Ve videu jsem popisovala, jak funguje povrchové napětí mezi vodou, jarem a pepřem. Nejdříve jsem nasypala do vody pokojové teploty pepř tak, aby částečně pokryl plochu vody. Potom jsem si namočila prst do jaru a kápla ho do pepře a jar narušil povrchové napětí kvůli tomu, že má jar menší povrchové napětí než vod, proto se povrchové napětí snížilo mezi částečkami pepře a vody. Díky tomu se pepř seskupil do hloučku a byl vytlačen na kraj nádoby. Poté jsem pokus zkoušela dělat ještě s mletou paprikou. Ta nasákla vodu a potopila se. Rozdíly mezi pepřem a parukou byly následovné: Paprika: -má hrubší a hutnější částečky -částečně se nasákne -následně se začne potápět Pepř -je menší a lehčí -výborně plave

Ahoj Zuzko, srdečně tě vítáme ve 12. ročníku naší soutěže Vím proč. Povrchové napětí je známá a velmi zajímavá vlastnost vody, která má hned několik projevů. Ty jsi nás s jedním z nich názorně seznámila. Jar opravdu lokálně snížil povrchové napětí. Proto se mimochodem používá např. na mytí nádobí, snížení povrchového napětí totiž umožňuje vodě dělat menší kapičky a ty jsou pak schopné dostávat se do menších skulinek a efektivně tak odstraňovat nečistoty. Ale zpět ke tvému pokusu. Je super, že jsi nám pokus ukázala i s paprikou, tím jsi vlastně ještě upřesnila výsledek předchozího experimentu. Moc ti děkujeme a budeme ti držet palce u tvého dalšího bádání. Odborná porota "Vím proč"