Třípól, časopis
Hybridní pohon
Hybridní pohon označuje kombinaci několika zdrojů energie pro pohon jednoho dopravního prostředku či stroje. Nejčastějším typem je kombinace spalovacího a elektrického motoru. Existují i jiné varianty jako parní pohon v kombinaci s elektrickým nebo plynová turbína s elektromotorem. Hybridní pohony mohou využívat také pouze elektrickou energii – kombinace energie z trakčního vedení a z akumulátoru. Za hybrid bychom mohli považovat i jízdní kolo vybavené motorkem – kombinace lidské síly s energií spalovacího motoru. Nejčastěji se však hybridního pohonu využívá v silniční a železniční dopravě.
Vzhled nočního nebe 15. prosince ve 20.00 h středoevropského času (SEČ). Na počátku prosince platí mapa pro 21.00 h SEČ, na konci měsíce pro 19.00 h SEČ.
Drahokamy zimní oblohy
Čtenáři Třípólu, kteří se zajímají o astronomii, si již jistě zvykli na roli časopisu coby průvodce při procházkách noční oblohou v tom kterém ročním období. Výjimkou není ani naše vyzvání k návštěvě oblohy zimní. Na přelomu roku na ní lze najít mnoho zajímavého.
Předstihl i Edisona
Heinrich Göbel, jeden z objevitelů žárovky, se narodil 28. dubna 1818 ve Springe u Deistru v Německu. Jeho žárovka svítila o čtvrt století dříve než Edisonova! A neméně dobře. Kdo o něm však dnes ví? Ve čtvrtek 4. prosince uplyne právě 115 let ode dne, kdy tento poněkud zapomenutý vynálezce v dalekém New Yorku zemřel.
Mezinárodní rok planety Země akcentuje vysokoškolská studia
Rok 2008 byl organizací UNESCO vyhlášen Mezinárodním rokem planety Země. Jedním z hlavních cílů tohoto roku s podtitulem „Geovědy pro společnost“, je oslovit mladou generaci tak, aby studium geologických věd získalo na odpovídající vážnosti.
Ten umí to a ten zas tohle…
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco míň než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem svými dovednostmi obohacovali.
Sestry přebírají cenu z rukou Ing. Stanislava Medřického, CSc., předsedy Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET
V soutěži středoškoláků zvítězily sestry Denisa a Marie
Absolutní vítězkou 15. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, jehož finále podběhlo letos 6. a 7. května, se stala Denisa Kalužová, studentka Mendelova gymnázia v Opavě (nyní studentka Univerzity Palackého v Olomouci), se svou o dva roky mladší sestrou Marií. Tématem jejich práce byla prevence kolorektálního karcinomu. Autorku vítězného projektu jsme požádali o stručnou informaci jak o tématu, tak genezi úspěšného projektu. Napsala nám:
LHC – stroj na podivnosti
Poblíž Ženevy na hranicích mezi Francií a Švýcarskem byl Evropskou organizací jaderného výzkumu CERN 10. září 2008 uveden do zkušebního provozu největší urychlovač částic na světě (Large Hadron Collider - LHC). Leží 50 až 175 metrů pod zemí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 9600 velkých supermagnetů chlazených na teplotu kapalného helia, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Na jeho budování se podílelo více než 10 000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně českých. Projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků (asi 94 miliard Kč). Jde o dosud vůbec největší zařízení vybudované lidmi.
Fotografie stěny tunelu tvořené granitem s žilnou strukturou. Paralelní rýhování vzniklo při strojové ražbě tunelu
Přírodní analogy
Zneškodnit vysoce aktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo v hlubinném úložišti znamená izolovat je od biosféry na dobu řádově několika set tisíc až jednoho milionu let. Za tuto dobu poklesne působením přirozených pochodů jejich radiotoxicita na tak nízkou úroveň, že přestanou být nebezpečné.
Kdy nám dojdou zásoby uranu?
Odpověď na tuto otázku se zdá být na první pohled jednoduchá. Uranové zásoby jsou dobře zmapovány a stačí tedy vydělit množství uranu jeho roční spotřebou. Jenže tak jednoduché to bohužel není.
Šmejdivý kartáč
Bude to idyla, až budete někdy v budoucnosti potřebovat uklidit byt. Několika laskavými slovy jenom vydáte pokyny vašemu zbrusu novému komplexnímu úklidovému robotu. Ten bez odmlouvání vyjede ze svého koutku, důkladně vyčistí podlahu v určených místnostech, přeleští okna a nábytek, zaleje květiny a vrátí se skromně na své místo. Občas se sice objeví zprávy, že prý v Japonsku už podobného robota na futuristické výstavě předváděli, ale v běžných domácnostech stále vládne vysavač, hadr a kartáč.
Příklad praktické aplikace: Solární komín FSI VUT Brno (výška 3 m, plocha solárního kolektoru 2 x 1,2m2)
Solární komín - využití solárního komínu pro přirozené větrání budov
Solární komín je zařízení odpovídající nejmodernějším trendům využívání přirozené energie bez nutnosti dalších energetických vstupů. Využití solárního komínu zvyšuje efektivitu přirozeného větrání budov při využití energie slunečního záření. Zda by komín skutečně fungoval i v klimatických podmínkách ČR jsem ověřil ve školní studii, v níž jsem komín umístil na budovu fiktivního gymnázia. Výsledkem experimentu je zjištění, že by komín v tomto konkrétním případě přinesl pro provoz vzduchotechniky až 53% úsporu elektrické energie!
Pane vrchní, prosil bych jeden řasbíf
Všechno začalo vlastně trochu z nouze. Japonské tepelné elektrárny spalující zemní plyn se snažily dodržet limity vypouštění CO2 a jejich vědci a technici to zkoušeli na mnoho způsobů. Při jednom z brainstormingů týmu, který pracoval pro elektrárnu v japonské Ósace, zazněla, mezi řadou mírně řečeno nerealizovatelných nápadů (jedním z nich bylo lisování suchého ledu a jeho vyvážení do Antarktidy), také myšlenka vypouštět CO2 do moře.
Hybridní technologie
S požadavky moderní doby na vývoj technologií šetrných k životnímu prostředí se vypořádávají různé společnosti různě. Příkladem aktivního přístupu může být projekt společnosti General Electric „ecomagination“. Program má čtyři hlavní cíle: zdvojnásobit investice do výzkumu a vývoje; každý rok uvádět na trh vyšší počet produktů s ekologickým certifikátem, snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat celkovou energetickou účinnost. Představujeme kolekci nových strojů projektu „ecomagination“ patřících do rodiny hybridních technologií.
Těžba nerudných surovin probíhá často v několika patrech, kterým se odborně říká „řezy“ (pískovna na Chebsku)
Umíme přírodě vrátit co jsme jí vzali?
Rekultivacemi společnost prokazuje svou schopnost využít přírodní zdroje a přitom dalším generacím zachovat pestrou a obyvatelnou krajinu. Do obnovy krajiny po těžbě uhlí se od počátku 90. let investovalo z veřejných i soukromých zdrojů více než 51 miliard korun. Jen na území severočeské hnědouhelné pánve – dnes spíše nově zvané Mostecká pánev – byla v letech 1950-1999 dokončena rekultivace na ploše 9 570 hektarů, z toho na 4 480 ha tzv. zemědělskými rekultivacemi, na 4 591 ha rekultivacemi lesnickými, na 200 ha rekultivacemi hydrologickými a na 782 ha tzv. ostatními rekultivacemi. Ne vždy však rekultivace probíhají z hlediska přírodních zákonů optimálně. Dobrým příkladem a šancí pro budoucnost je využití tzv. rekultivace přírodě blízké.
Praxe v technických oborech
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco méně než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem obohacovali svými dovednostmi.
Kdy bude jaderná energie obnovitelným zdrojem?
Pod tímto provokativním názvem se konala 12. 11. 2008 v Praze odborná konference a také soutěž studentů technických škol. Měli napsat esej, úvahu na téma otázky v názvu konference. Můžete se sami přesvědčit, jak to perfektně zvládli. Jako čtyři nejlepší porota vyhodnotila a odměnila práce Tomáše Babince (ZČU Plzeň), Matěje Kašpara (VUT Brno), Jakuba Límana (FJFI ČVUT Praha) a Mariji Miletič (FJFI ČVUT Praha). Jestli vás téma zaujalo, napište vlastní názor - příspěvek. Odměníme dárkem!
Mapa ukazuje vzhled nočního nebe 15. září ve 21.00 h středoevropského letního času (SELČ). Na počátku září platí mapa pro 22.00 h SELČ, na konci měsíce pro 20.00 h SELČ.
Podzimní hvězdné nebe láká k procházce
Nabízíme vám praktického průvodce k další z procházek noční oblohou, tentokrát oblohou podzimní. V tomto ročním období skrývá mnoho krás nejen barvící se příroda, ale i svět hvězd nad našimi hlavami.
Václav Klement – vlastenecký knihkupec
Václav Klement se narodil 16. října 1868 ve Velvarech a zemřel 10. srpna 1938 v Mladé Boleslavi. Jak je zřejmé, slaví tento průkopník českého průmyslového podnikání v letošním roce hned dvě výročí.
Hrátky s velkým třeskem
10. října spustilo evropské vědecké centrum CERN největší světový urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Urychlovač LHC je dlouhý 27 kilometrů a je umístěn v kruhovém tunelu 100 metrů pod povrchem země mezi francouzským pohořím Jura a Ženevským jezerem ve Švýcarsku.
Dva reproduktorky - „udělej si sám“
V jednom ze starších čísel 3. pólu (květen 2005) jsme se vás snažili inspirovat k využití součástek z vyřazeného pevného disku, disketové jednotky nebo přehrávače CD a DVD. Jen tak „mezi řečí“ jsme se zmínili o možnosti zhotovit ze získaných součástek jednoduché fyzikální pomůcky. Například jsme doporučovali ověřit si působení magnetického pole na vodič s proudem: „Cívečku z několika závitů tenkého měděného vodiče položte na magnet a krátce ji připojte k ploché baterii. Cívka od magnetu prudce odskočí …“
Nedotýkej se drátů na zem spadlých
Nešťourej se šroubovákem v zásuvce, nefénuj se ve vaně, nepouštěj draka u elektrického vedení, nehraj si v bouřce v louži u hromosvodu…. Znáte to? Rodiče nám to už někdy říkali. Dřív se takovéhle zásady dokonce učily ve škole. Protože už do školy nějaký čas nechodím, nevím, jestli se to ještě učí. Mělo by.
Vzdělávání v Barmě aneb jak Barmánci předčili Angličany
V Barmě (Myanmaru) vládne od roku 1962 vojenská junta systematicky potlačující jakékoliv pokusy o demokracii. Nucené práce, potlačování menšin a věznění či rovnou zabíjení politických odpůrců je stále častým jevem. Podívejme se však na barmský vzdělávací systém. Přetrval věky. Gramotnost Barmánců ve své době dokonce převyšovala i tu naši, evropskou. Vítejte v místech, kde se zastavil čas.
Jaderná univerzita inspirující
Již třetím rokem pořádá Jaderná elektrárna Temelín svou Letní univerzitu. Letos se od 5. srpna této odborné stáže v provozu jaderné elektrárny zúčastnilo po dobu dvou týdnů 28 vysokoškolských studentů. Kromě informací a nových znalostí si odnesli i mnoho zajímavých zážitků. Není výjimkou, že některé z nich se staly inspirací vedoucí k rozhodnutí věnovat svou profesní kariéru jaderné energetice.
Temelínské vyznání Josefa Paula
Milý deníčku, omlouvám se, že tě otevírám po tak dlouhé době. Omlouvám se, že tvoje stránky plním písmem po dlouhých 10 dnech. Úplně jsem na tebe zapomněl, protože jsem tyto dny strávil na samotné Jaderné elektrárně Temelín, kde jsem se zúčastnil Letní univerzity od firmy ČEZ. Abych dokonale nasál mimořádnou atmosféru atomového štěpení, bydlel jsem přímo pod přehradou Hněvkovice, nedílnou to součástí elektrárny. Milý deníčku, událo se toho dost, prožil jsem mnoho zajímavých chvil a viděl spoustu neuvěřitelných věcí. Mohl bych o všem psát po mnoho dní, ale bohužel není čas, neboť mě ještě čekají další dobrodružství. Ale alespoň trochu se s tebou podělím.
Letní obsupická expedice
Baví vás astronomie a fyzika? Pak pravděpodobně víte, že www.obsupice.cz je web adresa jedné z nejlepších českých hvězdáren v Úpici v Podkrkonoší. Kromě vlastní vědecké práce se zde intenzivně věnují i popularizaci oboru. Jednou z akcí hvězdárny je letní Astronomická expedice. Letos v létě se v Úpici uskutečnil od 25. 7. do 10. 8. její jubilejní 50. ročník.
Matematici a fyzici v Plasnicích
Stejně tradiční jako letní konference v Nesměři je i Letní soustředění mladých fyziků a matematiků pořádané MFF UK. Letos proběhlo v Plasnicích v Orlických horách. Je určeno studentům od 15 do 19 let a umožňuje účastníkům sáhnout si na fyziku i matematiku „vlastníma rukama i hlavou“.
Nesměř!
Ne, nevynalezli jsme rozkazovací způsob nějakého novotvaru českého jazyka. Toto slovo se už po několik let stává synonymem letní fyzikální studentské konference TCN. Nesměř je jméno rekreačního střediska u Velkého Meziříčí, kde se akce koná. Co je TCN, to se ani neptejte!
Václav Klement - vlastenecký knihkupec
Václav Klement se narodil 16. října 1868 ve Velvarech a zemřel 10. srpna 1938 v Mladé Boleslavi. Jak je zřejmé, slaví tento průkopník českého průmyslového podnikání v letošním roce hned dvě výročí.
66 a 77 aneb k budoucnosti jádra
„Zkoumání nitra hmoty nevede jen k uspokojení odvěké touhy lidstva po poznání principu našeho světa. Ukázalo se, že vedlejším produktem může být nalezení nových zdrojů energie. Jedním z příkladů, jak vědci správně uchopili výsledky základního vědeckého výzkumu, je objev elementární částice nazvané neutron (za pár týdnů tomu bude 77 let) a spuštění prvního jaderného reaktoru (před 66 lety),“ napsal autor toto článku ještě před svým odchodem tam, odkud není návratu. Z piety k profesorovi Matějkovi uveřejňujeme článek v jeho původní verzi. Zkrácenou verzi nejdete v zimním vydání Třipolu.