Třípól, časopis
Auguste Piccard: průkopník moderního výzkumu ve stratosféře
„Není mým cílem lámat a držet rekordy, ale otevřít novou oblast vědeckého výzkumu.” Auguste Piccard, 1931
Polymerový sendvič může získávat elektřinu z odpadního tepla
V roce 314 před Kristem si řecký filosof Theofrastus všiml něčeho neobvyklého: když zahříval černou krystalickou horninu turmalín, začala náhle přitahovat popel a kousky slámy. To, co pozoroval, známe dnes jako pyroelektřinu, tj. schopnost některých krystalů při zahřívání nebo ochlazování krátce vytvářet elektrické napětí. Nyní se stejný jev začíná využívat k přeměně odpadního tepla na elektrickou energii.
Světelný tlak Pjotra Nikolajeviče Lebeděva
„Celý život jsem bojoval proti Maxwellovi a jeho tlak světla vždy odmítal. Pan Lebeděv mě ale donutil kapitulovat." William Thomson (lord Kelvin)
Řez úložištěm Sleipner, Norsko. Z hloubky 2500 m se těží zemní plyn, obsahující několik procent CO2, který se musí odstranit, aby plyn vyhovoval komerčním standardům. Namísto vypouštění do atmosféry se zachycený CO2 injektuje do písk
Podzemní ukládání oxidu uhličitého
Před dvěma lety vyšel v Třípólu článek CCS aneb Cam ten Carbon Složíme (http://3pol.cz/847‑ccs‑aneb‑cam‑ten‑carbon‑slozime). Vracíme se k tématu a podíváme se na podzemní ukládání oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností podrobněji.
Správná odpověď na květnovou otázku
Správnou odpověď na květnovou otázku „Co se musí udělat s kyvadlem u hodin, které se zpožďují?“ nám poslal Dušan Král z Brna.
Využití thoria v jaderné energetice
V roce 2006 Kirk Sorensen – hlavní jaderný technolog společnosti Teledyne Brown Engineering se sídlem v Hunstville v Alabamě – na svém blogu Energie z thoria napsal, že není obtížné si představit, že by celá planeta byla „poháněna“ thoriem. Jak se v souvislosti s tenčícími se zásobami jiných energetických surovin ukazuje, tento energetický zdroj se může skutečně dostat ke slovu.
Vltavíny očima jaderných fyziků
Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.
V románu „Tajemný hrad v Karpatech“ (1892) předběhl Verne epochu televize o 75 let a představil jí s barevným 3D obrazem!
První verneovka vyšla před 150 lety
Nejen ponorku, vzducholoď a letadlo s elektrickým pohonem, ale ke konci svého života i radar, 3D televizi, palivové články a supravodivost dokázal vymyslet legendární fantasta a spisovatel Jules Verne (1828‑1905). Příběhy jeho hrdinů popsané v téměř osmdesáti románech vzrušují a inspirují mladou i starší generaci dodnes. Letos je tomu 150 let, co v rodném Amiensu dopsal rukopis své první útlé knížky „Pět neděl v balóně“ (Cinq semaines en ballon).
Uhlí má na svědomí více úmrtí než jaderná energie
Jaderná energie způsobuje nesrovnatelně méně úmrtí než jiné energetické zdroje. K tomuto závěru dospěla Mezinárodní agentura pro energii IEA (International Energy Agency).
Teleskopické lopatky větrných turbín
Velké větrné turbíny získávají z větru více energie než turbíny malé. Na druhou stranu jsou dlouhé lopatky nevýhodné, protože na vnitřní mechanismus zařízení vyvíjejí velký tlak a mohou ho poškodit až zničit. Projektanti turbín se proto uchylují ke kompromisu mezi účinností a trvanlivostí větrné turbíny.
Spolutvůrce moderní výuky matematiky František Běloun
„Matematika by neměla být pokládána za hotovou, dokud ji neučiníme tak jasnou, že ji můžeme vysvětlit prvnímu člověku, kterého na ulici potkáme.“ David Hilbert
Další možná příčina růstu hladiny moří
Pomalu a téměř nepostřehnutelně se zvyšuje hladina moří a oceánů. Důvodem může být skutečnost, že moře „polykají“ tající led, nebo že má teplejší mořská voda větší objem. Existuje ale i další příčina, která může přispívat k růstu hladiny moří. Je jím odčerpávání zásob podzemní vody na povrch, odkud voda nakonec odteče do moře.
Těžba ropy – na řadě je Arktida
Koncem srpna 2010 – jen několik týdnů po utěsnění havarované vrtné plošiny Deepwater Horizon – byly v grónských arktických vodách zahájeny nové ropné vrty. Jako první začala vrtat britská společnost Cairn Energy se sídlem v Edinburgu. Arktida totiž obsahuje 13 % zbývajících světových zásob ropy a 30 % zásob zemního plynu. Druhým důvodem zájmu o těžbu ropy v Arktidě jsou rostoucí ceny této suroviny, třetím nedostatek lokalit, kde by nadnárodní společnosti mohly své rozvojové plány volně uskutečňovat.
Superkondenzátory pro kumulaci energie v elektrických trakčních pohonech
Mezi základní měřítka vyspělosti společnosti patří i zpracování energie. Platí to od dob rozdělávání ohně v jeskyních našich předků až po zkrocení štěpení těžkých jader v energetice. A k produkci energie patří i umění jejího skladování – akumulace.
Jak jsme na tom s uranem
Uran není jediným palivem pro jaderné reaktory, je však palivem dominantním. Odkud vlastně pochází? V měřítku Sluneční soustavy, kde stejně jako Slunce jsou i plynné planety tvořeny převážně nejlehčími prvky vodíkem a heliem a terestrické planety železem, kyslíkem, hořčíkem a křemíkem, není existence prvků s vysokým protonovým číslem obvyklá. Současné teorie hovoří o tom, že tyto prvky vznikly za ohromného toku neutronů při výbuchu jedné, případně více supernov.
Nesplněné sny o jádrem poháněném letadle
Nad nově objevenou jadernou energií nastalo v polovině minulého století veliké nadšení. Jádro se zdálo být konečně objeveným klíčem k dostatku energetických zdrojů a k nekonečně velké zásobě energie pro pohony dopravních strojů, včetně dopravních a vojenských letadel. Vítězství ve druhé světové válce znamenalo pro USA impuls, aby upevnily svou vedoucí světovou pozici zkonstruováním nového typu bombardéru, který by dokázal dlouhodobě ovládat vzduch bez nutných mezipřistání a doplňování paliva.
Exkurze do historie televizní techniky
„Moje nejoblíbenější součástka v televizním přijímači je vypínač." V. K. Zworykin Fenomén televize se stal technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Podílel se na proměně mocenských praktik, zásadním způsobem pozměnil hodnotový žebříček a chování různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20. století si bez něj nelze představit. Jednou z nejvýznamnějších postav dějin televizního přenosu ve světě, která se výrazně zasloužila o vývoj televizní techniky, byl Rus žijící v USA Dr. Vladimír Kosma Zworykin. Od jeho úmrtí letos uplynulo třicet let. Ačkoliv patří mezi protagonisty televizního vysílání, jeho jméno často v širším povědomí dnešních generací chybí.
Kapalná energie pro čipy
Mikročipy chlazené a napájené kapalinou mohou jednoho dne strčit do kapsy i superpočítač typu Watson.
Kontrolní fyzik Julie Krsková
Cesta k pozici kontrolní fyzik – přesněji řečeno technoložka reaktorové fyziky v Jaderné elektrárně Dukovany – začala pro Julii studiem oboru Radiační ochrana na Jaderné fakultě ČVUT v Praze, oboru Odpadové hospodářství na České zemědělské univerzitě. Spolu s kolegyní Monikou Mervartovou a Martou Soukupovou z Jaderné elektrárny Temelín je jediná z žen působící na této pozici v ČR. Absolvovala půlroční stáž ve španělské Valencii a dva roky pracovala ve Státním ústavu radiační ochrany. V současnosti se věnuje také doktorandskému studiu na FEL ČVUT. V roce 2011 se zúčastnila mezinárodní soutěže žen pracujících v jaderné energetice pořádané EdF spolu s WIN (Women in Nuclear) France a WIN Europe, s názvem „Fem’Energia 2011“. A vyhrála!
Vědec, který byl na počátku objevu ozonové díry
Dvanáctého března letošního roku přišla z Los Angelos smutná zpráva, že ve věku 84 let zemřel americký chemik a fyzik, nositel Nobelovy ceny Frank Sherwood Rowland. Odešel vědec, který jako jeden z prvních upozornil na škodlivý vliv freonů na ozonovou vrstvu v atmosféře. Děkan fakulty fyziky Kalifornské univerzity, kde profesor Rowland po několik desítek let působil, při této příležitosti řekl: „Zachránil svět od velké katastrofy. Nikdy nepřestal být oddaný vědě, pravdě a lidskosti." Vzhledem k výsledkům svých výzkumných prací o ubývání ozonové vrstvy se zákonitě stal i jedním z čelných vědců znepokojených globálním oteplováním.
Small modular reactor – malý, ale šikovný
Americká vláda se rozhodla podpořit nové technologie jaderné energetiky uhrazením části nákladů na jejich vývoj. Peníze poslouží při konstrukci malých modulárních jaderných reaktorů, které by měly mít oproti dosavadním velkým reaktorům některé výhody, především větší pružnost provozu a větší efektivnost při výrobě elektřiny.
Ze zlatého věku francouzské fyziky: Jean-Baptiste Biot
Světlo – jeden z nejúžasnějších přírodních jevů. Pro život člověka má zásadní význam. Je hlavním prostředníkem poznávání světa a vesmíru; proto je optika, nauka o světle, vlastně nejstarší částí fyziky pohlížející na povahu světla z různých hledisek. Pomineme‑li „geometrický“ pohled na světlo jako soubor přímočarých paprsků vycházejících ze zdroje, soupeřily spolu na přelomu 18. a 19. století částicová a vlnová teorie světla. Jejich zastánci se snažili více či méně krkolomným způsobem pozorované optické jevy vysvětlit.
Letní stáž v ústavu pro jaderný výzkum Dubna
Dubna, Moskevská oblast, Rusko – město o málo větší než například severočeský Chomutov – je místem s relativně krátkou, zato ale zajímavou historií. Založeno bylo na začátku 20. století, jméno dostalo po řece Dubně, která se v severní části Moskevské oblasti vlévá do řeky Volhy. Původně rybářskou osadu proslavil vědecký výzkumný ústav, který byl jako vědecké centrum založen na popud vlády tehdejšího Sovětského svazu se záměrem vybudovat první ruský urychlovač částic. Dubna byla zvolena pro svou krátkou vzdálenost od Moskvy a přítomnost vodní elektrárny na Volze. Joint Institute for Nuclear Research (JINR), tj. spojený ústav pro jaderný výzkum v Dubně, se stal cílem stáže autora článku v červenci 2011 v rámci již šesté studentské mezinárodní letní školy zaměřené na jadernou fyziku a urychlovače částic pro nukleární medicínu.
Dánské zelené ostrovy
Jednou z nejprogresivnějších zemí světa se v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie stává Dánsko. Před dvěma lety představilo světu revoluční nápad propojit na umělém ostrově poblíž svého členitého pobřeží u Kattegatu větrné a fotovoltaické elektrárny s podmořskou přečerpávací elektrárnou. Ta by vyrovnávala energetické výkony větru i Slunce silně kolísající během dne i ročního období tím, že by část energie akumulovala v přečerpávací elektrárně umístěné uvnitř ostrova. V době špičky odběru by pak akumulovanou energii svými turboalternátory převedla v generátorovém režimu vysokonapěťovým kabelem městům, průmyslu a dopravě na pevnině.
Raný středověk a nový horkovod
Co mají společného? Na první pohled nic, ve skutečnosti mnohé. Kdyby nebylo jednoho – připojení lokalit Pražské Předměstí a některých městských objektů v centru Bíliny na horkovodní napáječ z Elektrárny Ledvice – nikdy by světlo světa nespatřily archeologické skvosty z doby, kdy Kosmas sepisoval svou kroniku. Energetiky a archeology tak na nějaký čas spojily zdánlivě neslučitelné zájmy: zajistit teplo domova pro obyvatele Bíliny a zachránit před zkázou doklad o bohaté historii našeho státu.
Malá vodní elektrárna tématem studentů na ENERSOL 2011
Všechny energetické zdroje mají své místo a úlohu v zajištění dostatku elektřiny. V hodinách fyziky ve škole ale není vždy dost času, abychom se o nich dozvěděli vše potřebné. Proto existují projekty pomáhající lépe se v oblasti energetických zdrojů orientovat. Jedním z nich je projekt ENERSOL (letos již 8. ročník), v jehož rámci vznikají a soutěží studentské práce věnující se obnovitelným zdrojům a úsporám energie. Aby si čtenáři Třípólu udělali představu o úrovni těchto prací, přinášíme doslovné znění studentské práce Petra Šmejkala a Daniela Slaby z Integrované střední školy technické Benešov, která reprezentovala Středočeský kraj na národní přehlídce ENERSOL 2011 v Jihlavě.
Správná odpověď na březnovou otázku
Správnou odpověď na březnovou otázku „Proč se maso v Papinově hrnci uvaří rychleji než v obyčejném hrnci?“ nám poslal Aleš Maršíček.
Pozvánka k diskuzi
Zajímá vás energetická budoucnost naší planety? Pokud ano, nenechte si ujít příležitost zúčastnit se přednášky a diskuze na téma „Energie ve světě omezených zdrojů“, která se koná v pondělí 16. dubna 2012 od 18.00 h v kinosále Francouzského institutu, Štěpánská 35, Praha 1.
Ekvádor zelený ráj
Biologická diverzita představuje rozrůzněnost života a můžeme ji chápat jako druhovou rozmanitost všech živých tvorů na naší planetě. Mezi všemi ekosystémy vykazují největší biodiverzitu tropické deštné lesy. Na ploše 50 hektarů Malajského poloostrova je více druhů dřevin, než jich můžeme najít v celé Severní Americe. V korunách tropických lesů může být (podle některých studií) asi 30 milionů druhů různého hmyzu. Tyto lesy, které pokrývají asi 6 % povrchu Země, jsou domovem pro 70‑90 % všech druhů organizmů této planety.
Dánsko našima očima aneb výměna studentů
Díky dlouholetým dobrým vztahům Gymnázia Boženy Němcové z Hradce Králové se školou v dánském Naestwedu se od 19. do 25. září 2011 mohla uskutečnit první část vzájemného poznávání obou škol. Hlavní roli zde sehrál matematicko‑fyzikální projekt. Studenti nám o spolupráci s dánskými kamarády napsali.