Jít na vyhledávání

Fyzikální spory a vysvětlení

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
05. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Monika Wisniewska / stock.adobe.com)

Jeřáb

Dobrý den, předem bych chtěla poděkovat za to, že tímto způsobem pomáháte lidem a zodpovídáte jim jejich dotazy. Ráda bych se zeptala na takový jeden základoškolský problém, asi triviální, ale opravdu mi to vrtá hlavou. Když mám nějaké těleso, třeba auto, které si k sobě přitahuje jeřáb pod úhlem 45°, auto má nějakou hmotnost a tření mezi koly auta a zemí je nenulové, jakou silou ho musí k sobě jeřáb táhnout? A odlepí se auto od země. Mockrát děkuji za odpověď, Jakubka
Ahoj Jakubko, děkuji za tvou pochvalu, snad se mi bude dařit i dále. Začnu od konce – auto se podle mého neodlepí, protože se bude přibližovat k jeřábu – lze očekávat, že lano není dokonale tuhé. Je to stejné, jako když k sobě na niti přitahuješ autíčko – úhel mezi nití a autíčkem se bude zvyšovat. A až by bylo autíčko přímo pod tvou rukou, tak teprve pak se bude zvedat. A co se týká působení síly – na auto bude působit nějaká odporová síla (tření, odpor vzduchu apod.). Pokud by byl jeřáb ve stejné výšce jako auto, tak by působil stejně velkou silou, jako síla odporová. Ale protože tomu tak není, budeme muset výslednou sílu rozložit na dvě složky (ve fyzice se tomu originálně říká rozklad sil) – jedna složka táhne auto vodorovně a druhá jej nadlehčuje ...
02. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Africa Studio / stock.adobe.com)

Kolik a jakých žárovek by bylo potřeba dát do terária k nahrazení přirozeného slunečního svitu?

Dobrý den, tentokrát mám takový fyzikálně-biologický dotaz směřující k mé seminární práci. Kolik a jakých žárovek by bylo potřeba dát do terária k nahrazení přirozeného slunečního svitu? Nejde mi teď o vytápění, ale přímo o sluneční záření, konkrétně by se jednalo o terárium pro malého plaza původem z travnatých biomů jižní Afriky (průměrná teplota 23°C +/- teplotní gradient, velikost terária teoreticky neomezená) ...
Ahoj Terezo, jsem rád, že mám tvou důvěru, doufám, že mi ji zachováš i po této odpovědi. Po pravdě nevím, kde začít - základním parametrem slunečního svitu je energie, dopadající na 1 metr čtverečný povrchu. To je zhruba 1 000 W. Pokud by jsi tedy kolem 1 000 W žárovky (klasické s vláknem) udělala kouli o průměru cca 50 cm, měla by jsi stejný tepelný výkon. To by ale určitě výrazně zkrátilo životnost zmiňovaného plaza. Takže údaj o zářivém výkonu pro nás není k ničemu. Jde totiž o to, že část záření se opět odráží, ale to jaká část se odrazí záleží na mnoha faktorech a dle mého je to dáno experimentálním měřením. Dalším důležitým parametrem příkladu je vedení tepla sklem – a toto závisí na rozměrech terária a tloušťce skla ...
21. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © YouraPechkin / stock.adobe.com)

Zůstane voda perlivá, pokud ji převaříme?

Dobrý den, zůstane voda perlivá, pokud ji převaříme? Děkuji Tereza Majerová
Ahoj Terezo, děkujeme za další otázku do naší odpovědny. Perlivou vodu dělá perlivou obsah CO2 v ní. V principu jde o to, že mezi molekulami vody je tento plyn vpraven při „naperlení“ a vlivem vzájemných přitažlivých sil mezi molekulami tohoto plynu a molekulami vody tam zůstává. Zvyšováním teploty (nebo třeba zatřesením) zvyšujeme energii molekul a tím i rychlost jejich chaotického pohybu. Při tomto pohybu se molekuly CO2 mohou dostat mimo silové působení molekul vody a díky nižší hustotě pak vodu opustí. Takže ano, vařením zbavíme vodu její „perlivosti“. Pokud to zopakujeme několikrát, budeme mít vodu bez molekul plynu a ztížíme tak nástup varu – to pozorujeme jako tzv. utajený var.
20. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © sapsan777 / stock.adobe.com)

Proč inkoust gumovacích per při vystavení vysoké teplotě zmizí?

Dobrý den, zajímalo by mě, proč inkoust některých nejmenovaných gumovacích per při vystavení vysoké teplotě (fén, přímé slunce, …) zmizí. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, obávám se že tentokrát spíše z chemického soudku. Podle mého jde totiž o to, že samotný modrý pigment je směs několika různých látek, které se vlivem dodané energie mohou od sebe oddělovat, nebo se přeměnit na jinou látku. Dodáním energie,se zrychluje neuspořádaný pohyb částic a tak se mohou vazby mezi nimi rozpadat. To se děje stále, ale vyšší teplota tento proces urychlí. Možná je v tom ještě nějaká chemická vychytávka, ale to už bohužel nevím.
16. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotofabrika / stock.adobe.com)

Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím?

Dobrý den, přicházím s dalším dotazem ze života. Mám-li vrzající dveře, mohu se je pokusit otevřít pomalu a opatrně (což by mi velela logika, ale většinou to způsobí vrzání ještě horší), nebo rychle a naráz. Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím? Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, občas se obávám, abych byl schopen odpovědět, snad to nebude tento případ. V principu je zvuk mechanické vlnění a jeho zdrojem je kmitání (chvění) nějakého tělesa. V tomto případě se chvějí panty a dveře působí jako rezonátor a tento zvuk ještě „zesílí“. Panty se musí pohybovat při chvění tam a zpět, s frekvencí, jakou slyšíme. Pokud otevřeme rychle, tak neumožňujeme pantům se vrátit o kousek zpět, ale stále je deformujeme jedním směrem. Proto tedy nebudou kmitat, ale jen se pohybovat ve směru otáčení. Nevznikne tedy chvění a proto nic neslyšíme ...
24. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Sergey Nivens / stock.adobe.com)

Stav beztíže v bazénu v kosmické lodi

Dobrý den, v novém filmu Pasažéři se hrdinka v kosmické lodi, plavající v bazénu ocitne ve stavu beztíže. Voda zaujme postupně tvar vznášející se koule a ona se snaží plaváním dostat k jejímu okraji. Je jasné, že nepůsobí vztlaková síla, bylo by možné se plaváním dostat z vody? Ve filmu to vypadá, že ne. Myslím, že je to samé, jako by voda kolem ní nebyla a musela by použít „speciální pohyby“, doporučované pro stav beztíže. Děkuji.Milan Landa
Ahoj Milane, děkuji za novou otázku do naší odpovědny. Princip klasického plavání je v tom, že se odrážíme od vody, co by fungovalo i ve stavu beztíže. Problém by byl v tom, že síly povrchového napětí nebudou tak velké, aby při našem „odrazu“ udržely bublinu pohromadě a tak bych očekával, že se bublina rozletí. Kapilární tlak, který bublinu stlačuje závisí nepřímo úměrně na poloměru a tak čím větší koule, tím menší tlak na povrchu bubliny a tím spíše voda nebude držet pohromadě. Vlivem kapilárních jevů by možná mohla vytvořit jakýsi film na těle/oblečení – hezky je to vidět na tomto videu: www.youtube ...
23. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Balazs Kovacs Images / stock.adobe.com)

Otázka z optiky

Dobrý den měl bych dotaz ohledně odrazu světla od vodní hladiny. Kdysi jsem se pokoušel vyfotografovat měsíc v úplňku který se odrážel od vodní hladiny kaluže, ale měsíc byl v kaluži tak malý že na fotce nebyl téměř vůbec vidět. Nedávno jsem si z mého okna ve 3. patře paneláku (tedy asi ze 7 metrové výšky) všiml kaluže na cestě před barákem, kde se opět od hladiny odrážel měsíc v úplňku, avšak oproti předešlému případu byl vidět v mnohem větší velikosti – skoro přes celou kaluž ...
Ahoj Ondro, než se pustím do odpovědi, tak ti děkuji za otázku. Podle mého názoru se jedná o klasickou ukázku optického klamu, originálně nazývaného Měsíční iluze (cs.wikipedia.org/…). V principu jde o to, že vnímání velikostí předmětu není absolutní, ale relativní – tím myslím to, že velikost předmětu usuzujeme dle jeho okolí. Na uvedeném odkazu je hezký příklad takového vnímání – Ebbinghausova iluze. Podle okolních předmětů, ale i podle očekávané vzdálenosti odhadujeme velikost předmětů. Kaluže vody se chová jako rovinné zrcadlo – to vytváří stejně velké obrazy, takže nemůže obraz Měsíce nějak zvětšit.
21. 08. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yuriy Mazur / stock.adobe.com)

Jakou teplotu má vakuum

Dobrý den, k této úvaze mě přivedla jedna reklama a přítel, který se mnou u ní seděl. Jakou teplotu má vakuum a při jaké teplotě se ve vakuu peče husa (nebo cokoliv)?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za další, tentokrát „vypečenou“ otázku. Kdybych si to chtěl zjednodušit, tak odpovím, že vakuum nemá žádnou teplotu – teplota souvisí s rychlostí pohybu částic v látkách (viz např. difúze čaje). Pokud tedy máme dokonalé vakuum, tak mu nelze přisoudit žádnou teplotu. Jak si jistě pamatuješ, nemůžeme říci, že má teplotu 0 Kelvinů, takovou teplotu nelze dosáhnout. Jenže kolem nás (ve vesmíru) je také vakuum a to má nějakou teplotu – ta je o trochu menší, než 3 K (-270 °C). Tato teplota ale není teplotou vakua, ale spíše jde o teplotu tzv. reliktního záření - záření, které souvisí se vznikem našeho vesmíru. V tomto případě popisujeme tedy ne teplotu „prostředí“ (vakua), ale „teplotu přenášené energie“ ...
1 2 3 4 5
Vrátit se nahoru