Třípól, časopis
Obr. 4 Paže ocelových postav nesou závěsné izolátory fázových lan
Polidštěné stožáry
Na sloupy přenosových tras velmi vysokého napětí narážíme při cestě krajinou u nás i v celé Evropě dnes a denně. Ať chceme či ne, jsou nám stále na očích. Bez těchto často nevzhledných ocelových věží a elektřiny, kterou vedou, se ale neobejdeme. Příhradové věže nebo portály s rameny a řetězci izolátorů nesoucích fázové vodiče pro přenos napětí 220 kV, 400 kV, a tam, kde spojují velké soustavy, i 750 kV, jsou základem národních „páteřních“ elektrovodných přenosových sítí. Tyto sítě dokáží přenášet výkony i několika tisíc MW na stokilometrové až tisícikilometrové vzdálenosti.
více na: www.3pol.cz 
0
Obr. 1
Dvě kuriózní baterie
Elektrárny vyrábějí elektrickou energii ve velkém měřítku, k napájení malých přenosných elektrospotřebičů používáme galvanické články. Nejvýhodnější jsou tzv. sekundární články neboli akumulátory, které se dají mnohonásobně nabíjet a vybíjet. Z hodin fyziky víte, že galvanický článek se skládá ze dvou kovových elektrod (vhodné jsou např. dvojice měď – zinek nebo měď – hliník), ponořených v elektrolytu. Před časem jsme publikovali návody na sestrojení dvou žertovných variant galvanických článků. V roce 2006 jsme vám poradili, jak napájet třeba kalkulačku elektřinou z jablka nebo citronu (http://3pol.cz/491‑baterie‑z‑jablka). Předloni jste si zase mohli rozsvítit LED diodu baterií z vařených brambor (http://3pol.cz/982‑bramborove‑baterie‑jsou‑nejlepsi‑varene). Do třetice všeho dobrého doporučujeme vyzkoušet ještě další dva typy nezvyklých galvanických článků.
více na: www.3pol.cz 0
Děti obdivují zařízení poděbradské malé vodní elektrárny
Kolínská škola vozí děti do elektráren, přijeďte také
Základní škola Prokopa Holého v Kolíně se pustila do zajímavého projektu. Žáci 3. a 4. ročníku a žáci ze speciálními vzdělávacími potřebami se v něm věnují ekologii a obnovitelným zdrojům energie. Základem projektu jsou návštěvy elektráren a technických zařízení v okolí města, které s tématem projektu úzce souvisejí. Projekt chce podporovat utváření postojů a kritického myšlení žáků v oblasti environmentální výchovy.
více na: www.3pol.cz 0
Osborne Reynolds
Osborne Reynolds - vědec, inženýr a průkopník moderní techniky
„Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji.”
více na: www.3pol.cz 0
Chce to ten správný fortel
Lávová lampa a solná lampa
Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.
více na: www.3pol.cz 0
Fotovoltaická elektrárna Miroslav (okres Znojmo)
Jádro versus fotovoltaika 1:0
V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu slunečních elektráren. Bylo instalováno několik tisíc fotovoltaických zdrojů ve všech krajích ČR. Pokud dnes projíždíte krajinou prakticky kdekoliv v naší zemi, není možné si po několika minutách nevšimnout alespoň jednoho panelu stojícího na bývalé zemědělské půdě či v lepším případě na střeše budovy. Zdálo by se, že výroba elektrické energie ze Slunce musela zaznamenat nejvyšší nárůst výroby elektřiny ze všech zdrojů. Vždyť u jaderné energetiky se v tuto dobu pouze začalo veřejně mluvit o potřebě nových bloků v Temelíně. Nedošlo ani k významnému nárůstu u tepelných či vodních zdrojů. Pouze větrné elektrárny zaznamenaly růst, ten se ale s nárůstem fotovoltaiky absolutně nedá srovnat. Opravdu výroba elektřiny ze Slunce tolik vzrostla?
více na: www.3pol.cz 0
Coltův revolver z roku 1980
Bůh stvořil muže silné a muže slabé, Colt ten rozdíl vyrovnal
Při letošním připomínání slavných osob, které se zasloužily o pokrok ve vědě a technice, se nejprve zastavme u dvou kulatých výročí. V roce 1812, tedy před 200 lety, se narodil Ascanio Sobrero, italský chemik, který vynalezl nitroglycerin. Zpočátku se nitroglycerin využíval především jako lék při srdečních potížích, neboť jeho výbušnou sílu nedokázal nikdo „zkrotit“. Sám vynálezce jí byl tak zděšen, že svůj objev dlouhou dobu tajil. Teprve po mnoha letech se to podařilo Alfredu Nobelovi, shodou okolností Sobrerovu spolužáku z univerzity v Turíně, když dal světu svůj epochální vynález – dynamit.
více na: www.3pol.cz 0
Titulní stránka publikace
Vesmír je nádherný a nevyzpytatelný
Máte rádi klasickou sci‑fi a space operu, milujete příběhy o dobývání vesmíru a kolonizaci vzdálených planet a s oblibou spřádáte různé teorie, ať už o mimozemšťanech nebo na téma neutrin rychlejších než světlo? Pak vás jistě potěší nový román Edity Dufkové (dnes Edity Bromové), členky redakční rady Třípólu, Zpráva z Hádu.
více na: www.3pol.cz 0
Slavnostní křest nové knížky proběhl 19. ledna 2012 v Akademii věd. Kmotry se stali dr. Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu a prof. Jiří Drahoš, předseda AV ČR. (Foto: Stanislava Kyselová)
Řízená termojaderná fúze pro každého
„Termojaderná fúze bude fungovat, až ji společnost bude potřebovat,“ řekl klasik výzkumu řízené termojaderné fúze L. A. Arcimovič. Zdá se, že tato doba klepe na dveře. Absolutní růst počtu obyvatel, vyrovnávání životní úrovně, vyčerpání zásob fosilních paliv směřuje nevyhnutelně k energetickému deficitu lidské společnosti. Hledání spolehlivých zdrojů energie patří k úkolům, na jejichž řešení závisí i udržitelný rozvoj. Jednou z nabídek je energie termojaderné fúze. Energie fúze, zdroje bezpečného, ekologického, surovinově nevyčerpatelného, slibuje zapojení do energetického mixu poloviny tohoto století. Řízená termojaderná fúze pro každého je také tématem třetího vydání nové aktualizované publikace na toto téma.
více na: www.3pol.cz 0
Srovnání náhrad kyčelního kloubu s UHMWPE vložkou a bez ní
Umělé klouby po ozáření vydrží déle aneb nové způsoby modifikace polymeru UHMWPE
Když něčemu přijdeme na kloub, znamená to, že jsme buď rozluštili záhadu, nebo jsme alespoň pokročili v jejím odkrývání. Kloub je důležité místo obratu, pohybu, posunu. Klouby dokáží pořádně trápit, zhusta i otravovat život až k nesnesení; jejich vrzání, loupání, bodání nebo nepohyblivost jsou příčinou značných ekonomických ztrát, ale i výnosného byznysu. Přijít na kloub tomu, jak pomoci kloubům, se daří Miroslavu Šloufovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
více na: www.3pol.cz 0
Indonéská kultura dala vzniknout loutkám voděným zespodu - vajangům - které se používaly hlavně ve stínovém divadle
Setkání se Supermanem
Země Blízkého, Středního a Dálného východu velmi usilují o jaderné elektrárny. A pokud je již provozují, chtěli by jejich počet rozšířit. V současné době se obrací na IAEA ve Vídni několik desítek států, aby jim pomohla jaderné programy nastartovat nebo vylepšit, a to zejména z hlediska informovanosti veřejnosti a získání jejího souhlasu s rozvojem v této oblasti. Zájem o jaderné elektrárny dokládají i moje zkušenosti, které jsem získala na misi Stakeholder Involvement v Indonésii. Studenti, kteří se jí zúčastnili, pocházejí nejen z místní národní jaderné agentury BATAN, ale také z Bangladéše, Jordánska, Filipín, Thajska, Malajsie, Kuwaitu a Pakistánu. Udělalo mi radost, že účastníci projevili zájem přijet do Čech, vidět naše jaderná zařízení a blíže poznat naši práci. Poznatky o jejich jaderných programech považuji za velmi zajímavé.
více na: www.3pol.cz 0
Voskové cihly, které je možné získat tavením a čištěním vosku
Včelaři v zimě nezahálejí
Co dělá včelař v zimě? Zabývá se včelami, nebo může odpočívat až do jara? Určitě nezahálí. Jeho činnost opět – stejně jako v článku o včelích aktivitách v zimě (3pol.cz/1173‑co‑delaji‑vcely‑v‑zime) – tak trochu souvisí s fyzikou.
více na: www.3pol.cz 0
Letní škola přírodních věd čeká právě na vás
Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci ve spolupráci se Společností pro talent a nadání zve žáky, studenty i jejich rodiče na první ročník Letní školy přírodních věd. Letní škola přírodních věd je setkání zvídavých a nadaných mladých lidí.
více na: www.3pol.cz 0
Ze stavby
Stavba přehrady Orlík pod drobnohledem
Orlická vodní elektrárna oslavila krásné kulatiny – 50 let od dosažení plného výkonu 364 MW a také 50 let od definitivního dokončení hráze, přestože různé drobné úpravy pokračovaly až do roku 1966. Na výročí elektrárny jsme nezapomněli již na sklonku loňského roku (viz http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/999-pulstoleti-vodni-elektrarny-orlik), nyní se k němu vracíme podrobněji. Elektrárna si to jistě zaslouží. Ostatně, i když její vybudování nebylo v 50. letech jednoduché, povedlo se více než dobře. Přesvědčit se o tom můžete na vlastní kůži při exkurzi. Díky dochovaným materiálům jsme se trochu ohlédli i do „drsných“ let padesátých.
více na: www.3pol.cz 0
Geigerův-Müllerův čítač GM2 průběžně monitoruje přírodní radioaktivní pozadí a je proto dostatečně schovaný před zdrojem ionizujícího záření. Pohyblivý Geigerův-Müllerův čítač GM1 se pohybuje podél os x a y a v požadovaných časových intervalech měří úrove
Vzdálená laboratoř pro studium radioaktivity
Radioaktivita je přirozenou součástí přírody. Můžeme ji snadno měřit, samozřejmě především pokud máme detektor. A pokud ho nemáme, nezoufejme, je tu horká novinka – vzdálená laboratoř pro pokusy s radioaktivitou. Může je provádět kdokoliv z libovolného počítače na internetu. Připojte se!
více na: www.3pol.cz 0
Elektrárna DONG, v jejímž areálu leží Diesel House
(Foto B. Koč)
Jeden diesel pro 200 aut
Výkonem 15 000 kWh by stacionární dieselový motor v areálu elektrárny DONG v dánském hlavním městě Kodaň mohl pohánět 200 běžných osobních aut střední třídy, s objemem motoru 1,6 litru a výkonem 75 kW. Neméně impozantní je porovnání hmotnosti celého stroje: činí 1400 tun. To odpovídá hmotnosti 280 slonů nebo 1120 osobních aut Volkswagen Passat. Kdyby osobní auto ujelo za dobu své životnosti 300 000 km, potřebovalo by na to asi 6 000 hodin chodu motoru. Kodaňský Goliáš mezi stacionárními dieselovými motory už má „najeto“ 75 000 hodin provozu.
více na: www.3pol.cz 0
Zaváté čelo vlaku
Jak ve Vídni tunelují
Tunely známe různé… Aniž bychom zabíhali do podrobností, ten vídeňský se ode všech na světě podstatně liší. Pod názvem Rail Tec Arsenal se totiž skrývá technologicky vyspělé zařízení s plným oficiálním jménem klimatický aerodynamický kanál. Ve Vídni slouží k testování nejrůznějších technických zařízení – od kolejových vozidel až po rotory větrných elektráren nebo transformátory. Úspěšně jím „projel“ např. i nový elektrický jednopodlažní vlak RegioPanter, vyráběný v plzeňské Škodě Transportation, který právě plní své homologační „kolečko“. Abychom byli přesní – ve Vídni mají čtyři testovací tunely, ve dvou z nich může mrznout, až to praští.
více na: www.3pol.cz 0
Projekt umístění rekombinátorů na stěnách kontejnmentu reaktoru EPR (Zdroj: Areva)
Co jsou rekombinátory vodíku
Uvnitř kontejnmentů a reaktorových hal jaderných elektráren se umisťují tzv. rekombinátory vodíku. Jsou připraveny zafungovat v případě, že by se v ovzduší objevil plynný vodík – ten totiž v kombinaci se vzduchem vytváří třaskavou směs. Rekombinátory vodík „vychytají“ a podstatně tak snižují nebezpečí exploze uvnitř jaderného zařízení v případě hrozící havarijní události.
více na: www.3pol.cz 0
Emise CO2 posouvají nástup nové doby ledové
Příští doba ledová by správně měla nastat do 1500 let. Díky vysokým emisím oxidu uhličitého (CO2) se tak ale nestane a další doba ledová se odsouvá. Tvrdí to tým vědců, jehož zjištění zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.
více na: www.3pol.cz 0
Hvězdárna a planetária Brno (foto autor)
Jaderná energie a vesmír v brněnské hvězdárně
Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.
více na: www.3pol.cz 0
M. O. Dolivo-Dobrovolskij
Z historie přenosové trojfázové soustavy
Abychom mohli elektrickou energii využít, musíme ji nejen vyrobit, ale také dopravit k odběratelům. K tomu se dnes využívá mnoho složitých rozvodných a přenosových zařízení. Jak tomu však bylo v počátcích rozvoje elektroenergetiky ve druhé polovině 19. století? O zavedení moderní přenosové trojfázové soustavy se významně zasloužil i ruský fyzik M. O. Dolivo-Dobrovolskij, který se narodil právě před 150 lety.
více na: www.3pol.cz 0
Při plném chodu parních strojů dávala čtyři dynama ve strojovně první veřejné elektrárny světa celkový výkon 400 kW
Kulatiny první veřejné parní elektrárny na světě
K nejvýznačnějším z téměř třinácti set Edisonových vynálezů patří žárovka. Aby se však mohla rozšířit i do domácností a využít pro pouliční osvětlení, musel T. A. Edison (1847–1931) vymyslet a zajistit i výrobu elektřiny a všeho, co s tím souvisí: izolované kabely, pojistky, elektroměry a vypínače. První bohatí nedočkaví zájemci o elektrické světlo v New Yorku si museli pořídit do svých vil a domů dokonce malý parní stroj nebo lokomobilu s dynamem. Geniální vynálezce okamžitě pochopil, že touto cestou žárovky a elektřinu do bytů neprosadí, a že se elektrický proud musí podobně jako tehdejší plynárenská konkurence vyrábět centrálně a rozvádět ho podobně jako plyn potrubím. Dvaatřicetiletý Edison se proto před 130 lety rozhodl na výběžku Manhattanu postavit veřejnou parní elektrárnu, která by „jeho“ stejnosměrným elektrickým proudem zásobovala ulice, domy a kanceláře v nedalekém Wall Streetu. K místu stavby vybral rozestavěnou ulici Pearl Street poblíž Brooklynského mostu a blízko přístaviště, které umožnilo co nejlevnější přísun uhlí nákladními čluny po řece Hudsonu.
více na: www.3pol.cz 0
Vylepšená fotosyntéza
Vše začalo před 1,5 miliardou let, kdy byly fotosyntetizující bakterie porobeny složitější buňkou. Potomci těchto bakterií ztratily schopnost žít nezávisle a vyvinuly se do buněčných „slunečních elektráren“ známých jako chloroplasty.
více na: www.3pol.cz 0
Člověče, chyť mě!
Letní studentské soustředění TCN
Zajímáte se o fyziku? Nebo snad o matematiku? Informatiku? Chemii? Máte sklon vyhazovat věci do povětří nebo bořit konvenční teorie? Zakázal vám Státní ústav pro jadernou bezpečnost sestrojení domácího štěpného reaktoru? Nebo snad už od malička tušíte „kde dělají soudruzi z NDR chybu“ aneb proč nám ta termojaderná fúze stále ještě neslouží? Tak právě vy byste s námi měli jet na letní studentské soustředění TCN pořádané studenty pro studenty!
více na: www.3pol.cz 0
Společnost: Open Hydro, Irsko, projekt: Turbína s centrálním otvorem, potenciální výkon: 1 MW. Turbínové lopatky jsou umístěny uvnitř prstence, který připomíná koblihu. Vyžaduje méně údržby. (Zdroj: Open Hydro)
Renesance přílivové energie?
Na nejsevernějším výběžku Skotska, kde se střetávají vody Atlantiku a Severního moře, leží asi 70 téměř neobydlených ostrovů – Orkneje, Jsou známé pro svou divokou přírodu a historická místa z období neolitu. Díky silným mořským proudům kolem ostrovů se tato lokalita stala Evropským mořským energetickým centrem EMEC (European Marine Energy Centre) financovaným Evropskou unií. Centrum představuje největší výzkumnou základnu na světě pro ověřování obnovitelného zdroje energie, který byl po mnoho let neustále odsouván – pro přílivovou energii.
více na: www.3pol.cz 0
Antonio Pacinotti
Znáte Antonia Pacinottiho?
Šedesátá a sedmdesátá léta 19. století jsou v dějinách silnoproudé elektrotechniky obdobím vynálezů různých konstrukcí elektrických motorů měnících elektrickou energii v mechanickou. Již tehdy byl k dispozici dostatek poznatků a zkušeností s elektromagnetickými jevy, což umožňovalo vývoj, projektování a výrobu elektrických strojů a posléze i jejich praktické využívání v průmyslu i v běžném životě – především k pohonu různých výrobních zařízení, popř. v dopravě a při osvětlování. Jedním z prvních vynálezců v oblasti točivých elektrických strojů byl i italský fyzik Antonio Pacinotti, od jehož úmrtí v roce 1912 uplynulo letos sto let.
více na: www.3pol.cz 0
Marcus Tullius Cicero
Každý se může mýlit, jen někdo ale slavně…
Nejznámější chybné technologické předpovědi a „neslavné” výroky slavných
více na: www.3pol.cz 0
Klíčové faktory pro růst teploty
Co víme a ještě nevíme o změně klimatu
Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity. Do jaké míry se však Země otepluje? Jaké budou globální a lokální účinky oteplování?
více na: www.3pol.cz 0
Uživí nás Země?
Díky používání umělých hnojiv a pesticidů, rozvoji zemědělského výzkumu, ale i průmyslu se zatím vždy dařilo výživu rostoucího počtu obyvatelstva Země více méně zajistit. Hladem a chronickou podvýživou však přesto v rozvojových zemích stále trpí okolo 1 miliardy lidí. Do roku 2050 se má počet obyvatel Země ze současných 7 miliard zvýšit až na 9,1 miliardy. Uživí se další 2 až 3 miliardy? Navíc v době, kdy svět bude muset řešit další problémy spojené s energetikou, ekonomikou, životním prostředím a změnou klimatu?
více na: www.3pol.cz 0
Obr.1 Celá aparatúra Farnsworthovho fúzora (laboratória fyziky plazmy, FMFI UK Bratislava)
Fúzor
Jaderná fúze láká energetiky už dlouhou dobu jako možný zdroj velkého množství energie pro budoucnost. Obvykle se pokládá za obor ještě těžší než fyzika jaderného štěpení. A hle – přitom existují studenti, kteří se sami pouštějí do konstrukce vlastního zařízení, ve kterém může fúze nastat! Nevěříte‑li, čtěte tento článek. Dva středoškolští studenti z Martina popisují, jak si postavili fúzor. Uchvátil je také pražský tokamak Compass‑D a chtěli by se i dál věnovat fyzice. Článek jsme nechali záměrně ve slovenštině, aby si čtenáři cvičili jazyk našich blízkých sousedů.
více na: www.3pol.cz 0
