Třípól, časopis
Pod ochranou sv. Floriána
V uhelných elektrárnách jsou miliony tun uhlí na skládkách, v kotlích hoří uhelný prach takřka nepřetržitě, v jaderných elektrárnách se extrémně důsledně dbá na opatrnost a bezpečnost úplně všeho. To vše je dobrý důvod k tomu, aby všechny tepelné elektrárny Skupiny ČEZ měly svůj vlastní profesionální hasičský oddíl. Naštěstí případů, kdy by museli hasiči v elektrárnách „naostro rozvinovat hadice“, je jako šafránu.
Jak jsme našli pozůstalost amerického astronauta Henize
Při podzimní návštěvě americké instituce PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) jsme učinili nečekaný a rozhodně neobvyklý objev. Objev v podobě 8 velkých dřevěných beden s emblémem americké kosmické agentury NASA a nápisy Henize.
Bílý kroužek označuje zřícenou část strojovny po havárii. Klenutá gravitační hráz je 245,5 m vysoká, 1 066 m vysoká, v patě je 105,7 m široká a v koruně 25 m široká.
Havárie ve vodní elektrárně Sajano-Sušenskaja
Ráno 17. srpna 2009 bylo na Jeniseji jako každé jiné. Až do chvíle, kdy po 8 hodině ranní otřásla velikou jihosibiřskou vodní elektrárnou ohlušující rána. Na místě bylo zabito 75 lidí, mnoho jich bylo zraněno, do Jeniseje se rozlilo 40 tun oleje.
Velikonoční téma „vaření vejce“ aneb Jak jste si pustili fyzikální fantazii našpacír
V březnu jsme vám zadali záludnou otázku: Jak uvařit natvrdo vejce uzavřené v termosce se studenou vodou, aniž by se poškodila termoska? Přiznáme se, že ani fyzici v redakční radě neznali jednoznačnou správnou odpověď, proto nás zajímala vaše fantazie a fyzikální intuice. Zde je, a hned v několika provedeních. Vzhledem k obtížnosti dostanou odměnu autoři všech uvedených řešení. Názory čtenářů i odborníků jsou natolik zajímavé, že je citujeme jen v mírně zkráceném znění. Ocenit je třeba nejen technickou stránku navrhovaného řešení, ale i literární úroveň popisu. A pak samozřejmě – ryze vědecký přístup. Bravo!!!
Dánskem za kilowatty
Dánsko nepatří k cestovatelským hitům, přestože může těm, kteří míří především za poznáním, nabídnout kromě pestré palety přírodních krás i řadu historických či technických pozoruhodností. To platí i pro energetiku – v zemi najdeme několik míst, která bezpochyby stojí za návštěvu. Zajímavé lokality mohou být zastávkou i na trase cestou do Norska přes pevninskou část Dánska – Jutský poloostrov –, jehož jižní okraj je jedinou suchozemskou hranicí země.
Automatické pračky po padesáti letech
Vynález nejrozšířenějšího domácího elektrického spotřebiče – automatické pračky – slaví půl století svého vynálezu. Její předchůdci, jako byly např. pračky s valchou poháněnou ruční pákou, práčem nebo zvonem, poškozovaly prádlo. Ždímalo se mezi válci poháněnými ruční klikou. Dřinu při praní neulehčil ani nástup elektrického motoru v polovině 19. století, protože vodu bylo třeba ohřívat odděleně na kamnech.
Temelín a Fukušima
Obrázky z posledního Japonského zemětřesení – a hlavně z následných událostí, s nimiž se potýkala jaderná elektrárna Fukušima – vyvolaly otázky: jsou naše jaderné elektrárny zabezpečené pro případ podobné kombinované události? Cunami u nás asi nebude, i největší povodeň v roce 2002 přestál Temelín bez problémů. Může však nastat zemětřesení a výpadek proudu.
Talent nejen na internetu
Jak si stojí čeští žáci v mezinárodním srovnání? Klesá úroveň českého školství? Máme mezi žáky středních škol budoucí vědce světové úrovně? Na tyto a podobné otázky budou v rámci akce Talent nejen na internetu hledat a nabízet odpovědi organizátoři aktivit pro nadané, pedagogové, poradci a výzkumníci. Položte otázky lidem, kteří nadějné žáky připravují pro budoucí studium a srovnání s mezinárodní konkurencí. Talentcentrum Národního institutu dětí a mládeže MŠMT pořádá dvě panelové diskuze, které bude možné sledovat po internetu a také diskutujícím pokládat otázky, na které budou odpovídat. Vstup do diskuzí a informace, jak zadávat dotazy najdete na stránkách projektu Talnet http://www.talnet.cz (popř. u Vojtěcha Tutry, email: vojtech.tutr@nidm.cz, tel: 221912704).
Zemětřesení, cunami a Fukušima
Nebudeme psát podrobně o časovém sledu událostí, o tom bylo napsáno mnoho. Zmiňme se podrobněji o tom, co se odehrálo v jaderné elektrárně Fukušima. Na tu se teď upírá pozornost nejvíc.
Varný reaktor
V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.
Einstein ze všech stran
Letos tomu je právě 100 let, co Albert Einstein přijel do Prahy, aby tu přednášel na univerzitě. Za pozornost stojí nejen jeho vědecké práce, jejichž výsledky se učí ve fyzice, ale i jeho názory filosofické. Pro zájemce, kteří by se o této vyjímečné osobnosti chtěli dozvědět více, doporučujeme Miniencyklopedii Zajímavá fyzika - Albert Einstein, kterou najdete na webu vzdělávacího programu ČEZ: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/einstein/einstein.htm
Fukushima - aktuální informace
Aktuální informace o vývoji situace na poškozených jaderných zařízení v Japonsku.
Kahan
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Vyrob si vlastní kahánek
Základním zdrojem tepla pro řadu experimentů s teplem je kahan, nejlépe plynový. Docela dobře ho nahradí plynový turistický vařič. Pro většinu drobných experimentů postačí lihový kahan. Malé skleněné kahánky na líh lze koupit ve zdravotnických potřebách, můžete si je však také udělat sami.
Magie vody
Jen on uměl opravovat věci, radit kořenářkám a také přivážel novinky z dalekých krajin. Toho léta Páně 2153 nepřijel sám, měl s sebou uhrovitého mladíka, a starostka pokývala hlavou. Tak i Sovák bude smrtelník, řekla si, vychovává si nástupce. Jestlipak to stihne včas, ještě ji napadlo, ale pak už začala obvyklá práce.
Výtrysky sluneční energie a částic orientované k Zemi mohou napáchat velké škody na našich technologiích (Credit NASA)
Odpojte transformátory, blíží se sluneční bouře!
Richard Carrington, anglický sluneční astronom, se 1. září roku 1859 jako obvykle věnoval pozorování slunečního obrazu, který si teleskopem promítal na stěnu. Právě se zabýval skicováním velké sluneční skvrny, když v tom spatřil, jak se nad skvrnou objevily dva nesmírně jasné záblesky, rychle se zvětšovaly a svým jasem dokonce přezářily samotné Slunce.
Velké dávky záření
O velkých dávkách ionizujícího záření slýcháme nejčastěji v souvislosti s jadernou válkou nebo hypotetickou havárií nějakého jaderného zařízení. Jde o samé úděsné představy a málokdo si umí představit, že by nám velké dávky záření mohly být i k něčemu užitečné. Fyzikální, chemické i biologické účinky ionizujícího záření přitom ve prospěch člověka využít lze. Procesy výroby materiálů nebo jejich modifikace, založené na změnách vlastností v důsledku ozáření ionizujícím zářením, označujeme jako radiační technologie.
Geoinženýrství – záměrné ochlazování atmosféry
V roce 1892 byl Edvard Munch svědkem krvavě červeného západu Slunce nad norským Oslo. Přírodní úkaz ho inspiroval k vytvoření svého nejslavnějšího obrazu „Výkřik“. Neobvyklý západ Slunce byl pravděpodobně způsoben výbuchem sopky Krakatoa, která do horních vrstev atmosféry vypustila velké množství popela a plynů. V důsledku toho se teplota Země ochladila o více než 1 stupeň Celsia a ochlazovací účinek sopečných výbuchů se stal součástí úvah o záměrné kontrole klimatu.
Zima a čerstvý vzduch
Je zima, ale v našich domovech pěkně teploučko. Jak ale teplo neztratit a přitom se „neudusit“? Odpovědět je nasnadě – musíme se naučit správně větrat. Jak na to?
Nekrmte ptáčky!
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Platí to i o zimním krmení ptáků. Plné krmítko je pro opeřence danajským darem. Za plná břicha zaplatí fiaskem při námluvách.
Fraktální geometrie
V rámci Letní studentské konference pořádané Studentskou unií FJFI vznikl i příspěvek studenta Gymnázia Otokara Březiny a Střední odborné školy Telč Ondřeje Lanče. Jak autor píše, slovo fraktál je odvozeno od latinského slova fractus – zlomený, úlomky. Poprvé jej použil Benoît Mandelbrot, francouzský matematik polského původu. Obecně lze říct, že fraktál je každý geometricky nepravidelný útvar, u něhož po rozdělení na části vzniknou soběpodobné části původního celku.
Elektromagnetické dělo – nic nového pod sluncem
V polovině prosince proběhla tiskem a obrazově i televizními vysíláními informace o tom, že americké námořnictvo vyzkoušelo začátkem roku 2010 elektromagnetické dělo, jehož projektily dosahují pětinásobné rychlosti zvuku a dostřel této zbraně je až 200 kilometrů. Ze záznamu je patrná několikasekundová fáze „nabíjení“ mohutnými přívody elektrické energie a pak výstřel a zásah terče, pořízené vysokorychlostní kamerou. Projektil je do vysoce nadzvukové rychlosti uveden v hlavni děla, která je uložena mezi „kolejnicemi“, elektrickým impulzem a pravděpodobně kombinaci elektromagnetů a v prostředí plazmy. Ze záznamu se dá soudit, že potřebná elektrická energie je před výstřelem mj. akumulována v tzv. superkapacitorech, tj. kondenzátorech s velmi vysokou kapacitou. Technické detaily jsou pochopitelně nedostupné.
Astronomická expedice volá!
Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Pátrání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy fatální dopady (s věčnou úctou pane Galileo), přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.
Allegro znamená rychle
Allegro je název projektu rychlého, plynem chlazeného reaktoru (GFR), který je jedním z představitelů jaderných reaktorů čtvrté generace. Na jeho vývoji pracuje Francie, Japonsko a Švýcarsko. Na vývoji se dále podílejí ii Maďarsko, Slovensko i Česko.
Průzkum ukázal pozoruhodné rozdíly v pořadí preferencí budoucího profesního zaměření u mužů: počítačová technika, strojírenství, informační technologie; a u žen: vědy o přírodě, matematika, chemie.
Mají středoškoláci zájem o studium techniky?
Jak prokázal průzkum na vybraných středních školách, mají. Přestože se některé vysoké školy technického zaměření potýkají s nedostatkem zájemců o studium, téměř 40 % českých středoškoláků uvažuje o tom, že bude po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole technického nebo přírodovědného zaměření.
Expo Science Amavet
Studenti středních škol – přihlašujte se do soutěže vědeckotechnických projektů!
Nová dimenze astronomie aneb 30 astronomických let Hvězdárny a planetária Johanna Palisy
Dvacáté století bývá často označováno jako „Zlaté století astronomie“. Nicméně ani téměř na konci celé dekády století jednadvacátého astronomických objevů neubývá. Naopak, jejich počet roste exponenciální řadou. Možná, že se jednadvacáté tak jednou stane stoletím „platinovým“. Velmi dynamicky se rozvíjí zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie. Stejně dynamicky se snaží Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, organická součást HGF a VŠB-TU Ostrava, již 30 let popularizovat a sdělovat nové astronomické a geovědní poznatky široké veřejnosti, zejména mladé generaci.
Metanové klatráty – potenciální zdroj energie i rizika
Metanový klatrát je tvořen molekulami metanu, které jsou zachyceny v ledových krystalech. Vypadá jako špinavý led a má konzistenci ovocné zmrzliny. Pokud se ho dotknete zapálenou sirkou, hoří. Zmínka o něm pochází z konce 70. let minulého století a je spojena se záhadou, se kterou se setkali sovětští těžaři zemního plynu.
Bouřka vyrábí antihmotu
Každý den probíhá na světě okolo 18 tisíc bouřek a do zemského povrchu udeří více než tři miliony blesků. Pokud zrovna teď zuří bouře nad vámi, dost možná nějakých 15 kilometrů nad vaší hlavou vzniklo více antihmoty, než kolik dokáže vyrobit urychlovač v CERNu.