Jít na vyhledávání

Fyzikální spory a vysvětlení

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
22. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

 Ilustrační fotografie (Zdroj: © dizfoto1973 / stock.adobe.com)

Na jakém principu funguje tzv. „Holho“?

Dobrý den, měl bych dotaz na jakém principu funguje tzv. „Holho“? Jedná se o zařízení, které se jeví jak hologram, ale ve skutečnosti je to pouze optická iluze, potřeboval bych vědět jaký její princip. Děkuji, Václav Voltr.
Ahoj Václave, děkujeme za další otázku do naší odpovědny. Nejdříve ukážeme, co to Holho je, zde je video z Vím proč. Dle mého názoru jde o promítání hned několika obrazů do jednoho místa. K trojrozměrnému vnímání potřebujeme obě oči – i když se díváme na určitý předmět, v každém oku jej zobrazíme trochu jinak, protože paprsky z předmětu urazily jinou dráhu. Tyto informace jdou do mozku a ten z dvou dvojrozměrných obrazů „domyslí“ výsledný 3D obraz. Proto potřebujeme speciální brýle k vnímání 3D. Paprsky světla z jednotlivých obrazů v tabletu dopadají na průhlednou desku. Na ní se odrážejí a lámají. Protože máme čtyři obrazy v tabletu a čtyři hrany „Holha“, dostanou se do našeho oka čtyři různé „svazky“ paprsků ...
05. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Satoshi Adachi / stock.adobe.com)

jak velká je stoletá voda?

Dobrý den, jak velká je stoletá voda? V médiích se o tom často mluví (i dvacetiletá, pěti setletá, tří set osmdesátiletá voda…), ale nevím, co si pod tím vlastně představit. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkujeme za další dotaz, i když ne přímo fyzikální. Ale co si budeme říkat – všechno je fyzika. Pokusím se v odpovědi nějakou fyziku použít. Termín stoletá voda je vlastně pravděpodobnostní termín – je definován zhruba takto: Stoletá voda odpovídá průtoku vody, který nastane s pravděpodobností 1 %. Není to tedy tak, že by se tento průtok opakoval po 100 letech, jak si naivně někteří lidé při pojišťování nemovitostí myslí. Hodnota průtoku stoleté vody je určena z dlouhodobého pozorování a analýzy průtoků v daném místě a pak statisticky vypočtena. Pro zajímavost uvádíme mapu, kde se můžeš na konkrétní hodnoty podívat: www.pvl.cz/portal/SaP. Podobné postupy využíváme i ve fyzice – i když je to exaktní věda, často se s pravděpodobností pracuje ...
26. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ilkercelik / stock.adobe.com)

Rázostroj

Zdravím, mohl bych se vás zeptat proč se u rázostroje odrazí vždy stejný počet kuliček jako kolik jich narazí a ne jen poslední silou odpovídající dvěma? A existuje rovnice která tento problém popisuje?Děkuji za odpověď. Daniel Kalkus
Ahoj Dane, děkujeme za pěknou otázku, není totiž tak banální, jak se může zdát. Po pravdě právě tuto otázku rád dávám po probrání dvou zákonů zachování - hybnosti a energie. Jsou veličiny, jejich „množství“ je v čase neměnné, jen mohou přecházet na různá tělesa či do různých forem. Jednou z nich je hybnost - tato veličina určuje pohybový stav tělesa, tedy to, jak obtížné bylo těleso rozhýbat. Závisí na hmotnosti a rychlosti. Při nárazu kuliček v rázostroji se hybnost zachovává, takže platí, že hmotnost dopadajících kuliček vynásobená jejich rychlostí (neboli jejich hybnost) je stálá. Pak je možné, aby místo dvou kuliček odletěla jen jedna dvojnásobnou rychlostí. Hybnost by zůstala stejná (2*1 je to samé jako 1*2). Jenomže hybnost není jedinou veličinou, která se zachovává ...
25. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Mikhail / stock.adobe.com)

Zářivka s pohybovým senzorem

Koupila jsem si do kuchyně malou zářivku s pohybovým senzorem.Reaguje  na pohyb ruky těsně před spínačem. Mám ji již cca 3 roky. V poslední době se mi často stává, že pohybem ruky světlo vypnu, jdu spát, ale během cca 5 minut se znova rozsvítí. Přitom v tu dobu v kuchyni nikdo není, takže nemůže reagovat na pohyb. Domnívám se, že důvodem musí být nějaká závada, ale netuším jaká. Možná to souvisí s dobou, po kterou je světlo zapnuté, poněvadž se to děje pouze v noci a obráceně to nefunguje, tj ...
Dobrý den, děkuji za důvěru v mé znalosti, avšak nevím, jestli se mi podaří váš problém vyřešit. K tomu mám velmi málo informací a navíc nejsem elektrotechnik, ale přeci jen se o vysvětlení pokusím. Asi nejdříve bych vám doporučil zjistit, kdy k tomuto chování dochází, zatím se pokusím tipnout hlavní příčinu tohoto záhadného chování. Většina pohybových čidel obsahuje PIR senzor, který (zjednodušeně řečeno) reaguje na změny teploty. Jde o to, že každé těleso vyzařuje vlnění, jehož frekvence závisí na teplotě. Pokud bude teplota dostatečně vysoká, tak frekvence elektromagnetického vlnění bude taková, že už toto záření uvidíme (např. rozžhavená plotýnka u sporáku, oheň apod.). Naše tělo také vyzařuje toto vlnění, ale na nižších, pro nás neviditelných frekvencích ...
11. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © New Africal / stock.adobe.com)

Mohl by nafukovací balónek naplněný héliem odletět do vesmíru?

Dobrý den, naše devítiletá dcera za mnou přišla s dotazem, zda by nafukovací balónek naplněný héliem mohl odletět do vesmíru. Samozřejmě za předpokladu, že si odmyslíme, že by praskl tlakem. Probírali jsme to v širší rodině a manžel tvrdí, že to není možné, protože by balónek musel překonat kosmickou rychlost, na což nemá dostatečnou rychlost. Můžete nám, prosím, pomoci, řešíme to již delší dobu :-) Moc děkuji, Helena Šmudlová
Dobrý den Heleno, děkujeme za zvídavý dotaz, jsem rád že mohu pomoci při řešení celorodinného problému. Jednoduše lze říci, že balónek neodletí, ale v tomto případě odpověď nesouvisí s dosažením 2. kosmické rychlosti. Balónek stoupá vzhůru, protože je jeho hustota menší, než hustota atmosféry. Je to stejné, jak když dáme dřevo do vody. Také bude stoupat vzhůru, protože má menší hustotu, než voda. Ale dřevo vystoupá jen do určité polohy a bude plavat na hladině. To je způsobeno tím, že síla (vztlaková), která dřevo nadnáší bude v tuto chvíli stejně velká, jako tíha dřeva. A pokud bude dřevo mimo vodu, tak jednoduše spadne dolů, protože není nadnášeno (neberu v potaz velmi malou vztlakovou sílu vzduchu) ...
05. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Monika Wisniewska / stock.adobe.com)

Jeřáb

Dobrý den, předem bych chtěla poděkovat za to, že tímto způsobem pomáháte lidem a zodpovídáte jim jejich dotazy. Ráda bych se zeptala na takový jeden základoškolský problém, asi triviální, ale opravdu mi to vrtá hlavou. Když mám nějaké těleso, třeba auto, které si k sobě přitahuje jeřáb pod úhlem 45°, auto má nějakou hmotnost a tření mezi koly auta a zemí je nenulové, jakou silou ho musí k sobě jeřáb táhnout? A odlepí se auto od země. Mockrát děkuji za odpověď, Jakubka
Ahoj Jakubko, děkuji za tvou pochvalu, snad se mi bude dařit i dále. Začnu od konce – auto se podle mého neodlepí, protože se bude přibližovat k jeřábu – lze očekávat, že lano není dokonale tuhé. Je to stejné, jako když k sobě na niti přitahuješ autíčko – úhel mezi nití a autíčkem se bude zvyšovat. A až by bylo autíčko přímo pod tvou rukou, tak teprve pak se bude zvedat. A co se týká působení síly – na auto bude působit nějaká odporová síla (tření, odpor vzduchu apod.). Pokud by byl jeřáb ve stejné výšce jako auto, tak by působil stejně velkou silou, jako síla odporová. Ale protože tomu tak není, budeme muset výslednou sílu rozložit na dvě složky (ve fyzice se tomu originálně říká rozklad sil) – jedna složka táhne auto vodorovně a druhá jej nadlehčuje ...
02. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Africa Studio / stock.adobe.com)

Kolik a jakých žárovek by bylo potřeba dát do terária k nahrazení přirozeného slunečního svitu?

Dobrý den, tentokrát mám takový fyzikálně-biologický dotaz směřující k mé seminární práci. Kolik a jakých žárovek by bylo potřeba dát do terária k nahrazení přirozeného slunečního svitu? Nejde mi teď o vytápění, ale přímo o sluneční záření, konkrétně by se jednalo o terárium pro malého plaza původem z travnatých biomů jižní Afriky (průměrná teplota 23°C +/- teplotní gradient, velikost terária teoreticky neomezená) ...
Ahoj Terezo, jsem rád, že mám tvou důvěru, doufám, že mi ji zachováš i po této odpovědi. Po pravdě nevím, kde začít - základním parametrem slunečního svitu je energie, dopadající na 1 metr čtverečný povrchu. To je zhruba 1 000 W. Pokud by jsi tedy kolem 1 000 W žárovky (klasické s vláknem) udělala kouli o průměru cca 50 cm, měla by jsi stejný tepelný výkon. To by ale určitě výrazně zkrátilo životnost zmiňovaného plaza. Takže údaj o zářivém výkonu pro nás není k ničemu. Jde totiž o to, že část záření se opět odráží, ale to jaká část se odrazí záleží na mnoha faktorech a dle mého je to dáno experimentálním měřením. Dalším důležitým parametrem příkladu je vedení tepla sklem – a toto závisí na rozměrech terária a tloušťce skla ...
21. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © YouraPechkin / stock.adobe.com)

Zůstane voda perlivá, pokud ji převaříme?

Dobrý den, zůstane voda perlivá, pokud ji převaříme? Děkuji Tereza Majerová
Ahoj Terezo, děkujeme za další otázku do naší odpovědny. Perlivou vodu dělá perlivou obsah CO2 v ní. V principu jde o to, že mezi molekulami vody je tento plyn vpraven při „naperlení“ a vlivem vzájemných přitažlivých sil mezi molekulami tohoto plynu a molekulami vody tam zůstává. Zvyšováním teploty (nebo třeba zatřesením) zvyšujeme energii molekul a tím i rychlost jejich chaotického pohybu. Při tomto pohybu se molekuly CO2 mohou dostat mimo silové působení molekul vody a díky nižší hustotě pak vodu opustí. Takže ano, vařením zbavíme vodu její „perlivosti“. Pokud to zopakujeme několikrát, budeme mít vodu bez molekul plynu a ztížíme tak nástup varu – to pozorujeme jako tzv. utajený var.
1 2 3 4 5
Vrátit se nahoru
detail