Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
21. 09. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ipopba / stock.adobe.com)

Čas – Prostor – Entropie – Kodaňská interpretace

Dobrý den, pokusím se to shrnout co možná nejstručněji – předem upozorňuji, že nejsem žádný odborník / expert na fyziku a se středoškolskou látkou jsem docela zápasil, nicméně některá témata, např. čas a prostor jsou pro mě nesmírně zajímavá a fyzika – konkrétně kvantová nabízí velice pozoruhodné odpovědi. Přečetl jsem tedy na danou tematiku několik knih a potřebuji to nějak dovysvětlit, páč si některé věci nedokážu představit nebo je špatně chápu ...
Ahoj Jakube, děkujeme za otázky do naší odpovědny a já osobně děkuji za důvěru, kterou ve mě vkládáš. Pokusím se odpovědět v rámci svých znalostí, ale jako obvykle půjde o zjednodušení a také musím upozornit, že jsem jen středoškolský učitel, takže se nepovažuji za odborníka na kvantovou fyziku a fyziku mikrosvěta. Jako obvykle lze na tvoje dotazy odpovědět krátce a jednoduše – co píšeš je pravda, ale tato divná pravidla platí jen v malých rozměrech (typicky rozměry elektronů). Zkusím to trochu lépe popsat a vysvětlit. Asi největším problémem nových fyzikálních teorií začátku 20. století (relativita a kvantová fyzika) byla lidská zkušenost. Všichni máme tu zkušenost, že čas běží stejně všem lidem, nezávisle na tom, kde jsou, nebo že můžeme přesně určit polohu a rychlost jakékoliv věci ...
20. 09. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Menyhert / stock.adobe.com)

Proč jedno těleso natáhne pružinu více než druhé?

Dobrý den, řešíme s přáteli jednoduchý příklad, ve kterém jsou na pružinách zavěšena dvě různě hmotná tělesa. Otázka zní, proč jedno těleso natáhne pružinu více než druhé.Předpokládá se odpověď, že je tomu proto, protože na hmotnější těleso působí Země větší gravitační silou. Dovoluji  si s tímto tvrzením nesouhlasit a dovolávám se několika postulátů.1 ...
Jane, dobrý den, děkuji za novou otázku do naší poradny.Popravdě nemám moc, co bych na vašem dotazu opravil či dovysvětlil. Je pravda, že ve fyzice si často pomáháme zjednodušeními, ale nemělo by to být na úkor pochopení principu. Někomu může přijít vaše otázka a má odpověď jako slovíčkaření, ale je v ní ukryt smysl vzájemného silového působení.Zkusím to tedy popsat, jak bych to vysvětlil já, myslím, že se budeme shodovat. Je jasné, že natahování pružiny je způsobeno silou. Obecně se silami zabývají Newtonovy zákony, my budeme potřebovat 2. a 3 ...
31. 08. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © grejak / stock.adobe.com)

Vnímání času

Dobrý den, měl bych prosbu o vysvětlení mé myšlenky. Lidské oko má nějaké FPS které dokáže postřehnout, podle internetu je to od 24  fps pro lidské oko plynulý obraz. Včela má mezi 60–120 fps, takže ji čas plyne pomaleji, jelikož daný okamžik postřehne více vjemů ...
Ahoj Ondro, děkujeme za dotaz z pomezí biologie a fyziky. Vždy mě potěší, když lidé přemýšlejí nad světem kolem sebe a nad různými souvislostmi. A pak mě potěší, že vše jde vysvětlit jednoduše a i s využitím pojmů, které nám mohou přijít nezajímavé. Při vysvětlení si vystačíme se základními jednotkami a jejich definicemi. Určitě jsi se je učil, stejně jako další naši čtenáři. Asi to není úplně to nejzajímavější na fyzice, ale při hlubším zamyšlení musíme pochválit vědce, kteří se definicí základních jednotek zabývali. Jen v rychlosti uvedu, že máme celkem 7 základních jednotek, díky nimž jsme schopni odvodit všechny ostatní jednotky ...
16. 06. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ReaLiia / stock.adobe.com)

zkrat v televizi

Dobrý den, chtěl bych vás požádat o odbornou radu a předem děkuji za odpověď. Před několika dny v našem městě došlo k výpadkům proudu, který se opakoval asi 20x během cca třech hodin. Měli jsme zapnutou televizi a po prvním výpadku a následném zapnutí proudu už televize vůbec nefungovala. Dali jsem ji do opravny a tam mně bylo sděleno, že závada možná vznikla v důsledku výpadku proudu a že je zkrat na základní desce ...
Dobrý den Miroslave, děkujeme za dotaz do naší odpovědny, myslím, že nejste sám, komu se něco podobného stalo. Nejdříve bych se věnoval zkratu „základní desky“. Elektronika se dnes obvykle vyrábí tak, že velké množství součástek je integrováno na plošném spoji. To je možné díky tomu, že jsme schopni dříve velké součástky nahradit polovodičovými, které dokážeme výrazně miniaturizovat. Výhodou je úspora místa a výrobních nákladů, nevýhodou je citlivost polovodičů na změnu provozních podmínek (např. elektrické napětí) a také obtížná oprava jednotlivých součástek. Obvykle se mění celá základní deska, než aby byly měněny jednotlivé součástky. Pokud dojde k tomu, že se zvýší napětí na součástce, vzroste i proud, který jí protéká a může dojít k jejímu „spálení“ ...
16. 03. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © wsf-f / stock.adobe.com)

Výroba ultrazvukové čističky

Dobrý den, přemýšlím o vyrobení ultrazvukové čističky. Dotaz je, zda lze k tomu využít ultrazvuková píšťalka na psy? Jako pohon kompresor, nebo vzduchovací motorek do akvária. Děkuji a přeji hezký den, Honza
Ahoj Honzo, děkujeme za otázku do naší poradny, ale bohužel tě budu muset zklamat. Nepůjde to. Ultrazvukové píšťalky na psy mají frekvenci do cca 35 kHz (to je frekvence, kterou psi ještě vnímají), kdežto ultrazvukové čističky pracují na vyšších frekvencích. To je první a nejjednodušší důvod, proč to nepůjde. Druhý spočívá v tom, v jakém prostředí se píšťalka používá – to je vzduch. Ale ultrazvukové čističky potřebují ke své funkci kapalinu (např. vodu). V kapalině vlivem rychlého zvyšování a snižování tlaku dochází k tzv. kavitaci – v místech, kde tlak prudce klesne dochází ke vzniku bublin, které prudce implodují (zbortí se) a při tom odtrhují nečistoty z čištěného předmětu ...
26. 02. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Sved Oliver / stock.adobe.com)

Prázdnou láhev plnou nenaplníš …

Dobrý den, rád bych se zeptal na následující věc. Mám dvě 8litrové tlakové lahve na CO2. Jedna je plná a druhá je úplně prázdná. Pokud plnou lahev otočím dnem vzhůru a zvednu ji nad úroveň první lahve, propojím a otevřu ventily, zajímá mě zda obsah první lahve (kapalné CO2) přeteče vlastní vahou do prázdné lahve nebo se pouze vyrovnají tlaky a nic se dít nebude ...
Ahoj Pavle, děkujeme za dotaz do naší poradny, nejsi jediný, kdo podobný problém řeší – před půl rokem jsem stejnou otázku řešil s kamarádem. Ten na problém šel od konce – nejdřív to zkusil a pak zjišťoval, proč to nejde. Takže jsem vlastně odpověděl na tvůj dotaz – nic (výrazného) se dít nebude. Další otázkou je proč tomu tak bude. Kvůli velkému tlaku v obou nádobách dojde k jeho rychlému vyrovnání v obou lahvích. Z plné nádoby kapalný CO2 ubyde, ale ne tak, že by přetekl - vypaří se. Kapalný CO2 přetékat nebude – jeho průchodu ventilem v lahvi bude bránit tlak, který je v prázdnější lahvi. Když bychom slepili 2 víčka od PET lahví a udělali do nich tenkou díru, tak si to můžeme i snadno ověřit ...
17. 02. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Torben / stock.adobe.com)

Ohřej si vodu, ať ti zmrzne rychleji …

Vážený pane doktore, v návaznosti na předchozí dotaz prosím o vysvětlení následujícího jevu: Když necháte na mrazu dvě identické nádoby jednu se studenou a druhou s horkou vodou, zamrzne dříve ta horká. Předpokládám, že v tom hraje roli skupenské teplo a rychlejší změna teploty díky odpařování. Údajně se ale podobně chová i voda uzavřená v potrubí (např. topení po vypnutí kotle), která se nemá kam odpařit (pominu-li expanzní nádobu). S přáním hezkého dne Ing. arch. Luboš K.
Dobrý den, děkuji za pozornost, kterou věnujete naší poradně a za navazující dotaz. To, co popisujete, se nazývá Mpembův jev. Erasto Mpemba si všiml toho, že v mrazáku zamrzne teplá voda rychleji, než studená. Ale je důležité si uvědomit, že to není pravidlo – tato situace nastává jen někdy, obecně lze říci, že čím větší mrazák, tím spíše k rychlejšímu zrznutí horké vody dojde. Myslím, že důvod, proč se tak voda chová nebyl zatím uspokojivě vysvětlen, stejně tak jako nebyly popsány podmínky, za kterých k tomuto podivnému chování dojde. Z pohledu fyziky je to podivné – k ochlazení horké vody je zapotřebí odebrat více tepla, než od vody studené. Pokud je „mrazivý“ výkon okolí v obou případech stejný, tak ze vzorce W=P ...
10. 01. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yaroslav / stock.adobe.com)

Podtlak v cisterně

Dobrý den, dočetl jsem se o metodě čerpání (fekálií), kdy se v cisterně odpálila dávka benzínu a vznikl tak podtlak. Není mi jasné, jak přesně to mohlo fungovat. Znám sice oblíbený pokus se svíčkou (jako http://fyzikalnipokusy.cz/1904/utopena-svicka), ale tam musí nejdřív přetlak uniknout, jestli tomu dobře rozumím. Jinak by to fungovalo přesně opačně, jako ve válci spalovacího motoru, vznikl by přetlak… S pozdravem Libor
Ahoj Libore, děkujeme za sice ne moc voňavý, ale praktický dotaz do naší poradny. Sice jsem nic podobného neslyšel, ale v principu to možné je. Vlastně je to stejné, jako pokus se svíčkou. Zapálením benzinu se zvýší teplota v cisterně. Při zvýšení teploty se začne vzduch v cisterně teplotní roztažností rozpínat. Pokud nebude mít kam unikat, tak vznikne v nádobě přetlak. Po tom, co benzín shoří se teplota sníží. Tím se plyn začne vracet do původního objemu. Pokud v první části tohoto děje plyn nikam neunikl, tak se tlak sníží na počáteční hodnotu (v případě stejných počátečních a konečných podmínek). Pokud však plyn unikl, je ho v cisterně méně a tudíž se při ochlazování začne snižovat tlak a v cisterně vznikne podtlak. Tento podtlak vtáhne do cisterny požadovaný obsah ...
1 2 3 4 5 6 .. 13
Vrátit se nahoru