Třípól, časopis
Jak umělá inteligence přestala být neumělou…
Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.
Matrix aneb lidská lenost
Až budete při tuhém mrazu přidávat topení na vyšší výkon, zkuste alespoň ve své mysli poděkovat lidské lenosti, která popohnala pokrok, a vy už tudíž nemusíte chodit do lesa pro dříví, abyste měli doma teplo.
Marie Curie-Skłodowská
Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.
Obr uprostřed lesů
Vodu využívá člověk pro své potřeby různými způsoby. Jedním z nich je její použití při výrobě elektrické energie.
Astronomická expedice 2004: Vesmír v naší blízkosti
Máte zájem o přírodní vědy a o astronomii zvláště? Stále ještě vás láká pozorovat dění na obloze na vlastní oči a nejen na obrazovce počítače? Nemáte stejně smýšlejícího kolegu ve svém okolí? Tak přesně pro vás je Astronomická expedice 2004.
O mém osudu rozhodla Venuše
Kamil Hornoch je amatérský astronom. Je mu jedenatřicet let a za poslední dva roky objevil pomocí svého dalekohledu, který má doma nedaleko Brna, již osm extragalaktických nov. Svému koníčku věnuje veškerý svůj volný čas, ale nelituje. Přes den pracuje jako lakýrník a v noci pozoruje oblohu. Úspěchy na hvězdářském poli se ale může srovnávat i s profesionály.
Aristoteles
Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...
Kupte si knížku
Jaderná fyzika by se bez nadsázky dala nazvat fenoménem dvacátého století. Celá první půle dvacátého století byla ve znamení bouřlivého rozvoje poznání stavby a vlastností atomového jádra a jeho rozpadů. Objev jeho štěpení pak umožnil využít velké množství energie v jádře obsažené. Autoři většiny stěžejních objevů v této oblasti byli oceněni Nobelovu cenou za fyziku.
Podivuhodný kelímek
Nasimulovat jadernou havárii, poradit si s uložením vyhořelého vysoceaktivního paliva nebo vyrobit syntetický diamant? To zkouší odborníci v Ústavu jaderného výzkumu Řež.
Sto let před Zwentendorfem
Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.
Neviditelné a téměř nepolapitelné neutrino (2. díl)
V minulém čísle jsme si pověděli o experimentu Kamiokande zaměřeném na pozorování Čerenkovova záření. Jeho autor Masatoši Košiba v roce 1986 vybudoval pokračování experimentu – Kamiokande II, který byl již zaměřen na detekci neutrin.
Zvířata v ohrožení - Bobr Evropský
Až jednou v podvečer zavítáte do mlžných lužních lesů k zákrutám tajemných starých říčních ramen, může se stát, že zahlédnete stvoření ne nepodobné dvěma kresleným postavičkám z oblíbeného Večerníčku. Na první pohled se možná bude zdát, že po hladině pluje dřevěná kláda, ovšem když vystrčí hlavu a placatý ocas, je všem jasné, že jde o bobra.
Pozitronová emisní tomografie
PET – pozitronová emisní tomografie – je jednou z nejmodernějších metod diagnostického zobrazení v nukleární medicíně.
Kosmické elektrárny
„Kosmické elektrárny“ – dvě slova, která zatím znějí spíše jako název nového sci-fi filmu, se možná za několik let stanou zcela běžným jevem. Nebo nestanou? To bude záležet zejména na dalším vývoji energetiky, na dostatku fosilního paliva na Zemi a na úspěchu či neúspěchu při startování termonukleární reakce.
Kdo to napsal?
Určitě jste na to už někdy na internetu narazili. Zasvěcený esej na zcela nepravděpodobné téma či pojednání, které bylo tak vědecké, že jste mu nebyli vůbec schopni porozumět. Povídka, napodobující svým stylem známého autora, ale bez smysluplného obsahu nebo docela obyčejný, nudný a průměrný článek na téma už stokrát probrané. Co mají všechny tyto texty společného? Žádný z nich nenapsal člověk.
Vrabec přilétl na internet!
Na počátku tohoto roku se udála na poli internetu jedna významná událost, do informačního toku webových stránek tohoto média přilétl Vrabec!
Vrtěti divákem
Ve známém americkém filmu Vrtěti psem vyjadřuje jeden z hlavních hrdinů podstatu televizní manipulace jedinou větou: „Bylo to v televizi“. A právě o to jde moderním médiím především. Aby se stala garantem reality.
Kde nic tu nic. Hle, mrakodrap!
Washington, Filadelfie, New York, Boston, Niagarské vodopády a zpět. To vše během čtrnácti dní. Tak jsme si mysleli, kolik že toho uvidíme z těch dalekých Spojených států. Stačí se ale podívat na mapu a zjistíte, že okruh, který jsme chtěli objet a je dlouhý kdovíkolik kilometrů, je jen nepatrný zlomek toho, co je možné v USA zhlédnout.
Sci-fi – Genotechnologie
Zpráva o narození klonované ovce Dolly obletěla v roce 1997 celý svět hned několikrát a svítila z hlavních stránek novin – tento rok bude symbolickým počátkem jednoho celého vědního oboru. Porozumění genomu totiž umožní nikoliv odhadovat či předvídat, ale vypočítávat vlastnosti potomka. A také tyto vlastnosti připravovat.
Astronomická názorná pomůcka
Co nejdokonalejší napodobení hvězdné oblohy optickými, mechanickými a elektronickými prostředky, to je planetárium. Bez ohledu na denní dobu a aktuální počasí jím můžeme v uzavřené místnosti simulovat většinu astronomických úkazů, jež jsou viditelné z libovolného místa na Zemi (mnohdy i děje a úkazy z minulosti nebo budoucnosti). Podobnou službu jakou astronomii poskytují planetária, poskytují biologům dobře fungující zoologické zahrady nebo botanikům arboreta či zahrady botanické.
Když Slunce bouří
Nad děním na Slunci již spousta pozorovatelů zlomila hůl. Maximum sluneční činnosti nastalo v roce 2001 a v současnosti se podle všech pravidel nachází na sestupné větvi jedenáctiletého cyklu. To znamená výrazný úbytek slunečních skvrn, celkové snížení aktivity. O to více překvapivé bylo to, co se dělo na Slunci počátkem listopadu. Na povrchu (odborně ve fotosféře) se objevila spousta slunečních skvrn, chladnějších míst povrchu, z nichž tři byly bez jakýchkoli problémů pozorovatelné pouhým okem.
Emil Kolben
Poněkud ve stínu nestora české elektrotechniky Františka Křižíka stojí druhý z našich průkopníků „energie nového věku“ – Emil Kolben. Narodil se 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy a zemřel právě před 60 lety, 3. července 1943 v Terezíně.
Malá škola básnických forem
Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by alespoň jednou nezkusil napsat báseň. Básně totiž nepíší jen umělci, ale i lidé prožívající silné emoce – pocity štěstí, neštěstí nebo zamilovanosti. Ale ať už básníte nebo nebásníte, malá škola básnických forem se vám jednou možná bude hodit.
Neviditelné a nepolapitelné
„Dnes jsem učinil cosi, co by teoretik neměl ve svém životě nikdy udělat. Pokusil jsem se nevysvětlitelné objasnit nepozorovatelným.“ W. Pauli
Rodokmen Energie
Jak známo, lenost je hybná síla pokroku. Člověk je od přírody bytost lenivá a raději dvakrát přemýšlí jak si práci ulehčit než se do ní opravdu pustí. Energii, kterou by sám musel vydat na vykonání práce, hledá raději někde jinde.
Ebonitová tyč a liščí ohon
Lišku známe, ale co je to ten ebonit? Pokud si ho pletete s ebenem, jste vedle, protože eben je druh dřeva (a Eben hudební skladatel), ale ebonit je speciální tvrdá guma.
V elektrárně Prunéřov zapaluje kotel plazma
Na to, aby se pomocí vysokoteplotního plazmatu vyráběla elektřina ve fúzním reaktoru, si budeme muset ještě pár let počkat. Realitou však už je pomoc nízkoteplotního plazmatu při najíždění uhelných elektrárenských kotlů.
CyberKnife
V dnešním dílu nekonečného seriálu o záření v medicíně se seznámíme se špičkou soudobé technologie.
HYPERPhysics
Kdo se delší dobu pohybuje na internetu a zabývá se důkladněji určitým problémem, zjistí zajímavou věc. I když se nějakému tématu věnují tisíce autorů, některé webové stránky mají výsadní postavení – směřují k nim odkazy z velkého množství jiných stránek.
Šťastné versus neveselé
Proč už nedokážeme vánoce prožívat, ale snažíme se je přežívat? Jistě, svátky vánoční jsou a vždy byly jednou z takzvaných náročných životních situací, neboť i příjemné změny a zážitky jsou pro náš organismus zátěží, se kterou se musíme vyrovnávat. Ale ručička pomyslných vah se čím dál tím více posunuje ze sféry eustresu do oblasti distresu, tedy od stresu relativně příjemného k tomu vysloveně nepříjemnému. Co s tím? Tak především: Nesnažte se vánoce přežít, ale prožít!