Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
25. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Mikhail / stock.adobe.com)

Zářivka s pohybovým senzorem

Koupila jsem si do kuchyně malou zářivku s pohybovým senzorem.Reaguje  na pohyb ruky těsně před spínačem. Mám ji již cca 3 roky. V poslední době se mi často stává, že pohybem ruky světlo vypnu, jdu spát, ale během cca 5 minut se znova rozsvítí. Přitom v tu dobu v kuchyni nikdo není, takže nemůže reagovat na pohyb. Domnívám se, že důvodem musí být nějaká závada, ale netuším jaká. Možná to souvisí s dobou, po kterou je světlo zapnuté, poněvadž se to děje pouze v noci a obráceně to nefunguje, tj ...
Dobrý den, děkuji za důvěru v mé znalosti, avšak nevím, jestli se mi podaří váš problém vyřešit. K tomu mám velmi málo informací a navíc nejsem elektrotechnik, ale přeci jen se o vysvětlení pokusím. Asi nejdříve bych vám doporučil zjistit, kdy k tomuto chování dochází, zatím se pokusím tipnout hlavní příčinu tohoto záhadného chování. Většina pohybových čidel obsahuje PIR senzor, který (zjednodušeně řečeno) reaguje na změny teploty. Jde o to, že každé těleso vyzařuje vlnění, jehož frekvence závisí na teplotě. Pokud bude teplota dostatečně vysoká, tak frekvence elektromagnetického vlnění bude taková, že už toto záření uvidíme (např. rozžhavená plotýnka u sporáku, oheň apod.). Naše tělo také vyzařuje toto vlnění, ale na nižších, pro nás neviditelných frekvencích ...
12. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © randyrafaelcg / stock.adobe.com)

Neutronová hvězda

Dobrý den potřebuju pomoc :( Jaké hybnosti by musela dosáhnout Země, při obíhání neutronové hvězdy o dvojnásobné hmotnosti Slunce, aby se stala umělou družicí středu Mléčné dráhy? Aleš
Ahoj Aleši, asi tě zklamu, ale tato odpovědna není vedena s cílem řešit domácí či jiné úkoly a také není cílem počítat příklady. Mohu tě ale navést. Pokud má těleso obíhat v gravitačním poli jiného tělesa, musí se rovnat odstředivá síla, kterou by jsme na obíhajícím tělese pociťovali stejně velká, jako síla gravitační, která těleso přitahuje k druhému tělesu. Z této rovnosti jsi schopen vypočítat rychlost, jakou by v tvém případu musela Země obíhat kolem neutronové hvězdy. A hybnost pak spočítáš jednoduše – součinem hmotnosti Země a její rychlosti. Jediné co potřebuješ je zjistit potřebné hodnoty.
05. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Monika Wisniewska / stock.adobe.com)

Jeřáb

Dobrý den, předem bych chtěla poděkovat za to, že tímto způsobem pomáháte lidem a zodpovídáte jim jejich dotazy. Ráda bych se zeptala na takový jeden základoškolský problém, asi triviální, ale opravdu mi to vrtá hlavou. Když mám nějaké těleso, třeba auto, které si k sobě přitahuje jeřáb pod úhlem 45°, auto má nějakou hmotnost a tření mezi koly auta a zemí je nenulové, jakou silou ho musí k sobě jeřáb táhnout? A odlepí se auto od země. Mockrát děkuji za odpověď, Jakubka
Ahoj Jakubko, děkuji za tvou pochvalu, snad se mi bude dařit i dále. Začnu od konce – auto se podle mého neodlepí, protože se bude přibližovat k jeřábu – lze očekávat, že lano není dokonale tuhé. Je to stejné, jako když k sobě na niti přitahuješ autíčko – úhel mezi nití a autíčkem se bude zvyšovat. A až by bylo autíčko přímo pod tvou rukou, tak teprve pak se bude zvedat. A co se týká působení síly – na auto bude působit nějaká odporová síla (tření, odpor vzduchu apod.). Pokud by byl jeřáb ve stejné výšce jako auto, tak by působil stejně velkou silou, jako síla odporová. Ale protože tomu tak není, budeme muset výslednou sílu rozložit na dvě složky (ve fyzice se tomu originálně říká rozklad sil) – jedna složka táhne auto vodorovně a druhá jej nadlehčuje ...
02. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Africa Studio / stock.adobe.com)

Kolik a jakých žárovek by bylo potřeba dát do terária k nahrazení přirozeného slunečního svitu?

Dobrý den, tentokrát mám takový fyzikálně-biologický dotaz směřující k mé seminární práci. Kolik a jakých žárovek by bylo potřeba dát do terária k nahrazení přirozeného slunečního svitu? Nejde mi teď o vytápění, ale přímo o sluneční záření, konkrétně by se jednalo o terárium pro malého plaza původem z travnatých biomů jižní Afriky (průměrná teplota 23°C +/- teplotní gradient, velikost terária teoreticky neomezená) ...
Ahoj Terezo, jsem rád, že mám tvou důvěru, doufám, že mi ji zachováš i po této odpovědi. Po pravdě nevím, kde začít - základním parametrem slunečního svitu je energie, dopadající na 1 metr čtverečný povrchu. To je zhruba 1 000 W. Pokud by jsi tedy kolem 1 000 W žárovky (klasické s vláknem) udělala kouli o průměru cca 50 cm, měla by jsi stejný tepelný výkon. To by ale určitě výrazně zkrátilo životnost zmiňovaného plaza. Takže údaj o zářivém výkonu pro nás není k ničemu. Jde totiž o to, že část záření se opět odráží, ale to jaká část se odrazí záleží na mnoha faktorech a dle mého je to dáno experimentálním měřením. Dalším důležitým parametrem příkladu je vedení tepla sklem – a toto závisí na rozměrech terária a tloušťce skla ...
12. 12. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © koya979 / stock.adobe.com)

Jak je to v tomto případě s odstředivou a dostředivou silou?

Dobrý den, mám dotaz ohledně odstředivé a dostředivé síly. Máme nějaké těleso obíhající zemi (např. měsíc, družice) po oběžné dráze. Působí na něj dostředivá síla v podobě gravitace, která ho přitahuje k zemi a odstředivá síla která působí směrem opačným. Pokud je gravitace projevem zakřiveného časoprostoru, tak oběžná dráha vlastně není kružnice ale přímka jen zakřivená v prostoru. Jestli tomu dobře rozumím, obíhající těleso tedy koná přímočarý pohyb a ne pohyb po kružnici ...
Ahoj Ondro, děkujeme za otázku do naší odpovědny, budu se snažit v rámci svých znalostí vše vysvětlit, i když se nepovažuji za odborníka na OTR (obecnou teorii relativity).Základním principem OTR je to, že působení gravitace si A. Einstein představil jako zrychlený pohyb – pokud jedeme ve zrychlujícím výtahu, také cítíme, že na nás působí větší síla (pokud jedeme vzhůru). Účinkem gravitace je tedy zrychlování těles. Pokud bychom se na situaci podívali klasicky, je potřeba rozlišit odstředivou a dostředivou sílu – odstředivá síla působí v soustavě, která se pohybuje po kružnici (např. na kosmonauty ve vesmírné stanici). Z pohledu mimo stanici žádnou odstředivou sílu nepozorujeme ...
21. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © YouraPechkin / stock.adobe.com)

Zůstane voda perlivá, pokud ji převaříme?

Dobrý den, zůstane voda perlivá, pokud ji převaříme? Děkuji Tereza Majerová
Ahoj Terezo, děkujeme za další otázku do naší odpovědny. Perlivou vodu dělá perlivou obsah CO2 v ní. V principu jde o to, že mezi molekulami vody je tento plyn vpraven při „naperlení“ a vlivem vzájemných přitažlivých sil mezi molekulami tohoto plynu a molekulami vody tam zůstává. Zvyšováním teploty (nebo třeba zatřesením) zvyšujeme energii molekul a tím i rychlost jejich chaotického pohybu. Při tomto pohybu se molekuly CO2 mohou dostat mimo silové působení molekul vody a díky nižší hustotě pak vodu opustí. Takže ano, vařením zbavíme vodu její „perlivosti“. Pokud to zopakujeme několikrát, budeme mít vodu bez molekul plynu a ztížíme tak nástup varu – to pozorujeme jako tzv. utajený var.
20. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © sapsan777 / stock.adobe.com)

Proč inkoust gumovacích per při vystavení vysoké teplotě zmizí?

Dobrý den, zajímalo by mě, proč inkoust některých nejmenovaných gumovacích per při vystavení vysoké teplotě (fén, přímé slunce, …) zmizí. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, obávám se že tentokrát spíše z chemického soudku. Podle mého jde totiž o to, že samotný modrý pigment je směs několika různých látek, které se vlivem dodané energie mohou od sebe oddělovat, nebo se přeměnit na jinou látku. Dodáním energie,se zrychluje neuspořádaný pohyb částic a tak se mohou vazby mezi nimi rozpadat. To se děje stále, ale vyšší teplota tento proces urychlí. Možná je v tom ještě nějaká chemická vychytávka, ale to už bohužel nevím.
16. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotofabrika / stock.adobe.com)

Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím?

Dobrý den, přicházím s dalším dotazem ze života. Mám-li vrzající dveře, mohu se je pokusit otevřít pomalu a opatrně (což by mi velela logika, ale většinou to způsobí vrzání ještě horší), nebo rychle a naráz. Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím? Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, občas se obávám, abych byl schopen odpovědět, snad to nebude tento případ. V principu je zvuk mechanické vlnění a jeho zdrojem je kmitání (chvění) nějakého tělesa. V tomto případě se chvějí panty a dveře působí jako rezonátor a tento zvuk ještě „zesílí“. Panty se musí pohybovat při chvění tam a zpět, s frekvencí, jakou slyšíme. Pokud otevřeme rychle, tak neumožňujeme pantům se vrátit o kousek zpět, ale stále je deformujeme jedním směrem. Proto tedy nebudou kmitat, ale jen se pohybovat ve směru otáčení. Nevznikne tedy chvění a proto nic neslyšíme ...
1 .. 6 7 8 9 10 11 .. 13
Vrátit se nahoru