Jít na vyhledávání

Teorie v praxi

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
21. 10. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  Patrik Stedrak / stock.adobe.com)

Kolik se odpaří vody z horní nádrže elektrárny Dlouhé stráně?

Dobrý den, mám dotaz potřeboval bych nějaký zjednodušený výpočet kolik se odpaří vody z horní nádrže elektrárny Dlouhé stráně. Našel příklad s odpařováním vody ve sklenici ve Faymanových přednáškách 1 strana 713, příklad 1.4, neuvažuje ale podle mě teplotu. Poradíte mi prosím popř udělali byste zjednosušený výpočet. Posílám co jsem sepsal, chci vědět zda je to reálné, mám to do jednoho článku o velkých uložištích elektrické energie. Mnohokrát děkuji, Vladimír K ...
Dobrý den, děkujeme za další dotaz do naší poradny, tentokrát je vlastně i s odpovědí. Určitě si netroufnu jakkoliv rozporovat tvrzení pana Feynmana, naopak si dovolím čtenáře navést k četbě jeho knih, považuji jej za nejen výborného fyzika, ale hlavně za výborného popularizátora vědy a zajímavého člověka. Pokud bych se zaměřil na početní stránku dotazu, nevidím v ní chybu. Ale reálně vidím několik nepřesností. První zmiňujete sám - Feynmanem uvedené číslo není nijak svázáno s teplotou. Přitom právě teplota má na rychlost vypařování velký vliv. Troufnu si odhadnout, že Feynman odhadl tuto hodnotu na základě experimentů. Pro potřeby přednášek jistě stačí, ale na přesný výpočet už nebude dostatečně průkazné ...
20. 09. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  Menyhert / stock.adobe.com)

Proč jedno těleso natáhne pružinu více než druhé?

Dobrý den, řešíme s přáteli jednoduchý příklad, ve kterém jsou na pružinách zavěšena dvě různě hmotná tělesa. Otázka zní, proč jedno těleso natáhne pružinu více než druhé.Předpokládá se odpověď, že je tomu proto, protože na hmotnější těleso působí Země větší gravitační silou. Dovoluji  si s tímto tvrzením nesouhlasit a dovolávám se několika postulátů.1 ...
Jane, dobrý den, děkuji za novou otázku do naší poradny.Popravdě nemám moc, co bych na vašem dotazu opravil či dovysvětlil. Je pravda, že ve fyzice si často pomáháme zjednodušeními, ale nemělo by to být na úkor pochopení principu. Někomu může přijít vaše otázka a má odpověď jako slovíčkaření, ale je v ní ukryt smysl vzájemného silového působení.Zkusím to tedy popsat, jak bych to vysvětlil já, myslím, že se budeme shodovat. Je jasné, že natahování pružiny je způsobeno silou. Obecně se silami zabývají Newtonovy zákony, my budeme potřebovat 2. a 3 ...
16. 03. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © wsf-f / stock.adobe.com)

Výroba ultrazvukové čističky

Dobrý den, přemýšlím o vyrobení ultrazvukové čističky. Dotaz je, zda lze k tomu využít ultrazvuková píšťalka na psy? Jako pohon kompresor, nebo vzduchovací motorek do akvária. Děkuji a přeji hezký den, Honza
Ahoj Honzo, děkujeme za otázku do naší poradny, ale bohužel tě budu muset zklamat. Nepůjde to. Ultrazvukové píšťalky na psy mají frekvenci do cca 35 kHz (to je frekvence, kterou psi ještě vnímají), kdežto ultrazvukové čističky pracují na vyšších frekvencích. To je první a nejjednodušší důvod, proč to nepůjde. Druhý spočívá v tom, v jakém prostředí se píšťalka používá – to je vzduch. Ale ultrazvukové čističky potřebují ke své funkci kapalinu (např. vodu). V kapalině vlivem rychlého zvyšování a snižování tlaku dochází k tzv. kavitaci – v místech, kde tlak prudce klesne dochází ke vzniku bublin, které prudce implodují (zbortí se) a při tom odtrhují nečistoty z čištěného předmětu ...
10. 01. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yaroslav / stock.adobe.com)

Podtlak v cisterně

Dobrý den, dočetl jsem se o metodě čerpání (fekálií), kdy se v cisterně odpálila dávka benzínu a vznikl tak podtlak. Není mi jasné, jak přesně to mohlo fungovat. Znám sice oblíbený pokus se svíčkou (jako http://fyzikalnipokusy.cz/1904/utopena-svicka), ale tam musí nejdřív přetlak uniknout, jestli tomu dobře rozumím. Jinak by to fungovalo přesně opačně, jako ve válci spalovacího motoru, vznikl by přetlak… S pozdravem Libor
Ahoj Libore, děkujeme za sice ne moc voňavý, ale praktický dotaz do naší poradny. Sice jsem nic podobného neslyšel, ale v principu to možné je. Vlastně je to stejné, jako pokus se svíčkou. Zapálením benzinu se zvýší teplota v cisterně. Při zvýšení teploty se začne vzduch v cisterně teplotní roztažností rozpínat. Pokud nebude mít kam unikat, tak vznikne v nádobě přetlak. Po tom, co benzín shoří se teplota sníží. Tím se plyn začne vracet do původního objemu. Pokud v první části tohoto děje plyn nikam neunikl, tak se tlak sníží na počáteční hodnotu (v případě stejných počátečních a konečných podmínek). Pokud však plyn unikl, je ho v cisterně méně a tudíž se při ochlazování začne snižovat tlak a v cisterně vznikne podtlak. Tento podtlak vtáhne do cisterny požadovaný obsah ...
10. 01. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Nomad_Soul / stock.adobe.com)

Elektrický spotřebič ve vaně

Už delší dobu řeším problém: Často vidíme ve filmech, že se někdo koupe ve vaně a jiný do vody hodí nějaký zapnutý el. spotřebič a koupající se osoba zemře. TO se mně jeví jako nesmysl, protože kovová vana je uzemněná a spotřebič ve vodě vypne el. jistič. Ve škole jsme kdysi dělali pokus, že voda vedla el. proud až jsme ji pořádně osolili. Děkuji za vysvětlení. Štěpán
Ahoj Štěpáne, doufám, že tento problém řešíš pouze v teoretické rovině. Pokus, který popisuješ byl nejspíše proveden s destilovanou vodou – ta neobsahuje ionty, což jsou volně pohyblivé nabité částice. Podmínkou vedení el. proudu je to, že materiál, kterým chceme el. proud vést obsahuje volně pohyblivé nabité částice. V kovech jsou to typicky volné elektrony, v kapalinách a plynech ionty. Přidáním soli do destilované vody dojde k disociaci – molekula soli NaCl se rozloží na ionty Na+ a Cl-. Pak voda může vést. Voda z kohoutku již různé ionty obsahuje a tudíž je vodivá. Vana by měla být uzemněná a uzemnění by mělo být s co nejmenším přechodovým odporem (schválně píši mělo by) ...
30. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Dmytro Panchenko / stock.adobe.com)

Rychlost na inline bruslích

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem a prosbou o vysvětlení ... dotaz je zaměřen na inline brusle.  S kamarádem jsme přemýšleli, proč jsou v kategorii speed-inline bruslí brusle s velkými kolečky a v popisu udáno, že s nimi dosáhnu větších rychlostí. Při stejně vynaložené práci/síle/úsilí by měla být rychlost totožná jako u koleček malých? Předpokládáme, že kolečka jsou stejně široká a valivý odpor bude stejný, ložiska jsou taktéž stejná ...
Ahoj Honzo, děkuji za další dotaz do naší poradny a chválím přemýšlení nad chováním in-line bruslí. Prvotní úvaha je správná – pokud vykonáme stejnou práci, tak by měla být energie (v tomto případě kinetická) také stejná. To by platilo v ideálním světě, ale v tom nežijeme. Do situace vstupují totiž odporové síly. Ty jsou vesměs nezávislé na rozměru koleček, až na valivý odpor. Síla valivého odporu závisí jak na materiálu (ten je v obou případech stejný), tak na poloměru tělesa, které se valí. Tato závislost na poloměru je popsána nepřímou úměrou – čím větší poloměr, tím menší valivý odpor. A jako vše ve fyzice to dává smysl – pokud by sis představil, že budeš stát s bruslemi na např. polystyrénu či měkké gumě, uvidíš, že malá kolečka se do podložky více „zatlačí“ ...
19. 03. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © adragan / stock.adobe.com)

Magnetické úhelníky pro svářeče

Dobrý den, setkal jsem se s magnetickými úhelníky pro svářeče, které dočasně pod příslušným úhlem přidrží svařované železné profily. Některé z nich mají páčku, která jejich magnetické pole „zapne nebo vypne“. Zajímalo by mě, jak tento "vypínač" funguje. V žádném případě nemůže jít o elektromagnetismus, úhelníky nejsou nijak elektricky napájeny. Foggy
Ahoj Foggy, děkujeme za zajímavou otázku – shodou okolností jsem tento problém řešil s kolegy fyzikáři na společném setkání a pokud se dobře pamatuji, tak jsme se všichni shodli na fyzikální podstatě magnetického úhelníku. Myslím, že se v tomto případě jedná o dva různé fyzikální jevy – tření a magnetické pole. Začneme magnetickým polem. Určitě víš, že magnet má kolem sebe magnetické pole. Toto pole znázorňujeme (i popisujeme) pomocí magnetických indukčních čar (siločar magnetického pole). Jejich hustota souvisí s intenzitou (silou) magnetického pole. Čím více siločar je v daném místě, tím silněji zde magnetické pole působí. Prostředí kolem magnetu má na magnetické indukční čáry vliv – může je vypuzovat (tzv. diamagnety) anebo do sebe vtahovat (tzv. para- a fero- magnety) ...
24. 01. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © jacquesduro / stock.adobe.com)

Magnet

Dobrý den, v lidském těle jsou zastoupeny ve stopovém množství různé prvky, mimo jiné i železo, a mě by zajímalo, jestli by bylo možné vytvořit tak silný magnet, aby ho dokázal vytáhnout z těla. Děkuji předem za odpověď.
Ahoj, předem musím předeslat, že nejsem biolog, takže přesný mechanismus toho, jak je železo v těle přítomno nevím, takže se na problém budu dívat jen z fyzikálního hlediska. Železo je feromagnetická látka, tedy látka, která výrazně zesiluje magnetické pole. Zjednodušeně jde o to, že molekuly ve feromagnetech vytvářejí shluky, které nazýváme domény. Tyto domény jsou vlastně miniaturní magnety. V běžném stavu jsou vlivem tepelného pohybu různě orientovány a pokud v okolí feromagnetu vytvoříme magnetické pole, tak se domény natočí ve směru tohoto pole a tak jej zesílí. Protože se jižní póly domén natočí k severnímu pólu vnějšího pole, tak se budou navzájem přitahovat ...
1 2
Vrátit se nahoru
detail