Třípól, časopis
Nestřílejte zajíce! … mohli by začít střílet vás
Člověk se stal nejúspěšnějším predátorem na Zemi. Je mnoho živočišných druhů, které loví, hubí, pronásleduje a systematicky likviduje. Vzhledem k tomu, že většinou neloví jen pro ukojení svého hladu, je člověk mnohem nebezpečnějším predátorem než jakákoliv jiná šelma.
Hybridní jaderný reaktor
„Pro účely velké energetiky se mi jeví jako nejperspektivnější systémy založené na magnetické termoizolaci – typu tokamak nebo možná, podle mě méně pravděpodobně, typu stelarátor. Myslím si, že to budou nejprve plodící systémy, kde zdrojem energie bude štěpná reakce. Co se týká systémů, které nepoužívají uran nebo thorium (jejich zásoby nejsou nekonečné a ukládání radioaktivního odpadu a uvolňování plynného radioaktivního odpadu štěpení představují určité ekologické nebezpečí), pak v nich předpokládám plození tritia“, konstatoval A. D. Sacharov, nositel Nobelovy ceny, spoluautor tokamaku.
Spintronika a magnetické paměti RAM
Pevné disky v poslední dekádě překvapily rychlostí růstu své kapacity; ta předčila i křivku růstu výkonu procesorů. Jak je to možné? Za dynamikou rozvoje v této oblasti je zrod nové disciplíny – spintroniky, resp. jev tzv. obří magnetorezistence. Giant magnetoresistance – GMR – byla objevena v roce 1988.
Jak se hledá jádro atomu
Nejprve začali lidé myšlenkovým experimentem – řecký filozof Démokritos uvažoval, že když dělíme hmotu na kousky, ty zase na menší kousky a tak dále, musíme narazit na částečku, která už nejde dělit. Podle toho ji také nazval a-tomos (ne-dělitelný). Představoval si atomy jako částečky různých tvarů, které se liší barvou, tvrdostí atd. a vlastnosti různých látek vysvětloval tím, že částečky svým tvarem do sebe různě zapadají.
Tajemství ochranného kolíku
Kdo z nás by stál o úraz elektrickým proudem? Víme však, jaké chyby v elektroinstalaci doma či v laboratoři k němu mohou vést a jak úrazům předejít? Připomenutí základních principů ochrany při zkratu či přetížení i vysvětlení funkce ochranného kolíku elektrické zásuvky trpělivému čtenáři určitě neuškodí. Naopak mu může rozšířit obzory v oblasti fyziky a umožnit nahlédnutí do tajů elektrických obvodů. Neočekávejte však univerzální návod pro zřizování či opravy rozvodů elektrické energie. Ty raději svěřte pracovníkům s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací.
Martina Malá – operátorka experimentálních zařízení
Vystudovala bakalářský obor Jaderná zařízení na Katedře jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. Na katedře také pomáhala jako tzv. “pomvěd“, tedy pomocný vědecký pracovník. Při studiu se nechala zaměstnat i v ÚJV Řež, a. s. Dnes studuje navazující magisterské studium na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT, obor Elektroenergetika. Lék na únavu vidí v canisterapii. „Se psem zapomínám na veškeré neduhy a strasti. I na únavu,“ říká Martina.
Když se umění spojí s vědou
Pro studenty z celého světa se letos koná již třetí ročník mezinárodní soutěže vědecké fotografie, které se tradičně účastní i studenti z České republiky. Organizuje ji organizace MILSET Europe, která sdružuje organizace z celého světa jako je AMAVET, organizace pořádající Inovating minds apod.
Papírový mobil na jedno použití
Zatímco mobilní telefony v Evropě jsou stále „nadupanější“ a nejnovější modely budou kombinací telefonu, diskmena, radia a televize s kamerou, Američané kráčejí opačným směrem. Stále větší oblibu si získávají papírové nebo plastové mobilní telefony na jedno použití.
Coilgun - elektromagnetická puška
(Pulsní urychlovač feromagnetických projektilů) Radim Laga, student gymnázia v Uherském brodě, se ve volném čase věnuje vědě a technice. Pro soutěž Expo Science AMAVET 2009, ve které obsadil v národním finále 6. místo s právem účasti na mezinárodní studentské soutěži I-SWEEP 2010 v USA, sestrojil funkční Elektromagnetický pulsní urychlovač feromagnetických projektilů. O poznatky ze své práce se podělil s čtenáři 3pólu.
Víte, co je chobot?
Teď si určitě klepete na čelo, ušklíbáte se, nebo se držíte za nos a máváte rukou jako malé děti, když si hrají na slony. Jste vedle! Není to jen prodloužený nos tlustokožců! Chobot je Chemický Robot.
Temelín na světové špičce
Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka (KED) pro zaměstnance připadající na jeden světový jaderný energetický blok. Vyplývá to z výsledků zpracovaných Světovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren (WANO) za rok 2008. Sdružení hodnotilo všech 438 ve světě provozovaných bloků. Jaderná elektrárna Temelín je v tomto ostře sledovaném parametru téměř osmkrát lepší než světový průměr a společně s Jadernou elektrárnou Dukovany patří k absolutní světové špičce.
Energetika velké nemocnice
Velká pražská fakultní nemocnice o 1500 lůžkách je malým městem – věřili byste, že denně její bránou projde téměř 10 000 lidí? Musí být tedy zásobována elektřinou, plynem, vodou, teplem a dalšími médii stejně jako malé město. Možná s ještě větší důkladností – denně se zde zachraňují lidské životy za pomoci dokonalých přístrojů závislých na nepřerušené dodávce elektřiny.
Studenti složili Jadernou maturitu
Přestože maturity na středních školách budou vrcholit v květnu a červnu, 72 studentů ze čtrnácti českých středních škol psalo v pátek 17. a o týden později 24. dubna v Jaderné elektrárně Temelín závěrečný test JADERNÉ MATURITY 2009. Všichni byli úspěšní a tak si po třech dnech přednášek a besed mohli z Temelína odnést zasloužený diplom.
V roce 2006 postavil fusor produkující neutrony 17letý Thiago Olson z Oakland Township nedaleko Detroitu
Inerciální elektrostatické udržení
O jaderné fúzi jsme psali již několikrát, např. v březnu 2009 (50 let tokamaku), v říjnu 2005 (ITER), v prosinci 2004 (Termojaderná fúze pro každého), nebo v nezařazeném článku Compass D. Nyní chceme přidat informaci o méně obvyklé metodě udržení plazmatu, než je známý tokamak.
Průvodkyně v Informačním centru Jaderné elektrárně elektrárny Temelín (1. řada zleva: Amalie Pavlovská a Jana Sikorová, 2. řada zleva: Šárka Molnárová, Jana Provodová a Hana Marečková)
Provádět na jaderce je baví
Jaderná energetika je obor nejen moderní ale i technicky složitý a v očích veřejnosti často považovaný za těžko pochopitelný. Tím složitější je práce průvodce či průvodkyně v jaderné elektrárně. Nestačí jen vysvětlit, jak elektrárna funguje, ale i proč ji dnes a především v budoucnu tolik potřebujeme. Rovněž zdůraznění bezpečnostních aspektů výroby elektřiny v jaderných elektrárnách není nikdy dost. Tři průvodkyně v Informačním centru Jaderné elektrárny Temelín by o tom mohly vyprávět…
Ekologické Silicon Valley Středního východu
V arabštině „masdar“ znamená zdroj. V případě města stejného názvu jde navíc o obnovitelný zdroj energie. Jde totiž o město bez aut, v němž kromě jiného zásobování aglomerace vodou zajišťuje především odsolená mořská voda, a kde téměř veškerý odpad slouží k výrobě energie. I když se nám to zatím zdá jako utopie či hudba budoucnosti, takové město skutečně vyrůstá v poušti Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech.
ČEZ podporuje mladé vědce a techniky
Nové vědecké a technické talenty mezi českými středoškoláky objevil letošní XVI. ročník soutěže vědeckých a technických projektů, kterou tradičně podporuje ČEZ v rámci svého vzdělávacího programu. Autorům 28 finálových projektů – nejmladšímu je teprve 17 let – se tak otevírá cesta do světa, do výzkumných laboratoří vědeckých ústavů i průmyslových firem.
A co váš robot, taky se bojí?
„Tak si představte, sousedko. Ten můj robot už se mi zase smál.“ Tak nějak by mohl za pár let probíhat rozhovor, třeba někde na pavlači nebo u sachrdortu v cukrárně. Že přeháníme? Ani trochu. Po světě už chodí roboti plnící role učitelky, modelky nebo domácí přítelkyně. Roboti umějí předvést šest základních emocí. Robot-učitelka se jmenuje se Saya a dává najevo překvapení, strach, znechucení, hněv, štěstí a smutek.
Jak se měří CO2 - Studium časových změn obsahu oxidu uhličitého v atmosféře
Jedním s nejsledovanějších a nejdiskutovanějších plynů v atmosféře je v současné době oxid uhličitý. Je jedním z tzv. skleníkových plynů, který naše technická civilizace produkuje v hojné míře, a který může přispívat ke zvýšení teploty na Zemi. Proto je velmi důležité co nejpřesněji určit vývoj jeho množství v atmosféře.
Areál elektrárny, jeden reaktor 30 let spolehlivě funguje, druhý po havárii již 30 let čeká na likvidaci.
Co se jaderníci naučili díky Three Mile Island
Na 28. března 2009 připadlo výročí 30 let od první vážnější havárie jaderného reaktoru, která se stala v americkém Harrisburgu v Pensylvánii. Byla to událost politováníhodná, avšak znamenala obrovský kvalitativní skok v bezpečném provozování jaderných reaktorů po celém světě.
Jak se staví tornádo
Jedním z nejpřitažlivějších exponátů Informačního centra Obnovitelné zdroje, které bylo právě před rokem otevřeno v Hradci Králové, je simulátor síly větru – funkční model tornáda. Tento model je jediným modelem tornáda v České republice. Informační centrum vybudovala a exponáty vybavovala firma M-Plus. Zeptali jsme proto jejího zástupce, jak se staví tornádo. Paní Kateřina Soukupová vypráví:
M. Zelený, 100 tisící student, který se zúčastnil besedy o jaderné energetice, a koordinátorka vzdělávacího programu ČEZ, ing. Marie Dufková
Stále více Rakušanů se přiklání k jaderné energetice
Až jedna pětina Rakušanů dnes hodnotí jadernou energetiku nepředpojatě nebo ji dokonce podporuje. „Jejich postoj vůči atomovým elektrárnám je dnes spíše pozitivní a Černobyl už nepovažují za důvod, proč je odmítat. Hlavním argumentem proti jaderným zdrojům zůstává dlouhodobé skladování použitého paliva,“ konstatuje profesor Atomového ústavu vídeňské Technické univerzity Helmuth Böck.
Skleníkové plyny v Evropě
Někteří „staří“ členové EU neplní závazky snižování produkce skleníkových plynů O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok v Evropské unii emise skleníkových plynů označovaných za původce globálního oteplení. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů. Vyplývá to z nejnovějších analýz Evropské ekologické agentury (EEA).
Reaktor národní památkou
Stále větší zájem veřejnosti o tzv. technické památky je jedním z průvodních znaků naší doby. Pokud se tyto památky navíc váží k zajímavým historickým událostem, je tento zájem ještě hlubší. To vše si zřejmě uvědomila i americká vláda, když v srpnu 2008 zařadila do seznamu národních památek reaktor B jaderného zařízení Hanford ve státě Washington.
Bratranci od pluhu
První „biografický“ medailonek roku 2009 zahájíme hned dvěma osobnostmi a dokonce třemi výročími. Vynálezce ruchadla František Veverka se totiž narodil 3. března roku 1799 (tj. před 210 roky) a zemřel 12. února 1849 (před 160 roky). Jeho o něco starší (*1790) bratranec a spolupracovník Václav Veverka zemřel ve stejném roce.
Geotermální energie
Některé části zemské kůry se více zahřívají vlivem tepla vznikajícího při radioaktivních přeměnách v ložiscích radioizotopů, nebo díky vulkanické činnosti. Energeticky je možné využít teplo z horkých pramenů nebo horké horniny – čerpá se přes ně voda, kterou ohřívají, a vzniklá pára se energeticky využívá. Čerpat lze i teplou vodu a přes tepelné výměníky odvádět získané teplo přímo k vytápění. Na některých místech je možné dokonce postavit geotermální elektrárny, které klasickým způsobem pomocí turbíny a generátoru vyrábějí elektřinu.
Průvodkyně v Informačním centru Jaderné elektrárně elektrárny Temelín (1. řada zleva: Amalie Pavlovská a Jana Sikorová, 2. řada zleva: Šárka Molnárová, Jana Provodová a Hana Marečková)
Vodík na sto způsobů
Paní María Hildur Maack je z Islandu. Pracuje jako Environmental manager ve společnosti Icelandic New Energy. Vystudovala obor Environmentální management a politika na International Institute for Industral Environmental Economics a biologii na University of Iceland. Získala licenci jako průvodce po Islandu, mluví pěti jazyky. Má ráda procházky nebo jízdu na kole, ráda maluje akvarely a dělá sochy ze starého haraburdí. Myslí si, že život stojí za pracovní úsilí a užívá si toho, že má možnost podílet se na nevyhnutelné změně světa energie.
Nový český vodíkový autobus se představí veřejnosti
Autobus na vodíkový pohon, který od roku 2006 vyvíjí Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, už jezdí. Zatím pouze na elektřinu z akumulátorů a ultrakapacitorů; palivové články a další prvky vodíkové části budou v provozu do dvou měsíců. V těchto dnech míří do finiše přípravy na výstavbu čerpací vodíkové stanice firmy Linde Gas v areálu neratovické společnosti Nerabus.
Na Dlouhých Stráních provádějí samí sympaťáci
Průvodce na elektrárně – ať již klasické, vodní či jaderné – musí mít několik základních vlastností. Především je to schopnost přeložit věci většinou technického zaměření do „lidštiny“ a dostatečně je vysvětlit, dál musí být vybaven nezbytným objemem znalostí, dokázat pohotově odpovědět každému na často ne vždy jednoduché dotazy a v neposlední řadě by měl umět řešit krizové situace.