Jít na vyhledávání

Třípól, časopis

02. 02. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek ČEZ

Ilustrační obrázek ČEZ

Startuje fyzikální soutěž „Vím proč"

Deset tisíc pro vítěze a 200 tisíc pro svou školu, tolik mohou vyhrát účastníci oblíbené fyzikální soutěže Vím proč, jejíž další ročník dnes spouští Skupina ČEZ pro žáky základních a středních škol. Ty se mohou do soutěže hlásit do 15. května.

01. 02. 2023
Autor

Autor: (red)

Podrobná nápověda řekne, jak hrát (www.tipforscience.org)

Podrobná nápověda řekne, jak hrát (www.tipforscience.org)

Tip for Science

My, lidé, nezískáváme své vlastnosti jen skrze úseky DNA. Významně nás formuje i sociální přenos. Učíme se od svých rodičů, od svých přátel i od úplně cizích lidí. Osvojené kulturní znaky potom ovlivňují, nakolik bude kdo z nás úspěšný a slavný. Úspěšní a slavní lidé potom předávají své zkušenosti dál a formují následující pokolení. Tato „kulturní dědičnost“ stojí s vysokou pravděpodobnosti v jádru evolučního úspěchu lidstva. Sociální přenos jsme vypilovali téměř k dokonalosti. Učíme se jeden od druhého - tvoříme, stavíme, malujeme, píšeme básně - inspirováni malíři, vynálezci, vědci a básníky minulosti. Využíváme tzv. kulturní dědičnost. Tým vědců z Univerzity Karlovy vytvořil zábavnou hru pro mobily, tablety a počítače jako experiment k ověření, jak druh extrémně spolupracujících primátů nalezne optimální strategii, když bude mít k dispozici pouze skupinovou inteligenci. Třípól doporučuje: hrajte https://tipforscience.org!

31. 01. 2023
Autor

Autor: Milan Řípa

Když se na ITER snáší listopadová noc, výkonná světla pracoviště odhalí mnoho detailů. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Když se na ITER snáší listopadová noc, výkonná světla pracoviště odhalí mnoho detailů. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Jaký byl rok 2022 na staveništi ITER

V úplně posledních dnech roku 2021 dosáhl evropský JET, největší ze všech provozovaných tokamaků na světě, svoje vůbec první plazma s vysokým udržením a prakticky zdvojnásobil svůj rekord v uvolňované energii z roku 1997. O rok později, v posledních dnech roku 2022, překonalo National Ignition Facility (NIF) ve Spojených státech prahovou hodnotu, při které se energie vložená do plazmy rovná energii generované fúzními reakcemi. Co všechno se událo mezi tím na staveništi projektu ITER?

30. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Web společnosti Agora Energiewende

Web společnosti Agora Energiewende

Zelená ideologie nefunguje, ale Německo v ní pokračuje

V časopise popularizujícím vědu a techniku nedáváme prostor politice ani jiným ideologiím. V tomto článku uděláme výjimku potvrzující pravidlo - ona totiž Energiewende, grandiózní německý ideologický "ekologický" program, narazila na fyzikální zákony. Je dobré, abychom si to uvědomili. Proto přetiskujeme nejdůležitější informace z článku Německo pokračuje v nereálných cílech zelené tranzice, i když je samo neplní - Svět hospodářství (svethospodarstvi.cz).  Světový vůdce v "zeleném přechodu" Německo za rok 2022 nesplnil a ani pro další období nedokáže splnit své dekarbonizační cíle, s nimiž jsou konfrontovány energetické potřeby této největší ekonomiky Evropské unie. Vyplývá to z hodnotící zprávy nejvýznamnějšího zeleného think tanku Německa, berlínské společnosti Agora Energiewende. Dominantně prozelená vláda v Berlíně ovšem urputně trvá na slepé sázce do občasných zdrojů energie. Tento kurs je spojen s dalším růstem ceny energie, což je špatná zpráva i pro energetiku dalších středoevropských zemí EU včetně Česka.

29. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Jiné dílo autora László Moholy-Nagy: Space modulator con evidenziamenti, 1942 (Museum of art Rhode Island School of design), rovněž na plastovém nosiči (zdroj Creative Commons, autor Moholy-Nagy, 3.0 Unported)

Jiné dílo autora László Moholy-Nagy: Space modulator con evidenziamenti, 1942 (Museum of art Rhode Island School of design), rovněž na plastovém nosiči (zdroj Creative Commons, autor Moholy-Nagy, 3.0 Unported)

Rozkládající se plasty mohou ničit umělecká díla

Práce konzervátorů uměleckých děl může být jako detektivka. Pomocí pokročilých vědeckých technik analyzují fyzikální a chemické vlastnosti uměleckých děl, probírají historické a archivní dokumenty, aby našli konkrétní zmínky o materiálech nebo technologiích, se kterými umělec pracoval. Autorka článku Johanna Salvant, postdoktorandka v Centre for Scientific Studies in the Arts na Northwestern University, byla součástí týmu vědců z The Northwestern University/Art Institute of Chicago Center for Scientific Studies in the Arts (NU-ACCESS), který spolupracoval s konzervátory Guggenheimova muzea v Bilbau Carol Stringariovou a Julií Bartenovou.

28. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek z předešlého ročníku (zdroj Fykos)

Ilustrační obrázek z předešlého ročníku (zdroj Fykos)

Fyziklání 2023

Každým rokem přijíždějí na začátku února do Prahy týmy středoškoláků. Studenti spojují své síly aby všem ukázali, jak jim to pálí. Staneš se jedním z nich i Ty? Můžeš se těšit na různorodé fyzikální úlohy, vzrušení ze soutěže či bagety zdarma. To vše a mnohem víc zažiješ na Fyziklání, týmové soutěži, kterou již 17. rokem organizují vysokoškolští studenti z FYKOSu pod záštitou MFF UK.

26. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Fota mozkového kmene v kontrolní dietě (horní) a po 3 dnech diety s vysokým obsahem tuku (dolní) ukazují nárůst astrocytů (zelená) (Foto kredit Courtney Clyburn a kol., 10.1113/JP283566)

Fota mozkového kmene v kontrolní dietě (horní) a po 3 dnech diety s vysokým obsahem tuku (dolní) ukazují nárůst astrocytů (zelená) (Foto kredit Courtney Clyburn a kol., 10.1113/JP283566)

Strava s vysokým obsahem tuku může snížit schopnost mozku regulovat příjem potravy

Pravidelná či dlouhodobá konzumace stravy s vysokým obsahem tuku, resp. kalorií, může snížit schopnost mozku regulovat příjem kalorií. Nový výzkum na potkanech publikovaný v Časopis fyziologie zjistil, že po krátkém období krmení vysokotučnou/vysokokalorickou stravou, se mozek přizpůsobuje, reaguje na požitou potravu a snižuje množství konzumovaných potravin, aby příjem kalorií vyrovnal. Po dlouhodobém krmení touto stravou však mozek "otupí" a přestane regulovat. Vědci z Penn State College of Medicine v USA naznačují, že příjem kalorií je krátkodobě regulován buňkami nazývanými astrocyty (velké buňky ve tvaru hvězdy v mozku, které regulují mnoho různých funkcí mozkových neuronů), které řídí signální dráhu mezi mozkem a střevem. Zdá se, že nepřetržitá konzumace stravy s vysokým obsahem tuku/kalorií narušuje tuto signální dráhu.

23. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Co je nejcennější v online prostoru? Jednoznačně identita!

Digitální identita se stala jednou z nejcennějších komodit na světě. V důsledku toho je v plném proudu revoluce v interakci jednotlivců s veřejnými institucemi i soukromými organizacemi. Stoupá také počet kyberzločineckých útoků, měli bychom se tedy zabývat tzv. IT hygienou. To znamená prevencí, stejně tak, jako se zabýváme prevencí našeho zdraví. A nepodceňovat ji.

20. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Montáž neutrinových detektorů uvnitř kontejnmentu JE Atucha 2; Zdroj: Nucleoelectrica Argentina SA, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Montáž neutrinových detektorů uvnitř kontejnmentu JE Atucha 2; Zdroj: Nucleoelectrica Argentina SA, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Lapání tajemných neutrin na argentinském reaktoru Atucha 2 jaderná fyzika a energetika Marie Dufková

V kontejnmentu argentinského reaktoru Aucha II je instalována souprava pro detekci neutrin. Je součástí americko-argentinského experimentu, jehož cílem je získat více informací o dosud stále víceméně tajemných částicích. Jaderné elektrárny se již dříve využívaly pro studium neutrin, ale toto je první takový experiment prováděný uvnitř kontejnmentu.

17. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Velín reaktoru HTR-10 na Univerzitě Tsinghua (zdroj: Wikimedia CC BY-SA 2.0, Petr Pavlicek, IAEA)

Velín reaktoru HTR-10 na Univerzitě Tsinghua (zdroj: Wikimedia CC BY-SA 2.0, Petr Pavlicek, IAEA)

Čínský reaktor čtvrté generace dosáhl plného výkonu

Demonstrační vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM (High Temperature Gas-Cooled Reactor-Pebble-bed Module) s tzv. oblázkovým palivem v lokalitě Shidaowan v čínské provincii Šan-tung dosáhl svého počátečního plného výkonu se „stabilním provozem v režimu dva reaktory s jedním strojem“. Elektrárna je vybavena dvěma malými reaktory (každý o výkonu 250 MWt), které pohánějí jednu parní turbínu o výkonu 210 MWe. Je vlastněna konsorciem vedeným společností China Huaneng (47,5 %), dceřinou společností China National Nuclear Corporation (32,5 %) a Institutem jaderných a nových energetických technologií univerzity Tsinghua (20 %), která je lídrem v oblasti výzkumu a vývoje.

14. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Mapa bezpečných a nebezpečných zemí pro digitální nomády (zdroj www.rebootonline.com)

Mapa bezpečných a nebezpečných zemí pro digitální nomády (zdroj www.rebootonline.com)

Které země jsou nejbezpečnější pro práci online?

Určitě jste už slyšeli pojem „digitální nomád“. Lidé cestují po světě a zároveň pracují na dálku, což jim umožňuje objevovat vzrušující místa a zároveň budovat kariéru. I v roce 2023 se určitě bude mnoho lidí snažit zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem právě tímto způsobem. 78 % těch, kteří už takto pracují na dálku, uvádí, že se jejich rovnováha mezi pracovním a soukromým životem opravdu zlepšila. Důležitá otázka však zůstává – je to bezpečné?

11. 01. 2023
Autor

Autor: Václav Vaněk

Rychlý množivý reaktor testuje v Kalpakkam i Indie, která má velké zásoby thorie (zdroj IAEA Imagebank, Flickr)

Rychlý množivý reaktor testuje v Kalpakkam i Indie, která má velké zásoby thorie (zdroj IAEA Imagebank, Flickr)

Rychlé reaktory s uzavřeným cyklem jaderného paliva

Dnešní veřejnost už velmi dobře chápe, že spotřeba uhlovodíkových energetických zdrojů by se měla omezit, protože jejich spalování k získání energie, včetně dopravy, je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí – je zdrojem až 75 % emisí skleníkových plynů. V uplynulých dvaceti letech se kapacita výroby elektřiny zdvojnásobila a do roku 2050 se má ztrojnásobit. Sice se neustále diskutuje o tom, že je třeba znečištění snižovat, ale bez znatelných výsledků. Stále 85 % energie na zemi pochází ze spalování fosilních paliv.

09. 01. 2023
Autor

Autor: Martin Schreier

Tímto výtahem se dostanete na Lipně 160 m pod zem (zdroj ČEZ)

Tímto výtahem se dostanete na Lipně 160 m pod zem (zdroj ČEZ)

Podzemí Lipna se opět otevře veřejnosti

Během pěti víkendů zimní sezóny se budou moci zájemci podívat 160 metrů pod hladinu Lipenské nádrže, do útrob unikátní vodní elektrárny. Prohlídky jsou zdarma, určené jsou ale pro maximálně osmičlenné skupiny předem registrovaných návštěvníků. Ti se dostanou nejen k turbínám a generátorům, ale i třeba k tunelu, který ústí až u Vyššího Brodu. Prvních osm prohlídek s kapacitou 64 míst začíná 21. ledna.

08. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay, Akela999)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay, Akela999)

Polsko postaví největší evropské úložiště energie

Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora. Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Zarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá instalované kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.

05. 01. 2023
Autor

Autor: Milan Řípa

Praskliny v chladicích trubkách tepelného štítu. Vlevo trhlina hluboká 1,5 mm. Vpravo 2,2 mm protínající celou šířku trubky. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Praskliny v chladicích trubkách tepelného štítu. Vlevo trhlina hluboká 1,5 mm. Vpravo 2,2 mm protínající celou šířku trubky. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

ITER ještě není hotov, už se opravuje

Při stavbě zařízení tak velkého a tak složitého, jako je ITER, nejsou potíže a překážky překvapením – naopak jsou nedílnou součástí výroby, montáže a instalace. Uvažme, že jde o první komponenty svého druhu na světě (přinejmenším co do velikosti). Od prvních fází výroby až po konečné vložení do jámy tokamaku jsou problémy se součástmi stálým a důvěrně známým společníkem. Někdy však uprostřed běžných, téměř každodenních problémů vyvstane problém většího rozměru, takový, který vyžaduje hlubší prozkoumání, kreativitu při navrhování nápravných opatření a co je důležité – čas a rozpočet na opravu. Již dva a půl roku montáže zařízení čelí ITER obavám tohoto druhu, někdy větších, jindy menších. A nyní byly identifikovány závady ve dvou klíčových komponentách tokamaku: tepelných štítech a sektoru vakuové nádoby.

02. 01. 2023
Autor

Autor: (red)

Kresba mozku s označeným místem laserové terapie (zdroj Pixabay)

Kresba mozku s označeným místem laserové terapie (zdroj Pixabay)

Problémy s krátkodobou pamětí může zlepšit laser

Studie publikovaná v časopise Science Advances dokázala, že terapie laserovým světlem je účinná při zlepšování krátkodobé paměti. Spolupráce vědců z University of Birmingham ve Velké Británii a Beijing Normal University v Číně prokázala, že zcela neinvazivní terapie může zlepšit krátkodobou nebo pracovní paměť u lidí až o 25 procent.

30. 12. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (Patou Ricard, Pixabay)

Ilustrační obrázek (Patou Ricard, Pixabay)

Jak se váží mrak

Také rádi létáte letadlem? Miluji pohled na "šlehačkové" kopce mraků, kterými se letadlo prodírá, nebo pohled na malé mráčky vrhající stín na krajinu dole. Mraky vypadají lehké, měkké a načechrané, vznášejí se, takže vypadají lehčí než vzduch. Ale nenechte se zmást – jsou mnohem, mnohem těžší, než se zdají.

28. 12. 2022
Autor

Autor: Edita Bromová

Ilustrační obrázek Uhelné elektrárny Ledvice (zdroj: Vzdělávací portál ČEZ Svět energie.cz, https://www.svetenergie.cz)

Ilustrační obrázek Uhelné elektrárny Ledvice (zdroj: Vzdělávací portál ČEZ Svět energie.cz, https://www.svetenergie.cz)

Jedině uhelné elektrárny spasí svět! (lekce záchrany planetárního klimatu pro méně pokročilé)

Zachraňovat planetu je jistě chvályhodné. Žijeme na ní a jinam se přestěhovat neumíme, tak je určitě dobré ji chránit. Pokud planeta zachránit potřebuje.

26. 12. 2022
Autor

Autor: Edita Bromová

Autíčko na baterky (lekce elektromobility pro méně pokročilé)

Většina z nás má auto, nebo alespoň ví, jak vypadá. Má povětšinou čtyři kola, dveře, sedačky, volant, nějaké ty páčky a pedály a na boku díru, kterou se dovnitř leje benzín nebo nafta. Když dovnitř nic nenalejete, auto nejede. Když jede, hodí se na dojíždění do práce, vožení dětí na kroužky, babiček k lékaři a rodiny na dovolenou. Větší auto, zvané nákladní, pak vypadá skoro stejně, jen mívá víc kol, méně sedaček a hodí se k převážení čehokoliv kamkoliv. A to lidé dělají skoro neustále, protože chtějí mít banány a trička a mobily a čerstvá manga a čerstvé ryby a léky a plastové lahve a plyšové medvídky se srdíčkem. Ovšem existují auta, do kterých se neleje ani benzín ani nafta, ale mají na boku elektrickou zástrčku. Jak fungují?

24. 12. 2022
Autor

Autor: Edita Bromová

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice (zdroj: Vzdělávací portál ČEZ Svět energie.cz, https://www.svetenergie.cz)

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice (zdroj: Vzdělávací portál ČEZ Svět energie.cz, https://www.svetenergie.cz)

Elektřina jako křupavý rohlíček

Elektřina je neurčité cosi skrývající se v zásuvce, odkud napájí naše mobily, počítače, žárovky, vysavače a mikrovlnné trouby. Máme pocit, že v té elektrické zásuvce byla odjakživa a také tam bude vždy, kdykoliv ji zrovna budeme potřebovat. Jenže tak to úplně není.

22. 12. 2022
Autor

Autor: (red)

Fosílie je malá, ale významná (Image credit: Museum of Comparative Zoology, Harvard University; © President and Fellows of Harvard College)

Fosílie je malá, ale významná (Image credit: Museum of Comparative Zoology, Harvard University; © President and Fellows of Harvard College)

Jak paprskoploutvé ryby přežily masové vymírání

Paprskoploutvé ryby, nyní nejrozmanitější skupina živočichů s páteří, nebyly tak tvrdě zasaženy hromadným vymíráním před 360 miliony let, jak si vědci dříve mysleli. Událost, která ukončila období devonu, odpovídá velké změně druhů ryb obývajících starověká moře a jezera. Ryby paprskoploutvé, základ našich akvárií i jídelních stolů, nebyly před touto velkou krizí příliš četné a obvyklé. Vyhynutí ostatních druhů nastartovalo jejich úspěch.

20. 12. 2022
Autor

Autor: Václav Vaněk

Kdekdo se teď snaží na Zemi napodobit to, co umí Slunce – vytvářet nadbytek energie (ilustrační obrázek Pixabay)

Kdekdo se teď snaží na Zemi napodobit to, co umí Slunce – vytvářet nadbytek energie (ilustrační obrázek Pixabay)

General Atomics také oznamuje plány na pilotní fúzní elektrárnu

října 2022 oznámila společnost General Atomics (GA) se sídlem v San Diegu v Kalifornii nový koncept fúzního pilotního závodu (FPP, Fusion Pilot Plant), který má poskytovat čistou, bezpečnou a ekonomicky životaschopnou fúzní energii. Koncept FPP společnosti GA využívá ustálený, kompaktní pokročilý návrh tokamaku, kde je fúzní plazma udržováno po dlouhou dobu, aby se maximalizovala účinnost, snížily se náklady na údržbu a prodloužila se životnost zařízení. „Nadšení pro energii z jaderné syntézy je na historickém maximu jak v soukromém průmyslu, tak ve vládě,“ řekla Dr. Anantha Krishnan, senior viceprezidentka General Atomics Energy Group. „Těšíme se na spolupráci s našimi partnery, aby se naše vize pro ekonomickou energii z jaderné syntézy stala realitou. Nyní je čas na fúzi a General Atomics plánuje jít v čele."

18. 12. 2022
Autor

Autor: Marie Dufková

Nejkrásnějším přírodním projevem kosmického záření je polární záře (Image by David Mark from Pixabay)

Nejkrásnějším přírodním projevem kosmického záření je polární záře (Image by David Mark from Pixabay)

110 let od objevu kosmického záření

V roce 1912 objevil rakouský fyzik Victor Franz Hess (1883-1964) kosmické záření, když analyzoval výsledky měření z pilotovaných horkovzdušných balónů, z nichž jeden vyletěl až do výšky 5,3 km. Jeho objev mu v roce 1936 vynesl Nobelovu cenu. Objev navázal na výzkum atmosférické elektřiny a nově objevené radioaktivity, zejména gama záření. Balóny vynesly jednoduché elektrometry a ionizační komory, na tehdejší dobu unikátní přístroje vyvinuté dostupnými výrobními technologiemi v souhře s tehdejším vědeckým pokrokem.

16. 12. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Po vložení tohoto masivního kolena je instalace cryoline uvnitř Budovy tokamaku téměř ze tří čtvrtin dokončena (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Po vložení tohoto masivního kolena je instalace cryoline uvnitř Budovy tokamaku téměř ze tří čtvrtin dokončena (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Loket (nebo koleno?) skrz zeď

Když jsem poprvé viděl, co se skrývá v „kryolajně“ (Cryoline), měl jsem za to, že na staveništi ITER se připravuje ke startu další raketa na Měsíc. Pak se ukázalo, že z trubek, které jsem pokládal za trysky rakety, nebudou šlehat plameny, ale poteče skrze ně tekuté helium! Místo tisíců stupňů plus téměř tři stovky mínus. Cryoline bude rozvádět „mráz“ vyrobený největším kryohospodářstvím na světě, a ten poteče tam, kde ho tokamak ITER bude potřebovat.

14. 12. 2022
Autor

Autor: (red)

Rostlinné buňky s chloroplasty, organelami, v nichž se odehrává fotosyntéza (zdroj Andrea Vierschilling, Pixabay)

Rostlinné buňky s chloroplasty, organelami, v nichž se odehrává fotosyntéza (zdroj Andrea Vierschilling, Pixabay)

Nová „umělá“ fotosyntéza je 10× účinnější než předchozí pokusy

Kdyby člověk ovládl fotosyntézu, způsob, kterým zelené rostliny přeměňují sluneční záření a oxid uhličitý na cukry, měl by zřejmě vystaráno s výživou obyvatelstva planety. Vědci se o to pokoušejí už dlouho. Nyní se objevila nová metoda, která využívá mechanismu fotosyntézy k výrobě metanu. Je desetkrát účinnější než předchozí pokusy. Pomůže vyřešit energetický problém lidstva?

13. 12. 2022
Autor

Autor: (red)

Studentská firma Plantimal nabízí 3D tištěné klíčenky (zdroj JA)

Studentská firma Plantimal nabízí 3D tištěné klíčenky (zdroj JA)

Virtuální tržiště: originální dárky od studentů

Nechcete utrácet za dárky? Zkuste nahlédnout do on-line tržiště studentských firem. Jejich produkty jsou „za hubičku“ – přitom kvalitní a ručně vyráběné. Navíc mnoho studentských týmů věnuje zisky z prodejů na charitativní účely, do rozvoje své školy či projektů v regionu.

12. 12. 2022
Autor

Autor: (red)

Staveniště urychlovače FAIR (Zdroj GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung GmbH, foto D. Fehrenz)

Staveniště urychlovače FAIR (Zdroj GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung GmbH, foto D. Fehrenz)

Na novém urychlovači částic se podílejí i Češi

Na mezinárodním projektu urychlovače částic FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) zabývajícím se výzkumem atomového jádra a antiprotonů se podílí i Česká republika a prostřednictvím skupiny Elevion, jejíž dvě společnosti uspěly v soutěži o dodavatele, také energetická firma ČEZ. Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě: plán počítá s tunely o celkové délce 3,5 km a osmi urychlovacími a skladovacími okruhy. Systém dokáže urychlit částice všech chemických prvků, od vodíku až po uran, a antiprotony až téměř na rychlost světla a simulovat jejich srážky s jinými atomovými jádry. Na projektu bude pracovat zhruba 3 000 vědců z 50 zemí. Chtějí hledat odpovědi na otázky typu: Jak se vyvinul vesmír? Jak vznikají chemické prvky? Proč někdo váží 70 kg, když všechny elementární částice tvořící celek jeho atomů společně váží pouhých 700 gramů?

09. 12. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Každou z 54 kazet divertoru vloží manipulátor do vakuové nádoby skrz spodní porty. Kazety pak budou posunuty po souosých kruhových kolejnicích a vytvoří prstenec. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Každou z 54 kazet divertoru vloží manipulátor do vakuové nádoby skrz spodní porty. Kazety pak budou posunuty po souosých kruhových kolejnicích a vytvoří prstenec. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Italský „mini ITER“ ke zkoumání tepelného „výfuku“

Po světě se potuluje kolem stovky tokamaků – experimentálních zařízení pro studium řízené termojaderné fúze. A že umějí všelijaké věci: Kazachstan Tokamak Material, KTM, dokáže v Astaně vyměnit vzorek materiálu, aniž napustí vakuovou komoru atmosférickým tlakem. Variabilním magnetickým polem se pyšní TVC, Tokamak à Configuration Variable v Lausanne. Největší tokamak na světě Joint European Torus, JET, v Culhamu má ITER-like stěnu, neboli vnitřní stěna vakuové komory včetně divertoru je pokryta stejným materiálem, jako bude mít tokamak ITER. Nejstarší fungující tokamak na světě GOLEM v Praze můžete ovládat z kteréhokoli místa na zeměkouli. Divertor Tokamak Test, DTT, v italském Frascati bude moci díky nejflexibilnějšímu magnetickému poli v okolí divertoru na světě a nastavovatelnému divertoru hledat takovou konfiguraci, která dokáže umravnit energii více než 10 MW/m2 očekávanou na divertoru v kterékoli variantě DEMO – v posledním předstupni fúzní elektrárny. Zařízení Divertor Tokamak Test (DTT) je menší než ITER a má jiný cíl, ale při osobních setkáních u něj se vědci mnoho naučí.

07. 12. 2022
Autor

Autor: Václav Vaněk

Nanotrubička z uhlíkových atomů (Ilustrační obrázek, zdroj Pixabay)

Nanotrubička z uhlíkových atomů (Ilustrační obrázek, zdroj Pixabay)

Nízkoenergetický čip z uhlíkových nanotrubiček

Mikročip vyrobený z uhlíkových nanotrubiček je energeticky účinnější než stávající mikročipy a mohl by ušetřit velké množství energie. Výkon počítače s křemíkovými čipy lze zlepšit tím, že se křemíková elektronika zmenší, ale tento proces je pomalý. Max Shulaker a kol. z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vyrobili mikroprocesor, který je umístěn na křemíkové podložce a je vyroben z uhlíkových nanotrubiček. Pokud se použijí nanotrubičky k výrobě počítačových čipů se stejnou architekturou jako mají křemíkové čipy, pak budou 10× účinnější. Uhlíkové nanotrubičky jsou tenké jen jeden nanometr, takže tento čip spotřebuje velmi málo energie. Výzkumný tým použil tento čip při realizaci jednoduchého programu, jehož výsledkem byla zpráva „Hello world“, což je obvykle první program napsaný lidmi, kteří se učí programovat.  Výroba křemíkových čipů vyžaduje teplotu 1 000 °C nebo ještě vyšší, ale nanotrubičkové tranzistory lze vyrábět v podstatě při pokojové teplotě. Dalším krokem bude zmenšování komponent a zrychlení jejich vybíjení a nabíjení.

05. 12. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Takto vypadal navíjecí stůl v červenci, těsně před tím, než byl demontován. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Takto vypadal navíjecí stůl v červenci, těsně před tím, než byl demontován. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Navíjení cívky

Na staveništi ITER, největšího tokamaku na světě, honosně zvaného „Slunce na Zemi“, se pořád něco děje. Aby ne - podle plánů by už za dva roky měl zahřát své první plazma na cestě za fúzní energií. Nyní právě jde o cívky. Hned za cívkou centrálního solenoidu (primárního vinutí „transformátoru“ (k němuž lze v principu tokamak přirovnat), za gigantickými cívkami toroidáního pole (18 kusů) je právě nyní v centru pozornosti šest cívek pole poloidálního, které budou online hlídat polohu budoucího plazmového provazce, aby se nedotkl stěn vakuové komory. Tyto cívky,  jako obruče obepínající sud, obepínají „tělo“ tokamakového reaktoru.  Některé cívky jsou malé -  PF1 a PF6, některé větší - PF2 a PF5, a největší jsou 24 metroví obři PF3 a PF4. Jejich vinutí se musí navíjet na staveništi, neboť jsou tak velké, že by byly nepřepravitelné. Cívky PF2 a PF5 jsou již navinuty a zkompletovány, a cívky PF3 a PF4 se dokončí v nejbližších letech. Navíjecí zařízení již není třeba a uvolnilo místo v hale pro další úkoly.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 .. 95
Vrátit se nahoru