Šipku sledujeme skrz vodu, kde dochází na rozhraní vzduch – voda – vzduch k refrakci, neboli lomu světla. K lomu světla dochází na rozhraní dvou prostředí, proniká–li světlo z jednoho prostředí do prostředí druhého. A je to dané také zakřivením sklenice, kdybychom šipku pozorovali přes skleněnou nádobu tvaru kvádru, neotočí se. Lom světla jako první popsal Ptolemaios, který sestavil tabulku s úhly lomu při určitých úhlech dopadu světelného paprsku na rozhraní vzduchu a vody. Zcela obdobnou tabulku sestavil i Snell o čtrnáct století později.

Ahoj Martine a Andreasi. Moc vám oběma děkujeme za zaslaný experiment. Jevy spojené se světlem zkoumají lidé už po tisíce let. Jedním z jevů je i lom světla, kterým se zabýváte ve svém pokusu se sklenicí vody. Je obrovská škoda, že jste nám celý jev nevysvětlili tak, jak by si zasloužil. Důvodem lomu světla je to, že se v různých prostředích šíří světlo jinou rychlostí, proto může světlo při přechodu mezi dvěma prostředími měnit svůj směr. Toho se mimochodem využívá například u čoček, například v brýlích. Jedním typem takové čočky je tzv. spojka. Podobně se chová i vaše sklenice s vodou. Vytváří nejen převrácený, ale dokonce i zvětšený obraz. A pro zajímavost, je také skutečný. A co to znamená skutečný obraz? To by mohl být námět na vaše další experimentování. Přejeme hodně zdaru. Odborná porota Vím proč