Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
09. 10. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Nomad_Soul / stock.adobe.com)

Černobyl

Dobrý den, i já bych měl jeden dotaz ohledně katastrofy v Černobylu. Prakticky velké množství článků, které lze o této katastrofě nalézti popisuje událost jako dva zásadní výbuchy, kde první výbuch způsobil obrovský přetlak páry (tedy něco jako papiňák), ten odhodil víko reaktoru na stranu a vyrazil střechu. Druhý výbuch (mnohem silnější) byl způsoben tím, že do reaktoru vnikal vzduch a reakcí s kovem palivových trubek, popřípadě s grafitem vznikal vodík, ten následně explodoval a rozmetal do okolí grafit a jaderné palivo…

Každý, kdo se trochu orientuje v technice, fyzikálních zákonech a explozích musí vědět, že aby to bylo takto, muselo by být porušeno příliš mnoho fyzikálních zákonů.

Fakta:

1) očití svědci: všichni popisují dva výbuchy, první doprovázen červeným až oranžovým zábleskem a velkým množstvím světlých oblaků kouře..

2) očití svědci: druhý výbuch popisují jako velmi jasný, modrobílý zábles, doprovázen obrovskou ohnivou koulí a hřibovitým tmavým mrakem kouře a prachu…

3) separační nádrže (byli čtyři, každá dlouhá 30 m, průměr 3 m a ze speciální, 64 mm tlusté, nerezové oceli) se při druhém výbuchu vypařily!!! Nenašlo se z nich ani píď, nic, všechno šlo ve formě aerosolu do ovzduší, včetně spousty tun jaderného paliva…

4) okolí reaktoru roztaveno na hmotu, podobající se trinititu (hmota vzniklá přetavením hlíny, písku teplotou v řádu desítek tisíc stupňů C°)

5) měření poměru xenonu 133 a xenonu 133m, dle kterého se dá určit stav jaderného reaktoru (1:11 čistý jaderný výbuch, 1:33 reaktor na max. výkon, Černobyl 1:19…)

6) 2 m silná, ocelová deska na dně reaktoru totálně protavena…

Jsem vojenský specialista na výbuchy a exploze. Když jsem ten obor začal studovat, tak v technologii výbušnin od T. Urbanskeho začíná kniha větou: je parní kotel výbušnina? Není, ale když..... A o tom to je. Pára není výbušnina, nebouchá. Když ji necháte v uzavřené schráně a budete zvyšovat teplotu, tak až se překročí mechanická pevnost schrány, tak ta se roztrhne, to je mechanický výbuch.... Jenže tohle se v Černobylu stát nemohlo.... Reaktor v Černobylu byla betonová, kruhová šachta o průměru cca 12 m a hloubce cca 8 m. Do té bylo umístěno aktivní jádro reaktoru. Opět silnostěnná krychle z nerezové oceli, ve které byli umístěny grafitové bloky. V nich byly osazeny palivové tyče, vodní tyče a vodítka pro regulační a havarijní tyče. Vodní tyče byly vyvedeny nad víko reaktoru, kde byly tlakové uzávěry (nastavené na 100 atm) opatřené 350 kg kostkou betonu jako závaží. Víko bylo volně ložené a těsnilo pouze svojí vahou! Pokud by do šachty reaktoru z aktivní zóny pronikala pára, tak v okamžiku, kdy dosáhne „správného“ tlaku, nadzvedne víko reaktoru, ufoukne a víko dopadne zpět. Žádný výbuch se nekoná... Ale pokud se jádro rozpálí na pořádnou teplotu (tak 2000°C a více), stane se několik věcí najednou..... Vodní trubky žárem změknou a popraskají dříve, než tlak stačí ufouknout bezpečnostními ventily. Voda a pára se dostává do styku s jádrem rozpáleným doběla.... Rozkládá se okamžitě na kyslík a vodík a BUM! První exploze. Zde opravdu může víko letět na stranu a výbuch vyráží střechu.... Ale katastrofa pokračuje.. Je nutno si uvědomit, že ač bylo vše vojenské tajemství, tak dnes se ví, že se jednalo o tzv. množivý typ reaktoru. Spaloval izotop uranu 235 a vyráběl mnohem více izotopu plutonia 239.... To se velmi ochotně štěpí na rychlých neutronech. Po prvním výbuchu došlo zároveň ke zhroucení jádra na sebe, určitá, malá část paliva přešla do vysoce nadkritického stavu, došlo k rozhoření na rychlých neutronech a dle jaderných odborníků se naráz uvolnilo 1-1,5 TJ energie, to odpovídá výbuchu 300-500 tun TNT. Výbuch tedy způsobily stejné procesy a síly, které působí výbuch v atomové bombě. A teď ta otázka: která teorie je více správná, výbuch páry a vodíku, nebo výbuch vodíku a výbuch jaderného typu? Děkuji Jaroslav H.

Dobrý den Jaroslave,

po pravdě se obávám, že na danou otázku jste asi větší odborník Vy. Obecně se nepovažuji za příznivce konspiračních teorií a (možná bláhově) důvěřuji oficiálním zdrojům – tedy v demokratických zemích.

Domnívám se, že samotná havárie v Černobylu byla důkladně a opakovaně prošetřena nezávislými organizacemi a jejich zjištění potvrzuje, že došlo k výbuchu páry a vodíku.

I v době výbuchu jaderného bloku v Černobylu byly (tehdy) západní státy schopny měřit jak úroveň radioaktivity na pozemních stanicích, tak i seismické vlny. Také už tehdy byly i (vojenské) satelity, které monitorovaly gama záření. Lze tak říci, že není možné utajit klasický jaderný výbuch – indicií, které „prozradí“ jaderný výbuch je opravdu mnoho. Což např. usvědčilo před časem severokorejský režim, že proklamovaný jaderný výbuch nebyl způsoben řetězovou štěpnou reakcí (stejně tak dnes víme, že zmíněný totalitní režim nyní jaderné zbraně má).

Pro zajímavost uvedu, že jediný nevysvětlený jaderný výbuch se uskutečnil v roce 1979. Nevysvětlený je tím, že se k němu nikdo nepřihlásil.

Ale jak jsem psal na začátku, na výbuchy (mimo ty před tabulí) nejsem odborník.

Mgr. Jaroslav Koreš, Ph.D., Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická Dukelská 13, České Budějovice
Vrátit se nahoru
detail