Třípól, časopis
Amazonský prales (zdroj rrubra, Pixabay)
Stromy jsou největšími producenty metanu v mokřadních oblastech – i když jsou suché
Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.
více na: www.3pol.cz 
2
Twitter je nejodolnější vůči konspiračním teoriím
Nedávná studie zkoumala roli různých sociálních médií a aplikací pro sdílení zpráv při šíření konspiračních teorií. Šíření dezinformací ovlivňuje to, jak jednotlivé platformy fungují, profil jejich uživatelů a vazby mezi nimi. Rozvoj pandemie je ideální situací pro zkoumání, jak se dezinformace šíří. Nejistota na začátku pandemie a nedostatek oficiálních informací vedly k výraznému nárůstu konspiračních teorií.
více na: www.3pol.cz 2
Logo soutěže
Pojeďte experimentovat do CERN!
Navrhněte a realizujte svůj vlastní částicový experiment přímo v CERNu - Centru evropského jaderného výzkumu! Možnost uskutečnit svůj projekt v největším výzkumném centru částicové fyziky na světě se nabízí středoškolákům z celého světa v rámci soutěže Beamline for School (BL4S). Týmy s minimálně pěti členy (maximálně devíti) a dvěma vedoucími musí do 15. dubna 2022 podat návrh svého experimentu, který chtějí umístit do cesty svazku protonů o energii 26 GeV. Kromě pobytu v CERNu mohou získat také detektor částic pro školu či jeden z pěti teleskopů.
více na: www.3pol.cz 3
Koncentrace kyslíku v atmosféře (podle LIHH kresba MD)
Fakta o kyslíku
Díky kyslíku je dnes na Zemi život takový, jak jej známe. Je to bezbarvý plyn a tvoří 21 procent zemské atmosféry. Protože je všude kolem, snadno bychom si mysleli, že je nudný a inertní; ve skutečnosti je jedním z nejreaktivnějších nekovových prvků (fluor ho trumfne). Na Zemi se objevil asi před 2,3 až 2,4 miliardami let a podle studie z r. 2007 financované NASA se jeho hladiny začaly šplhat k současným koncentracím nejméně před 2,5 miliardami let. Je možné, že to bylo už dříve, protože v Indii se našla hornina stará 3 miliardy let, která musela vzniknout za přítomnosti kyslíku. Nikdo přesně neví, proč se tento plyn stal významnou součástí atmosféry, ale je možné, že to způsobily geologické změny na Zemi. První organizmy kyslík nepotřebovaly, ba dokonce byl pro ně jedovatý, jakmile se ale objevily fotosyntetizující organismy, stoupal obsah kyslíku v ovzduší a život se mu musel přizpůsobit.
více na: www.3pol.cz 2
Největší dobíjecí místo v ČR schopné obsloužit e-auta všech značek postavil ČEZ na 83. km dálnice D5 u Šlovic (foto ČEZ)
Elektromobilita není jediné řešení, variant dopravy má být více
Elektromobilita je řadou aktérů z automobilového průmyslu či politiky zmiňována jako jediná možná budoucí alternativa k současným spalovacím motorům, a to i za cenu přehlížení limitů či problémů spojených s tímto řešením. Mnohem vhodnější by ovšem bylo chápat elektromobilitu jako jedno z možných řešení a připustit i další alternativy. Jednou z nejperspektivnějších je jednoznačně vodík, tvrdí Daniel Struž, jednatel společnosti Adast.
více na: www.3pol.cz 2
V levém dolním rohu obrázku vede most z ústředí (sídla ředitele) do nejaderné kontrolní budovy. Menší budova bude postavena později podle jaderných norem jako nouzové řešení. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
Kontrolní budovy ITER
Jako musí mít každé letiště budovu s kanceláří Řízení letového provozu s řadou blikajících monitorů uvnitř a otáčející se radarovou anténu, stejně tak musí mít každý tokamak řídicí místnost, pro kterou se vžil název Control room, lidově „ovládačka“. Ovládačka největšího tokamaku, který spolufinancuje celý svět, se právě staví. Ovládačce ITERu se sice na střeše nebude točit radarová korouhvička, ale monitorů bude mít více než letiště v Ruzyni.
více na: www.3pol.cz 1
Bioplyn se zatím získává a používá jen pro lokální potřeby (bioplynová stanice Číčov) (Zdroj: vzdělávací portál ČEZ „Svět energie“)
Náhrada zemního plynu – biometan a vodík?
Ozelenění a dekarbonizace českého plynárenství by měla být v budoucnu spojená především s biometanem a vodíkem. Většímu podílu biometanu aktuálně brání především zastaralá legislativa, do roku 2050 by však jeho podíl mohl narůst až na 40 %. V případě vodíku pak bude záležet zejména na jeho výrobě a na množství, které se bude moci vtlačovat do tuzemské plynárenské sítě. Spíše než stavba nových přepravních soustav bude ekonomicky výhodnější úprava stávajících.
více na: www.3pol.cz 2
Budova ComAp (zdroj ComAp)
Řídí nezávislé zdroje energie pro celý svět už 30 let
Česká firma ComAp, která je světovým lídrem v řídicích systémech pro záložní a nezávislé zdroje energie, oslavila 30 let. Z počáteční nuly při svém založení v roce 1991 to dotáhla až na roční obrat ve výši téměř 2 mld. Kč. Že to jde díky poctivé práci, invenci a neustálé chuti učit se, potvrzuje i příběh této společnosti . Její kontroléry řídí dodávku energie na všech ostrovech v Polynésii, její systémy zajišťují nepřetržitý a stabilní zdroj energie pro datové centrum ve Švýcarsku nebo synchronizují záložní zdroje pro pražskou O2 arénu, aby nedošlo k nečekanému výpadku. Firma je plně v rukách svých českých zakladatelů a chce nadále růst – tak, aby mohla významně přispět k celosvětovému přechodu na udržitelné zdroje energie.
více na: www.3pol.cz 2
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Námrazy na vedení
Zatímco silný mráz nepředstavuje pro distribuční soustavy velké nebezpečí, vlhké počasí s teplotami mírně pod nulou již problémy způsobit může. Hrozí při něm totiž vznik námrazy, která neúměrně zatěžuje vedení a může v extrémním případě způsobit i pád vodičů nebo celých linek. Inteligentní distribuční soustavy, takzvané Smart Grids, sníží toto riziko instalací měřičů námrazy na vytipované úseky. Díky nim bude možné včas zasáhnout například využitím technologie vyhřívání linek.
více na: www.3pol.cz 2
Georgina Dransfieldová na základně Concordia (zdroj Univ. of Birmingham)
Novoroční mise zahájila novou fázi výzkumu exoplanet
Mise na jedno z nejchladnějších a nejvzdálenějších míst na Zemi umožní novou fázi pátrání po vzdálených planetárních systémech. Doktorandka Georgina Dransfield z University of Birmingham odcestovala do francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia v Antarktidě, aby dohlédla na instalaci nové nejmodernější kamery na teleskopu ASTEP (Antarctic Search for Transiting ExoPlanets). Nový přístroj umožní vědcům vidět mnohem širší škálu planet obíhajících kolem hvězd mimo Sluneční soustavu, což rozšíří naše hledání planet schopných hostit život.
více na: www.3pol.cz 2
Energetický kontejner pro staveniště (zdroj Eaton)
Nulové emise na stavbě?
Společnost Eaton je součástí nového výzkumu, jehož cílem je vytvořit model staveb, které nebudou produkovat emise. To by mohlo mít samozřejmě ohromné následky pro stavební společnosti i společnosti zajišťující dodávky energií. Výzkumný projekt nazvaný PILOT-E je částečně financovaný norskou vládou a jeho cílem je dosáhnout nulových hodnot emisí ze stavenišť. Výsledky výzkumu budou sdíleny mimo Norsko prostřednictvím jeho partnerů.
více na: www.3pol.cz 2
Největší tokamak na světě -JET (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
JET slaví 100 000. výstřel
Jeho spuštění v roce 1983 přihlíželo Její Veličenstvo královna Alžběta II. Evropský tokamak JET (Joint European Torus) umístěný v Abingdonu poblíž Oxfordu je stěžejním experimentálním zařízením evropského výzkumného programu jaderné fúze. Je bezesporu jedním z nejdůležitějších zařízení na světě v historii výzkumu energie z jaderné syntézy. Dne 18. ledna 2022 završil stroj svůj 100 000. výstřel - dvakrát přitom došlo k zažehnutí jaderné fúze (roku 1997 a 2021). Plasma uvnitř jeho vakuové komory dosahuje vyšší teploty, než které kdy byly naměřeny na Slunci.
více na: www.3pol.cz 1
Ilustrační obrázek z akce „Staň se na den vědkyní“ (zdroj FJFI)
11. února -Mezinárodní den dívek a žen ve vědě
Přestože počet pracovníků ve výzkumu avývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 %, v roce 2019 už jenom 30 %. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakultajaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci „Staň se na den vědkyní“ se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).
více na: www.3pol.cz 2
Záběr z prezentace při dnešním živém vysílání tiskové konference (zdroj UKAEA)
Právě dnes zveřejnil tokamak JET výsledek nejnovějšího fúzního experimentu
Vyhlídka na využití síly hvězd se posunula o krok blíže realitě poté, co vědci vytvořili nový rekord v množství energie uvolněné při trvalé fúzní reakci. Vloni proběhla druhá deuterium-tritiová kampaň na největším tokamaku Joint European Torus v Culhamu u Oxfordu. Během pětisekundového zážehu fúze se uvolnilo 59 megajoulů tepla – to odpovídá asi 14 kg TNT, což je více než dvojnásobek předchozího rekordu 21,7 megajoulů z roku 1997 stejným zařízením. (O JET jsme naposledy psali před dvěma dny zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2801-jet-slavi-100-000-vystrel) Nyní jsme zvědaví, jaký bude špičkový uvolněný fúzní výkon. V roce 1997 byl 16,5 MW, což představovalo zisk Q = 0,65.
více na: www.3pol.cz 1
Usazení vrchlíku kontejnmentu během výstavby v 90. letech (zdroj ČEZ)
Deset tisíc dní předpjatý kontejnment
Přesně deset tisíc dní uplynulo 22. ledna od předepnutí ochranné obálky budovy reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak 6. září 1994, kdy technici náročné předpínání klíčové temelínské budovy po skoro čtyřech měsících dokončili. A bylo to vůbec poprvé, kdy byla tato technologie v podmínkách českých jaderných elektráren použita.
více na: www.3pol.cz 2
Nové zařízení umožní pracovníkům natrénovat si důležité činnosti kolem parogenerátorů (zdroj ČEZ)
Temelín trénuje své dodavatele
V posilování dovedností dodavatelů i vlastních pracovníků pokračuje ČEZ na jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Do Tréninkového a realizačního centra v temelínské elektrárně pořídil za 25 miliónů korun kopii důležitého zařízení, které se používá při údržbě a kontrolách parogenerátorů v jaderné části elektrárny. Jde o vizuální kontrolu parogenerátorových trubiček.
více na: www.3pol.cz 2
Plamen diamantového tvaru je typický pro vysokoteplotní raketový výfuk s vysokým průtokem (credit Pulsar Fusion)
Pulsar Fusion předvedl hybridní „zelenou“ raketu
V sobotu 26. listopadu v ospalém horském městečku Gstaad ve Švýcarsku předvedla britská společnost Pulsar Fusion svůj nejnovější zelený hybridní raketový motor. Hybridní raketa je částečně poháněná HDPE (high density polyethylene) z recyklovaného plastu. Raketa by mohla brzy sloužit k vynášení satelitů i lidí do vesmíru. Pulsar Fusion je soukromá firma zabývající se vývojem raketových motorů a zařízení pro jadernou fúzi. Vlastní ji britský šlechtic, TV star, soukromý podnikatel a nadšenec do jaderné fúze Richard Dinan (psali jsme o něm zde: Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz)).
více na: www.3pol.cz 2
Supersolid - podivná nová fáze hmoty
Fyzici vytvořili vůbec první dvourozměrný supersolid – bizarní fázi hmoty, která se chová jako pevná i kapalná současně. Supersolidy (super pevné látky) jsou materiály, jejichž atomy jsou uspořádané do pravidelné opakující se krystalové struktury, ale jsou také schopny proudit, pohybovat se, aniž by ztratily jakoukoli kinetickou energii. Navzdory svým podivným vlastnostem, které zřejmě porušují mnoho známých fyzikálních zákonů, je fyzici teoreticky dlouho předpovídali – poprvé se jejich návrh objevil v práci fyzika Eugena Grosse již v roce 1957. Po více než 50 let ale nebylo jasné, zda superpevný stav může existovat. Nyní, pomocí laserů a super-chlazených plynů, fyzici konečně přemluvili supersolid dokonce do 2D struktury, což je pokrok, který by mohl vědcům umožnit prolomit hlubší fyziku skrývající se za tajemnými vlastnostmi podivné fáze hmoty.
více na: www.3pol.cz 2
„Strojovna“ datového centra (zdroj Akela999 , Pixabay)
Jak řešit nestabilitu obnovitelných zdrojů
Jednou z klíčových podmínek úspěšného přechodu na bezuhlíkovou energetiku, jak si ji přeje EU, je vyřešení problému s nestabilitou obnovitelných zdrojů (pro svou nestabilitu někdy posměšně nazývaných „občasné zdroje energie“). Tlak na řešení nestabilit v sítích v blízké budoucnosti enormně poroste. Výzkumná společnost BloombergNEF (BNEF) předpokládá, že v celé Evropě se větrná a solární energie do roku 2030 přiblíží 60 % celkové výroby elektřiny. Podle poslední zprávy IEA (Světová energetická agentura) bude obnovitelná energie do roku 2026 představovat téměř 95 % nárůstu energetické kapacity ve světě, přičemž solární energie poskytne více než polovinu toho růstu. Ve světě se testuje řada řešení nestability obnovitelných zdrojů energie, od nejrůznějších systémů ukládání přebytečné energie, přes využití obřích datových center jako flexibilních záložních zdrojů či „hlídačů“ frekvence, až po zpřesňování předpovědí slunečního svitu.
více na: www.3pol.cz 2
Plovoucích FV panely v nádrži na Homoli (zdroj ČEZ)
První česká plovoucí solární elektrárna
Na pilotní plovoucí fotovoltaické elektrárně o výkonu 22 kW, umístěné na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy, zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE.
více na: www.3pol.cz 2
Lesknoucí se stříbrná barva umožňuje odlišit tepelný štít od šedé vakuové nádoby. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
Stříbrný poklad pro ITER
Přitahují pozornost - blesky vylétající ze vzdáleného konce Montážní haly na staveništi největšího světového tokamaku, do něhož lidstvo vkládá důvěru ve vyřešení svého energetického hladu. Leštěný kov a pravé stříbro, materiál nezvyklý na panelech tepelného štítu, chrání sektor vakuové nádoby před infračerveným zářením. První sektor, kterým se stal sektor č. 6, je upevněn mezi ramena vysokého pomocného montážního nástroje. Na tepelný štít pro celou vakuovou nádobu (devět sektorů) je třeba více než tuna stříbra, které ze všech kovů nejvíce odráží infračervené záření.
více na: www.3pol.cz 1
Dobíjecí stanice pro elektromobily v podzemí Národního divadla (zdroj ČEZ)
Národní divadlo zelenější
Pražské Národní divadlo pokračuje v zavádění prvků a technologií pro udržitelný provoz a dosahování energetických úspor. Nejnovějším počinem je vybavení modernizovaných podzemních garáží pod náměstím Václava Havla trojicí stojanů, které umožní návštěvníkům první české scény doplnit energii v bateriích jejich elektromobilů. Spolupráce Národního divadla s ČEZ ESCO již dříve prokázala, že provoz energetických úsporných řešení v historických budovách dokáže české první scéně přinést úspory ve výši desítek milionů korun. Původní dobíjecí stojan ČEZ fungoval v garážích první scény od roku 2014. Nyní zde můžou v jednu chvíli čerpat energii čtyři elektromobily. Od roku 2008 společnosti skupiny ČEZ ESCO instalovaly v budovách Národního divadla moderní energetická řešení, která uspořila již více než 50 milionů tun emisí CO2
více na: www.3pol.cz 1
Bakteriofág (Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic)
Viry pomohly pacientce vyléčit dlouhodobé zranění
Pacientka měla mokvající ránu, která se ani po téměř dvou letech antibiotické léčby nezahojila. Lékaři se tedy rozhodli nasadit viry, aby zabili nezdolné superbakterie. Experimentální terapie konkrétně použila viry známé jako bakteriofágy nebo zkráceně „fágy“, které infikují a tím zabíjejí bakterie. Antibiotika samotná nedokázala vyléčit pacientčinu infekci. Podle nové zprávy o případu, zveřejněné 18. ledna 2022 v časopise Nature Communications, se zdá, že fágová terapie funguje.
více na: www.3pol.cz 2
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Proč elektronika a elektrické dráty bzučí
Možná jste to slyšeli, když jste se procházeli blízko elektrického vedení, když jste rozsvítili světlo nebo zapnuli televizi. Co přesně je to bzučení? A je to známka nebezpečí? Zvuk, který elektřina vydává, je známý jako „bručení ze sítě“. Děje se tak kvůli způsobu výroby elektřiny. Elektrický proud přicházející z elektráren, je tzv. střídavý proud (AC); jeho směr se periodicky v čase mění. Frekvence střídání směru proudu závisí na standardu konkrétní země. U nás je to 50 Hz (hertzů), čili 50krát za sekundu se směr proudu změní. Ve Spojených státech a Kanadě se užívá střídavý proud s frekvencí 60 Hz. Bručení, které slýcháte, mají na svědomí magnetické prvky uvnitř elektrospotřebičů, v případě přenosového vedení také tzv. koronový výboj.
více na: www.3pol.cz 2
Ilustrační obrázek (web Hvězdárny a planetária Brno s nabídkou pro školy a veřejnost)
Zírejme na hvězdy
Abychom si vyčistili hlavu, když nás přemáhá tíha života, zíráme na hvězdy... A náš „vnitřní vědec“ začne klást otázky. Které souhvězdí to je? Je to jasná hvězda nebo planeta? Kde je teď zrovna Mars? Je to ideální příležitost ponořit se do astronomie. „Udělal jsem to – a byl to jeden z nejlepších koníčků, jaké jsem kdy měl! Dokonce se mi podařilo naverbovat pár dalších „hvězdářů“ v mé ženě a dětech, a to nás sblížilo víc než co jiného kdy předtím. Rád bych inspiroval ostatní, aby astronomii také přijali za svého koníčka“, říká Jamie Strand ze Stanfordu, spoluorganizátor vědeckých táborů pro děti v USA. „Je na tom něco úžasného, když si uvědomíme, že jsme všichni jen malinké tečky hvězdného prachu ve vesmíru!“
více na: www.3pol.cz 1
Schema uložení přírodních reaktorů v gabonském nalezišti uranu (zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 )
Přírodní jaderné reaktory
Jaderný štěpný reaktor není jen vynálezem člověka. Člověk jen znovu objevil a napodobil to, co existovalo v přírodě. Přírodní jaderný reaktor pracoval již před dvěma miliardami let v uranovém nalezišti v Oklu, na území dnešního státu Gabon. Ložiska uranu v tamních skalních masívech umožnily vznik a udržení se štěpné jaderné reakce o průměrném výkonu asi 100 kilowattů v každé zóně (tedy výkonu srovnatelném s dnešními výzkumnými reaktory) po relativně dlouhou dobu, cca 150 tisíc let.
více na: www.3pol.cz 2
Skupina klíčových lidí v Jefremově ústavu zapojená do výroby divertorové kopule. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
Divertorové kopule pro ITER
Největší tokamak na světě ITER staví sedm partnerů v Cadarache na jihu Francie: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia. Jediné místo ve vakuové komoře termojaderného reaktoru ITER, kde se silokřivky udržujícího magnetického pole dotýkají stěny, je tzv. divertor. Na něj podél silokřivek dopadají nečistoty, které deionizovány opouštějí díky výkonným vývěvám prostor kolem divertoru, a tím i vakuovou komoru. Nečistoty dopadají na terče a kopuli divertoru – nejvíce tepelně namáhanou část celé vakuové komory. Divertor tvoří 54 částí – kazet divertoru. Kopule všech 54 kazet dodá Ruská domácí agentura ITER.
více na: www.3pol.cz 1
Fyziklání 2022 - hala plná soutěžících z osmi zemí světa (zdroj FYKOS)
Fyziklání 2022
V pátek 11. února 2022 proběhl již 16. ročník soutěže Fyziklání. Jedná se o mezinárodní soutěž pro až pětičlenné týmy složené ze žáků středních škol, kterou organizují vysokoškolští studenti z FYKOSu působící pod záštitou Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. (O soutěži a jejích podmínkách jsme psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/studenti/2785-fyziklani-je-zase-tady-rocnik-2022.)
více na: www.3pol.cz 2
V PlasmaLabu čeká sedm špičkových experimentálních pracovišť (foto Milan Řípa)
PlasmaLab@CTU nás přiblíží k provozu první fúzní elektrárny
Jedním z řešení hrozící energetické krize může být termojaderná fúze. Na jihu Francie již několik let vědci a konstruktéři budují první termojaderný reaktor na světě. Mezi zapojenými subjekty je mimo jiné Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), která provozuje momentálně jediný funkční tokamak (fúzní reaktor) Golem v Česku (tokamak Compass v Ústavu fyziky plazmatu je v rekonstrukci). Nyní pro studenty i vědce vedle reaktoru vybudovala fakulta za více než 23 milionů korun moderní laboratoř pro pokusy (nejen) s plazmatem, PlasmaLab@CTU. Slavnostní otevření proběhlo na fakultě 17. února 2022.
více na: www.3pol.cz 1
Nákres, jak bude VR-2 vypadat (zdroj FJFI)
Česko staví svůj desátý jaderný reaktor
Ve středu 23. března 2022 oznámila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), že od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) získala povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2. Ten bude stát ve stejné reaktorové hale, kde už od roku 1990 fakulta provozuje školní reaktor VR-1 Vrabec. Počet provozovaných štěpných jaderných reaktorů v České republice se tak v budoucnu zaokrouhlí na rovných deset. Kromě reaktorů VR-1 a VR-2 se jedná o dva výzkumné reaktory Centra výzkumu v Řeži a šest energetických jaderných reaktorů, které ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ vyrábějí elektřinu. O přípravě nejnovějšího desátého reaktoru jsme již psali v r. 2018 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2197-ceska-republika-bude-mit-deset-stepnych-jadernych-reaktoru.
více na: www.3pol.cz 1
