Třípól, časopis
Vrátí se k nám orlovec říční?
Severočeská energetika, a. s., věnuje velkou pozornost péči o životní prostředí a to včetně ochrany ptactva. Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí zajistila společnost instalaci ochranných prvků zamezujících úrazům ptáků elektrickým proudem na více než tisíci stožárech elektrického vedení. V současné době odborníci vyvíjejí nový typ ochranného prvku, který by svojí konstrukcí ještě lépe splňoval místní nároky na ochranu ptactva.
Udělejte si magnetický urychlovač
V minulém čísle 3. pólu jsme vám poradili, jak získat miniaturní silné magnety z rozebraného pevného disku počítače.
Když to nepotřebuješ, tak to zahoď!
Základním hybným prvkem nakládání s odpady je jejich odstranění z dohledu. Kdo by se na to chtěl dívat, že? Nejjednodušší je zahodit odpad na místě, kde se skoro vůbec nezdržuji. Dnes už ale asi úplně každý uzná, že tato cesta není správná a že je docela hodně bezohledná. Existuje ale stoprocentně správná cesta nakládání s odpady?
Do evropy na zkušenou
Geografickým cílem cesty úspěšných účastníků 6. ročníku soutěže Cena Nadace Duhová energie o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci v roce 2005 byl Grenoble, Paříž, Poitiers a Stuttgart. Vydali se na ni mladí muži, převážně doktorandi, a jedna zástupkyně něžného pohlaví zvítězivší v kategoriích: Elektroenergetika; Elektrické stroje, přístroje a pohony; Ekonomika a řízení elektrotechniky a elektroenergetiky a Technologické systémy a elektrotechnologie.
International Young Physics’ Tournament (Turnaj mladých fyziků)
Letos se uskutečnil již osmnáctý ročník Turnaje mladých fyziků. Tato mezinárodní fyzikální soutěž, která patří k nejnáročnějším svého druhu, vznikla v osmdesátých letech minulého století v bývalém Sovětském svazu. Utkávají se v ní pětičlenné týmy studentů středních škol, které mají za úkol vyřešit 17 složitých fyzikálních úloh.
Týden vědy a techniky
Pátý ročník Týdne vědy celkem a třetí za podpory ČEZ jako generálního partnera letos otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd ČR od 7. do 13. listopadu.
Pohled zpátky: Cesta na Mars, 2020
Uplynulo již deset let od chvíle, kdy první lidé stanuli na povrchu Marsu – rudé planety, planety boha války a jak jsme jí ještě v průběhu tisíciletí říkali. Je tedy na čase emoce, které se tehdy okolo ní rozpoutaly, odložit do popelnice* a ohlédnout se zpátky, po tak dlouhém odstupu střízlivě a v klidu.
Michail Vasilijevič Lomonosov
Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasilijevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.
Elektronauté
"Pokrok úžasný, jejž poslední doby naše v poznání přírody učinily, překvapující, hluboko do života sahající vynálezy, všestranné použití sil přírodných, vše to činí v nás dojem, jakobychom nebyli již dalecí meze, kterouž nám nebude lze překročiti; a přece co den dočítáme se nových vymožeností v oboru přírodném, co den přesvědčujeme se, že vniká se hloub a hloub do zákonů, jimiž celý vesmír, jakož i nejmenší jeho částky se ovládají. “ Kronika práce, osvěty, průmyslu a nálezův. Díl II. Síly přírody a užívání jich. I.L.Kober, Praha 1868, s. 3.
ITER
Na Slunci pozemšťané přistanou stěží, ale Slunce na Zemi přistát může. Nevěříte? A přece: nepatrnou část Slunce už Země přivítala. A chystá se víc.
Bude teplo, bude Mars?
První civilizace na Zemi začínaly vznikat v oblastech s vysokou intenzitou slunečního světla. Lidé pokrývali své energetické potřeby energií ze Slunce. Později ovládli oheň, naučili se využívat energii vody a větru. Objevení zásob uhlí a ropy pak umožnilo pokrývat vysoký nárůst poptávky po energiích.
Také vás rozčiluje HDO?
„Ten, kdo vymyslel změnu času na spínání nočního proudu na časy k ránu a potom hned dopoledne, musí být opravdový debil a člověk, který nežije v realitě! Příklady: 1) Celá rodina pracuje během dne. Po práci každý potřebuje doma teplou vodu (nádobí, úklid). 2) Večer se osprchuje jeden člověk a je po teplé vodě. Děláte v tom lidem jen bordel. Elektrické energie je nadbytek, tak nechápu, proč vymýšlíte takové nesmysly!“
Supravodiče
Supravodiče – to bylo kouzelné slovo, které ve dvacátém století rádi používali fyzikové. Nikdo jiný tehdy ostatně do styku se supravodiči nepřišel. Dovedli byste si představit, že tehdy jedinou cestou k vyvolání tohoto úžasného efektu, na kterém stojí současná energetická soustava, bylo ponořit vodič do tekutého helia?
Roboti hrají kuželky
Na konci dubna proběhlo české národní kolo soutěže Eurobot 2005. A tři nejlepší týmy odjely v květnu na mezinárodní finále ve švýcarském městě Yverdon-les-Bains.
Dobrodružná fyzika (a chemie)
V setmělém sále se ozve škrtnutí sirky. Tmu prořízne žlutobílý plamínek. V tom se ozve zášleh, umělohmotná láhev od pitné vody se na zlomek sekundy naplní chladně modrým světlem a s hrozivým sykotem prolétne napříč dvacetimetrovým sálem. Diváci se leknou a pak celý experiment doprovází bouřlivým potleskem.
Věda v ulicích
Již mnohokrát se konaly veřejné akce popularizující vědu a techniku – vzpomeňme například už pět ročníků podzimního Týdne vědy pořádaného Akademií věd. Letos se však 17. a 18. června poprvé přestěhovala věda z výzkumných ústavů do ulic, přímo mezi lidi.
Johny a Fred
„Frede?“ „Ano, Johny.“ „Frede, jestli teda opravdu míříme do Bruselu, měli bychom vzít vodík v Plzni. Je tam nejlevnější.“ „Nebudou ho mít v Maastrichtu ještě za míň?“
Michail Vasiljevič Lomonosov
Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasiljevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.
Hra o liščí ocas po deváté
Deváté celostátní finále hry Co víš o jaderné energetice aneb Hra o liščí ocas skončilo velkým překvapením. Vítězem soutěže, které se dosud zúčastnilo téměř tisíc tříčlenných třídních družstev ze základních a středních škol z celé republiky, se poprvé stal dívčí tým.
André-Marie Ampère
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André-Marie Ampère, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
Johann Mendel – jak to bylo doopravdy
V lednovém čísle našeho časopisu jsme k článku Molekulární metody, zabývajícímu se genetikou, připojili kratičký sloupek o Johannu Mendelovi, zakladateli této vědecké discipliny.
Napájeni sluncem
Nenechte si ujít: 9. září vyvrcholí soutěž robotů poháněných světlem, která začala 14. ledna přípravou na Dni otevřených dveří v Ostravě.
Venus Transit 2004
Letošní Medard projevil neobyčejné pochopení pro astronomická pozorování. Planeta Venuše přešla 8. června přes sluneční kotouč, sledována tisícovkami pozorovatelů v Evropě, Africe a velké části Asie.
Jak jsem byl v atomové elektrárně
Nebudu se tu rozepisovat o tom, že pokládám atomovou energetiku za správnou věc, nebudu tu polemizovat s ekohobbistickými protestanty, natož pak podplacenou partičkou, která dělá kravály na hranicích.
Zemětřesení a jaderné elektrárny
Kdo viděl, téměř v přímém přenosu, záznamy televizních průmyslových kamer pořízené v únoru a březnu 2005 při několika japonských zemětřeseních, žasne. Na záběrech je vidět rozhoupaný svět, padající nábytek, zmatení lidé a rozbité domy.
Největší pohyblivá struktura v dějinách
Celá londýnská katedrála svatého Pavla by se schovala pod velkolepý oblouk, který vyprojektovalo konsorcium amerických, francouzských a ukrajinských firem. Oblouk se nazývá NSC (New Safe Confinement) a bude překrývat stávající sarkofág nad havarovaným čtvrtým černobylským reaktorem. Konstrukce bude 113 metrů vysoká, 257 metrů široká a 150 metrů dlouhá a bude vážit 20 000 tun.
Napnout, ale nezdeformovat
Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.
Když se třese zem
Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?