Třípól, časopis
Nejlepší středoškolští matematici si prohlédli Temelín
Gymnázium Jírovcova v Českých Budějovicích hostilo od 9. března 2008 celostátní kolo již 57. ročníku Matematické olympiády. Sítem školních a krajských kol prošlo a do nejvyššího kola soutěže postoupilo 50 nejúspěšnějších řešitelů. Hlavním partnerem celostátního kola Matematické olympiády byla energetická společnost ČEZ a mladí matematici z celé republiky si tak mohli prohlédnout i Jadernou elektrárnu Temelín.
V novém obohacovacím závodě bude sedm milionů takovýchto trubic – centrifug. Jsou asi 3 m dlouhé a mají průměr 15 cm.
Jak se obohacuje jaderné palivo
Pro energetické využití se ve většině světových jaderných reaktorů obvykle používá uran obsahující okolo 3 až 4 % izotopu 235U. Jak to ale udělat, když přírodní uran obsahuje 99,3 % izotopu 238U a z hlediska chemického chování jsou oba izotopy prakticky totožné? Naštěstí existují technologické postupy obohacování uranu založené na rozdílných fyzikálních vlastnostech izotopů.
Elektřinu pod zem?
Orkán Emma, který se o víkendu 29. 2. - 2. 3. 2008 přehnal přes Českou republiku, pustošil lesy, shazoval střechy a ničil rozvodné sítě. Jen společnosti ČEZ způsobil podle prvních odhadů škody za 150 milionů, další škody vznikly České přenosové ČEPS i ostatním distributorům, např. E.On. Mnoha odběratelům způsobilo přerušení dodávky elektrického proudu z důvodu spadlého vedení velké nepříjemnost. Někteří se, celkem vzato logicky, začali ptát, proč se vedení nezakopává pod zem, ale vede volně krajinou napospas rozmarům počasí.
Jak uvařili v papiňáku uhlí
Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.
Uran na Zemi vystačí na staletí
Uran, který se nachází v zemské kůře, by mohl pohánět jaderné elektrárny i při předpokládaném zvyšování jejich počtu až pět set let. Tvrdí to odborníci ze sdružení švýcarských energetických firem Swisselectric. Náklady na jeho dobývání z fosfátů, které se pohybují mezi 60 a 300 dolary za libru (455 gramů), byly únosné už při mimořádném vzestupu cen uranu na světových trzích na přelomu předminulého a loňského roku. Od té doby však ceny okamžitých dodávek klesly na polovinu – na 75 dolarů za libru. Při cenách přes 250 dolarů za libru lze uran hospodárně těžit z mořské vody, v níž je ho až na 80 tisíc let.
Pacman požírá uran
Manželský tým vědců Jasona Loveho a Polly Arnoldové z britské Edinburgské univerzity vyvinul makromolekulu, která může „sníst“ uran a přimět ho, aby se chemicky choval zdánlivě jako lehčí kovy. Tato makromolekula může otevřít dveře pro nové směry práce s použitým jaderným palivem. Její chování můžeme přirovnat k dnes už klasické arkádě se žravým pomerančem zvaným Pacman, která si za více než čtvrtstoletí od svého vzniku získala oblibu už několika generací milovníků počítačových her.
VRABEC jede na nové palivo
Nejde o dietní přeškolení ptáka – VRABEC je familiární označení školního reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha. Jedná se o reaktor lehkovodního typu, který se využívá pro výuku posluchačů technických univerzit v České republice, pro přípravu odborníků pracujících na českém jaderném programu a pro zahraniční spolupráci.
Skotský vodní výtah šetří již 5 let čas i energii
Mezi přístavy Grangemouth a Falkirk byla v roce 1777 vybudována vodní cesta Forth a Clyde, která spojovala Glasgow se západním pobřežím Skotska. Další kanál mezi Falkirkem a Edinburghem, kanál Union, byl dokončen v roce 1822. Z důvodu charakteristiky reliefu krajiny však byla vodní doprava mezi Glazgovem a Edinburghem možná pouze díky 11 zdymadlům, neboť výškový rozdíl mezi oběma vodními cestami je celých 35 metrů. Tak to chodilo až do roku 2002, kdy zahájilo provoz unikátní technické zařízení umožňující rozšíření ekologické lodní dopravy.
Salinas Grandes aneb cesta za solí
Co vám říká Valentýn? Že ho neslavíte? A co takhle Valentýnská sleva? Lepší, ne? Miluju slevy! A taky jich s chutí využívám! Stejně tak jako před čtyřmi lety. Letenky do Argentiny byly za „pár šupů“…
Výročí pokračují – Johannes Gutenberg
Časopis 3. pól změnil tvář, ale zachoval rubriku věnující se výročím významných vědců a techniků. Rok 2008 jich – stejně jako léta předchozí – nabízí celou řadu. Pro vaši představu je připomínáme alespoň tímto abecedním přehledem. Abecedním proto, abychom se vyhnuli dojmu, že je řadíme podle jejich zásluh:
„Učíme jadernou fyziku“ – inspirace z nabídky vzdělávacího programu ČEZ
„Jaderná fyzika se zabývá věcmi tak vzdálenými našim smyslům, jako je atom a atomové jádro, že neumožňuje studentům využít vlastní zkušenost ani nenabízí mnoho možností k experimentování v tom pravém slova smyslu,“ říká autorka RNDr. Zdeňka Broklová v úvodu nové publikace „Učíme jadernou fyziku“. Jak nová publikace, vydaná v rámci vzdělávacího programu ČEZ, dokládá, výklad jaderné fyziky na škole se přesto nemusí zredukovat do nudné podoby vzorečků.
Vítáme Vás v technologickém skanzenu Temelín
„Vítáme vás v technologickém skanzenu Temelín,“ zaševelil příjemný dívčí hlas, syntetizovaný přesně tak, aby v mužích vzbudil to, co v nich dřímá od puberty až do důchodového věku, a v ženách vzpomínku na tu noc po stužkovacím večírku, kdy poprvé…
Výročí pokračují - Johannes Gutenberg
Časopis 3. pól změnil tvář, ale zachoval rubriku věnující se výročím významných vědců a techniků. Rok 2008 jich – stejně jako léta předchozí – nabízí celou řadu. Pro vaši představu je připomínáme alespoň tímto abecedním přehledem. Abecedním proto, abychom se vyhnuli dojmu, že je řadíme podle jejich zásluh:
Cena Nadace ČEZ
Studenti technických vysokých škol! Vypisujeme pro vás další ročník (již devátý) soutěže o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci Cena Nadace ČEZ.
Nádorové buňky v kultuře. Barevné struktury: modrá – DNA, červená – aktinová vlákna, zelená – dělící vřeténko (tubulin).
Kdo sjede z cesty a zastaví se, umírá
René Descartes si v 17. století buňku, resp. organizmus, představoval jako mechanický stroj, kde do sebe zapadají jednotlivá ozubená kolečka a systém páček a převodů je poháněn malinkými motorky. Tato podoba zůstala naštěstí jen historickým milníkem v poznávání živé přírody.
Energetické využití tepla z asfaltu
Se zajímavým řešením problematiky obnovitelných zdrojů energie přišla nizozemská firma Ooms Avenhorn Holding. Rozhodla se totiž využít energie z rozpáleného asfaltu. Zařízení nazvané Road Energy Systems® využívá schopnost asfaltového povrchu silnic absorbovat teplo. Absorpční schopnost je podpořena navíc černou barvou asfaltu. Získaná energie se užívá na chlazení budov v létě a vyhřívání v zimě. Firma je první na světě, která takové zařízení uvedla do provozu. V Scharwoude v Nizozemí zahájilo provoz 1. října 2000. Vytápí a chladí čtyři administrativní budovy.
Přečerpávací větrná elektrárna
Mohou větrníky dodávat do sítě elektřinu, i když zrovna nevane vítr? Ovšemže nikoli. Pro taková období má energetika k dispozici záložní zdroje, zpravidla plynové nebo uhelné, které vyrovnávají výpadek větrných zdrojů. Zvlášť naléhavá je tato otázka v sousedním Německu, kde instalovaný výkon větrných turbín překročil 20 tisíc megawattů. Pokud se rozběhnou všechny, ohrožuje to stabilitu sítě – a obdobné problémy řeší dispečeři i ve chvíli, kdy vítr ustane.
Z historie Brooklynského mostu
Mezi Brooklynem a New Yorkem je záliv, protékaný řekou East River známou silnými spodními proudy. V první polovině devatenáctého století přes něj neexistovalo jiné spojení, než převoznické lodě. V zimě se voda pokrývala ledem, někdy v ní zamrzli převozníci i se svými zákazníky.
Ženy, nebojme se jádra…
Jaderná energetika je neustále především mužskou záležitostí. Podle průzkumů veřejného mínění mají ženy z jádra větší obavy než muži. Požádali jsem proto o rozhovor ing. Evu Bartejsovou, která pracuje v oblasti výzkumu a vývoje v Oddělení teoretické reaktorové fyziky v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.
Pokrytí oblohy v galaktických souřadnicích pozorováními gama teleskopu IBIS na družici INTEGRAL. Hvězdičky představují pozice známých blazarů, křížky aktivních galaktických jader.
INTEGRAL 5 let ve vesmíru
17. října 2007 uplynulo 5 let od vypuštění astrofyzikální družice Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL (Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama). Česká účast se týkala palubního experimentu OMC (optická monitorovací kamera, čili malý optický teleskop) a vědeckého a datového centra ISDC ve Švýcarsku.
Časový stroj aneb 100 let zpátky žádný problém
Existuje časový stroj, kterým bychom se posunuli do doby před 50 i více lety? Mnozí by to jistě uvítali… asi se usmějete. Jakkoli se to zdá nemožné, přece jen existuje možnost spatřit hvězdnou oblohu tak, jak vypadala třeba v den, kdy jste se narodili.
Energie recyklovaná pro krokodýly
Zařízení EURODIF na jihu Francie, které slouží k obohacování uranu pro výrobu paliva pro jaderné elektrárny, spotřebovává mnoho energie. Tepelné výměníky produkují množství horké vody. Dá se použít k různým účelům, například vytápí 2 400 bytů v městě Pierrelatte a 42 hektarů zemědělských skleníků. Kuriozním použitím je horkovod pro krokodýlí farmu.
Bělojarsk – jediná komerční jaderka s rychlým reaktorem chlazená sodíkem
Rychlé reaktory využívají zcela jinou technologii než nejběžnější současné tlakovodní reaktory (např. Temelín). Tzv. rychlé neutrony totiž dokáží rozbít i jádra atomů uranu 238U a vyrobit z nich nové palivo. Proto se jim také říká množivé.
Použité palivo z jaderných elektráren spálí reaktory nové generace
Desetitisíce tun použitého jaderného paliva čeká v nejbližším desetiletí stěhování - z meziskladů u elektráren buď definitivně pod zem nebo do dalších jaderek coby palivo. Prototypy reaktorů, v nichž se přemění v energii a současně přijdou o převážnou část radioaktivity, jsou již navrženy a chystá se výstavba zkušebních zařízení.
V jaderné elektrárně to žije
Jaderná elektrárna není jen mrtvá konstrukce ze železa a betonu určená k výrobě elektrické energie, ale velmi živý celek. Kromě lidí zde vegetuje spousta živých organizmů, které jsou někdy vítanými spolupracovníky, jindy působí potíže. Jejich přirozeným prostředím je především voda. Slovy klasika - voda je materiál, bez kterého není života. V elektrárně ji najdeme všude.
Souvislá vrstvička bakterií a řas s různou odolností vůči vytékajícím teplým mineralizovaným pramenům - způsobuje v Yellowstonském národním parku rozdílné zabarvení jednotlivých teras.
Biofilm – Dr. Jekyll anebo Mr. Hyde ?
Na první pohled ryze odborná problematika tzv. biofilmu není tématem pouze pro odborníky, jak by se mohlo zdát. Bez ohledu na věk či pohlaví se s ním v praxi setkáváme dnes a denně. První studie zabývající se biofilmy se objevily již před asi 30 lety.
Nejbezpečnější je být mrtvý aneb pár absurdit všedního dne
Život je plný absurdit. K těm „nejdrsnějším“ patří konstatování, že nejbezpečnější je být mrtvý – nemůže na vás totiž žádná nemoc, žádný násilník, žádný zloděj ani výběrčí daní. Ale nabízí se i řada dalších…
Operace Bluestone - test jaderné bomby o ráži 1 Mt TNT na Vánočním ostrově 30. června 1962 (Zdroj: Atomicarchive.com)
www.atomicarchive.com
Jadernou energii lze využít mnoha způsoby. Dnes vyvolává vášnivé diskuze především polemika o jaderných elektrárnách, v nedávné minulosti se však hlavní pozornost upírala na jaderné zbraně. Energie pocházející z nitra atomu stále zůstává pro řadu lidí nepřijatelná. Pokud se ukrývá v termonukleární hlavici, pak je rozhořčení samozřejmě na místě.
Elektřina ze Sahary zamíří do Evropy
Pouhé jedno procento slunečního záření dopadajícího na Zemi by stačilo, aby celá Evropa měla dostatek elektřiny a tepla. Zatím se ale energie Slunce podílí na celkové produkci elektřiny zanedbatelnými dvěma setinami procenta.