Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
21. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © govindji / stock.adobe.com)

Jiskření v mikrovlnné troubě

Dobrý den, Proč se obal od chipsů v mikrovlnné troubě smrskne? A proč se při tom blýská? Ne, že bych to osobně zkoušela, ale lidé jsou blázni a natáčí se u toho… video: youtu.be/zaq6Uq-3AbQ?t=4m49s Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Díky za další dotaz do poradny ;) Jiskření je způsobeno tím, že ohřev jídla v mikrovlnné troubě je způsoben mikrovlnami.To je část elektromagnetického spektra. Pokud tedy máme elektromagnetickou vlnu, mění se v jejím okolí elektrické a magnetické pole. Víme, že změna magnetického pole vyvolává ve vodičích elektrický proud (tzv. elektromagnetická indukce).Tím, že hliníkovým obalem chipsů protéká elektrický proud dojde k jeho zahřívání. Plast, který je na hliník nanesen se speče a pytlík se tak srazí. K jiskření dochází proto, že elektromagnetická vlna má někde maximální a jinde minimální výchylku. V místě maximální výchylky dojde k největšímu nárůstu počtu elektronů vlivem elektromagnetické indukce, v místech s minimální výchylkou bude elektronů nejméně ...
23. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © 123dartist / stock.adobe.com)

Může se měnit teplota látky v různě silných gravitačních polích kvůli zpomalenému pohybu molekul?

Pokud jsme v gravitačním poli, běží nám pomaleji čas. Zpomalují se veškeré procesy a děje, tím pádem toto zpomalení sami na sobě nevnímáme. Jestli tomu správně rozumím, zpomaluje se všechno včetně pohybu a kmitání molekul v látkách. Tento pohyb částic však souvisí s teplotou látky, a čím je pohyb pomalejší, tím je i teplota menší ...
Ahoj Ondro, Jedním ze základů fyziky je princip relativity, tedy zjednodušeně to, že nemůžeme poznat, zda se naše soustava pohybuje rovnoměrně přímočaře a také jak rychle. I když v tomto případě nejde o rychlost pohybu soustavy, ale o gravitaci, nebudu jako pozorovatel v silném gravitačním poli pozorovat jinou teplotu, analogicky nepozorujeme změnu délky trvání časového intervalu v rychle se pohybující soustavě. Rozdíl by byl, pokud bychom se na toto silné gravitační pole dívali z dálky (jako když se díváme na rychle se pohybující raketu). Tam k rozdílu pozorování bude docházet. Nemyslím si však, že budeme pozorovat jinou teplotu. Teplota nám (zjednodušeně) ukazuje, jak rychle se částice pohybují ...
24. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © crescendo / stock.adobe.com)

Potápění v mléce

Dobrý den, budu-li se potápět v mléce, uvidím bílo, nebo tmu?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, i když nejsem velkým příznivcem mléka, pokusím se na tvoji otázku odpovědět. Mléko má bílou barvu, protože na shlucích jeho „molekul“ (mléko je vlastně suspenze několika složek) se rozptyluje světlo. Vzhledem k tomu, že se jedná o různě velké shluky, tak se barvy různě rozptylují. Nám při pohledu na mléko dopadnou rozptýlené barvy do oka a protože se všechny rozptylují zhruba stejně (do všech směrů), je mléko bílé. Kdyby jsi se ponořila do mléka, tak kvůli tomu, že se světlo rozptyluje a odráží ven z mléka, by uvnitř byla tma. Ale protože rozptyl není jen směrem ven, nebyla by to úplná tma, spíše šero. A čím hlouběji by jsi byla, tím méně světla by k tobě dorazilo a tím větší tma by okolo tebe byla.
27. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Paul / stock.adobe.com)

Holub

Dobrý den, mám-li holuba v uzavřené soustavě na bidýlku nebo vznášejícího se nad bidýlkem a obě postavím na váhu, bude soustava s letícím holubem vážit stejně jako se sedícím nebo bude o holuba lehčí? Doufám, že je dotaz srozumitelný.Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, jsem rád, že přemýšlíš o světě kolem nás a důvěřuješ tomu, že ti podám správnou odpověď ;) S holubem je to vcelku jednoduché. Pokud holub chce vzlétnout, odráží se křídly od vzduchu. Stejně velkou silou, jako působí holub na vzduch působí vzduch na holuba (akce a reakce). No a vzduch zase působí na své okolí (v tomto případě na dno krabice. A protože tyto síly jsou opět stejně velké, bude mít krabice stejnou hmotnost (přesněji bude na podložku působit stejnou silou. Asi by šlo (ale nedoporučuji!) uzavřít holuba do plastového pytlíku. Pak by byla hmotnost obalu oproti působení holuba zanedbatelná a stejně by nevzlétl. Je potřeba uvědomit si, že vzduch+holub+krabice je uzavřená soustava a v ní je (mimo jiné) stejná hybnost ...
27. 03. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © alex_aldo / stock.adobe.com)

Vliv teploty na gravitaci tělesa

Dobrý den, rád bych se dozvěděl, jaký vliv (pokud vůbec nějaký) má teplota tělesa na jeho gravitaci? Může být gravitace tělesa nějak ovlivněna jeho extrémně vysokou, popř. extrémně nízkou teplotou?Děkuji a přeji hezký den, Pavel
Ahoj Pavle, v klasické fyzice, která popisuje gravitaci pomocí Newtonova zákona závisí gravitační síla mezi tělesy jen na jejich hmotnosti a vzájemné vzdálenosti. Jenže s příchodem teorie relativity se situace změnila – energie je vlastně jinou formou hmoty, takže čím vyšší energii těleso má, tím větší gravitační silou působí. No a teplota je je vlastně ukazatel kinetické energie molekul, takže čím vyšší teplota, tím větší energie a tím větší hmotnost a tím větší gravitační síla. Upozorňuji, že přepočty mezi teplotou, energií, hmotností a gravitací jsou vždy mnohořádově nižší, takže je potřeba opravdu (velmi) velmi vysoká teplota (odhadem 10^-50).
23. 06. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Menyhert / stock.adobe.com)

Statická elektřina

Dobrý den, zaujala mne statická elektřina, ale nemohu najit patřičné zdroje informaci, poraďte mi prosím, kam se mohu obrátit. Na internetu jsem nasel spousty pofiderních článku od autora: Miroslav Provod. Ale takové teorie, domněnky a v podstatě archeoastronautické sci-fi nechci. Zajímá mne její využití, kupříkladu jako prachový filtr u cementáren nebo vlastně za jakékoli informace.Předem děkuji za odpověď.
Ahoj, jsme rádi, že se zajímáš o praktické využití fyzikálních jevů. Stejně jako jiná odvětví fyziky má elektrostatika široké využití. Zkusím jich pár nastínit. Asi jako nejznámější uvedu bleskosvod – vlivem elektrostatického pole mezi nabitým mrakem a zemí dojde přesunu elektronů v bleskosvodu (nazýváme to elektrostatickou indukcí). Na horní části bleskosvodu je tedy vyšší hustota nábojů (to je ještě více umocněno tím, že náboje se nejvíce hromadí na ostrých hranách). Dejme tomu, že mrak je nabitý kladně, vršek bleskosvodu je tedy nabit záporně, více než zbytek domu. Vývoj přeskočí nejpravděpodobněji mezi nejvyšším rozdílem nábojů – a blesk tedy uhodí do bleskosvodu. Komplikuje to složení vzduchu, které není všude stejné, proto píši nejpravděpodobněji ...
25. 07. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © francescodemarc – stock.adobe.com)

Kladná energetická bilance z brzdění osy roztočeného setrvačníku

Moje otázka zní: Lze získat alespoň teoreticky kladnou en. bilanci z brzdění osy roztočeného setrvačníku? Myšleno je to tak že rotující hmota zaujme svou osou rotace stabilní polohu vůči vesmíru tudíž se vzhledem k zemi začne otáčet. Lze z tohoto otáčení čerpat energii? A je šance byť teoretická že by celková energ. bilance byla kladná?Děkuji za reakci s pozdravem Pavel
Ahoj Pavle, nejsem si jistý jestli ti přesně rozumím, pokud nebudeš s touto odpovědí spokojen, tak se klidně zeptej znovu. Uvažuji dokonalou situaci beze ztrát a bez tření. Pokud bychom měli již točící se setrvačník, tak nakláněním jeho osy by jsme vykonali určitou práci, která by tak zvýšila celkovou energii setrvačníku. Kdybychom setrvačník začali brzdit, tak bychom z něj přenášeli energii do tělesa, které by zapříčiňovalo brzdění. Ale samozřejmě by energie bylo stále stejně, nezávisle na změně směru/rychlosti rotace setrvačníku. Ve vesmíru si můžeme takový setrvačník nahradit planetami/hvězdami, které také rotují a pokud bychom jejich rotaci využili k přeměně jejich kinetické energie na např ...
25. 07. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Konstiantyn Zapylaiel / stock.adobe.com)

Hmotnost kamene

Myslíte, když mě trefil kámen a jen mě škrtnul, tak ve vzorci F=m*a počítám s jeho plnou hmotností?
Ahoj, ano, do 2. Newtonova zákona dosadíš celou hmotnost, nezávisle na tom, jak moc tě kámen trefí. To, jak hodně tě kámen trefí popisuje zrychlení a - pokud by tě kámen jen škrtl, byl by o tebe zpomalen málo a tak by a bylo malé. Pokud tě kámen trefí hodně, tak se o tebe zastaví - a bude velké. Velikost a závisí na rychlosti kamenu a na tom, jak rychle na tobě zpomalí - čím déle bude trvat, než zpomalí, tím menší bude a. Menší tak bude i síla, která na tebe působí.
1 2 3 4 .. 12
Vrátit se nahoru
detail