Jít na vyhledávání

Fyzikální spory a vysvětlení

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
20. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © sapsan777 / stock.adobe.com)

Proč inkoust gumovacích per při vystavení vysoké teplotě zmizí?

Dobrý den, zajímalo by mě, proč inkoust některých nejmenovaných gumovacích per při vystavení vysoké teplotě (fén, přímé slunce, …) zmizí. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, obávám se že tentokrát spíše z chemického soudku. Podle mého jde totiž o to, že samotný modrý pigment je směs několika různých látek, které se vlivem dodané energie mohou od sebe oddělovat, nebo se přeměnit na jinou látku. Dodáním energie,se zrychluje neuspořádaný pohyb částic a tak se mohou vazby mezi nimi rozpadat. To se děje stále, ale vyšší teplota tento proces urychlí. Možná je v tom ještě nějaká chemická vychytávka, ale to už bohužel nevím.
16. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotofabrika / stock.adobe.com)

Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím?

Dobrý den, přicházím s dalším dotazem ze života. Mám-li vrzající dveře, mohu se je pokusit otevřít pomalu a opatrně (což by mi velela logika, ale většinou to způsobí vrzání ještě horší), nebo rychle a naráz. Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím? Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, občas se obávám, abych byl schopen odpovědět, snad to nebude tento případ. V principu je zvuk mechanické vlnění a jeho zdrojem je kmitání (chvění) nějakého tělesa. V tomto případě se chvějí panty a dveře působí jako rezonátor a tento zvuk ještě „zesílí“. Panty se musí pohybovat při chvění tam a zpět, s frekvencí, jakou slyšíme. Pokud otevřeme rychle, tak neumožňujeme pantům se vrátit o kousek zpět, ale stále je deformujeme jedním směrem. Proto tedy nebudou kmitat, ale jen se pohybovat ve směru otáčení. Nevznikne tedy chvění a proto nic neslyšíme ...
24. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Sergey Nivens / stock.adobe.com)

Stav beztíže v bazénu v kosmické lodi

Dobrý den, v novém filmu Pasažéři se hrdinka v kosmické lodi, plavající v bazénu ocitne ve stavu beztíže. Voda zaujme postupně tvar vznášející se koule a ona se snaží plaváním dostat k jejímu okraji. Je jasné, že nepůsobí vztlaková síla, bylo by možné se plaváním dostat z vody? Ve filmu to vypadá, že ne. Myslím, že je to samé, jako by voda kolem ní nebyla a musela by použít „speciální pohyby“, doporučované pro stav beztíže. Děkuji.Milan Landa
Ahoj Milane, děkuji za novou otázku do naší odpovědny. Princip klasického plavání je v tom, že se odrážíme od vody, co by fungovalo i ve stavu beztíže. Problém by byl v tom, že síly povrchového napětí nebudou tak velké, aby při našem „odrazu“ udržely bublinu pohromadě a tak bych očekával, že se bublina rozletí. Kapilární tlak, který bublinu stlačuje závisí nepřímo úměrně na poloměru a tak čím větší koule, tím menší tlak na povrchu bubliny a tím spíše voda nebude držet pohromadě. Vlivem kapilárních jevů by možná mohla vytvořit jakýsi film na těle/oblečení – hezky je to vidět na tomto videu: www.youtube ...
23. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Balazs Kovacs Images / stock.adobe.com)

Otázka z optiky

Dobrý den měl bych dotaz ohledně odrazu světla od vodní hladiny. Kdysi jsem se pokoušel vyfotografovat měsíc v úplňku který se odrážel od vodní hladiny kaluže, ale měsíc byl v kaluži tak malý že na fotce nebyl téměř vůbec vidět. Nedávno jsem si z mého okna ve 3. patře paneláku (tedy asi ze 7 metrové výšky) všiml kaluže na cestě před barákem, kde se opět od hladiny odrážel měsíc v úplňku, avšak oproti předešlému případu byl vidět v mnohem větší velikosti – skoro přes celou kaluž ...
Ahoj Ondro, než se pustím do odpovědi, tak ti děkuji za otázku. Podle mého názoru se jedná o klasickou ukázku optického klamu, originálně nazývaného Měsíční iluze (cs.wikipedia.org/…). V principu jde o to, že vnímání velikostí předmětu není absolutní, ale relativní – tím myslím to, že velikost předmětu usuzujeme dle jeho okolí. Na uvedeném odkazu je hezký příklad takového vnímání – Ebbinghausova iluze. Podle okolních předmětů, ale i podle očekávané vzdálenosti odhadujeme velikost předmětů. Kaluže vody se chová jako rovinné zrcadlo – to vytváří stejně velké obrazy, takže nemůže obraz Měsíce nějak zvětšit.
21. 08. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yuriy Mazur / stock.adobe.com)

Jakou teplotu má vakuum

Dobrý den, k této úvaze mě přivedla jedna reklama a přítel, který se mnou u ní seděl. Jakou teplotu má vakuum a při jaké teplotě se ve vakuu peče husa (nebo cokoliv)?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za další, tentokrát „vypečenou“ otázku. Kdybych si to chtěl zjednodušit, tak odpovím, že vakuum nemá žádnou teplotu – teplota souvisí s rychlostí pohybu částic v látkách (viz např. difúze čaje). Pokud tedy máme dokonalé vakuum, tak mu nelze přisoudit žádnou teplotu. Jak si jistě pamatuješ, nemůžeme říci, že má teplotu 0 Kelvinů, takovou teplotu nelze dosáhnout. Jenže kolem nás (ve vesmíru) je také vakuum a to má nějakou teplotu – ta je o trochu menší, než 3 K (-270 °C). Tato teplota ale není teplotou vakua, ale spíše jde o teplotu tzv. reliktního záření - záření, které souvisí se vznikem našeho vesmíru. V tomto případě popisujeme tedy ne teplotu „prostředí“ (vakua), ale „teplotu přenášené energie“ ...
24. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © crescendo / stock.adobe.com)

Potápění v mléce

Dobrý den, budu-li se potápět v mléce, uvidím bílo, nebo tmu?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, i když nejsem velkým příznivcem mléka, pokusím se na tvoji otázku odpovědět. Mléko má bílou barvu, protože na shlucích jeho „molekul“ (mléko je vlastně suspenze několika složek) se rozptyluje světlo. Vzhledem k tomu, že se jedná o různě velké shluky, tak se barvy různě rozptylují. Nám při pohledu na mléko dopadnou rozptýlené barvy do oka a protože se všechny rozptylují zhruba stejně (do všech směrů), je mléko bílé. Kdyby jsi se ponořila do mléka, tak kvůli tomu, že se světlo rozptyluje a odráží ven z mléka, by uvnitř byla tma. Ale protože rozptyl není jen směrem ven, nebyla by to úplná tma, spíše šero. A čím hlouběji by jsi byla, tím méně světla by k tobě dorazilo a tím větší tma by okolo tebe byla.
21. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © govindji / stock.adobe.com)

Jiskření v mikrovlnné troubě

Dobrý den, Proč se obal od chipsů v mikrovlnné troubě smrskne? A proč se při tom blýská? Ne, že bych to osobně zkoušela, ale lidé jsou blázni a natáčí se u toho… video: youtu.be/zaq6Uq-3AbQ?t=4m49s Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Díky za další dotaz do poradny ;) Jiskření je způsobeno tím, že ohřev jídla v mikrovlnné troubě je způsoben mikrovlnami.To je část elektromagnetického spektra. Pokud tedy máme elektromagnetickou vlnu, mění se v jejím okolí elektrické a magnetické pole. Víme, že změna magnetického pole vyvolává ve vodičích elektrický proud (tzv. elektromagnetická indukce).Tím, že hliníkovým obalem chipsů protéká elektrický proud dojde k jeho zahřívání. Plast, který je na hliník nanesen se speče a pytlík se tak srazí. K jiskření dochází proto, že elektromagnetická vlna má někde maximální a jinde minimální výchylku. V místě maximální výchylky dojde k největšímu nárůstu počtu elektronů vlivem elektromagnetické indukce, v místech s minimální výchylkou bude elektronů nejméně ...
02. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Rostislav Sedlacek / stock.adobe.com)

Namrzání oken u auta

Dobrý den, když jedeme ráno do školy s tátou, namrznou okna auta. Někdy ale namrzne jen přední. Hodně často namrzá jen přední okno a ostatní vůbec. Má na to vliv úhel skla nebo něco jiného?Děkuji jste super, Honza
Ahoj Honzo, díky za otázku a také pozitivní hodnocení naší práce. Osobně si myslím, že jde o několik věcí najednou. První z nich je to, že rychlost vypařování závisí na teplotě, materiálu, ploše a také na rychlosti odstraňování par. Právě ten poslední vliv je v tomto případě důležitý – čím rychleji odfoukáváme vypařené molekuly, tím rychleji probíhá vypařování a tím více klesá teplota. Znáš to z léta – pokud vylezeš z vody a fouká vítr, je ti větší zima. A přední okno je ze všech částí auta obtékáno nejrychleji (zužuje se proud vzduchu vlivem změny tvaru auta) a proto rychleji chladne. Trochu to souvisí i tzv. pocitovou teplotou, o ní více např. zde ...
1 2 3 4 5
Vrátit se nahoru
detail