Třípól, časopis
První workshop o jaderné fúzi mezi zástupci soukromého a vládního sektoru (Foto Christian Lünig, Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
První společný workshop soukromníků a vlád: „Jak (vám) může ITER pomoci?“
Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat k využití energie z jaderné fúze: jedním je optimalizovat nebo zjednodušit stávající koncepty; dalším je exhumovat dávno opuštěná řešení a díky pokroku techniky a lepšímu pochopení fyziky jim vdechnout nový život a tím i aktuálnost. Dalším je navrhnout a postavit exotičtější zařízení, než si kdokoli dokáže představit, založená na principech a fyzikálních uspořádáních, o kterých nikdo nikdy nepřemýšlel. Strategie paliva se také mohou lišit. I když se většina zařízení drží dobře osvědčené dvojice dvou těžkých izotopů vodíku, deuteria a tritia, ostatní usilují o svatý grál „bezneutronové“ fúze protonu a boru nebo helia 3. Hlavní aktéři různých projektů, které se objevily v posledních letech, byli poslední týden v květnu na jevišti ITER, aby představili své naděje a očekávání: byl to vůbec první fúzní workshop tokamaku ITER, který kdy byl uspořádán společně se soukromým sektorem a svedl tak dohromady téměř 50 generálních ředitelů a vedoucích vědců od soukromých fúzních startupů s průmyslovými dodavateli fúzních technologií a zástupců z veřejných laboratoří, domácích agentur ITER a Organizace ITER. Celkem bylo reprezentováno asi 350 zúčastněných stran, které se snaží urychlit to, co je pravděpodobně nejambicióznějším a hlavně nejpotřebnějším podnikem v historii lidstva.
Čtyři svářeči pracující z plošin, zahájili ukládání kovu v oblastech úkosu sektoru zatíženého rozměrovými vadami (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
Tolerance 0,05 milimetrů - začala oprava sektoru vakuové nádoby ITER
950 tun a tolerance 0,05 mm. Oprava sektoru vakuové nádoby fúzního reaktoru ITER začala. Lešení, postavené u sektoru vakuové nádoby č. 7, dosahuje výšky téměř 20 metrů a zakrývá mohutnou komponentu. Tu a tam probleskují pruhy oslepujícího světla filtrované tlustými, poloprůhlednými červenými plastovými fóliemi – důkaz, že v montážní hale ITER začala opravárenská kampaň. Jižní Korea je známkou vysoké kvality. Je? Nebo byla? Sektory vakuové komory 6, 7 a 8, které Hyundai dodala na staveniště ITER, nelze smontovat! Sektor číslo 7 bylo dokonce nutné vytáhnout z tokamakové jámy a pokusit se ho opravit tak říkajíc „na suchu“. Následuje reportáž z úžasné činnosti: opravy jedné devítiny vakuové komory.
Sifonofor Bathyphysa neboli létající špagetová příšera, spatřená poblíž neprozkoumané a neregistrované podmořské hory u pobřeží Chile. (Obrazový kredit: ROV SuBastian / Schmidt Ocean Institute)
Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu zdokumentovala 160 druhů, o kterých se dříve nevědělo, že by tu mohly žít, včetně 50 druhů pro vědu naprosto nových.
Název prvku je odvozen od starověkého hrdiny, který přinesl lidem oheň (foto od lcarissimi z Pixabay)
Tajemství radioaktivního promethia
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven. Promethium je jedním z 15 lanthanoidových prvků ve spodní části periodické tabulky. Tyto kovy, známé také jako vzácné zeminy, vykazují řadu užitečných vlastností, včetně silného magnetismu a neobvyklých optických vlastností, což je činí zvláště důležitými pro moderní elektronická zařízení. "Používají se v laserech, jsou součástí obrazovek vašeho smartphonu, používají se také ve velmi silných magnetech ve větrných turbínách a elektrických vozidlech," řekl Ilja Popovs, člen výzkumného a vývojového týmu v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) a spoluautor nové studie publikované v časopise Nature.
Astronaut Shane Kimbrough předvádí roboty Astrobee. Projekt, jehož jsou součástí, umožňuje studentům roboty létající na palubě ISS programovat. (Zdroj NASA)
Vesmírná robotika se připravuje k explozivnímu růstu
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou. Vesmírná robotika udělala obrovský skok vpřed a stala se zdrojem inovací (a investic, samozřejmě). Toto rozvíjející se odvětví je nyní připravené k explozivnímu růstu. V posledních třech letech vstoupilo do arény vesmírné robotiky více než 40 průkopnických společností, které přilákaly více než 200 milionů USD rizikového kapitálu, uvádí Technology Foresights, inovační zpravodajská platforma společnosti GlobalData, přední datová a analytická společnost.
Chytré meteostanice ve školách
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší. Se získanými daty pracují přímo ve výuce a zároveň mají přehled o aktuální situaci ve svém okolí. Projekt vznikl díky podpoře městské části Praha 4 a spolupráci s českou firmou Agdata City, která vyrábí a provozuje kompletní technologii.
Jsme genetická mozaika
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka (MDC-BIMSB), vědci zjistili, že přibližně jedna ze 40 buněk lidské kostní dřeně nese masivní chromozomální změny – například variace počtu kopií a chromozomální přeuspořádání – aniž by způsobily jakékoli zjevné onemocnění nebo abnormalitu. Kromě toho vzorky buněk od lidí starších 60 let měly tendenci mít vyšší počet buněk s takovými genomickými změnami, což naznačuje dříve neidentifikovaný mechanismus, který může přispívat k onemocněním souvisejícím se stárnutím. Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.
Jak nové technologie chrání akumulátory před extrémními teplotami
S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů. Vysoce účinné nové technologie se zaměřují na ochranu baterií před vysokými teplotami a zajišťují jejich optimální výkon i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Plísňovka Sphaeroforma arctica (zdroj Wikimedia, autor Arnau Sebé-Pedrós & Iñaki Ruiz-Trillo, CC BY 3.0)
Zkoumání diverzity v buněčném dělení
Nový výzkum vědců Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) ukazuje, jak se mohly u různých živočichů vyvinout různé způsoby buněčného dělení a jak tato diverzita podporuje jejich různé životní cykly.
AI v rukách teenagerů
Používání generativní umělé inteligence se zatím většina Čechů bojí, některý z nástrojů AI podle průzkumu společnosti Deloitte vyzkoušelo 22 procent populace. Ve věkové kategorii do 25 let je to více než třikrát tolik. Jak vidí současní středoškoláci „smart future“? Své nápady na inovace, které pomohou statisícům lidí, představila desítka finalistů soutěžního programu Solve for Tomorrow.
Podpora čistých energetických zdrojů v České republice
V budoucnosti by se Česká republika měla spoléhat především na jaderné a obnovitelné zdroje. Preference rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů jako budoucího zdroje energie jsou téměř vyrovnané (48 % jaderná energetika a 47 % obnovitelné zdroje), roste však podíl respondentů, kteří preferují oba zdroje dohromady (54 %). Vyplývá to z reprezentativního průzkumu veřejného mínění, uskutečněného v průběhu května 2024.
Vodní a přečerpávací elektrárna Štěchovice včetně přivaděče k horní nádrži přečerpávací elektrárny (zdroj ČEZ, a. s.)
Štěchovická přečerpávací elektrárna
Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.
Pomeranče bez chemikálií
Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“. Principem této techniky je chov a radiační sterilizace samců škodlivých motýlků, kteří jsou pak vypouštěni, aby se pářili s divokými samičkami. V důsledku toho nevznikají žádní noví moli, což v průběhu času vede k poklesu populace. Tato technika zachraňuje jeden sad za druhým před napadením moly, škodícími na citrusových plodech. To vše bez použití insekticidů.
Studenti pozorují radioaktivní částice přímo ve škole
Studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické (SPŠSE) Dukelská v Českých Budějovicích mají nově k dispozici hned několik unikátních učebních pomůcek. Jedná se o takzvané mlžné komory, jejichž pomocí se dají pozorovat stopy radioaktivních částic běžně se vyskytujících všude kolem nás.
Roboti ve skladech, autonomní kamiony a umělá inteligence
Čtvrtá průmyslová revoluce přetváří svět, jak ho známe. Technologický pokrok stírá hranice mezi fyzickým a digitálním prostředím. V praxi to umožňuje spolupráci strojů a lidí v dosud nevídaném rozsahu. Novým trendům se přizpůsobuje i logistika, jež cílí na dosažení maximální efektivity. Koncept chytré logistiky znamená propojení skladových systémů, interní dopravy, přepravních technologií a plánovacího softwaru v jednu síť. Ta dokáže automaticky tvořit a upravovat přepravní procesy podle aktuálních potřeb a s ohledem na ostatní články řetězce.[i] [i] https://blog.toyota-forklifts.cz/prumysl-4.0-a-chytra-logistika-meni-budoucnost-skladovani
Robotický den 2024
V Kongresovém centru na Vyšehradě v Praze proběhne v neděli 9. června 2024 již 19. ročník Mezinárodního robotického dne. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 17. hodinou přijít podívat na robotické soutěže, ukázky či prezentace. Vstup je zdarma. V sobotu proběhnou neveřejné části soutěží.
Zvýšení výkonu jaderné fúze
Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností jader fúzujících. Notoricky známý Einsteinův vzorec E = mc2 tvrdí, že veškerá „ztracená“ hmota se přeměnila v energii, která ohřívá plazma a kterou bychom rádi využili.
Těžba hnědého uhlí z ptačí perspektivy. Jak se v průběhu let mění české lomy?
Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.
Biotechnologie a umělá inteligence proměňují zdravotnictví
Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech. Tato transformace vede ke zvýšené bezpečnosti pacientů. Zde je pět lékařských inovací zahrnujících nejnovější technologie, všechny s potenciálem předefinovat zdravotní péči.
Projektový tým JET 1977: Paul-Henri Rebut (uprostřed), A. Gibson (UK), G. Celentano (Itálie), E. Salpietro (Itálie), John Last (UK), Barry Green (Austrálie), P. Noll (Německo), J. Poffé (Belgie), I. Selin (Švédsko) a D. Eckhart (Německo). © EFDA
Potlesk pro „vynálezce“ tokamaku JET Paul-Henri Rebuta
Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku. Tímto mužem byl francouzský fyzik Paul-Henri Rebut. Na počátku 70. let, o něco více než deset let poté, co vstoupil do výzkumu fúze ve francouzské Komisi pro atomovou energii (CEA), se podílel na vybudování TFR – Tokamak de Fontenay-aux-Roses, stojícím na pařížském předměstí, kde se CEA tehdy nacházela. Pro jeho kolegy však TFR znamenal Tokamak Façon Rebut, což lze chápat jako „Tokamak à la Rebut“...
Uhelná elektrárna Dětmarovice, největší černouhelná elektrárna v ČR (zdroj vzdělávací portál ČEZ Svět energie, www.svetenergie.cz)
Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu
Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO2, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.
Zdá se, že antigravitace neexistuje
Nový výzkum antihmoty dává Albertu Einsteinovi opět za pravdu. 27. září 2023 oznámil mezinárodní tým fyziků zásadní zjištění: zdá se, že antihmota reaguje na gravitaci stejně jako běžná hmota, což potvrzuje teorie navržené Albertem Einsteinem před více než stoletím. Zjištění je výsledkem vůbec prvního přímého pozorování antihmoty volně padající v gravitačním poli. Atomy byly tvořeny antiprotony místo protonů a antielektrony (pozitrony) místo elektronů. Antiprotony jsou v podstatě záporně nabité protony (protony jsou kladné v atomech normální hmoty) a pozitrony jsou kladně nabité elektrony (elektrony jsou záporné v atomech normální hmoty).
I antihmota se chová jako částice i vlna
Fyzici již dlouho vědí, že téměř vše – světlo a další formy energie, ale také každý atom ve vašem těle – se chová z klasického hlediska i jako částice, i jako vlna, což je koncept známý jako korpuskulárně vlnový dualismus (de Broghlie). To se znovu a znovu ověřilo v experimentech. Ale s částicemi antihmoty, které jsou identické se svými hmotnými partnery, až na jejich opačný náboj a spin, je mnohem obtížnější experimentovat. Tato dvojčata hmoty existují jen okamžik, obvykle v mohutných urychlovačích částic, a ihned anihilují s částicemi hmoty.
Z čeho budeme vyrábět pneumatiky?
Pneumatiky jsou kulaté, černé a vyrobeny z gumy. Tak by je zřejmě popsala většina lidí. Při bližším pohledu však zjistíme, že design pneumatik a vzájemné působení různých materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, jsou mnohem složitější. Materiáloví inženýři a vývojáři pneumatik ve společnosti Continental již nějakou dobu pracují na tiché revoluci. Nejpozději do roku 2050 mají být všechny pneumatiky vyrobeny z udržitelných materiálů. Přestože to znamená ještě dlouhou cestu, krok za krokem se ukazuje, jaké suroviny si v budoucnu najdou v konstrukci pneumatik své místo. Příkladem jsou odpadní produkty ze zemědělství – popel z rýžových slupek, pampelišková guma, recyklovaná pryž nebo PET lahve.
Budoucnost informačních technologií na rok 2024 a dále
Po třech letech nepříznivých okolností vykazuje světový trh s IT známky oživení. Předpokládá se, že v roce 2024 vzroste celosvětový prodej osobních počítačů o osm procent a o stejné procento se zvýší i výdaje na IT oproti předchozímu roku. Co bude oživení trhu znamenat pro IT v nadcházejících měsících?
Datová centra v roce 2024
Svět se přizpůsobuje digitální transformaci téměř ve všech aspektech každodenního života. S tím se neustále vyvíjí odvětví datových center, která hrají v digitalizaci klíčovou roli. Rychlý vývoj trhů s datovými centry a změny v architektuře a designu datových center znamenají, že na začátku každého nového roku lze očekávat změny.
Jedna z největších FV elektráren v ČR, Ralsko a Mimoň (zdroj: vzdělávací portál Svět energie, www.svetenergie.cz)
Energetická krize a renesance OZE v ČR
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž dodávalo do Evropy nejen plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině, nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska, a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.
Co bylo před energetickou krizí
Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly. O energetické krizi tak můžeme říct, že začala mnohem dříve, než vpadlo Rusko na území Ukrajiny. Byla umocněna událostmi z let minulých. Jedním z umocňujících faktorů bylo, mimo jiné, chování evropských účastníků energetických trhů. Z dnešního pohledu se rovněž zdá, že se ruské společnosti zřejmě připravovaly na válku několik let dopředu a energetický sektor byl jednou z jeho důležitých zbraní. Evropská unie naopak podcenila geopolitický rozměr událostí a mocenské ambice Ruska na Ukrajině a vyšší závislostí na potrubních dodávkách ruského plynu šla sama vstříc. Plyn do Evropy proudil z několika směrů a měl hrát stěžejní roli jakožto tranzitní palivo v transformaci energetiky EU a v dosažení proklamované klimatické neutrality do roku 2050.
Modernizace vodních elektráren
Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu. To všechno splňují soustrojí vodních elektráren ČEZ, které v uplynulých 15 letech prošly programem modernizace a ekologizace. Výsledkem velké obnovy za téměř 4,5 miliardy korun je 39 soustrojí na 22 vodních elektrárnách, která dnes fungují lépe a hospodárněji, než když před desítkami let zahajovaly provoz. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě více než 2,3 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než 650 tisíc domácností.
Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky. Je to logický krok, neboť Evropa je již vyléčena z počáteční euforie z obnovitelných zdrojů a uvědomuje si, že energetickou soběstačnost a spolehlivé dodávky mohou zajistit jen jaderné zdroje, které jsou navíc šetrné ke klimatu. Přinášíme stručný výběr z mediálních zpráv z počátku roku.