Jít na vyhledávání

Komínový efekt II

Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

(stock.adobe.com)

Dobry den.

Jeste ke kominovemu efektu. Jak jsem pochopil. atmosfericky tlak je u dolni casti komina vetsi, nez u horni casti. Proudeni vzduchu by tedy melo probihat i bez zahrati vzduchu, a tedy neustale.

Jestlize tedy rozdil mezi dolni casti komina a jeho ústim by nebyl jen asi 10 metru, ale dejme tomu 1000 metru, vznikl by veliký tah.

Je tento predpoklad spravny?

S pozdravem,
Karel Fast

Ahoj Karle,

děkujeme za dotaz do naší poradny, dost možná navazuje na vysvětlení tahu kamen. Nápad je to dobrý, možná by šlo tak vysoký komín využít k výrobě (fyzikálně správně přeměně) energie. Pokud jsi mířil tímto směrem, bohužel tě zklamu. Nezávisle na výšce komína v něm vzduch samovolně proudit nebude. Tah v komíně je důležitý zejména proto, aby se do ohniště dostal kyslík a nahradil oxid uhličitý, který vzniká při hoření. Nezanedbatelné je i to, že spaliny dostaneme mimo obydlí, ale to je asi vše z jeho praktického využití.

Proč tento nápad nebude fungovat lze vysvětlit jednoduše odkazem na zákon zachování energie - k tomu, abychom rozpohybovali jakékoliv těleso (třeba vzduch v komíně) potřebujeme energii. Ale v případě samotného komínu bez dodávání tepla (což je určitá forma energie) není žádný zdroj, který by energii vzduchu v komíně dodával - šlo by tedy o perpetuum mobile.

Pokud se na tento problém podíváme z pohledu aerostatiky, měli bychom dojít ke stejnému výsledku. Je pravda, že tlak na úpatí komína je větší, než na jeho vrcholu. Je potřeba si uvědomit, že tlak v komíně a mimo něj je v případě stejné teploty v libovolné výšce stejný. K tomu, aby začal vzduch v komíně proudit, je potřeba, aby tlak vně komína byl jiný (vcelku jedno jestli vyšší nebo nižší), než tlak v něm. To zajistíme v případě topení tím, že ohřátý vzduch v komíně má menší hustotu, začne stoupat vzhůru a na jeho místo "nateče" vzduch z vnějška komína.

Ale využití vysokého komína k výrobě elektrické energie je možné, dokonce jsem zaregistroval projekty na takové elektrárny. Ty jsou projektované jako velké skleníky, ve kterých vlivem slunečního záření dochází k oteplení vzduchu a tento ohřátý vzduch stoupá komínem vysokým i stovky metrů vzhůru. V komíně je turbína, kterou proudící vzduch roztáčí a "vyrábí" tak elektrickou energii. Na m2 zemského povrchu dopadá sluneční záření o výkonu 1 kW, z 10 ha bychom tedy získali 1 MW tepelného výkonu, což není málo.

Doufám, že obě vysvětlení jsou dostatečně srozumitelná a dokazují i to, že základní zákony fyziky (zákon zachování energie) můžeme vysvětlit i pomocí poznatků z jiných oblastí naší oblíbené vědy.

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu: poradna@svetenergie.cz

Vrátit se nahoru