Ve videu chci se svými spolužáky ukázat, jak je možné využít solární energii kdekoliv - třeba u nás na dvoře naší malé vesnické školy. Co dělat, když máte hlad, svítí sluníčko, ale nemáte elektřinu ani ohniště? My jsme k tomu využili starou satelitní parabolu po dědečkovi, kterou jsme proměnili během chvilky v solární ohniště. Nanesli jsme na ni alobal a pokud na takovou parabolu zasvítí pořádně sluníčko, všechny paprsky se odráží do jednoho bodu, kterému se říká ohnisko. V tomhle místě se koncentruje veškerá energie a je tam velké horko, že je možné ho využít k ohřátí jídla a nepotřebujete žádnou zásuvku ani dřevo - v našem případě jsme to využili k opečení špekáčku, který jsme do tohoto místa připevnili. Vyzkoušeli jsme si tak zákon odrazu v praxi. A to bychom nebyli my, kdybychom k tomu nepřidali trochu humoru. Fyzika nás prostě baví, hlavně když se u toho můžeme i trochu zasmát a najíst.

Ahoj Tondo, Tomáši, Šimone a také všichni ostatní. Moc vám děkujeme za velmi originální a zábavné video. Samotná parabolická anténa od satelitní televize fungovala tak, že veškeré rovnoběžné paprsky od satelitu odrazila do jednoho bodu, tam byl přijímač signálu. Pro tento druh paprsků ale nemusela být anténa lesklá jako zrcadlo, to pro světlo ale ano. Na stejném principu jako váš ohřívač fungují mimochodem i koncentrační solární elektrárny. Nejsme si úplně jistí, že by se vám pomocí vašeho ohřívače podařilo upéct špekáček, natož při zatažené obloze, nicméně princip fungování jste popsali a ukázali naprosto přesně. Máme z toho radost. Těšíme se na další videa. Odborná porota "Vím proč"