Třípól, časopis
Je radioaktivita nutná pro život?
Už to tak vypadá. Od svého vzniku se Země koupe v moři kosmického záření i svého vlastního záření z pozemských hornin. A s ní všechno živé, co na Zemi je. Nedávné odborné studie biologických efektů záření prováděné od úrovně přírodního pozadí až k téměř nulové radiaci ukazují, že úplná nepřítomnost ionizujícího záření není pro organizmy dobrá. Jsou to například experimenty s mikroby a buňkami lidských plic, které prováděli vědci na státní universitě Nové Mexiko, či s různými druhy bakterií, jejichž růst se zpomaloval v podmínkách nedostatku radiace. To vše odporuje tradiční hypotéze bezprahovosti účinků ionizujícího záření.
Úryvek z materiálu Botswana Investment and Trade Centre pro potenciální investory do uhelného průmyslu země (zdroj BITC Investor Factsheet)
Největší světové zásoby uhlí do těžby!
V africké Botswaně, pod jejímž územím leží obrovské zásoby uhlí, má začít těžba a export uhlí. Zásoby uhlí v Botswaně byly objeveny v 60. letech, ale až do dnešní doby zůstaly v podstatě netknuté. Vedly k tomu dva důvody: nízký počet obyvatel (2,3 milionu) a nedostatečná infrastruktura umožňující jeho export. Věří se, že botswanské zásoby uhlí jsou největší v Africe, ale stále se přesně neví, jak jsou velké a jak kvalitní. Analýza z roku 2012 uváděla 28,5 miliardy tun, tedy by se jednalo o dosud největší netěžené ložisko na světě. Klimatičtí vědci však alarmují: aby bylo možné udržet lidmi vytyčené globální klimatické cíle, měly by tyto zásoby zůstat pod zemí! Několik firem již zahájilo těžbu a první zásilka byla po železnici expedována do Jižní Afriky.
Zkoumání autenticity potravin pomáhá nejen dotčeným zemím a jejich charakteristickým produktům, ale i všem spotřebitelům – hlídá kvalitu a bezpečnost potravin (zdroj IAEA)
IAEA spustila projekt proti podvodům s potravinami
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, The International Atomic Energy Agency (IAEA)) spustila pětiletý výzkumný projekt na definování a vyladění metod pro testování pravosti potravin a správnosti obsahových složek uvedených na etiketách potravin. Do analýz založených na jaderných technikách se zapojili experti ze 16 zemí. IAEA na projektu spolupracuje s Organizací pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Organization (FAO)) Spojených národů. Výsledkem projektu bude pomoc rozvojovým zemím bojovat s podvody zejména u vysoce ceněných potravinových produktů jako je med, káva, speciální variety rýže apod.
Radionuklidy mapují půdní erozi
V pohoří Radan v jižním Srbsku přitahují turisty zvláštní skalní útvary. Jmenují se Djavolja Varoš (Ďábelské město) a tvoří je více než 200 skal ve tvaru sloupů zakončených kameny. Místní mytologie v útvarech vysokých od 2 do 15 m a širokých 4 až 6 metrů vidí zkamenělé svatebčany, geologie vysvětluje přírodní jev rozdílnou erozí hornin s různými vlastnostmi. Jiná věda, jaderná fyzika, pak pomáhá s mapováním této eroze a určením nejlepších způsobů, jak pozoruhodný přírodní útvar konzervovat.
Dekarbonizace těžkého průmyslu
V tzv. boji proti změně klimatu se hovoří takřka výhradně o energetice. Producentem CO2 však nejsou jen elektrárny na fosilní paliva. Významnou úlohu hraje například výroba oceli a cementu, která se podílí na globálních emisích CO2 asi 16 % (což se rovná uhlíkové stopě USA). Následuje výroba hliníku, amoniaku a plastů.
Víra v ďábly
Kde vznikl duchovní koncept zla? Jedním z možných vysvětlení mohou být pokusy lidí porozumět infekčním chorobám a vypořádat se s nimi. Spojování nemocí a jejich příznaků se záhadnými zlými silami je praxe, která fungovala v tradičních systémech náboženství až do poloviny 19. století, kdy teprve medicína zavedla teorii choroboplodných zárodků. Teorie zárodků odhalila, že příčinou nemocí jsou spíše mikroskopické patogeny než zlovolní duchové.
Indie a jaderná energetika
Indická vláda rozvíjí masivní vlastní jaderný program jako jednu z částí rozvoje domácí infrastruktury. Uložila si ambiciózní cíle zejména v růstu instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Nyní provozuje 22 reaktorů a 8 nových staví. Protože nemá dostatek vlastního uranu, vyvíjí unikátní palivový cyklus založený na thoriu, kterého má domácí zásoby. Indie má také jaderné zbraně a nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, proto má těžkosti získat pro svůj jaderný energetický program zahraniční spolupráci.
Co s bateriemi?
Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů. V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, což bylo podobné číslo jako za celý rok 2017. Rychlý rozvoj elektromobility je sice dobrou zprávou z hlediska ekologie, ale je zde jeden potenciálně nebezpečný problém: odpad ve formě nepoužitelných lithium iontových autobaterií. Jen z elektromobilů zakoupených v roce 2019 jich bude 500 000 tun. Je to pětkrát více než všech přenosných olověných autobaterií, které se ročně recyklují v EU.
Max Born - teoretik a filozof kvantové mechaniky
S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, od jehož úmrtí uplynulo počátkem letošního roku 50 let. Born byl jednou z klíčových postav moderní fyziky, a to jako její spolutvůrce i jako organizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Podílel se zde nejen na vzniku evropského centra „kvantové revoluce“, představujícího přední světové středisko teoretické fyziky a matematiky, ale především na výchově desítek budoucích významných vědců.
Kufřík matematických záhad
Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“. Matematika je skutečně základem všeho, co nás provází v každodenním životě – mobilní telefony, zdravotnictví, změny klimatu – a tento vliv narůstá stále rychleji. Většina jejího působení se však odehrává jaksi skrytě či v „zákulisí“ a je tak velmi snadné propadnout pocitu, že vlastně žádné působení nemá. Navzdory tomu se od druhé poloviny předminulého století počet matematiků a ostatních vědců, kteří používají tuto vědu, celosvětově zdvojnásoboval každých 10-15 let. Za tuto dobu se spolu s počtem matematiků také zdvojnásobil počet matematických publikací. Významnou roli sehrává nejen kvantitativní, ale především také kvalitativní stránka těchto prací ve všech oblastech čisté i aplikované matematiky, včetně její popularizace. Matematiku stále více využívají nejen již tradičně fyzika a technické vědy, ale také další přírodovědné a společenské obory.
Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu
Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory. Stejně jako klasické a známější drony, které ale mají většinou čtyři a více rotorů.
60 nástrojů k měření 101 parametrů. Systém vyvíjí všech sedm domácích agentur. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Bohatá diagnostika tokamaku ITER
Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex). Pravé křídlo je věnováno tritiovému hospodářství a v centrální budově je vlastní reaktor.
Stavba off-shore větrné farmy Ørsted u dánského ostrova Anholt. Ørsted plánuje podobnou farmu ve spolupráci s UK pro výrobu vodíku. (Foto Ørsted)
Vodík jako palivo budoucnosti
Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.
Utopený deštný prales
V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.
Výzkum fúze hledá nové cesty
Po dvou odložených termínech předpokládaného dosažení prvního plazmatu v tokamaku ITER (z 2016 na 2019, pak na 2025) již probleskují zprávy o čtvrtém termínu (2028). Také se značně zvyšují náklady z plánovaných 5,6 mld dolarů na dnes odhadovaných 22 mld (zatímco americké ministerstvo energetiky DOE operuje se sumou 65 mld). Není divu, že jeden ze sedmi partnerů hledá záruky, že se tokamak vůbec dostaví. Ovšem myšlenka produkovat v podstatě neomezené množství čisté energie s podobným poměrem nákladů a výstupů jako tradiční jaderné štěpení – ale bez radioaktivního odpadu - je příliš lákavá, než abychom se vzdali.
Co je to LEU Bank
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) před Vánoci obdržela druhou a poslední dodávku uranu s nízkým obohacením (LEU, Light Enriched Uranium) do své speciální „LEU Banky“ (první dodávka dorazila v říjnu 2019). Účelové zařízení pro uskladnění zásob uranu bylo vybudováno v Kazachstánu s cílem poskytnout všem členským zemím IAEA jistotu ohledně dodávek paliva pro jaderné elektrárny. Celkem se jedná o fyzickou rezervu 90 tun LEU, základní složky pro výrobu jaderného paliva. Banka nízkoobohaceného uranu je jedním z nejambicióznějších závazků agentury od jejího založení v roce 1957 a je to poprvé, co podnikla projekt takové právní a logistické náročnosti.
Obrázek prvního pokusu z r. 1926 jsme nenašli, tak alespoň druhý pokus - Martin Fleischmann a Stanley Pons z r. 1989 (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
První pokus o studenou fúzi
Když se zavolá: „Studená fúze!“ ozve se „Pons a Fleischmann!“ První pokus o studenou fúzi ale ve skutečnosti spatřil světlo světa mnohem dříve než v roce 1989, kdy zmínění dva pánové publikovali článek, v němž upozorňují na zatím neznámou jadernou reakci.
Mega větrné farmy v Severním moři
Radikální plán počítá s výstavbou umělých ostrovů v Severním moři, kolem nichž budou vybudovány série velkých vzájemně propojených větrných farem. V současné době byla ukončena počáteční analýza. Obhájci tvrdí, že tento projekt je nezbytný, protože off-shore (příbřežní) větrné elektrárny se v Evropě staví velmi pomalu na to, aby mohly být splněny cíle Pařížské dohody, a také proto, že ubývá míst blízko pobřeží, kde lze lacinější větrné turbíny budovat.
Řízení rizik projektu ITER
Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů. Projektoví manažeři kategorizují rizika jako způsob, jak navrhnout nejlepší strategii pro zmírnění jakéhokoliv rizika, které se vyskytne nebo by mohlo vyskytnout. ITER jako první projekt svého druhu není výjimkou.
Tonery do tiskáren mohou obsahovat karcinogeny
Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců. Tyto tonery nejenže nedosahují kvalit tonerů originálních, ale navíc mohou obsahovat nebezpečné látky včetně karcinogenů – styrenu či benzenu či dioxinu DekaBDE. Na rozdíl od originálních nebo renovovaných tonerových tiskových kazet ty kompatibilní nelze renovovat ani jinak ekologicky zpracovat, a tak končí přímo ve spalovnách nebo ještě hůře v rozporu s platnou legislativou na skládkách komunálního odpadu, čímž poškozují životní prostředí.
Zapojte se do projektu Česká věda do Malého Tibetu – čas máte do konce ledna
Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií. Malý Tibet je označení části kašmírského území známého také pod názvem Ladak. Od roku 1947 je celý Kašmír předmětem územního sporu mezi Indii, Pákistánem a Čínou. Podpora vzdělávání je tím nejlepším, co můžeme lidem žijícím v tomto území dát.
Arktida v plamenech
Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO2, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.
Ochrana před civilními drony
Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově. Společnost Kaspersky spustila nový typ zabezpečení, který organizacím a majitelům nemovitostí pomáhá s ochranou před neoprávněným vniknutím civilních dronů na jejich pozemek. Díky kombinaci senzorů, které využívají laserové snímání, a technologií strojového učení dokáže Kaspersky Antidrone automaticky zpozorovat, identifikovat a zabránit bezpilotnímu stroji v proniknutí do nepovolené oblasti. Velkou výhodou je navíc fakt, že dron nepřijde k újmě.
Fyzikální soutěž Fyziklání 2020
Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!
Trh s bateriemi je závislý na několika zemích
Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech. Nejproblematičtější jsou dodávky vzácného kobaltu, neboť 59 % veškeré produkce pochází z nestabilního Konga.
Odstraňování uhlíku z atmosféry
Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda? Je vůbec takové geoinženýrství potřeba? Nebylo by lepší se na globální oteplování připravit, než proti němu „bojovat“? Vždyť v historii Země tu už mnohokrát bylo, i dávno předtím, než tu byl člověk!
Nový zlatý kosmický věk
Průzkum vesmíru opět nabírá obrátky. Svědčí o tom snahy miliardářů vyvíjet velké rakety, a také soutěžení USA a Číny o návrat na Měsíc.
Jsou ateisté chytřejší než věřící?
Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, jsou inteligentnější než ti, kteří se na ně spoléhají“. Ale je tomu opravdu tak?
Kdo si hraje, nesmutní
Pokusy opakovaně ukazují, že hraní si s vrstevníky („kočkování”) podporuje zdravý psychický vývoj mláďat. Pokud jste v dětství své rodiče dováděli k nepříčetnosti neustálým hlasitým zápasením, vězte, že jste posilovali svoji odolnost vůči depresi a jiným psychickým potížím. Jak to ale funguje? Tým Jeffreyho Burgdorfa z illinoiské Severozápadní univerzity se rozhodl najít pro blahodárné účinky hry vědecké zdůvodnění.
Na zelenou zónu se vztahují smlouvy na montáž tokamaku, včetně tokamakové jámy, montážní haly a čisticího zařízení. Modrá zóna patří Trojbudoví a Budově vysokých frekvencí. Na oblast červenou, růžovou a fialovou se vztahují smlouvy na pomocná a podpůrná z
Svařuje se první termojaderný reaktor na světě
Pro montáž tokamaku a doprovodných zařízení (až do zapálení prvního plazmatu předpokládaného v roce 2025) zvolila Organizace ITER smluvní přístup. Pro finální etapu se počítá s devíti hlavními smlouvami na montáž a instalaci. Smlouvy kladou důraz zejména na zvládnutí řízení rizik.