Třípól, časopis
Jaderné techniky pro kulturní dědictví Kambodži
Kambodža je domovem mnoha jedinečných kulturních památek, z nichž čtyři jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto dědictví je však vystaveno riziku poškození nebo ztráty kvůli tropickému klimatu země. Podívejte se, jak Kambodža s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zachovává své kulturní dědictví pomocí jaderných technik. V druhé polovině článku nahlédneme na další využití jaderných technik na pomoc kulturnímu dědictví lidstva.
Nejnovější bezpilotní helikoptéry AWHERO. Výrobce Leonardo je příkladem firmy, která zapojuje robotiku a umělou inteligenci (foto leonardo.com)
Příklady partnerství průmyslu a robotiky založené na AI
Integrace pokročilé robotiky a umělé inteligence (AI) proniká do průmyslových odvětví, jako je např. zdravotnictví, automobilový průmysl a letectví, apod., a razí cestu k realizaci Průmyslu 4.0. Společnosti intenzivně investují do technologií pro inovace a zvyšování produktivity, což přináší nejen vysoké náklady, ale i výzvy ohledně kybernetické bezpečnosti. Podle nové zprávy přední společnosti zabývající se daty a analytikou GlobalData jsou pro využití plného potenciálu robotiky klíčové standardizované zásady a společné úsilí v oblasti výzkumu a vývoje.
APR1000 - jihokorejský reaktor pro Dukovany
KHNP, Korea Hydro and Nuclear Power Company, je jihokorejská státní společnost s téměř 50 lety zkušeností se stavbou a provozem nukleárních elektráren. Dosud se podílela na stavbě 34 reaktorových bloků v Jižní Koreji i v zahraničí. Její vlajkový model, reaktor Generation III+ APR1000, který KHNP navrhlo České republice (a ta jej v tendru vybrala), odpovídá požadovaným technickým parametrům reaktorů generace III+. Konstrukce reaktoru splňuje nejpokročilejší bezpečnostní kritéria, jako jsou například pasivní bezpečnostní systémy, které byly zavedené po havárii ve Fukušimě, požadavky na ochranu před kybernetickým útokem a dvojitý kontejnment a ochrana proti nárazu velkých komerčních letadel.
Práce se spalovacím analyzátorem usnadňuje a zpřesňuje kontroly klíčových materiálů v jaderné energetice (zdroj ČEZ)
Důvěřuj, ale prověřuj – hlavně v jádře
V jaderné energetice platí „bezpečnost především“. I proto se vlastník a provozovatel obou českých jaderných elektráren ČEZ rozhodl vzít důležité kontroly materiálů do vlastních rukou. Pořídil dvě nová zařízení pro rozšíření kontrol v materiálové laboratoři v Tréninkovém a realizačním centru. Zařízení v souhrnné ceně pěti miliónů korun umí změřit obsah plynů v kovovém materiálu a jeho tvrdost. Dosud některé z klíčových materiálových kontrol dělali dodavatelé, nyní je budou dělat vlastní pracovníci.
Po staletí se využívá slunce k odsolování, abychom získali sůl. Čím dál důležitější ale bude získat pitnou vodu (zdroj Wikimedia, CC BY-SA 3.0, Thajští farmáři těží sůl, autor JJ Harrison)
3D-tištěná mikrostruktura usnadňuje odsolování mořské vody
Vlivem globálního oteplování hrozí některým částem světa nedostatek sladké vody. Tým výzkumníků ze Singapuru se zaměřil na solární parní generátory (SSG, Solar Steam Generators), které se objevily jako slibné zařízení pro odsolování mořské vody. Odsolování je obecně nákladné a energeticky náročné. Nový přístup využívající obnovitelné zdroje napodobuje přirozený koloběh vody tím, že využívá k odpařování vody sluneční energii. Technologie však vyžaduje dostatečně veliké plochy nezbytné pro dosažení vysoké účinnosti odpařování. Vědci našli inspiraci pro řešení u stromů a využili potenciál 3D tisku. Nejmodernější technologii pro výrobu účinných SSG pro odsolování představil vědecký tým v časopise Applied Physics Reviews.
Alternativní pohony mohou být na české železnici konkurenceschopné
Jsou bezemisní pohony vhodné i pro české vlaky? Pro jaké tratě a za jakých podmínek dávají alternativní pohony ekonomicky smysl? Mohou u nás bateriové, vodíkové nebo hybridní jednotky konkurovat dieselovým motorům nebo elektrické trakci? Odpovědi představila studie, kterou v rámci projektu „Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích“ zpracovalo mezinárodní konsorcium pod vedením ÚJV Řež. Studie porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení jednotek s alternativními pohony na osmi konkrétních českých linkách. Výsledky v řadě případů ukazují bateriové a vodíkové jednotky jako vhodnou alternativu ke stávajícím dieselům i jako významný příspěvek k naplnění závazků ČR v oblasti bezemisních pohonů.
Vodní a přečerpávací elektrárna Štěchovice včetně přivaděče k horní nádrži přečerpávací elektrárny (zdroj ČEZ)
Štěchovická přečerpávací elektrárna hlásí návrat do služby
Nejdéle sloužící přečerpávací elektrárna v ČR umí najet na plný výkon za tři minuty. Po dobu čtyř hodin pak zvládne dodávat do energetické sítě výkon cca 50 MW. Dne 26. července 2024 se vrátila do provozu po tříměsíční výměně řídicího systému, elektrických ochran a celkové údržbě. Energetici mj. provedli servis i v 582metrovém přivaděči k horní nádrži na Homoli.
První workshop o jaderné fúzi mezi zástupci soukromého a vládního sektoru (Foto Christian Lünig, Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
První společný workshop soukromníků a vlád: „Jak (vám) může ITER pomoci?“
Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat k využití energie z jaderné fúze: jedním je optimalizovat nebo zjednodušit stávající koncepty; dalším je exhumovat dávno opuštěná řešení a díky pokroku techniky a lepšímu pochopení fyziky jim vdechnout nový život a tím i aktuálnost. Dalším je navrhnout a postavit exotičtější zařízení, než si kdokoli dokáže představit, založená na principech a fyzikálních uspořádáních, o kterých nikdo nikdy nepřemýšlel. Strategie paliva se také mohou lišit. I když se většina zařízení drží dobře osvědčené dvojice dvou těžkých izotopů vodíku, deuteria a tritia, ostatní usilují o svatý grál „bezneutronové“ fúze protonu a boru nebo helia 3. Hlavní aktéři různých projektů, které se objevily v posledních letech, byli poslední týden v květnu na jevišti ITER, aby představili své naděje a očekávání: byl to vůbec první fúzní workshop tokamaku ITER, který kdy byl uspořádán společně se soukromým sektorem a svedl tak dohromady téměř 50 generálních ředitelů a vedoucích vědců od soukromých fúzních startupů s průmyslovými dodavateli fúzních technologií a zástupců z veřejných laboratoří, domácích agentur ITER a Organizace ITER. Celkem bylo reprezentováno asi 350 zúčastněných stran, které se snaží urychlit to, co je pravděpodobně nejambicióznějším a hlavně nejpotřebnějším podnikem v historii lidstva.
První workshop o jaderné fúzi mezi zástupci soukromého a vládního sektoru (Foto Christian Lünig, Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
První společný workshop soukromníků a vlád: „Jak (vám) může ITER pomoci?“
Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat k využití energie z jaderné fúze: jedním je optimalizovat nebo zjednodušit stávající koncepty; dalším je exhumovat dávno opuštěná řešení a díky pokroku techniky a lepšímu pochopení fyziky jim vdechnout nový život a tím i aktuálnost. Dalším je navrhnout a postavit exotičtější zařízení, než si kdokoli dokáže představit, založená na principech a fyzikálních uspořádáních, o kterých nikdo nikdy nepřemýšlel. Strategie paliva se také mohou lišit. I když se většina zařízení drží dobře osvědčené dvojice dvou těžkých izotopů vodíku, deuteria a tritia, ostatní usilují o svatý grál „bezneutronové“ fúze protonu a boru nebo helia 3. Hlavní aktéři různých projektů, které se objevily v posledních letech, byli poslední týden v květnu na jevišti ITER, aby představili své naděje a očekávání: byl to vůbec první fúzní workshop tokamaku ITER, který kdy byl uspořádán společně se soukromým sektorem a svedl tak dohromady téměř 50 generálních ředitelů a vedoucích vědců od soukromých fúzních startupů s průmyslovými dodavateli fúzních technologií a zástupců z veřejných laboratoří, domácích agentur ITER a Organizace ITER. Celkem bylo reprezentováno asi 350 zúčastněných stran, které se snaží urychlit to, co je pravděpodobně nejambicióznějším a hlavně nejpotřebnějším podnikem v historii lidstva.
Čtyři svářeči pracující z plošin, zahájili ukládání kovu v oblastech úkosu sektoru zatíženého rozměrovými vadami (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)
Tolerance 0,05 milimetrů - začala oprava sektoru vakuové nádoby ITER
950 tun a tolerance 0,05 mm. Oprava sektoru vakuové nádoby fúzního reaktoru ITER začala. Lešení, postavené u sektoru vakuové nádoby č. 7, dosahuje výšky téměř 20 metrů a zakrývá mohutnou komponentu. Tu a tam probleskují pruhy oslepujícího světla filtrované tlustými, poloprůhlednými červenými plastovými fóliemi – důkaz, že v montážní hale ITER začala opravárenská kampaň. Jižní Korea je známkou vysoké kvality. Je? Nebo byla? Sektory vakuové komory 6, 7 a 8, které Hyundai dodala na staveniště ITER, nelze smontovat! Sektor číslo 7 bylo dokonce nutné vytáhnout z tokamakové jámy a pokusit se ho opravit tak říkajíc „na suchu“. Následuje reportáž z úžasné činnosti: opravy jedné devítiny vakuové komory.
Sifonofor Bathyphysa neboli létající špagetová příšera, spatřená poblíž neprozkoumané a neregistrované podmořské hory u pobřeží Chile. (Obrazový kredit: ROV SuBastian / Schmidt Ocean Institute)
Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu zdokumentovala 160 druhů, o kterých se dříve nevědělo, že by tu mohly žít, včetně 50 druhů pro vědu naprosto nových.
Název prvku je odvozen od starověkého hrdiny, který přinesl lidem oheň (foto od lcarissimi z Pixabay)
Tajemství radioaktivního promethia
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven. Promethium je jedním z 15 lanthanoidových prvků ve spodní části periodické tabulky. Tyto kovy, známé také jako vzácné zeminy, vykazují řadu užitečných vlastností, včetně silného magnetismu a neobvyklých optických vlastností, což je činí zvláště důležitými pro moderní elektronická zařízení. "Používají se v laserech, jsou součástí obrazovek vašeho smartphonu, používají se také ve velmi silných magnetech ve větrných turbínách a elektrických vozidlech," řekl Ilja Popovs, člen výzkumného a vývojového týmu v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) a spoluautor nové studie publikované v časopise Nature.
Astronaut Shane Kimbrough předvádí roboty Astrobee. Projekt, jehož jsou součástí, umožňuje studentům roboty létající na palubě ISS programovat. (Zdroj NASA)
Vesmírná robotika se připravuje k explozivnímu růstu
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou. Vesmírná robotika udělala obrovský skok vpřed a stala se zdrojem inovací (a investic, samozřejmě). Toto rozvíjející se odvětví je nyní připravené k explozivnímu růstu. V posledních třech letech vstoupilo do arény vesmírné robotiky více než 40 průkopnických společností, které přilákaly více než 200 milionů USD rizikového kapitálu, uvádí Technology Foresights, inovační zpravodajská platforma společnosti GlobalData, přední datová a analytická společnost.
Chytré meteostanice ve školách
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší. Se získanými daty pracují přímo ve výuce a zároveň mají přehled o aktuální situaci ve svém okolí. Projekt vznikl díky podpoře městské části Praha 4 a spolupráci s českou firmou Agdata City, která vyrábí a provozuje kompletní technologii.
Jsme genetická mozaika
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka (MDC-BIMSB), vědci zjistili, že přibližně jedna ze 40 buněk lidské kostní dřeně nese masivní chromozomální změny – například variace počtu kopií a chromozomální přeuspořádání – aniž by způsobily jakékoli zjevné onemocnění nebo abnormalitu. Kromě toho vzorky buněk od lidí starších 60 let měly tendenci mít vyšší počet buněk s takovými genomickými změnami, což naznačuje dříve neidentifikovaný mechanismus, který může přispívat k onemocněním souvisejícím se stárnutím. Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.
Jak nové technologie chrání akumulátory před extrémními teplotami
S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů. Vysoce účinné nové technologie se zaměřují na ochranu baterií před vysokými teplotami a zajišťují jejich optimální výkon i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Plísňovka Sphaeroforma arctica (zdroj Wikimedia, autor Arnau Sebé-Pedrós & Iñaki Ruiz-Trillo, CC BY 3.0)
Zkoumání diverzity v buněčném dělení
Nový výzkum vědců Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) ukazuje, jak se mohly u různých živočichů vyvinout různé způsoby buněčného dělení a jak tato diverzita podporuje jejich různé životní cykly.
AI v rukách teenagerů
Používání generativní umělé inteligence se zatím většina Čechů bojí, některý z nástrojů AI podle průzkumu společnosti Deloitte vyzkoušelo 22 procent populace. Ve věkové kategorii do 25 let je to více než třikrát tolik. Jak vidí současní středoškoláci „smart future“? Své nápady na inovace, které pomohou statisícům lidí, představila desítka finalistů soutěžního programu Solve for Tomorrow.
Podpora čistých energetických zdrojů v České republice
V budoucnosti by se Česká republika měla spoléhat především na jaderné a obnovitelné zdroje. Preference rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů jako budoucího zdroje energie jsou téměř vyrovnané (48 % jaderná energetika a 47 % obnovitelné zdroje), roste však podíl respondentů, kteří preferují oba zdroje dohromady (54 %). Vyplývá to z reprezentativního průzkumu veřejného mínění, uskutečněného v průběhu května 2024.
Vodní a přečerpávací elektrárna Štěchovice včetně přivaděče k horní nádrži přečerpávací elektrárny (zdroj ČEZ, a. s.)
Štěchovická přečerpávací elektrárna
Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.
Pomeranče bez chemikálií
Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“. Principem této techniky je chov a radiační sterilizace samců škodlivých motýlků, kteří jsou pak vypouštěni, aby se pářili s divokými samičkami. V důsledku toho nevznikají žádní noví moli, což v průběhu času vede k poklesu populace. Tato technika zachraňuje jeden sad za druhým před napadením moly, škodícími na citrusových plodech. To vše bez použití insekticidů.
Studenti pozorují radioaktivní částice přímo ve škole
Studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické (SPŠSE) Dukelská v Českých Budějovicích mají nově k dispozici hned několik unikátních učebních pomůcek. Jedná se o takzvané mlžné komory, jejichž pomocí se dají pozorovat stopy radioaktivních částic běžně se vyskytujících všude kolem nás.
Roboti ve skladech, autonomní kamiony a umělá inteligence
Čtvrtá průmyslová revoluce přetváří svět, jak ho známe. Technologický pokrok stírá hranice mezi fyzickým a digitálním prostředím. V praxi to umožňuje spolupráci strojů a lidí v dosud nevídaném rozsahu. Novým trendům se přizpůsobuje i logistika, jež cílí na dosažení maximální efektivity. Koncept chytré logistiky znamená propojení skladových systémů, interní dopravy, přepravních technologií a plánovacího softwaru v jednu síť. Ta dokáže automaticky tvořit a upravovat přepravní procesy podle aktuálních potřeb a s ohledem na ostatní články řetězce.[i] [i] https://blog.toyota-forklifts.cz/prumysl-4.0-a-chytra-logistika-meni-budoucnost-skladovani
Robotický den 2024
V Kongresovém centru na Vyšehradě v Praze proběhne v neděli 9. června 2024 již 19. ročník Mezinárodního robotického dne. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 17. hodinou přijít podívat na robotické soutěže, ukázky či prezentace. Vstup je zdarma. V sobotu proběhnou neveřejné části soutěží.
Zvýšení výkonu jaderné fúze
Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností jader fúzujících. Notoricky známý Einsteinův vzorec E = mc2 tvrdí, že veškerá „ztracená“ hmota se přeměnila v energii, která ohřívá plazma a kterou bychom rádi využili.
Těžba hnědého uhlí z ptačí perspektivy. Jak se v průběhu let mění české lomy?
Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.
Biotechnologie a umělá inteligence proměňují zdravotnictví
Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech. Tato transformace vede ke zvýšené bezpečnosti pacientů. Zde je pět lékařských inovací zahrnujících nejnovější technologie, všechny s potenciálem předefinovat zdravotní péči.
Projektový tým JET 1977: Paul-Henri Rebut (uprostřed), A. Gibson (UK), G. Celentano (Itálie), E. Salpietro (Itálie), John Last (UK), Barry Green (Austrálie), P. Noll (Německo), J. Poffé (Belgie), I. Selin (Švédsko) a D. Eckhart (Německo). © EFDA
Potlesk pro „vynálezce“ tokamaku JET Paul-Henri Rebuta
Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku. Tímto mužem byl francouzský fyzik Paul-Henri Rebut. Na počátku 70. let, o něco více než deset let poté, co vstoupil do výzkumu fúze ve francouzské Komisi pro atomovou energii (CEA), se podílel na vybudování TFR – Tokamak de Fontenay-aux-Roses, stojícím na pařížském předměstí, kde se CEA tehdy nacházela. Pro jeho kolegy však TFR znamenal Tokamak Façon Rebut, což lze chápat jako „Tokamak à la Rebut“...
Uhelná elektrárna Dětmarovice, největší černouhelná elektrárna v ČR (zdroj vzdělávací portál ČEZ Svět energie, www.svetenergie.cz)
Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu
Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO2, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.
Zdá se, že antigravitace neexistuje
Nový výzkum antihmoty dává Albertu Einsteinovi opět za pravdu. 27. září 2023 oznámil mezinárodní tým fyziků zásadní zjištění: zdá se, že antihmota reaguje na gravitaci stejně jako běžná hmota, což potvrzuje teorie navržené Albertem Einsteinem před více než stoletím. Zjištění je výsledkem vůbec prvního přímého pozorování antihmoty volně padající v gravitačním poli. Atomy byly tvořeny antiprotony místo protonů a antielektrony (pozitrony) místo elektronů. Antiprotony jsou v podstatě záporně nabité protony (protony jsou kladné v atomech normální hmoty) a pozitrony jsou kladně nabité elektrony (elektrony jsou záporné v atomech normální hmoty).