Třípól, časopis
O studiu v zahraničí a touze vrátit se zpět
Po celém světě najdete mezi Čechy žijícími v zahraničí celou plejádu vědců, pedagogů nebo studentů. Jednoho z pravidelných jarních setkání skandinávských Čechů ve Švédsku se před několika lety zúčastnil také student jaderně chemického inženýrství na ČVUT, který tehdy v rámci projektu Erasmus studoval ve Stockholmu. Znovu jsme se potkali nedávno při ekologické akci v pražském Prokopském údolí. Martin Přeček v současné době pobývá třetím rokem na americké Oregon State University, kde se v rámci doktorského studia věnuje jaderné chemii. Ačkoli je Martin za mořem úspěšný, patří k lidem, kteří se chtějí vrátit domů.
Palivové články realitou
Palivové články, pokládané donedávna spíše za vědeckou kuriozitu, stále více pronikají do průmyslu, energetiky i dopravy. V roli kompaktních a mobilních zdrojů elektrické energie se s nimi setkáváme od počátku 21. století. Jejich současnou popularitu dokládají desítky pilotních projektů automobilek, které je instalují namísto dosavadních akumulátorů v hybridních automobilech a elektromobilech.
Jak nám chladne Země a kdo nám ji zahřívá
Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.
Hledáme kosmické záření
V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.
Geocaching – zábava pro všechny
Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.
Proč se na tučné polévce rozpuštěný tuk rovnoměrně nerozlije, ale dělají se „oka?“
Správná odpověď na soutěžní otázku z července 2011: Proč se na tučné polévce rozpuštěný tuk rovnoměrně nerozlije, ale dělají se „oka?“ zní: Protože tuk má menší hustotu než voda, proto plave na jením povrchu a protože díky povrchovému napětí se kapalina vždy snaží zaujmout nejmenší objem - tím je na povrchu jiné kapaliny kruh.
Jak je to s léky ve vesmíru
Ve studii zveřejněné online na AAPS Journal američtí vědci uvádějí, že na dlouhých vesmírných misích nebudou možná astronauti moci užívat běžné léky obsahující paracetamol k léčbě bolestí anebo antibiotika pro boj s infekcemi. Lékům totiž ve vesmíru klesá účinnost – příčinou může být neustálá, sice nízká, avšak dlouhodobá, radiace na palubě kosmických plavidel.
Stopy prolétajících Perseid na nočním snímku z 12. srpna 2010. Snímek vzniknul kombinací 21 dvouminutových expozic. Zdroj: NAO-Rozhen.
Perseidy 2011
Pozorovatelé nočního nebe mají v průběhu kalendářního roku hned několik příležitostí, kdy mohou ve zvýšené míře pozorovat průlety meteorů, lidově označovaných jako padající hvězdy. Tradičně nejoblíbenější termín připadá na počátek srpna, kdy je aktivní tzv. meteorický roj Perseid, občas přezdívaný Slzy svatého Vavřince. Příjemné a teplé prázdninové noci pozorování hvězdné oblohy přejí. Vše „pro“ má ale i svá „proti“ – letní noci jsou totiž poměrně krátké a světlé, protože Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor.
Simulátor umělé inteligence ve virtuálním světě
Oblast současného výzkumu umělé inteligence, jako jsou například neuronové sítě nebo genetické programování, odvozuje své výsledky na základě náhodného kombinování elementárních schopností. Často jde o snahu napodobit funkci biologických systémů. Dosud však nemáme nástroj, který by umožnil získat správné výsledky a současně i algoritmus, který zadaný problém řeší.
Solární tunel v Belgii
V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Technika může být kreativní i estetická
Lze umění a techniku provozovat současně? Pokud se domníváte, že ano, zúčastněte se kreativně‑technického kurzu. Jde o novinku, kterou ve dnech 19. a 20. 11. 2011 svým účastníkům ve spolupráci s Institutem intermédií nabízí Talnet – projekt pro mladé talenty v přírodních vědách a technice. Kurz se uskuteční na pražském ČVUT.
Vepřový řízek ze zkumavky
Také máte rádi vepřové řízky na talíři, ale nechcete, aby kvůli nim umřelo prasátko? Vyhovět těmto zdánlivě neslučitelným požadavkům by zřejmě umožnilo maso pěstované ve zkumavce, či spíše na Petriho misce. Pojďme se podívat, za jak dlouho vás v restauraci pohostí umělým steakem.
Podle satelitních měření od roku 1991 (erupce sopky Pinatubo) množství aerosolů v ovzduší klesá. Foto: Michael Mishchenko, NASA
Globální stmívání
Od počátku průmyslové revoluce se do atmosféry dostává stále více znečišťujících látek. Řada z nich se udržuje jako aerosoly. Projevují se občas dokonce jako viditelný hnědý opar, který zahaluje povrch země. Rozsah znečištění může být tak velký, že množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch klesne až o deset i více procent. Tento jev se v poslední době označuje jako globální stmívání.
Biomasa na mnoho způsobů
Existuje mnoho způsobů, jak přeměnit biomasu na elektřinu. Můžeme ji spalovat, fermentovat nebo zplyňovat. Výsledné produkty lze využít v parních turbínách, plynových motorech nebo v palivových článcích.
Elektřina z velkých výšek – netradiční obnovitelný zdroj energie
Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Podle Saula Griffitha ze společnosti Makani Power se sídlem v kalifornské Alamedě není myšlenka využívání energie vzdušných proudů ve velkých výškách zcela nová – vyslovil ji již v roce 1827 anglický vynálezce George Pocock.
Jak dlouho nám vydrží plyn?
Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.
Albedo
„Napadlo někdy někoho, co se stane s energií, která se měla odrazit od normálního povrchu, a které se dá do cesty plocha fotovoltaického panelu? Kolik se tak vyrobí odpadního tepla, které by se jinak vrátilo zpět do vesmíru? Nevyrábíme si fotovoltaickými instalacemi globální oteplování s představou, že proti němu bojujeme?“ Toť otázka hloubavého čtenáře. Zeptali jsme se na odpověď odborníků na obnovitelné zdroje.
Nová řešení elektromobility
Málokdo dnes asi pochybuje o tom, že by klasické spalovací motory mohly být jednoho dne nahrazeny efektivnějšími a k životnímu prostředí ohleduplnějšími pohony. Jedním z nich je elektrická energie, pro jejíž využití v oblasti dopravy se vžilo označení elektromobilita. Spojením pokročilých elektrochemických akumulátorů a tzv. superkondenzátorů se otevírá cesta i revolučním městským elektrickým autobusům „e‑BRT“, které na rozdíl od dieselové konkurence budou ekologičtější, energeticky úspornější a na rozdíl od dosavadních trolejbusů zbaví města hyzdících trolejí, navíc drahých v pořízení i provozu.
Obdivovaná, proklínaná a největší hydroelektrárna světa
Chloubu moderní Číny – přehradu a hydroelektrárnu „Tři soutěsky” (Three Gorges Dam) na řece Jang‑tse – uvádějí do provozu od roku 2003. Instalací dalších 8 turbosoustrojí dosáhla elektrárna v červnu 2011 svého maximálního výkonu 22 500 MW. Inženýrské dílo má hodnotu 75 mld. amerických dolarů. Největší hydroelektrárna se také může pochlubit největší lodní zdviží. Světový ohlas však zastiňují hlasy jeden a půl milionu obyvatel, kteří se za bídných podmínek museli vystěhovat ze zátopeného pásma. K popularitě nepřispěla ani kritika zničení mimořádného množství historicko‑kulturních památek a hrubého narušení krajiny a říčního biosystému.
Best Engineering Competition – Ing. days
Ve dnech 4.–7. dubna uspořádala brněnská pobočka mezinárodní studentské organizace BEST (Board of European Students of Technology) třetí ročník inženýrské soutěže s názvem Ing.days 2011. V letošním roce se k účasti v této soutěži přihlásilo rekordních 188 studentů, kteří vzhledem k velkému zájmu museli projít výběrovým kolem. Postoupilo 24 nejlepších týmů.
Robert Bussard, zakladatel společnosti Inesco (1928-2007). Foto uveřejněno s laskavým svolením ITER Newsline.
Termojaderná fúze jako podnikatelský záměr
Vážně míněný výzkum termojaderné fúze zahájily po 2. světové válce vítězné mocnosti: Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. V Sovětském svazu soukromník neupekl chleba, natož termojadernou fúzi, takže pro fúzní podnikatele zbývaly USA a SK. První a na dlouhou dobu poslední odvážlivec se objevil ve Spojených státech na počátku 80. let. A nebyl to podnikatel ledajaký. Bob Guccione vydával časopis pro pány Penthouse, bydlel v přepychovém bytě na Manhattanu a na odhalené hrudi se mu houpal masivní zlatý řetěz. Poněkud zvláštní obraz sponzora jaderné fyziky, že?
Atomové hodiny
Měření času je vědecká disciplína, kterou se zabývaly už první civilizace na Zemi. Svým způsobem je měření času „vrozené“ všem živým organismům – všechny totiž pravděpodobně mají své „vnitřní hodiny“. Zkoumáním tohoto vnitřního času živých organismů se zabývá věda o biorytmech – chronobiologie. O té někdy jindy. Tento článek pojednává o nejmodernějším fyzikálním měření času.
Roj
V sobotu 4. června jsem si šel prohlédnout svá stanoviště včelstev. Poblíž úlů jsem zjistil, že se jedno včelstvo vyrojilo. Roj se usadil asi metr nad zemí mezi větve akátu. Jako správný včelař jsem se rozhodl, že roj chytím a rozmnožím. K odchytu roje včelař většinou potřebuje tzv. rojáček, tj. bedýnku určenou pro odchyt rojů. Mně však stačil nový úl, protože roj byl nízko a nepřenášel jsem ho daleko.
Na návštěvě u Hádese
Nebojte se, neprodělala jsem klinickou smrt a nebudu líčit zážitky z říše mrtvých. Tam, kde jsem byla – v podzemní geologické laboratoři pro výzkum ukládání vysokoaktivních odpadů – je naopak velmi živo.
Vítěz červnové soutěže - Proč ten, kdo se topí ve vodě, by neměl křičet a zdvihat ruce nahoru?
Správnou odpověď na červnovou soutěžní otázku poslal jako první pan Ondřej Čížek z Jindřichova Hradce. Gratulujeme a posíláme tričko. Přetiskujeme jeho odpověď i s dovětkem.
Veronika prezentuje svůj projekt na soutěži vědeckotechnických projektů středoškoláků Expo Science Amavet 2011
Jak jsem počítala céčko
Autorka článku – Veronika Valešová – se zúčastnila soutěže vědeckých a technických projektů Expo Science Amavet, na níž představila svou práci „Stanovení vitamínu C“. Cílem jejího výzkumu bylo různým způsobem zjistit obsah vitamínu C v ovoci, zelenině a v různých druzích čajů a šťáv, a výsledky jednotlivých metod porovnat. Praktické rady a teoretické zázemí poskytla Veronice paní profesorka z pardubického Gymnázia v Dašické ulici Mgr. Marie Poštová a doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. z Chemicko‑technologické fakulty, Univerzity Pardubice. O tom, jak „počítala céčko“, nám Veronika napsala:
Větrná turbína v oblacích
Ne každá země je ovívána natolik silným větrem, aby větší část z celkové výroby elektřiny mohly zajistit větrné parky. Sílu větru proto zatím nejvíce využívají přímořské státy. Nedávno se však objevil zajímavý projekt, určený i pro vnitrozemské prostředí.
Bezpečně nahoru i dolů
Dalším vynálezcem, jehož 200. výročí narození si chceme v roce 2011 připomenout, je Američan Elisha Graves Otis. Narodil se ve městě Halifax ve státě Vermont 3. srpna 1811, zemřel 8. dubna 1861. A připomínáme si jej proto, že se díky němu můžeme pohodlně a hlavně bezpečně vozit výtahem.
Doba kamenná neskončila pro nedostatek kamene
Počátkem května v Abu Dhabi proběhlo zasedání IPCC – Mezinárodního panelu pro klimatické změny. Poměrně nedávno byla tato organizace zapletena do ostudy se zatajováním vědeckých informací popírajících teorii globálního oteplování. Nyní zveřejnila nejnovější studii předpovídající potenciál obnovitelných zdrojů v roce 2050. Nejoptimističtější scénář předpovídá, že obnovitelné zdroje zajistí v roce 2050 až 77 % světové primární energie, nejpesimističtější uvádí jen 15% podíl. Záleží totiž na celkovém růstu spotřeby energie – rozdíl budou muset zajistit „neobnovitelné“ zdroje. Studie předpokládá, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude samočinný, minulost ale ukázala, že se zatím rozvíjely jen za podmínky silné politické podpory a subvencí.
Studentská společnost umí vyrobit i prodat
Studenti ostravského gymnázia vyvinuli a zvládli prodej revolučního nosiče pro notebooky. Se svým projektem vyhráli finále celostátní soutěže „Nejlepší Studentská společnost JA“. Do soutěže se přihlásili se svou společností KPI Group, která během školního roku fungovala jako skutečná firma a zabývala se vývojem a prodejem revolučního nosiče pro notebooky. Finálové kolo soutěže se uskutečnilo 7. 6. v Praze v prostorách VŠE. Českou republiku budou reprezentovat na evropském finále v norském Oslu.