Jít na vyhledávání

Jde zvětšovacím sklem (lupou) zapálit oheň i v případě, že jsem například za zavřeným oknem?

Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Rafael Ben-Ari / stock.adobe.com)

Dobrý den, dotaz je v podstatě jednoduchý a dá se i snadno ověřit, ale raději bych nějaké vědečtější vysvětlení, než jen pokus. Jedná se o to, zda jde zvětšovacím sklem (lupou) zapálit oheň i v případě, že jsem například za zavřeným oknem (respektive pod jiným sklem). Ano – dá se to snadno ověřit, ale právě nemám po ruce žádnou lupu a ani počasí tomu příliš nepřeje, tak se raději zeptám zde. Můj názor je ten, že pokud předmětem prochází IR záření, je možné ho lupou usměrnit do ohniska a vyvolat oheň (například zapálit papír). Můj „soupeř“ tvrdí, že za sklem bych nerozdělal (jeho slova) oheň ani metrovou lupou. A to jak za sklem v domech, tak například v autě. Jaká je tedy pravda a vysvětlení situace? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

děkujeme za otázku, budeme rádi, pokud její správnost ověříte experimentem a spojíme tak teorii s praxí.

Obecně je energie, kterou záření přenáší, závislá na frekvenci záření. Takže např. UV záření, které má vyšší frekvenci než infračervené je více energetické a tudíž by papír přes lupu zapálilo lépe než záření infračervené. Takže hlavní otázkou je, jaké frekvence sklo pohlcuje, pokud spíše vyšší, bude záření za sklem méně energetické a tudíž spíš nedojde k zapálení papíru.

Klasické křemenné sklo UV nepropouští (proto se za okny neopálíte) a tak bude energie záření za sklem menší. Ale úplně nemožné to není (dřív jsem si takhle se spolužáky hrál s lupou hru kdo déle vydrží) – sklem prochází další (i infračervené) záření a tudíž je možné tyto paprsky spojit čočkou a při dostatečné optické mohutnosti papír zapálit. Důkazem budiž to, že světlo sklem projde. A to má vyšší frekvenci (a tedy energii) než infračervené záření, tudíž lépe papír zapálí.

Takže pravdu máte vlastně oba, jen bych chtěl upřesnit, že IR záření sklem prochází jen částečně (viz skleníkový jev) a mnou uvedený příklad počítá s rovnoměrným zastoupením frekvencí v slunečním světle (což není úplně pravda, ale pro ilustraci jsem si toto zjednodušení dovolil).

Výsledek bude také záviset na tloušťce skla a materiálu (např. sklo UV trubic v soláriích UV záření propouští).

Doufám, že toto vysvětlení bude k rozsouzení vaší diskuze stačit a doufám, že budete dále přemýšlet na fyzikálními zákonitostmi běžných jevů kolem nás.

Mgr. Jaroslav Koreš, Ph.D., Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická Dukelská 13, České Budějovice

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu: poradna@svetenergie.cz

Vrátit se nahoru