuum a při jaké teplotě se ve vakuu peče husa (nebo cokoliv)?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za další, tentokrát „vypečenou“ otázku. Kdybych si to chtěl zjednodušit, tak odpovím, že vakuum nemá žádnou teplotu – teplota souvisí s rychlostí pohybu částic v látkách (viz např. difúze čaje). Pokud tedy máme dokonalé vakuum, tak mu nelze přisoudit žádnou teplotu. Jak si jistě pamatuješ, nemůžeme říci, že má teplotu 0 Kelvinů, takovou teplotu nelze dosáhnout. Jenže kolem nás (ve vesmíru) je také vakuum a to má nějakou teplotu – ta je o trochu menší, než 3 K (-270 °C). Tato teplota ale není teplotou vakua, ale spíše jde o teplotu tzv. reliktního záření - záření, které souvisí se vznikem našeho vesmíru. V tomto případě popisujeme tedy ne teplotu „prostředí“ (vakua), ale „teplotu přenášené energie“ ...
23. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Balazs Kovacs Images / stock.adobe.com)

Otázka z optiky

Dobrý den měl bych dotaz ohledně odrazu světla od vodní hladiny. Kdysi jsem se pokoušel vyfotografovat měsíc v úplňku který se odrážel od vodní hladiny kaluže, ale měsíc byl v kaluži tak malý že na fotce nebyl téměř vůbec vidět. Nedávno jsem si z mého okna ve 3. patře paneláku (tedy asi ze 7 metrové výšky) všiml kaluže na cestě před barákem, kde se opět od hladiny odrážel měsíc v úplňku, avšak oproti předešlému případu byl vidět v mnohem větší velikosti – skoro přes celou kaluž ...
Ahoj Ondro, než se pustím do odpovědi, tak ti děkuji za otázku. Podle mého názoru se jedná o klasickou ukázku optického klamu, originálně nazývaného Měsíční iluze (cs.wikipedia.org/…). V principu jde o to, že vnímání velikostí předmětu není absolutní, ale relativní – tím myslím to, že velikost předmětu usuzujeme dle jeho okolí. Na uvedeném odkazu je hezký příklad takového vnímání – Ebbinghausova iluze. Podle okolních předmětů, ale i podle očekávané vzdálenosti odhadujeme velikost předmětů. Kaluže vody se chová jako rovinné zrcadlo – to vytváří stejně velké obrazy, takže nemůže obraz Měsíce nějak zvětšit.
1 2 3 4 5
Vrátit se nahoru
detail