Jít na vyhledávání

Třípól, časopis

20. 08. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Různé kovové komponenty tištěné 3D technologií (zdroj ORNL)

Různé kovové komponenty tištěné 3D technologií (zdroj ORNL)

3D tisk vyrábí aktivní zónu mikroreaktoru

V roce 2019 byl v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) amerického ministerstva energetiky zahájen program Transformation Challenge Reactor (TRC), jehož cílem má být vyprojektování, výroba a provoz demonstračního mikroreaktoru do roku 2023. Tento program posunuje kupředu pokrok, kterého bylo dosaženo v ORNL v oblasti výroby materiálů, jaderné vědy, jaderného inženýrství, výpočetní techniky, analýzy dat a v dalších oblastech. TRC uvede do života nové pokročilé materiály a používání integrovaných sensorů a kontrolních přístrojů, které umožní vznik vysoce optimalizovaného efektivního systému, díky němuž bude možno snižovat náklady, spoléhat se na vědecký pokrok a kde vznikne možnost uskutečňovat nové cesty v oblasti projektování, výroby, licencování a provozu jaderných zařízení. Ministerstvo spustilo tento program v rámci hledání nových přístupů, jak co nejrychleji a nejekonomičtěji rozvíjet energetická řešení při přechodu na zajišťování spolehlivé a čisté energie.

17. 08. 2020
Autor

Autor: Eva Doležalová

Mnohokanálový výboj ve vodě. © Archiv ÚFP AV ČR

Mnohokanálový výboj ve vodě. © Archiv ÚFP AV ČR

Použití elektrických výbojů v medicíně

Víte, že díky elektrickým výbojům se můžete vyhnout operaci? Vědci z Ústavu fyziky plazmatu a 1. lékařské fakulty vyvinuli neinvazivní metodu (bez operace) odstranění močových kamenů. Používá se dnes již v desítkách nemocnic po celé České republice. Výzkumy se teď zaměřují také na možnost využití výbojů i k léčbě nádorových onemocnění.

14. 08. 2020
Autor

Autor: (red)

Superslané odpadní vody mohou být i několikrát slanější než nejslanější moře na světě: Mrtvé moře v Jordánsku (foto MD)

Superslané odpadní vody mohou být i několikrát slanější než nejslanější moře na světě: Mrtvé moře v Jordánsku (foto MD)

Nová metoda odsolování

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích. Např. vodohospodářští manažeři v USA očekávají nedostatek sladké vody již během příštích 10 let ve 40 unijních státech. S růstem světové populace i HDP roste poptávka po sladké vodě a s pokračujícím růstem globálních teplot se bude nedostatek vody jen zhoršovat. Zvýšení dodávek vody se stále více spoléhá na odsolování slané, zejména mořské vody. Předpokládá se, že se v letech 2016 až 2030 globální kapacita odsolování zdvojnásobí. Odsolovací procesy jsou drahé a mohou být škodlivé pro životní prostředí. Solanky s ultravysokou salinitou, které jsou vedlejším produktem odsolování, mohou mít několikanásobně vyšší slanost než mořské vody a jsou zvláště problematické pro vnitrozemská odsolovací zařízení, např. v Arizoně, Kalifornii, Floridě a Texasu. Jak se s nimi vypořádat, aby nezhoršovaly citlivou vodní bilanci?

12. 08. 2020
Autor

Autor: (red)

Webstránka KOSMOS NEWS

Webstránka KOSMOS NEWS

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích a popularizačních programů a akcí, uspořádání besed a přednášek o kosmonautice, o životě ve vesmíru a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi. Pro starší studenty zprostředkovávají studijní a experimentální programy.

11. 08. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Srdcem každého ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany je jaderný reaktor umístěný pod tímto krytem (zdroj: vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Srdcem každého ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany je jaderný reaktor umístěný pod tímto krytem (zdroj: vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ekonomicky efektivní dekarbonizace, odemknutí financování. COVID-19 má významné účinky na globální ekonomiku a v důsledku i na energetiku. OECD-NEA zdůrazňuje zejména důležitost spolehlivosti a odolnosti elektroenergetiky v době velkých přírodních, zdravotních a společenských zvratů. Vlády musejí zvažovat široký okruh opatření pro obnovu ekonomiky a tvorbu pracovních příležitostí. Je zcela zřejmé, že bude třeba připravovat stimulační balíčky, které budou muset plnit dlouhodobé ekologické a také energeticko-bezpečnostní cíle. NEA zkoumá regulační a provozní vlivy krize a spolupracuje s členskými zeměmi na výměně politických přístupů a nejlepších zkušeností z celého světa. V souvislosti s tímto úsilím zveřejnila NEA stručné shrnutí situace a organizuje řadu diskusních jednání, na nichž se jedná o úloze jaderné energie v období po pandemii COVID-19. Zvlášť důležitá bude úloha jaderné energie na cestě ke skutečně udržitelné a ekologicky odpovědné energetické budoucnosti.

08. 08. 2020
Autor

Autor: (red)

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO a Vladimír Janypka, marketingový a obchodní ředitel divize Elektrotechnika ABB ČR u instalace solárních nabíječek ve Vestci. (Foto ČEZ)

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO a Vladimír Janypka, marketingový a obchodní ředitel divize Elektrotechnika ABB ČR u instalace solárních nabíječek ve Vestci. (Foto ČEZ)

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA. V Evropě je jednou ze společností, které se snaží tento nový trend zachytit, i český ČEZ.

05. 08. 2020
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod. V poslední době se ale objevují investice do plovoucích větrníků, které jsou sice dražší, ale lépe využijí větrnou energii. Podle odhadů činí potenciál plovoucích větrných elektráren v Evropě, USA a v Japonsku kolem 7 000 GW.

02. 08. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

 Ochranné potrubí o průměru 25 cm obklopuje šest funkčních tras - plyny směřující k plazmatu a centrální evakuační potrubí, které dopravuje odpadní plyny ze zařízení zpět do tritiového hospodářství. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Ochranné potrubí o průměru 25 cm obklopuje šest funkčních tras - plyny směřující k plazmatu a centrální evakuační potrubí, které dopravuje odpadní plyny ze zařízení zpět do tritiového hospodářství. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

30. 07. 2020
Autor

Autor: (red)

Fotovoltaické pásy na střeše malé vodní elektrárny Přelouč. I pod nimi by mohl být třeba skleník. (Zdroj Vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Fotovoltaické pásy na střeše malé vodní elektrárny Přelouč. I pod nimi by mohl být třeba skleník. (Zdroj Vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Fotovoltaika za korunu

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí. Ve svém nápadu se uvedená společnost zaměřila na využití stávajících velkých objektů pro namontování FVE s tím, že náklady na tuto elektrárnu převezme ČEZ a majitel objektu sice bude nadále po dobu 15 let platit elektrickou energii stejně, jako platí dnes, ale potom už bude FV elektrárna jeho, stejně jako další vyrobená elektřina. V případě střední Evropy na první pohled ideální stav, protože slunečního svitu je zde maximálně 1 300 hodin za rok, což při stávajících cenách 2,50 Kč/kW, které ČEZ plánuje pro majitele držet po celou dobu 15 let, představuje platbu pro ČEZ při výrobě a spotřebě 1 MWh ve výši 1 950 000,00 eur. Ano, v platbě je zahrnuta údržba, využití distribuční sítě, záruka atd. Pro majitele to bude určitě přínos, navíc bude mít energii po celou dobu za sjednanou cenu.

27. 07. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Areál staveniště ITER (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Areál staveniště ITER (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

4D plánování montáže tokamaku ITER

K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.

25. 07. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Čtrnáct mýtů kolem koronaviru

Nový koronavirus bohužel stále obchází svět a nechce ustoupit. Jak infikuje další a další lidi na celém světě, množí se také zpravodajské články a příspěvky na sociálních sítích. V záplavě informací je těžké oddělit skutečnost od fikce - a jak známo, nesmysly a konspirační teorie se šíří lépe a radostněji, než vědecká fakta. Americký portál Live Science sestavil seznam nejoblíbenějších mýtů o novém koronaviru SARS-CoV-2 a o nemoci COVID-19, kterou způsobuje, a na základě odborných poznatků vysvětluje, proč jsou tyto fámy zavádějící nebo dokonce nebezpečné.

24. 07. 2020
Autor

Autor: (red)

Rafinerie firmy Neste v Rotterdamu (zdroj Neste)

Rafinerie firmy Neste v Rotterdamu (zdroj Neste)

Největší elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku na světě

Česká energetická společnost ČEZ se prostřednictvím společnosti Sunfire účastní výstavby největšího vysokoteplotního elektrolyzéru na světě, který vyrobí až 60 kilogramů zeleného vodíku za hodinu. Postaví jej konsorcium šesti firem v areálu rafinérie obnovitelných paliv v Rotterdamu. Jedním z realizátorů ambiciózního projektu s výkonem 2,6 MW je i společnost Sunfire, v níž Skupina ČEZ vlastní minoritní podíl přes Inven Capital.

21. 07. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Za posledních 40 let zmizela v létě asi třetina mořského ledu v Arktidě. Je to oblast o ploše přibližně 2,4 milionů km2, což je velikost např. Alžírska.

Za posledních 40 let zmizela v létě asi třetina mořského ledu v Arktidě. Je to oblast o ploše přibližně 2,4 milionů km2, což je velikost např. Alžírska.

Lze zachránit mořský led Arktidy?

Pokud chceme zachránit Arktidu, musíme jednat okamžitě. Existují tři ambiciózní projekty na obnovení ledu v Arktidě. Arktida se otepluje rychleji, než kterákoliv jiná část světa. Jsme svědky nových a nových rekordů v rychlosti tání i ve velikosti plochy tání ledu. Navíc mizí i grónský led, který podle výpočtů obsahuje tolik vody, že by mohla zvýšit hladinu celosvětového moře o 6 metrů. Arktický permafrost rovněž taje a uvolňuje do atmosféry stále více oxidu uhličitého a metanu. Ekonomické škody v souvislosti s oteplováním se na konci století odhadují na 67 trilionů dolarů. Oteplování oslabuje polární tryskový proud (jet stream), což je rychle proudící vzduch ve vysokých výškách na severní polokouli. Ten způsobuje změny klimatu s následnými obdobími sucha, povodněmi a vlnami horka.

18. 07. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Ilustrační obrázek Panamského průplavu (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek Panamského průplavu (zdroj Pixabay)

Radiační technologie zkoumají Panamský průplav

Panama se učí, jak využívat radiační technologie k modelování pohybu sedimentů v Panamském průplavu i v nedalekých jezerech. Na základě modelů plánuje vyvinout nové bagrovací postupy, které zajistí hladký průjezd lodí a tím nepřetržitý tok lidí a produktů touto světoznámou námořní cestou, která s více než 800 000 loděmi ročně patří k nejrušnějším vodním cestám na světě.

15. 07. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Poslední úkol sestavy hlavního korpusu - instalace víka kryostatu - byl dokončen v březnu 2020. Koncem roku se plánuje celkové uvedení do provozu. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Poslední úkol sestavy hlavního korpusu - instalace víka kryostatu - byl dokončen v březnu 2020. Koncem roku se plánuje celkové uvedení do provozu. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Japonsko a Evropa dokončily montáž celosupravodivého tokamaku JT-60SA

Ve stínu šampiona – tokamaku ITER - probíhala montáž, z níž se vynořil největší tokamak na světě, japonský JT-60SA (Super Advanced). Pokud se jej podaří oživit podle plánu už koncem tohoto roku, bude skutečně největším činným tokamakem. Se svými 130 m3 plazmatu překoná oxfordský JET (Joint European Torus) o 50 m3. JT-60SA je třetím celosupravodivým tokamakem, které jsou jen v Asii, a to v Číně, Jižní Koreji a nyní i v Japonsku.

12. 07. 2020
Autor

Autor: Tesařík Bohumil

Čerstvě připravená lučavka královská (zdroj Wikimedia Commons, autor Thejohnnler)

Čerstvě připravená lučavka královská (zdroj Wikimedia Commons, autor Thejohnnler)

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye de Hevesymu a dánskému teoretickému fyzikovi Nielsu Bohrovi (1885-1962).

09. 07. 2020
Autor

Autor: (red)

I v hlavním městě jde najít místa, kde lze vytvořit vodní meandry (zdroj Hl. m. Praha)

I v hlavním městě jde najít místa, kde lze vytvořit vodní meandry (zdroj Hl. m. Praha)

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2513-praha-bojuje-se-suchem-vyuzije-prusaku-podzemnich-vod), mnoho městských parků projde revitalizací, a po celé metropoli dojde k výsadbě desítek tisíc nových stromů. Efektivním nástrojem boje se suchem budou rybníky a vodní plochy. Praha dává do pořádku přírodní procesy, které člověk v minulosti svou činností naboural.

07. 07. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Zástupce státní fúze: Únorový pohled na Trojbudoví (Tokamak Complex) s Budovou tokamaku ITER uprostřed a diagnostickým a tritiovým křídlem na straně. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Zástupce státní fúze: Únorový pohled na Trojbudoví (Tokamak Complex) s Budovou tokamaku ITER uprostřed a diagnostickým a tritiovým křídlem na straně. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým polem – ale máme pro získání dost vysoké hustoty a dost dlouhé doby udržení plazmatu dát přednost extrémním magnetickým polím co do konfigurace i intenzity, nebo většímu objemu plazmatu?

05. 07. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Budova ústavu ATOMKI v maďarském Debrecínu (copyright ATOMKI)

Budova ústavu ATOMKI v maďarském Debrecínu (copyright ATOMKI)

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly. Atilla Krasznahorkay a jeho kolektiv z maďarského Ústavu jaderného výzkumu maďarské akademie věd Atomki v Debrecínu již celou řadu let studují rozpad radioizotopu beryllia-8. V roce 2016 uveřejnili podrobnosti o náhodném objevu, o němž se domnívají, že v něm hraje roli neznámá částice. Později byla tato částice označena jako možný náznak existence páté síly. Nyní tito výzkumníci objevili další anomálii, tentokrát z oblasti přenosu energie, která souvisí s excitovaným stavem jádra hélia. Mohlo by se jednat o projev stejné částice. Vypočítali, že tato částice má hmotnost kolem 17 megaelektronvoltů a je tedy asi 33× těžší než elektron. Proto ji nazvali X 17.

03. 07. 2020
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás. Komáři detekují pach, který vydáváme pomocí specializovaných smyslových orgánů. Pomocí jemných chemických stop, které naše těla zanechávají, neomylně najdou svou oběť.

01. 07. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Jaderná elektrárna Dukovany (foto Sucharda, zdroj www.svetenergie.cz)

Jaderná elektrárna Dukovany (foto Sucharda, zdroj www.svetenergie.cz)

Náměty do globální diskuse o energetice

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.

29. 06. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Přilbu gigantického rytíře připomíná první hotový sektor vakuové komory tokamaku ITER. Od prvního výkresu do zhotovení uplynulo deset let. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Přilbu gigantického rytíře připomíná první hotový sektor vakuové komory tokamaku ITER. Od prvního výkresu do zhotovení uplynulo deset let. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Ocelová schránka pro 150 000 000 °C horké plazma

Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické cívky, aby se navlékly na neméně gigantický toroid z nerezi. Tisíce tun oceli a supravodivého materiálu. Začala poslední fáze montáže fúzního reaktoru, který má poprvé v historii lidské společnosti zažehnout ZISKOVOU termojadernou fúzi na Zemi. „Nedostatek energie“ má šanci se stát globálně neznámým pojmem!

27. 06. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Spodní část terčové oblasti NIF (na monochromatickém snímku složeném pro nedostatek světa z pěti expozic je označena modře), do níž směřují svazky výkonných laserů (credit Lawrence Livermore National Laboratory, foto Damien Jemison)

Spodní část terčové oblasti NIF (na monochromatickém snímku složeném pro nedostatek světa z pěti expozic je označena modře), do níž směřují svazky výkonných laserů (credit Lawrence Livermore National Laboratory, foto Damien Jemison)

Olovo tvrdší než ocel

Řeknete si, že to není možné, protože každý ze školy ví, že olovo je měkký kov. Avšak vědcům se podařilo olovo rychle stlačit velmi výkonným laserem. Díky tomu se typicky měkké olovo stalo dvěstěpadesátkrát tvrdším než je tvrzená ocel. Rozdíl mezi silnými (tvrdými) a slabými (měkkými) materiály tkví v tom, jak se v nich atomy navzájem pohybují. Když jsou atomy uspořádány tak, že se vzájemně lehce pohybují, jako je tomu v případě olova, pak se jedná o materiál měkký a poddajný. Když se atomy nemohou navzájem snadno pohybovat, jako je tomu například v železe, materiál je tvrdý a pevný.

25. 06. 2020
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek fotosyntetizující rostliny - čtyřlístky pro štěstí (foto MD)

Ilustrační obrázek fotosyntetizující rostliny - čtyřlístky pro štěstí (foto MD)

Odhalování tajemství fotosyntézy

Úplné pochopení a napodobení procesu fotosyntézy, který umožňuje rostlinám, řasám a dalším organizmům získávat energii ze slunečního záření, by mohlo lidstvu otevřít cestu k novému zdroji energie či přinejmenším vylepšit současné technologie. Američtí vědci přišli s objevem, který vysvětluje záhadu, nad kterou si vědci lámali hlavy více než 3 desetiletí.

23. 06. 2020
Autor

Autor: Tesařík Bohumil

Titulní stránka knížky

Titulní stránka knížky

‎Historie přírodních věd v českých zemích

V nové monografické publikaci „Věda v českých zemích / Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky“ (Česká technika - nakladatelství ČVUT, Praha 2019, 1. vyd., 555 str.) je pětičlenným týmem našich předních vědeckých pracovníků ve svých oborech a mnohaletých vysokoškolských učitelů (prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc, FEng., dr. h. c.; prof. PhDr. Eva Samotavová, DrSc.; doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.; doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc.; prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph. D.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.) mapován vývoj pěti přírodovědných oborů od 14. do 20. století a částečně aktualizován až do počátků 21. století.

21. 06. 2020
Autor

Autor: (red)

Rozvodna Řeporyje (foto MD)

Rozvodna Řeporyje (foto MD)

Digitalizace distribuce elektřiny

Prostředí distribučních sítí se mění: tok elektřiny přestává být jednosměrný od výrobce přes distribuci k zákazníkovi, ale mění se na obousměrný, neboť zákazník se prostřednictvím obnovitelných zdrojů stále častěji stává výrobcem. Sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. ČEZ Distribuce v letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Více než čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií.

19. 06. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Lidstvo již překročilo čtyři z devíti planetárních hranic (Zdroj: New Scientist)

Lidstvo již překročilo čtyři z devíti planetárních hranic (Zdroj: New Scientist)

Devět systémů podporujících život na Zemi

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.

17. 06. 2020
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT)

Studium kvantových technologií na FJFI

Vývoj elektroniky a výpočetní techniky naráží na fyzikální limity.Už téměř není možné jednotlivé prvky dále zmenšovat a zvyšovat jejich efektivitu a výkon. Prolomení těchto limitů slibuje ovládnutí kvantových technologií. Ty se přitom prolínají mnoha oblastmi od kvantové fyziky, přes informace a komunikaci, nanomateriály a nanostruktury, kvantovou fotoniku, optiku a plazmoniku, nové laserové generátory, nové materiály s unikátními vlastnostmi, až po matematickou fyziku a modelování. Celému tomuto širokému spektru se věnuje nově akreditovaný doktorský studijní program Kvantové technologie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Nový studijní obor přispěje zcela jistě k rozvoji tradičních i zcela nových oborů.

17. 06. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Různá obohacení uranu používaná pro různé účely (kresba MD)

Různá obohacení uranu používaná pro různé účely (kresba MD)

Belgie začíná vyrábět molybden Mo-99 pomocí LEU

V belgickém výzkumném reaktoru 2 (BR2), jednom ze tří provozovaných výzkumných reaktorů v Belgickém jaderném výzkumném středisku (SCK-CEN) v Mol na severovýchodě Belgie, byl ozářen první terčík z nízkoobohaceného uranu (LEU, Low Enriched Uranium). SCK-CEN je klíčovým partnerem střediska IRE (Belgický institut radioelementů) pro výrobu radioizotopů. Nejčastěji užívaným radionuklidem v nemocnicích je technecium 99m (99mTc), které se přímo na odděleních nukleární medicíny připravuje jako dceřiný produkt z molybdenu 99 (99Mo). Výrobci radionuklidů tedy připraví 99Mo a co nejrychleji ho odešlou k příjemcům. Ústav IRE, se sídlem ve Fleurusu, uvedl, že první dávka 99Mo-99 bude odeslána do USA. V USA je nukleární medicína velmi rozšířená - technecium se používá denně ve více než 40 000 postupech!

15. 06. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Budoucnost řízení automobilů

Smiřte se s tím, že budoucí technologie ve vašem autě bude sledovat každý pohyb řidiče. Bude to dobrá věc? Dozor je běžnou věcí v životě. Šéf kontroluje práci podřízeného, supermarkety shromažďují data o tom, co kupujete, kamery sledují vaše kroky. Nyní je na řadě další kontrola: automobil. Během několika měsíců mají evropští právníci připravit návrhy pravidel monitorovacích zařízení, která budou povinně instalována v automobilech. Každý nový model auta bude muset během tří let obsahovat černou skříňku, která bude kontrolovat rychlost, ospalost řidiče a další věci. Evropská komise předpokládá, že tato technika zachrání do roku 2030 více než 7 000 životů.

1 .. 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 .. 103
Vrátit se nahoru