Novinky
Chvála Slunce
Každý den se Země koupe v obrovském množství sluneční energie. Každý čtverečný metr slunného místa Země přijme v průběhu roku přes 2000 kilowatthodin energie od Slunce. Kdyby mohla být všechna tato energie přeměněna na elektrickou energii, stačilo by to k tomu, aby se v konvici vařila voda nepřetržitě téměř šest týdnů.
Záření & medicína
V tomto díle bude řeč o CT a některých speciálních metodách, přístrojovém vybavení na některých pracovištích ČR, zvláštnostech a zajímavostech, o kontrastních médiích.
Žárovky z časů našich babiček
V Muzeu světla v Kralupech nad Vltavou najdete unikátní výstavu světelných zdrojů. Exponáty patří do soukromé sbírky Stanislava Slabyhoudka, která čítá na 8500 žárovek a ostatních světelných zdrojů a je druhou největší svého druhu na světě. Součástí expozice je například i Edisonova žárovka z roku 1881. Tak neváhejte a posviťte si na to!
Asterix v Praze
aneb laserový systém PALS (Prague Asterix Laser System)
V roce 1998 se do Prahy z Garchingu u Mnichova přesunul jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě, jodový laser Asterix IV.
Kam patří techno music?
Hudba vzniká složením několika melodií, tónů, popř. díky lidskému hlasu. Techno music je navíc o zvucích a rytmech. O zvucích a rytmech, které nevyloudíte z žádného hudebního nástroje, z žádného lidského hrdla. Pouze z elektronických přístrojů, které se pro tvorbu této hudby využívají.
Největší astronomické oči
Téměř před čtyřmi stoletími, na přelomu let 1609 a 1610, použil člověk poprvé dalekohled ke sledování oblohy. Podle historických pramenů se tento primát připisuje Galileo Galileimu a s jeho jménem jsou spojeny i první převratné astronomické objevy (krátery a pohoří na Měsíci, přirozené satelity Jupitera, sluneční skvrny). Od těch dob běží mnohokrát dokola „technologicko-astronomický cyklus“: konstrukce dalekohledu o větším průměru – epochální astronomický objev... Platí taková úvaha i dnes? Kde jsou technologické hranice astronomické pozorovací techniky?
Před inkvizičním tribunálem
aneb jak si zachovat vlastní názor
A jakýpak je váš názor?“ je otázka, na kterou dříve či později narazí u zkoušky každý z nás. Nenechte se mýlit, profesora málokdy zajímá, co si doopravdy myslíte. Bezvýhradný souhlas se svým hlediskem však také nežádá. Žádoucí je prezentovat nepříliš odlišnou teorii a pak se, „pod tlakem profesorovy moudrosti“ nechat přivést na „cestu pravou“.
Graffiti – umění v ilegalitě
Na počátku 90. let jsem každý den jezdívala do školy přes Barrandovský most. Bylo po revoluci a na tomto obřím šedivém betonovém monstru, jenž svými chapadly spojovalo oba břehy Vltavy, se stejně jako na jiných místech Prahy začaly objevovat graffiti.
Fyzika na webu 1.
Českých internetových stránek věnovaných popularizaci energetiky a fyziky není nadbytek. Proto je dobré obracet se na stránky zahraniční, kde je paleta širší. Chce to jenom maličkost – umět aspoň trochu anglicky, německy nebo francouzsky...
Otto Von Guericke
Právě před čtyřmi sty lety se narodil Otto von Guericke (12. listopadu 1602 – 11. května 1686), německý přírodovědec všestranných zájmů a muž velkých schopností. Valnou část jeho života zuřila v Evropě třicetiletá válka, Guerickeho „múzy“ však neumlčela.
Když se doma zeptám, nikdo mi neodpoví...
Protože se mi na vysněnou Vysokou školu podařilo dostat až na čtvrtý pokus, jsem ve svých pětadvaceti letech stále ještě student. Musím za sebe platit zdravotní i socialní pojištěni sám nebo je za mě jako za studenta platí automaticky stát? A týkaji se mě vůbec obě pojištěni? Konzultoval jsem dotaz se spolužáky, ale každý mi radí něco jiného, tak mám strach, abych něco nezanedbal. Petr Černý, Brno, student VŠ 25 let.
Budeme mít dost fyziků a techniků?
Zájem o studium fyziky a technických věd klesá. Nejen v České republice, ale v celém světě.
Ničivá vlna: poselství spisovatelů vědcům
Kdysi dávno jsem se dopustil mladické nerozvážnosti. Vzal jsem si k ruce několik svých oblíbených sci-fi knížek a vypsal vynálezy, které byly předpověděny a které se nakonec staly realitou. Nebylo jich málo...
Jen co napíšete diplomku…
S cenou ČEZ jsme se seznámili v minulém čísle Třetího pólu. V tomto čísle se k soutěži pro diplomanty a doktorandy v elektrotechnických a elektroenergetických oborech, kterou vyhlašuje ČEZ ve spolupráci s projektem ASTRA 2000 Nadace Charty 77, vracíme, abychom představili vítěze v soutěži diplomových prací, pana Miroslava Honzíka z ČVUT.
Superpočítač bude simulovat změny klimatu
Superpočítače jsou nejvýkonnější třídou počítačů. Zpravidla obsahují stovky až tisíce spřaženě pracujících procesorů. Používají se pro numerická řešení těch matematicky nejnáročnějších výpočtů, jako jsou např. předpovídání počasí, změna klimatu, fyzikální, genetické a biochemické modelování a analýzy nebo simulace jaderných výbuchů.
Viktor Kaplan – výročí
Roku 1912, tedy před 90 lety, se v Brně zrodil nový typ vrtulové vodní turbíny s nástavnými lopatkami a axiálním přívodem vody. Ta se pak pod jménem svého konstruktéra – jako Kaplanova turbína – stala jedním z pilířů moderní hydroenergetiky.
Škola přežití 3.
učení není mučení aneb jak se správně učit
Učit se, učit se, učit se, pravil jistý, dnes nepopulární klasik. Jak se však učit, o tom se už nezmínil.
Jsem švorc, potřebuju si najít práci
Snad každý student se někdy dostal do situace, kdy mu došlo, že je na čase si najít brigádu. Tento okamžik většinou nastává, když rodiče zakroutí hlavou a s klidem dospěláka vám oznámí, že další zvyšování kapesného nebude.
Co vás zajímá z fyziky
(nebo vás nezajímá, ale prostě to potřebujete) najdete na http://fyzweb.mff.cuni.cz
Jak jsem viděl úplné zatmění Slunce
Na ty okamžiky do smrti nezapomenu. Člověk může o úplném zatmění číst, může si prohlédnout stohy fotografií. Nic však nepřekoná vlastní zkušenost. Jakákoli konzerva – ať již textová nebo grafická – je pouze mdlým odvarem skutečnosti.
Jak skladovat elektřinu ve vodě
Elektřina se, jak známo, těžko skladuje. Vždy je potřeba jí vyrobit právě tolik, kolik se jí zrovna spotřebovává. Dispečeři energetických závodů z toho mívají někdy pěkně těžkou hlavu, aby soulad mezi výrobou a spotřebou uřídili.
Malá voda v západních čechách
Distribuční společnosti, které nás zásobují elektřinou, ji nenakupují jen od velkých výrobců, ale i od drobných provozovatelů jednotlivých elektráren, nebo dokonce mají elektrárny vlastní. Příkladem jsou tři malé vodní elektrárny Západočeské energetiky.
Nabídněte si: Encyklopedie energie na CD-ROM.
Tato obsáhlá multimediální encyklopedie obsahuje nejen výkladové encyklopedické kapitoly, ale i slovník, fotografie, videa, animace, mapy, hyperlinky atd.
Globální svět, lokální beznaděj
Pojem globalizace se stal zaklínadlem moderní doby. Málokdo ale ví, co znamená. Pro moderní svět je charakteristická takzvaná časoprostorová komprese. Zkracují se vzdálenosti i doba nezbytná k jejich překonání.
Astronomická událost století?
Na světě je jen pět nebo šest meteoritů „s rodokmenem“, tedy takových, které mají přesně určenou dráhu nejen v atmosféře, ale i ve Sluneční soustavě. Meteorit Morávka je jedním z nich. A má další dva superlativy: Je to první takový případ, kdy se jedná o denní bolid. Hmotnost nalezených úlomků je ze všech případů nejmenší.
Jak to vlastně bylo s Filadelfským experimentem?
Filadelfský experiment je slavná položka nepsané záhadologické encyklopedie a dohady o něm žijí již téměř šest desetiletí – u nás jsme se s nimi mohli setkat například u Ludvíka Součka.
Jak vyhrát pomocí fyziky výlet
V první řadě musíte být student s nadšením pro vědu a techniku. Potom musíte napsat dobrou práci na zajímavé téma a zúčastnit se soutěže O nejlepší vědeckotechnický projekt, kterou vyhlašuje ASTRA 2001, vzdělávací projekt Nadace Charty 77, za podpory elektrárenské společnosti ČEZ.
Portrét: Kateřina Uksová
Autorkou fotografií je Kateřina Uksová, studentka druhého ročníku Soukromé střední školy reklamní tvorby v Praze.
Enrico Fermi – výročí
Před sto lety – 29. září 1901 – se narodil Enrico Fermi, italský fyzik. Dalo by se říci, že spatřil světlo světa takřka současně se zrozením „atomového věku“. Vždyť právě tehdy, na přelomu 19. a 20. století, konali své pokusy A. H. Becquerel, manželé Curiovi či E. Rutherford a svět se s úžasem dozvídal o existenci radioaktivity.