Jít na vyhledávání

Fyzikální spory a vysvětlení

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
08. 10. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Prostock-studio / stock.adobe.com)

jsou všechny klíče všech panelákových bytů (a ostatních dveří) originální?

Dobrý den, jsou všechny klíče všech panelákových bytů (a ostatních dveří) originální? Kolik existuje takových „klíčových“ kombinací? A jak potom funguje univerzální klíč? Děkuji, Tereza M.
Ahoj Terezo, děkujeme za další zapeklitý dotaz. Zkusím na něj odpovědět, byť nejsem zámečník, takže odpovědi budou spíše v obecné rovině. Zámek má několik bezpečnostních parametrů, v tomto případě nás zajímá „minimální počet efektivních kombinací“, narazil jsem na rozpětí 300-20 000 (jen orientačně). V zámku jsou tzv. stavítka a blokovací kolíky, jejich počet ovlivňuje počet kombinací. Pokud je klíč správně vybroušen, tak pohne pouze se stavítky (nezasekne se o blokovací kolík) a zámek se otevře. A protože odemčení zámku závisí jak na poloze stavítek a blokovacích kolíků, tak i na jejich výšce, můžeme udělat různé kombinace zámků. Ale počet kombinací není nekonečný a tak existuje pravděpodobnost, že dva různé zámky půjdou otevřít stejným klíčem ...
20. 08. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Rafael Ben-Ari / stock.adobe.com)

Jde zvětšovacím sklem (lupou) zapálit oheň i v případě, že jsem například za zavřeným oknem?

Dobrý den, dotaz je v podstatě jednoduchý a dá se i snadno ověřit, ale raději bych nějaké vědečtější vysvětlení, než jen pokus. Jedná se o to, zda jde zvětšovacím sklem (lupou) zapálit oheň i v případě, že jsem například za zavřeným oknem (respektive pod jiným sklem). Ano – dá se to snadno ověřit, ale právě nemám po ruce žádnou lupu a ani počasí tomu příliš nepřeje, tak se raději zeptám zde ...
Dobrý den, děkujeme za otázku, budeme rádi, pokud její správnost ověříte experimentem a spojíme tak teorii s praxí. Obecně je energie, kterou záření přenáší, závislá na frekvenci záření. Takže např. UV záření, které má vyšší frekvenci než infračervené je více energetické a tudíž by papír přes lupu zapálilo lépe než záření infračervené. Takže hlavní otázkou je, jaké frekvence sklo pohlcuje, pokud spíše vyšší, bude záření za sklem méně energetické a tudíž spíš nedojde k zapálení papíru. Klasické křemenné sklo UV nepropouští (proto se za okny neopálíte) a tak bude energie záření za sklem menší ...
20. 08. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Brian / stock.adobe.com)

Má hmotnost tělesa vliv na jeho rychlost při volném pádu v atmosféře?

Dobrý den. Nutně bychom potřebovali rozsoudit spor:) Prosím vás  má hmotnost tělesa vliv na jeho rychlost při volném pádu v atmosféře? Řekněme při stejném objemu i ploše. Moc děkuji.
Dobrý den, Ke správné odpovědi je potřeba přesně popsat podmínky. Dejme tomu, že vezmete dva stejné kusy papíru, jeden zmačkáte a druhý ne a oba necháte padat volným pádem. Je jasné, že zmačkaný dopadne dřív. Takže volný pád závisí na velikosti odporové síly (a ta závisí na tvaru a kolmém průřezu tělesa – zjednodušeně jeho šířce). Kdyby jsme měli 2 tvarově stejná tělesa o různých hmotnostech, bude výsledek jiný – představte si balónek, naplněný vodou a heliem. Oba jsou stejné, ale jeden bude padat dolů a druhý bude "padat" nahoru. To je díky vztlaku vzduchu. Takže celkově musíme zohlednit jak odpor vzduchu – Fo, tak i vztlakovou sílu Fv. Výsledná síla F, která na těleso působí bude tedy rozdíl tíhové síly tělesa Fg a sil, působících proti pohybu (odporové a vztlakové) ...
14. 05. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Mongkolchon / stock.adobe.com)

Dá se zápach změřit? ?

Dobrý den, na tento dotaz mě přivedli moji noví myší spolubydlící. Tak trochu teď experimentuji s různými druhy podestýlky a snažím se najít nějakou, která co nejlépe absorbuje pachy. Oni ti myší kluci totiž dovedou páchnout neskutečně. A tak mě napadlo: Jak se vlastně měří intenzita smradu? Dá se vůbec zápach změřit? Čekala bych to třeba vzhledem k nějakému komfortu obyvatel, stejně jako měření hluku ...
Ahoj Terezo, Děkujeme za další otázku a já se pokusím dokázat, že nejsou žádná témata, která mi nevoní ;) Po pravdě nejsem na měření smradu odborník, ale pokusil jsem se zjistit co nejvíc, protože i mě tato otázka začala zajímat. Určitě je možné určit obsah částic v látce (jakéhokoliv skupenství) pomocí spektroskopie. V tomto případě využíváme toho, že každá látka vyzařuje jiné barevné spektrum. Pokud tedy budeme snímat záření, které vydává dané těleso a „rozřežeme“ si jej na malé vlnové délky, zjistíme, jaká konkrétní vlnová délka v celkovém spektru chybí. To nám říká, že foton o právě této vlnové délce byl látkou pohlcen. Pokud budeme mít databázi spekter všech látek, tak můžeme snadno porovnat náš spektrogram s databází a zjistíme, jaké konkrétní materiály látka obsahuje ...
22. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

 Ilustrační fotografie (Zdroj: © dizfoto1973 / stock.adobe.com)

Na jakém principu funguje tzv. „Holho“?

Dobrý den, měl bych dotaz na jakém principu funguje tzv. „Holho“? Jedná se o zařízení, které se jeví jak hologram, ale ve skutečnosti je to pouze optická iluze, potřeboval bych vědět jaký její princip. Děkuji, Václav Voltr.
Ahoj Václave, děkujeme za další otázku do naší odpovědny. Nejdříve ukážeme, co to Holho je, zde je video z Vím proč. Dle mého názoru jde o promítání hned několika obrazů do jednoho místa. K trojrozměrnému vnímání potřebujeme obě oči – i když se díváme na určitý předmět, v každém oku jej zobrazíme trochu jinak, protože paprsky z předmětu urazily jinou dráhu. Tyto informace jdou do mozku a ten z dvou dvojrozměrných obrazů „domyslí“ výsledný 3D obraz. Proto potřebujeme speciální brýle k vnímání 3D. Paprsky světla z jednotlivých obrazů v tabletu dopadají na průhlednou desku. Na ní se odrážejí a lámají. Protože máme čtyři obrazy v tabletu a čtyři hrany „Holha“, dostanou se do našeho oka čtyři různé „svazky“ paprsků ...
05. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Satoshi Adachi / stock.adobe.com)

jak velká je stoletá voda?

Dobrý den, jak velká je stoletá voda? V médiích se o tom často mluví (i dvacetiletá, pěti setletá, tří set osmdesátiletá voda…), ale nevím, co si pod tím vlastně představit. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkujeme za další dotaz, i když ne přímo fyzikální. Ale co si budeme říkat – všechno je fyzika. Pokusím se v odpovědi nějakou fyziku použít. Termín stoletá voda je vlastně pravděpodobnostní termín – je definován zhruba takto: Stoletá voda odpovídá průtoku vody, který nastane s pravděpodobností 1 %. Není to tedy tak, že by se tento průtok opakoval po 100 letech, jak si naivně někteří lidé při pojišťování nemovitostí myslí. Hodnota průtoku stoleté vody je určena z dlouhodobého pozorování a analýzy průtoků v daném místě a pak statisticky vypočtena. Pro zajímavost uvádíme mapu, kde se můžeš na konkrétní hodnoty podívat: www.pvl.cz/portal/SaP. Podobné postupy využíváme i ve fyzice – i když je to exaktní věda, často se s pravděpodobností pracuje ...
26. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ilkercelik / stock.adobe.com)

Rázostroj

Zdravím, mohl bych se vás zeptat proč se u rázostroje odrazí vždy stejný počet kuliček jako kolik jich narazí a ne jen poslední silou odpovídající dvěma? A existuje rovnice která tento problém popisuje?Děkuji za odpověď. Daniel Kalkus
Ahoj Dane, děkujeme za pěknou otázku, není totiž tak banální, jak se může zdát. Po pravdě právě tuto otázku rád dávám po probrání dvou zákonů zachování - hybnosti a energie. Jsou veličiny, jejich „množství“ je v čase neměnné, jen mohou přecházet na různá tělesa či do různých forem. Jednou z nich je hybnost - tato veličina určuje pohybový stav tělesa, tedy to, jak obtížné bylo těleso rozhýbat. Závisí na hmotnosti a rychlosti. Při nárazu kuliček v rázostroji se hybnost zachovává, takže platí, že hmotnost dopadajících kuliček vynásobená jejich rychlostí (neboli jejich hybnost) je stálá. Pak je možné, aby místo dvou kuliček odletěla jen jedna dvojnásobnou rychlostí. Hybnost by zůstala stejná (2*1 je to samé jako 1*2). Jenomže hybnost není jedinou veličinou, která se zachovává ...
25. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Mikhail / stock.adobe.com)

Zářivka s pohybovým senzorem

Koupila jsem si do kuchyně malou zářivku s pohybovým senzorem.Reaguje  na pohyb ruky těsně před spínačem. Mám ji již cca 3 roky. V poslední době se mi často stává, že pohybem ruky světlo vypnu, jdu spát, ale během cca 5 minut se znova rozsvítí. Přitom v tu dobu v kuchyni nikdo není, takže nemůže reagovat na pohyb. Domnívám se, že důvodem musí být nějaká závada, ale netuším jaká. Možná to souvisí s dobou, po kterou je světlo zapnuté, poněvadž se to děje pouze v noci a obráceně to nefunguje, tj ...
Dobrý den, děkuji za důvěru v mé znalosti, avšak nevím, jestli se mi podaří váš problém vyřešit. K tomu mám velmi málo informací a navíc nejsem elektrotechnik, ale přeci jen se o vysvětlení pokusím. Asi nejdříve bych vám doporučil zjistit, kdy k tomuto chování dochází, zatím se pokusím tipnout hlavní příčinu tohoto záhadného chování. Většina pohybových čidel obsahuje PIR senzor, který (zjednodušeně řečeno) reaguje na změny teploty. Jde o to, že každé těleso vyzařuje vlnění, jehož frekvence závisí na teplotě. Pokud bude teplota dostatečně vysoká, tak frekvence elektromagnetického vlnění bude taková, že už toto záření uvidíme (např. rozžhavená plotýnka u sporáku, oheň apod.). Naše tělo také vyzařuje toto vlnění, ale na nižších, pro nás neviditelných frekvencích ...
1 2 3 4 5
Vrátit se nahoru