2,3
11
Daniela Martincová
Komentuji, upravuji, hodnotím, publikuji
Skutečně za to může jev zvaný lom světla. Že se neláme hůl, ale světlo je také ukázkou toho v čem se liší jevy od dějů. Ne vše , co se nám jeví, se skutečně i děje. :-)
To je důležité rozlišovat a k tomu nám slouží
právě fyzika. Proč, ale k lomu světla dochází? Souvisí to se změnou rychlosti světla při přechodu z jedného do druhého prostředí. Z toho důvodu pak paprsek při přechodu mezi dvěma prostředími může změnit směr. Váš pokus však demonstruje lom světla při přechodu z prostředí, ve kterém se světlo pohybuje větší rychlostí (vzduch) do prostředí, ve kterém se šíří rychlostí menší (voda). Tím dochází k lomu zvanému též ke kolmici. To znamená, že úhel lomu je menší než úhel dopadu. Tímto doplňujeme váš popisek, ve kterém uvádíte děj opačný (lom světla od kolmice). Tedy, jak by divák (ponořen ve vodě), viděl hůl prostrcčnou nad vodu. Nyní bude skutečně úhel lomu větší než úhel dopadu (ve vzduchu se světlo šíří větší rychlostí než ve vodě).
Ve vašem videu je vidět ještě jeden velmi zajímavý jev. Všimly jste si, že v určitých okamžicích se vám na videu ukazuje rozklad bílého světla na duhové barvy. Dokázaly byste tento jev vysvětlit? Naše podněty by mohly být skvělými náměty na vaše další video. Co vy na to ?
Lom světla ve vodě
Střední školaOptikaDívčí tým11. ročník (2025)
Popis videa
Nádobu naplníme vodou. Do vody vložíme plastové brčko. Při pohledu šikmo shora tyč (v našem případě brčko) ponořená do vody se jeví zlomená. Podíváme-li se na nádobu z boku, brčko vidíme v jeho skutečném stavu, tj. rovné. Světelný paprsek se na rovinném rozhraní dvou opticky různých prostředí láme – nastává lom světla. Postupuje-li paprsek z opticky hustšího prostředí do prostředí opticky řidšího, ve kterém se světlo šíří větší rychlostí (např. z vody do vzduchu), nastane lom paprsku od kolmice. Úhel dopadu alfa je menší, než úhel lomu beta. Světelný paprsek postupuje od tyče a do oka se dostává po jeho lomu.
Vyjádření odborné poroty
Ahoj Kačko, Adélko a Viki, chtěli bychom vám moc poděkovat, že jste se pustily do takového krásného experimentu. Jak se lidově říká: "Hůl do vody ponořená zdá se býti nalomená." Ve vaše pokusu demonstrujete, že to tak opravdu je. Skutečně za to může děj , zvaný lom světla. Že se neláme hůl, ale světlo je také ukázkou toho v čem se liší jevy od dějů. Ne vše , co se nám jeví, se skutečně i děje. :-)
To je důležité rozlišovat a k tomu nám slouží
právě fyzika. Proč, ale k lomu světla dochází? Souvisí to se změnou rychlosti světla při přechodu z jedného do druhého prostředí. Z toho důvodu pak paprsek při přechodu mezi dvěma prostředími může změnit směr. Váš pokus však demonstruje lom světla při přechodu z prostředí, ve kterém se světlo pohybuje větší rychlostí (vzduch) do prostředí, ve kterém se šíří rychlostí menší (voda). Tím dochází k lomu zvanému též ke kolmici. To znamená, že úhel lomu je menší než úhel dopadu. Tímto doplňujeme váš popisek, ve kterém uvádíte děj opačný (lom světla od kolmice). Tedy, jak by divák (ponořen ve vodě), viděl hůl prostrcčnou nad vodu. Nyní bude skutečně úhel lomu větší než úhel dopadu (ve vzduchu se světlo šíří větší rychlostí než ve vodě).
Ve vašem videu je vidět ještě jeden velmi zajímavý jev. Všimly jste si, že v určitých okamžicích se vám na videu ukazuje rozklad bílého světla na duhové barvy. Dokázaly byste tento jev vysvětlit? Naše podněty by mohly být skvělými náměty na vaše další video. Co vy na to ?Budeme vám držet palece, ať se daří i nadále ! Odborná porota "Vím proč"
O videu
Autor videa
Kateřina Myslíková
Spoluautoři
Adéla Anna Šalomounová, Viktorie Rozvadovská
Délka pokusu
1 minuta
Pomůcky
Nádoba s vodou, brčko