Popis videa

Na tento experiment používáme malé kousky rychle zchlazeného skla ve tvaru kapky, tzv. batavské slzičky. Vyrábí se zahřátím skla na teplotu asi 620°C a následným prudkým zchlazením – olejem, vzduchem nebo obyčejnou vodou (princip kalení skla). Tímto procesem zůstane uvnitř skla tažné pnutí, zatím co na jeho povrchu vznikne tlakové napětí a tím získá produkt velkou mechanickou pevnost. Ale při nadměrném zatížení skleněné slzičky (obvykle k tomu dochází při nárazu nebo při snaze o změnu jejího tvaru), které lokálně naruší rovnováhu skla, dojde k překročení hranice pevnosti skla a tím ke spontánnímu rozpadu slzičky. Tento rozpad je velmi rychlý a připomíná malou explozi. Termické předpnutí skel způsobuje nejen extrém-ně vysokou rychlost rozpadu, ale také postupné dělení vzniklého prasknutí skla tak, že se (v ideálním případě) sklo rozpadne na velké množství drobných úlomků, jejichž hrany jsou tupé a u nichž nehrozí nebezpečí zranění. U zmíněných batavských slziček lze rozpad provázený malou explozí nejsnáze vyvolat uštípnutím jejich „ocásku“.

Tohoto jevu využíváme při netradiční demonstraci Pascalova zákona a také při ově-řování základní vlastnosti vody – je prakticky nestlačitelná. Slzičku ponoříme do vo-dy v zavařovací sklenici a uštípneme její tenký konec – tzv. „ocásek“ (rovněž ponořený pod hladinou). Dojde k explozi skleněné slzičky a tím k následné destrukci zavařovací sklenice.

Batavské slzičky dobře demonstrují také princip bezpečnostního kaleného skla často používaného v dopravě. Jako učební fyzikální pomůcka se batavské slzičky objevily v nabídkovém katalogu knihkupectví JČMF např. již v roce 1933.

Tímto experimentem jsme chtěli kromě funkce tvrzeného skla demosnstrovat i platnost Pascalova zákona a skutečnost, že voda je téměř nestlačitelná. Tlak vyvolaný explozí slzičky se šíří všemi směry rovnoměrně a voda, která je nestlačitelná roztrhá sklenici.