Jít na vyhledávání

Třípól, časopis

27. 05. 2004
Autor

Autor: -end

Poezie posázavských pražců

Touží-li si líný a bohatý cizinec prohlédnout památky té naší krásné stověžaté Prahy, stačí mu jen vlézt do obskurního autobusku s nápisem sights nebo něco v tom smyslu. Touží-li líný a alespoň trochu bohatý obyvatel toho stověžatého města mít od turistů a autobusů aspoň na chvíli pokoj, může vlastně udělat skoro totéž: sedne prostě na vlak, projede se až kýčovitě krásnou přírodou podél tiché řeky, ten méně líný se třeba i vykoupe, ctitel velikosti lidského ducha může obdivovat unikátní železnici s viadukty a tunely, a za pár hodin je zase v Praze, aniž by – s výjimkou jednoho nutného přestupu a případných koupacích či občerstvovacích intermezz – musel opustit vlak. Umožňuje mu to vynález zvaný Posázavský pacifik.

27. 05. 2004
Autor

Autor: (red)

Ondřej Grepl

Ondřej Grepl

Interview s generálem

Protože Třetí pól je časopisem vzdělávacího programu ČEZ a tato energetická společnost má nového pana generálního ředitele, položili jsme mu pár otázek.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Tereza Krobová

Kdo vyhrál souboj mozků?

Už po třetí se letos pořádala soutěž Cena ČEZu o nejlepší diplomovou a doktorandskou práci. Odborná porota rozhodla o tom, že nejlepší diplomku napsal Václav Král z ČVUT. Ačkoli patří jako všichni Češi mezi suchozemce, jeho diplomová práce pojednává o přílivových elektrárnách. U moře se prý ale zabydlet nehodlá, alespoň prozatím...

27. 05. 2004
Autor

Autor: PAGI

Jak umělá inteligence přestala být neumělou…

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jiří Křepel

Matrix aneb lidská lenost

Až budete při tuhém mrazu přidávat topení na vyšší výkon, zkuste alespoň ve své mysli poděkovat lidské lenosti, která popohnala pokrok, a vy už tudíž nemusíte chodit do lesa pro dříví, abyste měli doma teplo.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Pavel Augusta

Marie Curie-Skłodowská

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

23. 03. 2004
Autor

Autor: Eva Kepková

Obr uprostřed lesů

Vodu využívá člověk pro své potřeby různými způsoby. Jedním z nich je její použití při výrobě elektrické energie.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Michal Švanda

Astronomická expedice 2004: Vesmír v naší blízkosti

Máte zájem o přírodní vědy a o astronomii zvláště? Stále ještě vás láká pozorovat dění na obloze na vlastní oči a nejen na obrazovce počítače? Nemáte stejně smýšlejícího kolegu ve svém okolí? Tak přesně pro vás je Astronomická expedice 2004.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Kristýna Witnerová

O mém osudu rozhodla Venuše

Kamil Hornoch je amatérský astronom. Je mu jedenatřicet let a za poslední dva roky objevil pomocí svého dalekohledu, který má doma nedaleko Brna, již osm extragalaktických nov. Svému koníčku věnuje veškerý svůj volný čas, ale nelituje. Přes den pracuje jako lakýrník a v noci pozoruje oblohu. Úspěchy na hvězdářském poli se ale může srovnávat i s profesionály.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Pavel Augusta

Aristoteles

Aristoteles

Aristoteles

Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...

28. 02. 2004
Autor

Autor: Vladimír Wagner

Kupte si knížku

Jaderná fyzika by se bez nadsázky dala nazvat fenoménem dvacátého století. Celá první půle dvacátého století byla ve znamení bouřlivého rozvoje poznání stavby a vlastností atomového jádra a jeho rozpadů. Objev jeho štěpení pak umožnil využít velké množství energie v jádře obsažené. Autoři většiny stěžejních objevů v této oblasti byli oceněni Nobelovu cenou za fyziku.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Monika Ginterová

Podivuhodný kelímek

Nasimulovat jadernou havárii, poradit si s uložením vyhořelého vysoceaktivního paliva nebo vyrobit syntetický diamant? To zkouší odborníci v Ústavu jaderného výzkumu Řež.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Jan Knytl

Sto let před Zwentendorfem

Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Miroslav Randa

Neviditelné a téměř nepolapitelné neutrino (2. díl)

V minulém čísle jsme si pověděli o experimentu Kamiokande zaměřeném na pozorování Čerenkovova záření. Jeho autor Masatoši Košiba v roce 1986 vybudoval pokračování experimentu – Kamiokande II, který byl již zaměřen na detekci neutrin.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Michal Šimíček

Bobr evropský (Zdroj Shutterstock)

Bobr evropský (Zdroj Shutterstock)

Zvířata v ohrožení - Bobr Evropský

Až jednou v podvečer zavítáte do mlžných lužních lesů k zákrutám tajemných starých říčních ramen, může se stát, že zahlédnete stvoření ne nepodobné dvěma kresleným postavičkám z oblíbeného Večerníčku. Na první pohled se možná bude zdát, že po hladině pluje dřevěná kláda, ovšem když vystrčí hlavu a placatý ocas, je všem jasné, že jde o bobra.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Michal Schmitt

Pozitronová emisní tomografie

PET – pozitronová emisní tomografie – je jednou z nejmodernějších metod diagnostického zobrazení v nukleární medicíně.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Lukáš Gráf

Kosmické elektrárny

„Kosmické elektrárny“ – dvě slova, která zatím znějí spíše jako název nového sci-fi filmu, se možná za několik let stanou zcela běžným jevem. Nebo nestanou? To bude záležet zejména na dalším vývoji energetiky, na dostatku fosilního paliva na Zemi a na úspěchu či neúspěchu při startování termonukleární reakce.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Edita Bromová

Kdo to napsal?

Určitě jste na to už někdy na internetu narazili. Zasvěcený esej na zcela nepravděpodobné téma či pojednání, které bylo tak vědecké, že jste mu nebyli vůbec schopni porozumět. Povídka, napodobující svým stylem známého autora, ale bez smysluplného obsahu nebo docela obyčejný, nudný a průměrný článek na téma už stokrát probrané. Co mají všechny tyto texty společného? Žádný z nich nenapsal člověk.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Jan Rataj

Vrabec přilétl na internet!

Na počátku tohoto roku se udála na poli internetu jedna významná událost, do informačního toku webových stránek tohoto média přilétl Vrabec!

28. 02. 2004
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Ilustrační foto (Zdroj Shutterstock)

Ilustrační foto (Zdroj Shutterstock)

Vrtěti divákem

Ve známém americkém filmu Vrtěti psem vyjadřuje jeden z hlavních hrdinů podstatu televizní manipulace jedinou větou: „Bylo to v televizi“. A právě o to jde moderním médiím především. Aby se stala garantem reality.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Luboš Kreč

Kde nic tu nic. Hle, mrakodrap!

Washington, Filadelfie, New York, Boston, Niagarské vodopády a zpět. To vše během čtrnácti dní. Tak jsme si mysleli, kolik že toho uvidíme z těch dalekých Spojených států. Stačí se ale podívat na mapu a zjistíte, že okruh, který jsme chtěli objet a je dlouhý kdovíkolik kilometrů, je jen nepatrný zlomek toho, co je možné v USA zhlédnout.

28. 02. 2004
Autor

Autor: PAGI

Sci-fi – Genotechnologie

Zpráva o narození klonované ovce Dolly obletěla v roce 1997 celý svět hned několikrát a svítila z hlavních stránek novin – tento rok bude symbolickým počátkem jednoho celého vědního oboru. Porozumění genomu totiž umožní nikoliv odhadovat či předvídat, ale vypočítávat vlastnosti potomka. A také tyto vlastnosti připravovat.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Pavel Suchan

Astronomická názorná pomůcka

Co nejdokonalejší napodobení hvězdné oblohy optickými, mechanickými a elektronickými prostředky, to je planetárium. Bez ohledu na denní dobu a aktuální počasí jím můžeme v uzavřené místnosti simulovat většinu astronomických úkazů, jež jsou viditelné z libovolného místa na Zemi (mnohdy i děje a úkazy z minulosti nebo budoucnosti). Podobnou službu jakou astronomii poskytují planetária, poskytují biologům dobře fungující zoologické zahrady nebo botanikům arboreta či zahrady botanické.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Michal Švanda

Když Slunce bouří

Nad děním na Slunci již spousta pozorovatelů zlomila hůl. Maximum sluneční činnosti nastalo v roce 2001 a v současnosti se podle všech pravidel nachází na sestupné větvi jedenáctiletého cyklu. To znamená výrazný úbytek slunečních skvrn, celkové snížení aktivity. O to více překvapivé bylo to, co se dělo na Slunci počátkem listopadu. Na povrchu (odborně ve fotosféře) se objevila spousta slunečních skvrn, chladnějších míst povrchu, z nichž tři byly bez jakýchkoli problémů pozorovatelné pouhým okem.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Pavel Augusta

Emil Kolben

Poněkud ve stínu nestora české elektrotechniky Františka Křižíka stojí druhý z našich průkopníků „energie nového věku“ – Emil Kolben. Narodil se 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy a zemřel právě před 60 lety, 3. července 1943 v Terezíně.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Jakub D. Kočí

Malá škola básnických forem

Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by alespoň jednou nezkusil napsat báseň. Básně totiž nepíší jen umělci, ale i lidé prožívající silné emoce – pocity štěstí, neštěstí nebo zamilovanosti. Ale ať už básníte nebo nebásníte, malá škola básnických forem se vám jednou možná bude hodit.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Miroslav Randa

Neviditelné a nepolapitelné

„Dnes jsem učinil cosi, co by teoretik neměl ve svém životě nikdy udělat. Pokusil jsem se nevysvětlitelné objasnit nepozorovatelným.“ W. Pauli

15. 12. 2003
Autor

Autor: Jiří Křepel

Rodokmen Energie

Jak známo, lenost je hybná síla pokroku. Člověk je od přírody bytost lenivá a raději dvakrát přemýšlí jak si práci ulehčit než se do ní opravdu pustí. Energii, kterou by sám musel vydat na vykonání práce, hledá raději někde jinde.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Marie Dufková

Ebonitová tyč a liščí ohon

Lišku známe, ale co je to ten ebonit? Pokud si ho pletete s ebenem, jste vedle, protože eben je druh dřeva (a Eben hudební skladatel), ale ebonit je speciální tvrdá guma.

15. 12. 2003
Autor

Autor: Marie Dufková

V elektrárně Prunéřov zapaluje kotel plazma

Na to, aby se pomocí vysokoteplotního plazmatu vyráběla elektřina ve fúzním reaktoru, si budeme muset ještě pár let počkat. Realitou však už je pomoc nízkoteplotního plazmatu při najíždění uhelných elektrárenských kotlů.

1 .. 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 .. 95
Vrátit se nahoru