Třípól, časopis
Korespondenční semináře právě odstartovaly
Ve víru všudypřítomných omezení a distanční výuky by studenty základních a středních škol mohly zaujmout korespondenční soutěže, které u nás mají dlouhou tradici. Jsou v mnoha ohledech velmi přínosné pro rozvoj fyzikálního a matematického myšlení! Jednou z nich je korespondenční seminář Výfuk, který právě zahájil již desátý jubilejní ročník.
Z ochuzeného uranu se také vyrábí munice. Munice Mark 149 Mod 2 20mm na palubě USS Missouri. (Autor: Phan Brad Dillon, Navy, Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain)
Rusko staví další závod na zpracování ochuzeného uranu
Ochuzený uran je produktem z výroby jaderného paliva. Palivo pro většinu současných štěpných jaderných reaktorů se vyrábí z obohaceného uranu, kdy se např. procesem plynové difuze nebo na centrifugách zvyšuje obsah izotopu 235U v izotopové směsi. V přírodním uranu je 235U kolem 0,7 %, pro energetické reaktory se zvyšuje zhruba na 3 % - 4 %. Po obohacovacím procesu zbyde ochuzený uran s obsahem asi 0,2 % - 0,4 % 235U, což je hluboko pod úrovní, kdy by mohla nastat řetězová štěpná reakce. Při obohacování se většinou používá uran ve formě hexafluoridu (UF6), zbyde tedy ochuzený hexafluorid uranu (značí se DUHF nebo DUF6). Defluorizací se transformuje do chemicky bezpečného stavu práškovitého oxidu uranu, který se může dlouhodobě skladovat bez nebezpečí pro životní prostředí. Oxid chuzeného uranu se také používá pro výrobu MOX - uranovo plutoniového paliva pro rychlé množivé reaktory.
Vloni nemusel být Den s experimentální fyzikou "distanční", tak byla možnost zajímavých exkurzí (foto FYKOS)
Den s experimentální fyzikou 2020
Zajímá Tě fyzika? Chtěl(a) by ses dozvědět víc o tom, jak probíhá skutečný výzkum nebo dokonce jak se do něj můžeš osobně zapojit při budoucím studiu? Pak organizujeme Den s experimentální fyzikou právě pro Tebe! Letos vyjímečně ON-LINE!
Češi jsou nakloněni technologickému vylepšení člověka
Podle aktuálního průzkumu by si drtivá většina Čechů (95 %) přála vylepšit své tělo, pokud by to bylo možné. Spousta respondentů se ale také domnívá, že augmentace lidského těla bude dostupná pouze bohatší vrstvě a přinese ohrožení ze strany kybernetických útoků. Proces přetvoření nebo vylepšení psychických a fyzických schopností člověka je díky vývoji digitálních technologií, které se staly běžnou součástí všedního života, realističtější než kdy dříve.
Omlazení elektrárny Slapy
Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Úspěšná komplexní zkouška završila dlouhodobou modernizaci soustrojí TG1, vůbec nejrozsáhlejší v dosavadní 65-leté historii elektrárny. Investice za 150 milionů korun zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 %, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech, výkonem druhé největší vodní elektrárně na vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu celkem tři 48-megawattová soustrojí. Zatímco soustrojí TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední – TG2 – přijde na řadu začátkem příštího roku.
Podzimní soustředění FYKOSu v Kořenově
I přes nepříznivou situaci se organizátoři Fyzikálního Korespondenčního Semináře (FYKOS) rozhodli uspořádat tradiční podzimní soustředění. Do Kořenova v Jizerských horách nakonec dorazilo 29 účastníků z řad úspěšných řešitelů. Ve dnech 26. 9. - 4. 10. 2020 si mohli poslechnout spousty odborných i populárních přednášek a odreagovat se při volnočasovém programu.
Fyziklání online 2020
Zajímá vás fyzika nebo si myslíte, že jste lepší než Vaši vrstevníci z domova i ze zahraničí? Rádi řešíte různorodé fyzikální problémy i mimo školu nebo vás baví práce v týmu? Pokud je vaše odpověď ANO, neváhejte a přihlašte se do 23.11.2020 23:59 SEČ do soutěže Fyziklání online 2020 prostřednictvím naši webové stránky www.online.fyziklani.cz.
Elektrifikace Československa začala v roce 1919 a byla dokončena v r. 1960. Do vzniku republiky měla přístup k elektřině asi jen třetina obyvatel českých zemí a 2 % na Slovensku. (Zdroj: ČEZ)
60 let od plné elektrifikace Československa
Systematická elektrifikace nově vzniklého Československa začala už v roce 1919 a původně se počítalo s jejím dokončením do roku 1945. Nakonec se i kvůli hospodářské krizi a druhé světové válce protáhla o dalších 15 let. Připojení poslední československé obce Zlatá Baňa na Prešovsku v září 1960 se tak stalo příležitostí k celostátním oslavám. Československá socialistická republika se i přes toto zdržení stala teprve pátým státem na světě, který elektrifikaci obcí kompletně dokončil. Zákon, který elektrizaci umožnil (nařídil), byl vydán před 101 lety.
Jak se starat o domácí počítače, aby vydržely co nejdéle
Práce online z domova, videohovory s rodinou a přáteli, distanční vyučování a další – pandemie koronaviru přinesla mimo jiné zvýšené nároky na domácí počítače, ať už desktopy, či notebooky. Situace se od jara příliš nezklidnila a řada firem tak u režimu home office zůstala. Rovněž mnozí středoškoláci i vysokoškoláci se vrátili k distančnímu studiu. Jak se starat o svůj počítač či notebook, aby zvýšený nápor současné doby zvládal? A jak se o svá zařízení postarat, aby vydržela co nejdéle a ušetřila nám tak v ekonomicky napjatých časech případné výdaje na jejich obměnu?
Lídrem vodíkové energetiky je Evropa
Světovým lídrem ve výrobě a energetickém využití vodíku je v současnosti Evropa. Celková evropská výrobní kapacita ve výši 1,2 GW ročně představuje množství, které by teoreticky stačilo k napájení více než půl milionu osobních automobilů s palivovými články. V Evropě se ale rozvíjí i řada dalších zajímavých forem energetického využití vodíku. Na některých z nich se podílí také český ČEZ.
Připojení prvního reaktoru JE Barakah na síť v srpnu 2020 řídí personál v blokové dozorně (zdroj ENEC)
Historická událost ve Spojených arabských emirátech
Srpen roku 2020 byl důležitým milníkem v programu mírového využití jaderné energie ve Spojených arabských emirátech (United Arab Emirates, UAE). UAE se staly první zemí v arabském světě, která spustila vlastní jaderný reaktor. Již několik let zde úspěšně rozvíjejí intelektuální a fyzickou infrastrukturu, jež je nezbytná pro využívání jaderné energie k výrobě bezpečné, čisté a spolehlivé elektřiny v režimu základního zatížení. Jaderná elektrárna Barakah je důležitým národním projektem a integrální součástí energetické strategie země. Po dokončení všech bloků bude jaderná elektrárna vyrábět 25 % elektřiny v UAE a zabrání emisím 21 milionů tun CO2, což je množství, které by emitovalo 3,2 milionů automobilů.
Ve středu 22. července byl v přístavu Marseille vyložen první sektor vakuové komory dovezený z Koreje. Byla to dlouhá a delikátní operace, která trvala déle než dvě hodiny. (Foto Emmanuel Bonici, Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Klenot v krabici
Ač je loď Regine plující pod německou vlajkou velmi mohutnou lodí, musela být ještě víc přizpůsobena pro těžký náklad a být vybavena dvěma 750-tunovými palubními jeřáby. Poté, co 25. června odplula z Koreje, přistála v přístavu Marseille-Fos sur Mer ráno 21. července. Loď v nákladovém prostoru skrývala více méně nezajímavou kovovou krabici o velikosti maringotky s bočními „břidlicovými“ stěnami a vlnitou sedlovou střechou. Bedna nebyla označená. Uvnitř skrývala 450- tunový klenot, který se vyráběl od doby svého návrhu více než deset let.
Pandemie odstartovala diskusi o energetické soběstačnosti
Dopady pandemie nového koronaviru ukázaly, že zabezpečení dodávek elektřiny, odolné energetické systémy a energetická soběstačnost musí být základními kameny světových ekonomik. Tvrdí to Mezinárodní energetická agentura (IEA), která označuje pandemii za největší šok globálního energetického systému za více než sedmdesát let. Podle průzkumů označuje obyvatelstvo České republiky energetickou soběstačnost za velmi důležitou a závislost na dodávkách energií zvnějšku považuje za riziko pro stát.
Arménský jaderný reaktor bude omlazen žíháním tlakové nádoby
Do Arménie dorazilo zařízení pro vyžíhání tlakové nádoby reaktoru, které jí téměř vrátí její původní vlastnosti. Jde o součást velké modernizace, která umožní podstatným způsobem prodloužit provoz jaderného reaktoru VVER-440 v Arménii.
Talnet otevírá nabídku T-kurzů a T-exkurzí
Pro zvídavé, pro nadané či jen pro všechny žáky a studenty se zájmem o různé vědecké obory připravil program Talnet, novou nabídku T-kurzů, které proběhnou online od poloviny října do konce května školního roku 2020 - 2021. Zřizovatelem projektu Talnet, který funguje nepřetržitě od roku 2003, je Národní pedagogický institut.
Radiofarmaka jsou léčiva obsahující malé množství radioaktivní látky. Užívají se k diagnóze i terapii a produkují a testují se za pečlivě kontrolovaných podmínek. (Foto: S. Slavchev/IAEA)
Nanoradiofarmaka
Radiofarmaka - léčiva obsahující radioaktivní izotopy - se po celá desetiletí úspěšně používají k diagnostice a také k léčbě rakoviny. Nedávný vývoj v nanomedicíně a nanotechnologii by mohl tyto léky učinit ještě účinnějšími a bezpečnějšími a nabídnout nové horizonty pro léčbu rakoviny.
LOHC StorageBOX na vodík pro finský projekt HySTOC HRS v Kokkola (Copyright: Hydrogenious LOHC Technologies. Více o HySTOC projektu: www.hystoc.eu)
Technologie LOHC slibuje rychlejší nástup vodíku
Od přelomu století rozbíhají dominantní světoví výrobci sériovou výrobu stále účinnějších a levnějších složek vodíkové energetiky: Siemens svoje elektrolyzéry PEM, kanadský Ballard i General Electric účinnější palivové články. Významné automobilky vedle středisek pro vývoj elektromobilů paralelně otevírají oddělení na „zelené“ elektromobily pro osobní a nákladní dopravu i autobusy s palivovými články. Pokroková města začala s pilotními projekty vodíkové mobility. Londýn nasadil patrové vodíkové autobusy, Paříž se chlubí tisícovkou H-taxíků, Německo přišlo s první vodíkovou železnicí a s menšími letouny, Čína s vodíkovou tramvají… Všechny významnější světové univerzity zapojily nové výzkumné kolektivy k dořešení principů a vylepšení účinnosti vodíkových technologií, které pak prezentují na mezinárodních konferencích a veletrzích s emblémy „H“.
Porovnání vzhledu odpadní vody před (vlevo) a po úpravě (vpravo) ozařováním elektronovým svazkem (zdroj IAEA, foto: Nuclear and Energy Technology Institute, Tsinghua University)
Největší úpravna odpadní vody na světě
V Číně byl v červnu 2020 slavnostně otevřen největší objekt na čištění odpadních vod na světě využívající technologii elektronového paprsku. Má kapacitu na vyčištění 30 milionů litrů průmyslové odpadní vody denně. Ušetří ročně 4,5 miliardy litrů čerstvé vody - dost na to, aby zahnal celoroční žízeň 100 000 lidí. Proces čištění je založený na technologii, kterou Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) poskytuje od roku 2010.
Jako scéna ze Spielbergových „Blízkých setkání třetího druhu“ se kryostatová základna ve tvaru polévkového talíře pomalu zvedá z nosného rámu (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Vložení základny kryostatu do tokamakové jámy
Vypadá to jako scéna ze Spielbergových „Blízkých setkání třetího druhu“. Základna kryostatu ve tvaru polévkového talíře se pomalu zvedá z nosného rámu. Začíná jedinečná a úžasná operace, první krok montáže vlastního stroje na jadernou fúzi.
Energosádrovec
Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let. Klíčovou surovinou pro jejich výrobu je čím dál častěji energosádrovec, který vzniká při odsíření uhelných elektráren.
Budova závodu THORP na přepracování jaderného paliva v Sellafieldu, UK, v ústí řek Calder a Ehen (zdroj Wikimedia, John Holmes, CC BY-SA 2.0)
Může americium nahradit plutonium v kosmických misích?
O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát. V radinuklidových termogenerátorech (RTG) dodávajících teplo a elektřinu kosmické elektronice se většinou používá plutonium. National Nuclear Laboratory (NNL) Spojeného království v rámci kontraktu s European Space Agency (ESA) nyní zkoumá možnost náhrady za jiný radionuklid - americium 241. Pozadí problému je však složitější - Pu-238 není v současné době dostupné, protože USA jej přestaly produkovat kolem roku 1988 a Rusko jej přestalo prodávat.
Zátěžový test dobíječek elektromobilů
Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase. Dvanáctka Renaultů ZOE obklopila dobíječky ve Vestci u dálnice D0 v úterý, 15. září. Trio veřejných rychlodobíjecích stanic ČEZ má za sebou úspěšné dvouhodinové ověření fungování plně ostrovního provozu (jsou napojené na fotovoltaický systém) a spolehlivého pokrytí jednorázové poptávky ze strany řidičů. Využívání sítě veřejných dobíjecích stanic ČEZ rozmístěných od Mariánských Lázní až po Třinec zažívá boom. ČEZ aktuálně po celé České republice provozuje zhruba 230 veřejných dobíjecích stojanů, tj. asi polovinu všech tuzemských profesionálních stanic. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu Doprava.
Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté
Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu. Soutěž „Vím proč“ láká žáky základních a středních škol na objevování krásy a tajemství fyziky zábavnou interaktivní formou. Partnery letošního ročníku jsou jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, pokusy věnované jaderné fyzice proto budu mít šanci vyhrát hned dvakrát.
Severočeské jezero Milada na místě zatopeného dolu možná bude hostit plovoucí FV elektrárnu (foto Soňa Holingerová Hendrychová)
Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy
Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů. Rychlým tempem ale přibývají i systémy využívající vnitrozemské vodní plochy. Na světě bylo ke konci roku 2019 v provozu už přes 340 plovoucích elektráren o kapacitě téměř 3 GW v přibližně 40 zemích. Trh je soustředěn v Asii, kde je instalováno 87 % celosvětové plovoucí solární kapacity a kde plovoucí elektrárny vznikají zejména na energetických a zavlažovacích vodních dílech. V Evropě je největší zájem o využití jezer vzniklých při sanaci bývalých povrchových dolů.
Jak améby zvládly bludiště
Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m. Vědci sestrojili jeho mikroskopickou kopii a nechali v něm bloudit buňky - prvoky améby (měňavky). Buňky k jejich překvapení bludiště celkem snadno vyřešily. Vyhýbaly se slepým uličkám tím, že „viděly za roh“.
Díky Centru pro energetický výzkum v Maďarsku je nyní ke vzdělávacím účelům k dispozici 3D tištěný model (30 cm × 30 cm) tokamaku ITER v měřítku 1:100 (foto Robert Arnoux, Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem
Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě. Poprvé se model představil během oslavy zahájení montáže reaktoru ITER, v úterý 28. července 2020. Jestliže nemáte 3D tiskárnu, nezoufejte. Podobný model, dokonce české výroby, si můžete koupit, a to již hotový.
Jak schovaný a po 60 letech vrácený kámen pomohl vyřešit jednu ze záhad Stonehenge
Před více než šedesáti lety si jeden mladý dělník tajně schoval kamenné válcovité jádro vyvrtané z největšího stonehengeského sarsenu. Vloni v předvečer svých devadesátých narozenin se rozhodl jej vrátit vědě. Nová analýza materiálů i díky tomuto vrácenému vzorku mohla určit přesný původ gigantických menhirů.
Těžba rud za pomoci radiační technologie
Na počátku nového tisíciletí se globální těžební průmysl rozvíjel velmi rychle a mnoho zemí a společností investovalo velké prostředky do zvýšení těžby. Rozvíjející se ekonomika volá po přírodních zdrojích. Kvalita rud se však snižuje, těžební náklady se zvyšují a udržovat doly v provozu se daří jen zvyšováním produktivity práce. Svět potřebuje novou technologii, která umožní účinnější těžbu rud o velmi nízké kovnatosti. Nukleární stopovače a měřicí přístroje patří mezi technická zařízení, která pomohou těžebnímu průmyslu zvýšit efektivnost výroby.
Použití jaderných technologií je v Číně plně integrováno do zemědělského výzkumu. Technik připravuje vzorky pro testy bezpečnosti potravin. (Foto M. Gaspar/IAEA, Credit IAEA)
Jaderná věda a technika pomáhá vyživovat Čínu
V Číně žije 19 % světového obyvatelstva, ale z celé rozlohy Číny je jen 7–10 % orné půdy. Je problém, jak nakrmit rostoucí počet obyvatelstva a současně chránit životní prostředí a přírodní zdroje. V posledních desetiletích využívají čínští vědci při výrobě potravin stále více jadernou a izotopovou techniku. Ve spolupráci s IAEA a FAO pomáhají zemědělcům ve vývoji nových druhů plodin pomocí ozařování – radiačního šlechtění. Na rozdíl od některých jiných zemí je používání jaderné techniky začleněno do Čínské akademie zemědělských věd (CASA) i do provinčních akademií zemědělských věd. Díky tomuto uspořádání se výsledky výzkumu rychle uplatňují v praxi. Například druhá nejrozšířenější odrůda pšenice v Číně, Luyuan 502, byla vyšlechtěna v Institute of Crop Sciences a v Shangdong Academy of Agricultural Sciences s využitím mutací indukovaných ve vesmíru. Odrůda má o 11 % vyšší výnosy než tradiční odrůdy a je tolerantnější k suchu a hlavním nemocem. Pěstuje se na ploše větší než 3,6 milionů ha, což je téměř plocha Švýcarska. Je to jedna z 11 druhů pšenice vyšlechtěná pro lepší toleranci k zasolení půdy a obdobím sucha, pro lepší kvalitu zrna a výnosnost.
Diagnostika pomocí umělé inteligence
Stanovení přesné diagnózy může někdy člověku doslova zachránit život. Mnoho lékařů proto vítá nové způsoby nalezení správné metody léčby. Mohou tím lépe a rychleji pomoci pacientovi. Vědci nedávno vyvinuli umělou inteligenci schopnou rozeznávat podezřelé kožní útvary. Lékaři, kteří v diagnostice kožních znamének spolupracovali s umělou inteligencí, měli mnohem přesnější výsledky.